Šílené krávy v šílených souvislostech (3)

Souvisí zvířecí tragedie na pastvinách s tragickým úmrtí lidí v nemocnicích ? Mohlo být nevysvětlitelné zohavování zvířecích stád prologem pro ještě strašnější drama ve stájích a nemocnicích ? Bylo využíváno usmrcených zvířat k získávání krve, tkání, orgánů, plodů a embryí k biologickým a především genetický experimentům?     

Biologie tam nahoře

         Zvláštním fenoménem se v poslední době staly únosy lidí do UFO. Můžeme se jen domýšlet, do jaké míry jsou věrohodná svědectví lidí, kteří jsou schopni rozpomenout se na své prožitky během únosu. Jedním z nejsilnějších zážitků všech unesených jsou postupy lékařských vyšetření a zákroků, které byly na nich vykonávány.

V záhadných prostorách záhadných objektů. Záhadnými bytostmi záhadného původu. Záhadnými lékařskými přístroji a z naprosto nepochopitelných důvodů. Vše toto neznámé bývá vysvětlováno mimozemským původem.

        Jsou však lékařské experimenty, prováděné při únosech do UFO, opravdu nevysvětlitelné? Shodné výpovědi postižených lidí obsahují zajímavá fakta. Projekt MATP Dana Wrighta, shromažďující svědectví unesených lidí, zahrnuje i několik desítek žen. Rozpomínají se shodně na řadu, převážně velmi nepříjemných prožitků. Neznámé bytosti u nich prováděly lékařské úkony, popisované jako odběry vzorků děložní tkáně, odběry vzorků tekutin a vajíček z vaječníků, implantace embrya a nebo opačně odejmutí plodu. V řadě případů byly ženám předváděny inkubátory, v nichž se nacházela embrya a plody v různých stádiích vývinu. Lidské bytosti byly v nádržích umístěny v živných roztocích. Oběti únosu ve svých svědectvích uváděli shodné technické detaily. Jednalo se evidentně o technologii kultivace lidských klonů. Sporné zůstává, kdo jsou oni únosci, onen lékařský personál a oni provozovatelé inkubátorových farem na lidské klony. Zde se postřehy obětí únosů do UFO rozcházejí. Část unesených popisuje své trýznitele jako bytosti nepodobné lidem. Většinou jako „malé šedivé“ postavičky s hubeným tělem, velkou hlavou, výraznýma tmavýma očima, nevýraznými ústy a nosem. Vzhled a telepatická komunikace s obětí únosu tvoří předlohu pro představu o mimozemské entitě. Rozdílný výsledek vzpomínek jiných unesených obětí spíše svědčí o únoscích z řad lidí. Jejich vzhled je ovšem také různý. Od vysokých mladých blondýnů až po šedovlasé staříky, komunikující se svou obětí angličtinou s výrazným akcentem. Také je třetí možnost. Může se jednat o lékařské experimenty, prováděné únosci mimozemskými i pozemskými. Pro tuto variantu identifikace únosců svědčí výpovědi obětí, popisující zákroky prováděné zjevně na úrovni současné pozemské medicíny, při nichž bylo použito sugesce, hypnózy a narkotických preparátů pro vyvolání představy o únosu do UFO. Tyto případy se údajně vztahovaly na ženy, u nichž únosci užitím běžných gynekologických metod prověřovali stav embrya. Snad s cílem zjistit, zda se nejedná právě o inplantovaný plod mimozemského původu. Je pochopitelné, že podobné aktivity mohou být organizovány v rámci tajných projektů vojenského charakteru. Bezesporu na vysoké odborné úrovni a s předem vypracovaným výzkumným projektem. Pro oba možné únosce – mimozemské i pozemské však platí stejné pravidlo. Genetika má prvořadý význam.

