Záhada Sfingy

Všechna archeologická naleziště v egyptské Gíze vykazují známky eroze. Archeolog Sherif El Morsy a jeho kolega a zakladatel organizace „Gíza for Humanity“ (1)  Antoine Gigal předpokládají, že kdysi dávno bylo na místě starých pohřebišť moře, které zatopilo jak slavné pyramidy, i legendární Sfingu…

Giza se nachází na břehu Nilu nedaleko Káhiry. Toto arabské jméno znamená „písek“. Hlavním lákadlem je socha Sfingy. Dosud není známo, který postavil tuto majestátní sochu. Její stavitelé se hledali jak mezi Atlanťany, tak i mezi mimozemšťany.

Vytvořit sochu o výšce 21 m a 74 m předpokládalo velkou zručnost řemeslníků. Výzkumy ukázaly, že mezi jeho předníma nohama byl ještě nějaký chrám nebo svatyně. Sfinga možná měla symbolizovat sílu faraóna, takže každý panovník považoval za povinnosti ji očišťovat od stále přicházejícího písku …

U starých Řeků Sfinga v jejich mýtech několikrát měnila podobu. Měla tvář a hruď ženy, tělo lva a křídla ptáka. Ale egyptská kamenná sfinga byl vždy muž, neboť měl plnovous, který se rozpadl před několika staletími. Sfinga je však stále synonymem pro tajemství.

Podle legend byl kamenný gigant živý tvor, který každý večer oblétal celý Egypt, aby ho ochránil před zlými duchy (podle staroegyptštiny se tak i nazýval – „shepses ankh“ – „žijící obraz“). Za svítání se vracel na svůj podstavec a stále více a více zapadal do písku …

V polovině 90. let XX. století Dr. Robert M. Shloh (2) navrhl, že Sfinga v Gíze je o asi tisíce let starší, než se dříve myslelo, a byla postavena mezi 50.000 – 9.000 lety před naším letopočtem. O tom, podle badatele, svědčí stopy vodní eroze.

Mořský ježek v Gíze?

El-Morsy a A. Gigal během 20 let působili na vykopávkách v Gíze. V roce 2013 vydali své poznatky, které způsobily bouři kontroverze ve vědeckém světě.

„V době fotografování starověké linie mořského pobřeží jsem málem spadl ze skály,“ – píše El-Morsy v článku zveřejněném na internetových stránkách „Gigal Research“ – „k mému překvapení, kámen, o který jsem zakopl, byl zkamenělý mořský ježek, živočicha, žijícího na mořských mělčinách.“

Podle výzkumníka, na místě, kde jsou ruiny chrámu Menkare, byla kdysi laguna, a kdysi zde byly zatopeny všechny místní stavby, včetně chrámových komplexů, Sfingy i pyramid.

 

Nicméně řada dalších vědců tvrdí, že mořský ježek zde žil při tvorbě vápencové skály před asi 30 miliony lety. Eroze fosílii přirozeně obnažila. El-Morsy je však přesvědčen, že zkamenělý pozůstatek zvířete se zde objevil v mnohem pozdější době, protože je velmi dobře zachovalý, a je také příliš velký ve srovnání s ostatními mořskými organismy, které se obvykle nacházejí ve vápencových skalách.

„Můžeme vidět i ty nejjemnější detaily exoskeletu, což znamená, že mořské stvoření zkamenělo v poměrně nedávné době,“ – říká. „Není to fosilie živočicha, které žilo před 30 miliony let.“ (3)

El-Mursy uvedl, že úroveň zatopení byla poměrně vysoká, moře sahalo o 75 m výše než dnes. Proto se pobřeží táhlo od Chefrenovy (Rachefovy) pyramidy k chrámu Menkare. Zvláště silnou erozi lze pozorovat na soše Sfingy, stejně jako na chrámu Sfingy a na prvních dvaceti vrstvách Cheopsovy pyramidy. Kromě toho, na blocích chrámového komplexu byly objeveny usazeniny, které se obvykle nacházejí na dně mělkých moří a lagun.

Ale kdy zde došlo k takové povodni, k zatopení Gizy? Odpovědět na tuto otázku není tak jednoduché. Podle vědeckých údajů se za posledních 140.000 let v důsledku tání ledovců úroveň mořské hladiny pohybovala v rozmezí víc než 120 metrů.

Odkazy

(1)   Giza for Humanity. Internet: http://www.gizaforhumanity.org/
(2)   Schoch, R.: REDATING THE GREAT SPHINX OF GIZA. Robert Schoch (1992). Internet: http://www.robertschoch.net/Redating%20the%20Great%20Sphinx%20of%20Giza.htm
(3)   Antoine Gigal – Sherif El Morsy: Discovery of fossils on the Giza Plateau. Gigal Research. Internet: http://www.gigalresearch.com/uk/Menkara-petrified-shallow-marine-creature.php

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 1225

error: Kopírování zakázáno!