Tajemství stavby egyptských pyramid odhalil starý papyrus

Archeologové objevili deník jednoho z „předáků“, kteří stavěli Velkou Cheopsovu pyramidu, a potvrzení jeho svědectví.
Záhadu stavby pyramid se lidé snaží rozluštit již více než 2 tisíce let.

Staroegyptských papyrů je mnoho. Zdálo by se, že mezi tímto velkým množstvím by měl být alespoň jeden se zmínkou o egyptských pyramidách tyčících se na náhorní plošině v Gíze. Žádné však nejsou. Ani jeden papyrus. Proč? To stále není jasné. Možná, že po vyřešení této záhady se vědci budou zabývat jinou – konečně se dozvědí, jak se vlastně egyptské pyramidy stavěly. Zejména největší z nich – Cheopsovu pyramidu, takzvanou Velkou pyramidu.

V roce 2013 měli archeologové nevýslovné štěstí. V jeskyni, která se nachází nedaleko ruin přístavu Wádí al-Džaráf u Rudého moře – jedné z nejstarších na světě, našli odborníci z Egypta a Francie někým ukryté papyry, které se ukázaly být nejstaršími, jaké kdy byly nalezeny.

Obr. Fragment „předákova“ deníku: papyrus s hieroglyfy.

Papyry, které se skládaly z mnoha fragmentů, jak ukázalo následné rozluštění, byly deníkem vedeným jistým Maretem. Byl to jakýsi předák, který dohlížel na část prací na stavbě Cheopsovy pyramidy – pod jeho velením pracovalo 40 elitních dělníků.

Maret podrobně popsal průběh prací a odhalil přinejmenším jednu ze záhad stavby.

Pyramida byla obložena vápennými bloky, z nichž každý vážil asi 2,5 tuny. Byly vytesány nejspíše na druhém břehu Nilu v lomech v Turu. Žulové bloky, mnohem těžší, byly vytěženy ještě dále – asi tisíc kilometrů od gízské plošiny. Jak ale byly dopraveny na staveniště?

„Předák“ ujišťuje, že kvádry byly dopravovány po vodě na člunech. Vápenné bloky byly pokládány jeden po druhém, přeprava trvala 2-3 dny. Pro žulové kvádry bylo svázáno několik člunů dohromady – byl uspořádán jakýsi vor.

Obr. Staroegyptský předák ujišťuje: bloky pro pyramidy se převážely na člunech.

A to nejdůležitější: podle Mareta se čluny přibližovaly až k samotnému základu rozestavěné pyramidy. K tomu účelu se k ní hloubily kanály. O čemž se někteří vědci už dávno sami domnívali, ale jiní tomu pevně nevěřili.

A zde nedávno slova předáka našla potvrzení. Známý americký archeolog-egyptolog Mark Lehner objevil jeden z podzemních kanálů, po kterých byla do pyramidy přiváděna voda.

Obr. Archeolog-egyptolog Mark Lehner objevil jeden z kanálů, po kterých byla do pyramidy přiváděna voda.

Mimochodem, Maret svým deníkem vyvrátil v poslední době poměrně populární hypotézu, že bloky nebyly vysekány někde v dálce a odlity do bednění přímo na místě položení. To znamená, že byly vyrobeny z nějakého druhu staroegyptského betonu. Ne, v hieroglyfech je napsáno: seříznuto.

Bohužel „předák“ neprozradil to hlavní tajemství – jak byly řezané vápenné a žulové bloky do pyramidy položeny? Jak byly vytaženy do té či oné výšky? Možná, že odpovědi najdeme v některých dalších denících. A ten, který si vedl Maret, se vztahuje k době dokončení stavby – vlastně k dokončovacím pracím. A kdo ví, třeba „předák“ nepovažoval za nutné zabývat se způsobem zvedání již položených kvádrů.

Egyptská dlouhá stavba

Cheopsova pyramida se stavěla asi 20 let. Nebo dokonce celých 23 let. A byla postavena v letech 2560 až 2540 př. n. l., vysoká 146 metrů (nyní 139 – rozpadlá).

Cheopsova pyramida je považována za div světa – jediný, která se dochoval do dnešní doby.

Za architekta Velké pyramidy je považován Chemuin, vezír a Cheopsův synovec, který nesl titul „dozorce všech faraonových staveb“.

Maret uvádí, že na stavbu dohlížel vezír Ankhaf, Cheopsův nevlastní bratr, který měl titul – „vedoucí všech faraonových prací“.

Záhada egyptského stavitelství nikoho netrápila zejména 2 tisíce let. Řecký historik Hérodotos, který navštívil Egypt v roce 450 př. n. l., byl první, kdo byl ohromen a zmaten. A vyprávěl, že Egypťané zvedali kvádry pomocí dřevěných zvedáků připomínajících kolébky. Hérodotos odstartoval nejrůznější hypotézy.

Byly jich stovky. Existuje dokonce domněnka, že kvádry zvedali pomocí draků.

Obr. Přibližně tak si Hérodotos představoval stroje na zvedání kvádrů.

Na žádné z hypotéz se moderní vědci dosud nezastavili. Příliv myšlenek pokračuje. I když za nejspolehlivější verzi se považuje ta o použití nakloněných rovin – jakýchsi ramp, po kterých se kvádry tahaly, pravděpodobně pomocí kladek a lan.

Obr. Podle nejrozšířenější hypotézy byly kvádry taženy po nakloněných rovinách.