Sedna – podivná planeta?

Sedna, asteroid označený 2003 VB 12, byla objevena 14.11.2003.

Název představuje eskymáckou bohyni moří.

K označení planety se prý záměrně vybrala bohyně z nejchladnější oblasti na Zemi, neboť planeta je zřejmě nejchladnějším místem ve Sluneční soustavě. Její teplota je asi –400 stupňů Farenheita, tedy –239,99 st. C, neboli 33,16 st. K. (v porovnání – teplota na Plutu je –233 st. C, tj. 40 st. K).

Jaká je to ovšem ironie – jakákoli by tam byla zima, Sedna je ohnivě červená, jakoby rozžhavená. Astronomové tvrdí, že pouze jeden objekt je červený jako Sedna – je to Mars. Ovšem nikdo dosud neví, čím to je způsobeno.

Sedna má rozměry 3/4 Pluta. Pohybuje se po silně excentrické dráze, která se pohybuje od 12,84 – 134,83 mld. km, čili 85,6 – 898,8 AU (tj. astronomických jednotek – 1 AU – 150 mil. km). Pro srovnání – střední oběžná dráha nejvzdálenější planety Sluneční soustavy – Pluta – je 5,8782 mld. km (39,293 AU). Oběžná doba Sedny je asi 10 500 let (Pluto 249,31 roku). Vzniká otázka, čím je Sedna a jak se mohla dostat na takovou podivnou dráhu?

V časopise Nature z října 2004 vystoupili prof. Dr. Ben Bromley z univerzity v Utahu (1), a astronom Scott Kenyon z Cambridge (2), s překvapivou hypotézou, vycházející s počítačových simulací. Podle nich Sedna pochází z nějakého jiného místa v naší Galaxii, která byla vržena do našeho slunečního systému v době, kdy se k našemu Slunci přiblížila jiná hvězda – asi před 4 mld. let. (3)

Nepřipadá v úvahu vliv jiných planet – např. excentricita Pluta je způsobena pohybem Neptunu, ale Sedna je příliš daleko na to, aby mohla být ovlivněná planetami Sluneční soustavy. V úvahu tedy připadá jen tato nová hypotéza. A jak se přišlo na dobu 4 mld. let? To se mohlo stát pouze v době, kdy Sluneční soustava byla ještě mladá a potkala se s jinou hvězdou. Sluneční soustava trvala tehdy jen 500 – 600 mil. let. Jak je známo, Slunce vzniklo se skupinou hvězd v plynoprachové mlhoviny. V té době hvězdy měly k sobě blíž a odstředivé síly je  odvedly po celé Mléčné dráze. Nyní, 4,5 mld. let po vzniku Slunce a jejích planet, už nemůže dojít k takovému setkání. Můžeme to jen pozorovat na jiných částech Mléčné dráhy.

Je také možné, že Slunce mělo v počátcích svého vzniku souputníka, že původně šlo o dvojhvězdu. Druhá hvězda byla vzdálena 1/4 ly (světelného roku). Právě střety nejvzdálenějších zbytků původní hmoty, která dala za vznik planetám, jejich Oortovy a Kuiperovy pásy, přitáhly vzájemně taková tělesa, jako je Sedna. Znamená, to, že někde v Mléčné dráze je hvězda s planetární soustavou, na jejímž konci jsou podobně výstředně se pohybující se tělesa. Skutečnost, že Sedna pochází odjinud, by vysvětlovalo i její odlišné složení, dané navenek i její odlišnou barvou.

Odkazy

(1) Ben Bromley. University of Utah. Internet: https://faculty.utah.edu/u0095165-Ben_Bromley/biography/index.hml
(2) Scott J. Kenyon. Harvard Un. Internet: https://www.cfa.harvard.edu/~kenyon/
(3) Kenyon, S. J.; Bromley, B.C. (2004). „Collisional Cascades in Planetesimal Disks II. Embedded Planets“. Astronomical Journal. 127: 513.

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 120

error: Kopírování zakázáno!