Stonehenge a astronomie?

Stonehenge – to je mnohem víc než jen soubor obřích vertikálně postavených sedmimetrových kamenů, a jeho skutečná historie je mnohem zajímavější než všechny legendy.
Na začátku 70. let anglický astronom J. Hawkins, který pracoval poté na Bostonské universitě v USA, „oživil“ mlčící kameny Stonehenge. Prostřednictvím svého výzkumu let se poodkryla jedna z prvních stránek lidské historie.

Stonehenge – to je mnohem víc než jen soubor obřích vertikálně postavených sedmimetrových kamenů, a jeho skutečná historie je mnohem zajímavější než všechny legendy.

Ukázalo se, že by mohlo jít o starobylou astronomickou observatoř, která umožňovala s pozoruhodnou přesností určit kalendářní den, roční období a dokonce předpovídat lunární a sluneční zatmění.

Prostřednictvím podrobné matematické analýzy na počítači IBM profesor Hawkins prokázal, že mnohatunové kamenné překlady míří s průhledy na určité body na obzoru. Tím zaznamenal všechna krajní místa východů a západů Slunce a Měsíce v různých fázích jejich pohybu na nebeské sféře.

Podle doktora věd fyzikálně-matematických věd I. A. Klimišina, je Stonehenge opravdu úžasný počítač, který umožňuje nejen přesně definovat roční období, ale také předvídat sluneční a měsíční zatmění. K tomu sloužilo 56 hlubokých děr v kruhu o průměru 87,8 m kolem Stonehenge, ve stejné vzdálenosti od sebe, při použití k pozorování šesti stojících kamenů (tři bílých a tří černých).

Stavitelé Stonehenge vytvořili (i když možná nevědomě) modelový systém Slunce-Země-Měsíc

Novozélandský astronom Beach vyslovil hypotézu, že umístění kamenů umožňovalo v dávné minulosti předvídat příliv a odliv. Ten se řídí podle pohybu Slunce a Měsíce. Francouzský vědec Shatelen spočítal, že umístění jednotlivých prvků Stonehenge přesně odpovídalo bodům východu Slunce a umístění deseti hlavních hvězd před 12 tisíci lety.

Zeměpisná šířka, na které je komplex postaven – 51 stupňů 17 minut – byl zřejmě také vybrán záměrně. V každém případě pravděpodobnost toho, že Stonehenge bylo umístěno náhodně, je velmi malá – jedna k deseti milionům. V takových případech se říci, že taková náhoda je prakticky nemožná.

Obecně lze slovo „náhoda“ s ohledem na Stonehenge použít příliš obtížně: jak uvidíme dále, bude oněch „omylů“ a „náhod“ příliš mnoho.

V každém případě nevíme, jakými motivy byli stavitelé Stonehenge vedeni.

Stonehenge se stalo složitým astronomickým přístrojem, a současně z architektonického hlediska velmi jednoduchým.

Je známo sedm klasických divů světa: pyramidy v Egyptě (přesněji jen Velká pyramida Cheopse), visuté zahrady Semiramidiny ve starém Babylonu, socha Dia v Olympii, Dianin chrám v Efezu, mauzoleum v Halikarnassu, Kolos na ostrově Rhodos, maják na ostrově Pharos.

Všechny tyto zázraky, s výjimkou babylónských zahrad a Kolosu, byly vyrobeny z kamene. Ale v žádném z nich nebyl kámen použit tak dovedně, s použitím tolika duševních dovedností a inteligence, jako v chrámu na Salisburské pláni.

Tajemství Stonehenge studoval Valentin Těrešin, matematik a amatérský astronom. Při detailním studiu schématu této stavby a jiných starých staveb, objevil zajímavou věc.

Všechno začalo s hledáním vztahů mezi průměry kruhů Stonehenge. Zjistil, že poměr průměrů valu a stavby je stejný jako poměr průměrů Země a Měsíce. Pokud je ve Stonehenge opravdu zašifrovaná velikost Země a Měsíce, je nutné se ptát: Nejsou v jeho stavbě zašifrovány i údaje o dalších planetách Sluneční soustavy? A ukázalo se, že ano.

