Prostřelené lebky?

Spisovatel A.P. Kazancev popsal nález lebky z Broken Hill v tehdejší Rhodesii (dnes Zimbabwe) v roce 1928.

Lebka neandrtálce má ve spánkové kosti otvor jako od průstřelu. Je otázkou, zda jde o mystifikaci. Je možné odhalit stáří průstřelu na staré lebce?

Biolog K.K. Flerov demonstroval lebku bizona, nalezeného v Jakutsku. Ta má v čelní části kruhový otvor, ale to nevedlo k záhubě bizona – na okrajích otvoru je patrné, že se kost začala hojit. Je možné, že by bizon přežil střelnou ránu do hlavy? Není možné, že šlo pouze o mimořádně přesný lovecký zásah kopím, ale bizon jej přežil (lovec asi stěží). Nebo to byl zásah náhodného odštěpku skály od kopyta jiného bizona?

Je možné vytvořit takový otvor bez účasti člověka?

Může to být – i když se to zdá paradoxní – třeba po zásahu meteoritu?

V Argentině byla nalezena kostra obřího pravěkého lenochoda (Megaterium). Dosahoval výšky okolo pěti metrů a snesl srovnání se slonem. Patří do skupiny, z níž se vyvinul dnešní lenochod. Tento však byl zabitý zásahem meteoritu asi před jedním miliónem let.

V roce 1836 v Brazílii po meteorickém dešti zahynula ovce, v roce 1880 v USA zasáhl meteorit osla, v roce 1911 zabil psa v Egyptě.

Ani lidem se meteority nevyhýbaly – roku 1511 meteorit zabil 2 lidi, v roce 1823 dokonce i několik lidí v Saksonii (německý Neustadt), v roce 1906 v Mexiku dokonce generála povstalecké armády…

Ve hře jsou i kameny, vržené vulkány, silným větrem apod. Podle výpočtů i prosté zkušenosti mají malé kameny ve smršti rychlost větší než rychlost zvuku. I ptačí vejce, unášená větrem jsou schopna prorazit okenní tabule a zanechat v nich otvor jako po průstřelu. Kameny se po takových větrných smrštích zarývají i hluboko do stromů.

Během smršti v Saint Luis v USA v roce 1896 borová větev prorazila i 1 cm silnou železnou desku. Neukrytá zvířata umírají i pod vlivem pádů předmětů za naprosto fantastických okolností.