Byl Ptolemaios podvodník ?

Řecký astronom, matematik, fyzik a zeměpisec Claudius Ptolemaios napsal kolem roku 142 našeho letopočtu dílo Syntaxis megalé (Velká soustava).

To bylo nejprve přeloženo do arabštiny a s arabskou kulturou se dostalo do Španělska. Teprve ve 12. století byl Ptolemaiův spis přeložen do latiny pod arabským názvem Almagest a ovlivnil evropskou astronomii až do doby Koperníkovy. Ptolemaios vytvořil teorii geocentrické sluneční soustavy a komplikované dráhy, po nichž se pohybují planety, vysvětlil celkem přijatelnou kombinací složitých kruhových drah kolem Země. Ve své době byla tato teorie pozoruhodně pokroková, a proto není divu, že se udržela po mnoho staletí.

V roce 1979 podrobil Ptolemaiovo dílo kritickému zkoumání mladý americký astronom, R.R. Newton z Univerzity Johna Hopkinse v Baltimore. A ke svému překvapení zjistil, že v některých pozorováních jsou četné a těžko vysvětlitelné nepřesnosti a jinde zase podivuhodně přesné výsledky. Protože Ptolemaios jistě neměl nijak dokonalejší přístroje než jeho současníci, musel se dopouštět zhruba podobných chyb v měření, a tudíž i ve výpočtech. V některých případech však dospěl k tak vysoké přesnosti, že by jí za tehdejších podmínek mohl dosáhnout jen s neuvěřitelnou pravděpodobností 1: 1 000 000 000.

Ptolemaios vycházel z teorie Hipparchovy a zkontroloval a zaktualizoval jeho hvězdný katalog. Některá jeho pozorování doplňoval vlastními poznatky a některé jeho výsledky přepočítával; u většiny jsou však jeho výpočty chybné, ale kupodivu vždy v tom smyslu, aby to vyhovovalo jeho vlastní teorii.

Z Newtonova kritického rozboru vyplývá jediný závěr: Ptolemaios záměrně falšoval dosažené výsledky, aby tak pevněji podpořil svou teorii. Ve své době si to mohl celkem bez rizika dovolit, protože neexistovala žádná možnost kontroly a odhalení podvodu bylo velmi nepravděpodobné.

Newtonův rozbor Ptolemaiova díla je zajímavý ještě z jednoho širšího hlediska: snad by stálo za to podrobit podobné zkoušce i některá jiná klasická díla světové vědy, která jsou většinou přijímána jako ověřená skutečnost, o jejíž správnosti se zkrátka nepochybuje. Možná že by se zjistilo, že svědomí klasických vědců nejsou tak docela čistá, jak se všeobecně má za to.

FRANKFURTER ALLGEMEINE, Frankfurt n. Mohanem, 1979, z archivu KPUFO

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 1234

error: Kopírování zakázáno!