Podzemní světy (8)

Legendy o podzemním světě jsou příliš hluboko zakořeněny – patří do trvalé výbavy lidských archetypů, nebo jsou na ústupu?

Všichni žijeme uvnitř ?

V roce 1870 Američan Cyrus Reed Teed prohlašoval, že žijeme nikoli na Zemi, ale v jejím nitru. Na základě tohoto náhlého osvícení, kterého se mu dostalo při čtení Knihy Izaiáše, vytvořil i jakési náboženství, k jejímuž šíření založil časopis Ohnivý meč. Do roku 1884 shromáždil na 4000 fanatiků.

Staré výtisky tohoto časopisu našel v Paříži na závěr první světové války zajatý německý letec Bender, a spolu s dalšími údaji vytvořil po návratu do Německa hnutí Hohl Welt Lehle – Nauka o dutém světě.

Inspirován spisy M. Gardnera tvrdil, že žijeme na vnitřní straně duté Země, přimáčknuti k němu jakými tlakem slunečních paprsků, ovšem ze slunce v jeho středu. Přes Göringovu ochranu Bender upadl v nemilost poté, co experiment na ostrově Rujana, který měl teorii duté země dokázat, ztroskotal. Bender pak skončil v koncentračním táboře.

Rakouský inženýr Hans Horbiger (1860 – 1931), dovedl teorie o duté Zemi do úplné absurdity. Podle jeho „glaciální kosmologie“ Měsíc, Slunce, planety i Mléčná dráha jsou uvnitř této koule. Hörbiger sice dva roky před převzetím moci nacisty v Německu zemřel, ale přesto našel dost příznivců, kteří útočili na „konzervativní vědce“ a žádali, aby se odvrátili od „zžidovatělé vědy“ a uznali Hörbigerovu teorii.

Závěr

Lidstvo, které se vydalo do nového tisíciletí, se nijak nezměnilo. Stále za sebou vleče hromadu starých mýtů, jen trochu předělaných do nových kulis. Ale to, co lze prominout našim dávným předkům, je nepřijatelné v éře atomu, kosmonautiky a elektroniky.