Genetika chce své

Již z poznatků o únosech lidí je patrné hlavní úskalí výzkumných programů s genetickým zaměřením. Tímto problémem je nedostatek vhodného biologického materiálu. Ne všechny experimenty je možno provádět na pokusných zvířatech a rostlinách. Poloprůmyslové účely a metody výzkumu vyžadují velké objemy živočišných a rostlinných substrátů. Pro účely genetického výzkumu rostlin byly zřízeny speciální plantáže a skleníky. V tomto oboru nebyl problém biologického materiálu tak velký. Genetická manipulace rostlin brzy získala v konečném efektu značný náskok před aplikací obdobných postupů u živočichů. Geneticky ošetřené ovoce, zelenina, obiloviny a průmyslové plodiny jsou dnes již běžně dodávány do spotřebitelské sítě. V oblasti živočišných produktů byla a doposud je situace složitější. Náročnost na kvalitu a vlastnosti materiálu, vhodného pro genetické experimenty na zvířatech je vysoká. Technologické postupy jsou složité a ne vždy splňují předpokládaná kritéria. Spotřeba laboratorních zvířat je veliká a ještě větší jsou protesty jejich ochránců. Kde tedy brát živočišné tkáně, tekutiny, embrya, enzymy a hlavně potřebný genofond ? Jaké jsou běžné legální zdroje ? Jsou použitelné pro náročné podmínky genetických experimentů ? Legální zdroje, poskytující dostatek vhodného materiálu pro činnost tohoto charakteru neexistují ! Biologický materiál pro genetické experimenty je třeba získávat případ od případu podle zadání příslušného vědeckého úkolu. Teprve projekt stanoví, co je vhodné a co ne. A to vhodné je třeba najít ! Tam, kde to je. Ve volné přírodě, na farmách, na pastvinách, v moři, na silnicích, na ulicích, ve městě i na venkově. Výběr je velký. Zvířat i lidí. Spících či bdících. To je jedno, hlavně aby měli ten správný genom a ostatní biologickou charakteristiku, požadovanou projektem. A hlavně aby vše zůstalo utajeno. V zájmu experimentátorů i v zájmu veřejnosti. Týmově pracující kolektiv, a je jedno zda pozemského či nepozemského původu, se musí pohybovat nad rámcem civilních zákonů. Rozhodující jsou výsledky a cíle. Takřka sériová výroba klonovaných zvířat i lidí s požadovanými vlastnostmi. U zvířat superužitkovost. Tedy dobrý byznys. U lidí supervýkonnost a snadné ovládání. Tedy ještě lepší byznys. Nic pro veřejnost. Utajení zabrání strachu, panice a organizovanému odporu. Všechno se však utajit nedá a lidé zjišťují, že se dějí divné věci.

„Animal Mutilations“ – usmrcení a zohavení zvířat a „Human Mutilations“ – usmrcení a zohavení lidí jsou termíny, nahánějící hrůzu na všech kontinentech.Tato, na první pohled nepochopitelná činnost neznámých zvrhlíků a sadistů, kdy jsou zvířata a v poslední době i lidé usmrcováni a zbavením některých částí těl a tělních orgánů hrůzně znetvořeni, začala nabývat na závažnosti v šedesátých letech. Od té doby bylo zaznamenáno již několik desítek tisíc případů u hospodářských a domácích zvířat. A také zhruba dvě desítky případů u lidí. Pachatelé barbarských nájezdů na zvířata i lidi nejsou doposud známi. Také o důvodu jejich zkázonosné činnosti zatím existují pouhé dohady.

Pro objektivní pohled na problém je třeba říci, že již historické prameny uvádí řadu případů nevysvětlitelných usmrcení zvířat i lidí s následnou destrukcí jejich těl. V roce 1897 poblíž Yates Center v americkém Kansasu bylo pozorováno vyzdvižení telete do létajícího objektu a později nalezeny pouhé zbytky jeho těla na zemi. V roce 1919 vydáva Charles Hoy Fort knihu „The Book of the Damned“ – Kniha prokletých a později knihu „Wild Tallents“ – Divoké talenty. Knihy Charlese Forta soustředí novinové zprávy o zvláštních událostech své doby a padávají i významná svědectví o problému zohavování zvířat. Rok 1810 Enerdale, kousek od anglicko-skotských hranic – několik případů usmrcených ovcí na pastvině. Zvířata byla zbavena krve odsátím. Rok 1903 Wryley anglické hrabství Staffordshire – rozřezán ušlechtilý závodní kůň. Krátce potom smrceny a zbaveny části těl a některých orgánů další koně a krávy. Rok 1905 anglický Badminton – usmrceno několik desítek ovcí. Zvířatům byla úplně odsáta krev. Rok 1907 anglický Wryley – usmrcen kůň. Na těle mrtvoly byly objeveny strašlivé rány. Rok 1925 keňské farmy v Africe – usmrceno a podivně rozřezáno mnoho kusů dobytka a ovcí.