Podle kandidáta fyzikálně-matematických věd V. Komisarova jsou ve Stonehenge zašifrovány dráhy dokonce 12 planet ve Sluneční soustavě, jakoby za Plutem byly další dvě planety. Jedna ve vzdálenosti 50 astronomických jednotek (AU) a další – asi 60 AU. Průměr těchto nebeských těles by měl být až 1800 km. (průměr našeho Měsíce je 3 476 km).

Je třeba říci, že existence jiných planet v naší Sluneční soustavě není v rozporu se současnými vědeckými poznatky. Jednou z nevyřešených otázek je stále existence hypotetické planety Phaeton mezi Marsem a Jupiterem, kde je pás asteroidů.

I další planety mohou být za oběžnou drahou Pluta, (který už sice nepovažujeme za planetu).

Astronomové po dalších planetách za hranicemi Sluneční soustavy pátrají stále.

Pořád totiž nejsou vysvětleny podivné anomálie v pohybu Neptunu a Pluta. Nepřímé důkazy o tom, že se někde za Plutem pohybuje významně hmotné těleso, dokládají i nepravidelnosti v letech amerických kosmických lodí Pioneer a Voyager. Čím více se blíží k hranici Sluneční soustavy, jejich trajektorie se stále více a více odchylují od výpočtů. Takové těleso by mělo být ve vzdálenosti asi 50 – 150 astronomických jednotek a o hmotností kolem 10 hmotností Země.

Jak již bylo zmíněno výše, Stonehenge bylo stavěno plných tři sta let. Z toho vyplývá, že jeho stavitelé museli po několik staletí dopředu znát plán a cíl práce. Kdo byl vlastně tvůrcem takového plánu? A jak byl přenášen z generace na generaci? Zvláště když z té doby není známo jakékoli písmo?

Neexistuje žádný historický důkaz, že by před 4 tisíci lety měli obyvatelé Země; jakékoliv znalosti o své domovské planetě, nebo parametrech naší Sluneční soustavy. Zároveň platí, že nemohli mít nástroje, se kterými by tak přesně umístili kameny ve Stonehenge. A co je nejdůležitější: co to bylo za kmeny, které místo, aby se zabývali zemědělstvím a lovem, stavěly takové dílo?

Kdo ví, možná u nich byli „učitelé“, kteří nějak neolitickým lidem vnutili potřebu vytvořit tuto stavbu a naučili je, jak s ní pracovat a jak ji používat. Ten, kdo nutil lidi převážet stovky kilometrů těžké kameny, musel onen účel znát.

Smysl samozřejmě byl těžko znám těm, kteří dopravovali a stavěli těžké kameny. Možná že svou práci chápali jako příspěvek na stavbě chrámu nebo jiného posvátného místa. Nejnovější hypotézy, že šlo o jakési pohřební chrámy, tyto úvahy nevylučují.

A jen sami „učitelé“ (nebudeme spekulovat, kdo by to mohl být), a možná jen ti nejvyšší z nich znali plné tajemství této výstavby …

Ruští badatelé (V. Lagovskij, V. Avinskij a další) se snaží dokázat, že vědecká komunita nemá pravdu, když Stonehenge chápe pouze jako kultovní objekt, nebo astronomický přístroj nebo počítač.

Shodují se na tom, že pokud budeme brát v úvahu některou z těchto hypotéz, nebo dokonce všechny jako celek, opět vyvstává otázka: jak tito stavitelé mohli znát účel stavby? Nebo to muselo mít nějaký zřejmý cíl, který vedl stavitele Stonehenge, aby během tří staletí zdánlivě nepochopitelné práce ukládali obrovské kamenné bloky. Jaký to byl cíl, zjistíme pouze dalším výzkumem.

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 1234

error: Kopírování zakázáno!