Kdo postavil sochy moai?

Vědci odhalili tajemství Velikonočního ostrova

Vědci spočítali počet obyvatel Velikonočního ostrova na vrcholu jeho vývoje. Dospěli k závěru, že tato civilizace měla dostatečný lidský potenciál a vyvinutou společenskou strukturu, aby vytvořila a instalovala devadesát obrovských soch po celém ostrově.

Na Velikonočním ostrově, také známém jako Rapa Nui, žilo v době rozkvětu ostrova asi 17 tisíc obyvatel. K tomuto závěru došli antropologové z Kalifornské univerzity v Davisu. Byla to izolovaná civilizace, která měla potenciál vyrábět a instalovat obří sochy.

Výsledky studie byly zveřejněny na portálu Frontiers in Ecology and Evolution v dokumentu nazvaném „Déšť, slunce, půda a tvrdá práce: přezkoumání populačních limitů pro Rapa Nui (Velikonoční ostrov) před kontaktem s Evropany“. (1)

Velikonoční ostrov byl vždy obklopen tajemstvím, spojeným s instalací 90 obrovských soch po celém ostrově. První Evropané sem přišli v roce 1722. V roce 1774 zde přistál James Cook, který po krátké prohlídce ostrova napsal ve svém deníku, že se jedná o zbídačená země, která byla dříve obydlena, ale nyní se zdá být opuštěná. Počet obyvatel ostrova Cook odhadl na 1,5 – 3 tisíce lidí. Od té doby chyběla odpověď na otázku, jak taková malá komunita vytvořila, přesunula a postavila na svá místa obří sochy.

„Nehledě na téměř úplnou izolaci, měli obyvatelé Velikonočního ostrova složitou společenskou strukturu a vytvořili tato úžasná umělecká díla před dost dramatickými událostmi,“ píše Cedric O. Puleston, hlavní autor studie. Podle jeho názoru by tyto události mohly být zničení nebo vyčerpání zemědělské půdy.

Puleston připomíná, že předchozí odhady populace ostrova byly extrapolací dat z jiných polynéských ostrovů nebo podle průzkumu starých obytných objektů.

Ale Rapa Nui, kvůli své poloze, dostává méně slunečního světla než většina ostatních polynéských ostrovů, protože se nachází jižně od obratníku Kozoroha, říkají vědci. Kromě toho je ostrov velmi vzdálen od svých nejbližších sousedů, takže tam nikdy nebyl příliv lidí zvenčí.

Vědci z Kalifornské univerzity použili třetí přístup, který vypočítává množství populace v závislosti na výnosu plodin – to znamená zjištění, kolik lidí mohla uživit obdělávaná půda.

Vědci umístili šest meteorologických stanic v různých místech ostrova a dva roky zaznamenávali získané údaje. „Když jsme pochybovali o jednom z přírodních faktorů, analyzovali jsme rozsah jeho potenciálních hodnot pro vývoj různých scénářů,“ vysvětlují. V důsledku toho se ukázalo, že 19% ostrova (celková plocha 164 kilometrů čtverečních) může být použito k pěstování sladkých brambor, což je hlavní potravina v Polynésii.

Vědci pak modelovali výnos brambor v závislosti na okolních přírodních podmínkách a na obsahu dusíku v půdě. Získané údaje porovnali s ukazateli porodnosti a úmrtnosti v závislosti na dostupnosti potravy pro výpočet populace, která může podporovat vypočítaný výtěžek potravin.

„Výsledkem je široká škála možností počtů obyvatel, od minima (3,5 tisíc osob ve všech kombinacích parametrů) přes střední (17,5 tisíce – s vysokým obsahem dusíku v půdě), a je možná i populace více než 25 tisíc lidí,“ říká zpráva.

„Pokud porovnáme naše zemědělské hodnocení s jinými polynézskými ostrovy, pak populace 17,5 tisíc lidí na ostrově této velikosti je docela rozumný výsledek,“ uzavírají vědci.

Odkazy
(1) Cedric O. Puleston, Thegn N. Ladefoged, Sonia Haoa, Oliver A. Chadwick, Peter M. Vitousek, Christopher M. Stevenson: Rain, Sun, Soil, and Sweat: A Consideration of Population Limits on Rapa Nui (Easter Island) before European Contact. Front. Ecol. Evol., 10.7.2017. Internet: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fevo.2017.00069/full

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 1234

error: Kopírování zakázáno!