      Také postižení lidí tímto fenoménem má již svou historii. Rok 1761 v severoitalské oblasti Riviery u vesnice Ventimiglia. Několik žen se vracelo s nasbíraným dřevem z lesa. Jedna z nich náhle s výkřikem padla k zemi. Byla okamžitě mrtvá. Při ohledání jejího těla bylo ovšem zjištěny mnohočetné zlomeniny kostí, rozdrcené a roztříštěné klouby. Chyběly části těla, části svalů a kůže, především na hlavě. Nikde nebyly patrné stopy krve. Krev byla z těla dokonale odsáta. Literární prameny charakterizují stav oběti – “ jako by se přes ní převalila neviditelná síla“.

Jak ukrást genomy zvířat ?

      Fenomén pokračoval dál. Od padesátých let sdělovací prostředky informují o stovkách případů postižení dobytka a také lidí. Jen pro názornost. Rok 1967 se odehrála snad nejznámější tragedie nedaleko Alamosy v americkém státě Colorado. Tříletá klisna Lady (někdy mylně uváděn jako valach Snippy) byla nalezena usmrcena jen kousek od obytného domu . Z hlavy a krku byly odpreparovány části svalů. Chyběl mozek, srdce, plíce, štítná žláza. Řezy byly provedeny precizním způsobem. Zvíře, podle zanechaných stop kopyt na travnatém povrchu, se posledních třicet metrů před svou smrtí muselo vznášet ve vzduchu. Deset metrů od ležícího zvířete bylo vytlačeno osm hlubokých pravidelných otisků, seřazených v dokonalém  kruhu. Deset centimetrů hluboké stopy, vlisované pod velkým tlakem do tepelně ožehnuté půdy, vykazovaly radioaktivitu. Mrtvé zvíře vyšetřil Dr.John Henry Altshuler, patolog a henatolog. Dle charakteru řezných ploch jako první vyslovil domněnku o použití laserového paprsku. Také konstatoval úplné odsátí krve neznámou lékařskou technikou. Již v letech 1960 – 1963 byla v Alabamě nalézána záhadně usmrcená zvířata. Mezci, krávy ale i veverky byly rozřezány podivným způsobem, aniž by rány krvácely, Obyvatelé okolí pozorovaly v té době často na obloze „stříbrné kotouče“. Rok 1967 na silnici a. 17 nedaleko Livinstonu v kanadském Ontariu. Dva muži, jedoucí autem, spatřili UFO. Asi třicetimetrový letící objekt se nejprve přiblížil směrem k automobilu, ale potom odletěl. Případ byl nahlášen policii, která v blízkosti nalezla dva těžce poraněné koně s podivnými řeznými poraněními. Zvířata ještě žila. Pachatel byl vyrušen a nestačil dílo zkázy dokonat. Nápadný byl dusivý sirný zápach v okolí místa činu. V následujících dnech byl blízko tohoto místa usmrcen a typickým způsobem zohaven závodní kůň Fury. Rok 1974 pastvina u Meeker County v americkém státě Minnesota. Sportovní letec spatřil na zasněžené ploše okrouhlé zelené plochy vytvořené rozpuštěním sněhu. Bylo jich několik a tvořily formaci. V jednom kruhu, vytvořeném evidentně tepelným působením nějakého kulatého objektu, ležela mrtvá mladá kráva. Měla vyříznuté oči, ucho, jazyk a část jednoho pysku. Byla dokonale zbavena krve, aniž by bylo jakkoliv potřísněno okolí. Pachatelé museli přijít ze vzduchu. Rok 1989 –  necelých 200 metrů od domu v Maple Valley ve státě Washington nalezl farmář svou nejlepší šestiletou krávu usmrcenou. Za tři týdny měla porodit. Mrtvá kráva měla vyříznutý jazyk, kus střeva a genitálií. Z tlamy byl vyříznut oválný část kůže, chyběla spodní čelist i se zuby. Rok 1989 – Red Cloud v Nebrasce se stal místem další kravské tragedie. Usmrcená kráva měla vyříznutý trojúhelníkový vzorek tkáně kolem ucha. Přivolaný veterinář Dr.Carl Guthrie provedl pitvu kadaveru. Zjistil, že chybí 20 centimetrů průdušnice a hltanu. Dále někdo čistým řezem odebral tlusté střevo a vagínu. Rok 1991 – na několika místech státu Idaho došlo k nevysvětlitelným usmrcením hovězího dobytka. V jednom z těchto případů veterinář Dr.Bob Stoll, přivolaný k usmrcené patnáctileté klisně Sally konstatoval naprostou dehydrataci těla zvířete. Bylo tak vysušené, že při doteku se vnitřní orgány rozpadaly na prach. Rok 1992 – v Alabamě byla nalezena zabitá kráva plemene Angus Holstein. Dokonale čistým řezem jí bylo odstraněno vemeno, aniž by byla zjištěna kapka krve v okolí. V roce 1993 – nedaleko Altbertville došlo k usmrcení kozla. Byla u něho odstraněna varlata a penis. Později v jihozápadní části této oblast došlo k usmrcení čtrnácti koz současně. Zvířatům byly odebrány orgány a odsáta krev. V roce 1993 v Dawsonu byla usmrcena a zohavena kráva, u níž policie zjistila zvláštní věc. Kromě typických řezných ran, odebraných vzorků tkáně a naprostého odkrvení těla, bylo zjištěno, že zvíře je potřísněno záhadnou hmotou. Substance připomínala kyt. Analýzou bylo zjištěno, že látka není radioaktivní a není rozpustná ve vodě. Spektograficky vykazovala složení z hliníku, křemíku, titania a kyslíku. Obdobná látka se v přírodě nevyskytuje. Muselo se tedy jednat o substanci uměle vyrobenou. V roce 1993 byl v oklahomské Blaine County nalezen usmrcený sedmimetrákový býk, jemuž byly čistým řezem odstraněny genitálie. Nedlouho potom v té samé oblasti se odehrál smutný konec psa. Byl usmrcen a byly mu čistým řezem odejmuty tři tlapy a srdce. V roce 1989 se odehrál jeden z nejhrůznějších případů usmrcení dobytka. Nedaleko Hopu v Arkansasu bylo nalezeno pět usmrcených krav. Mrtvá zvířata byla pečlivě srovnána v řadě. Zvířata byla zbavena krve. Jedna březí kráva byla rozřezána, byl jí vyjmut plod a nenarozené telátko pohozeno vedle mrtvé matky. Řezné rány vykazovaly stopy po vysoké teplotě. Nikde nebyla nalezena kapka krve.

Jak ukrást genomy lidí ?

Ani lidé nedopadají lépe. Policejní protokoly obsahují již značné množství případů  usmrcených a strašlivě zohavených lidských obětí. Před popisem zjištěných faktů a skutečností by si i ten nejotrlejší tvůrce hororů musel připadat jako diletant.

V roce 1956 za záhadných okolností zemřel seržant Louette v oblasti vojenské základny White Sands v Novém Mexiku. Byl unesen do diskovitého létajícího objektu. Teprve za tři dny bylo jeho tělo objeveno. Neslo stopy zohavení odřezáním některých částí. Okraje řezů byly dokonale rovné. Chyběly genitálie, rektální oblast, oči. Z těla byla dokonale odsáta krev.

V roce 1979 v lese mezi Bliss a Jerome ve státě Idaho byl lovci nalezen usmrcený muž. Z těla byly odstraněny některé části. Chyběly kusy obličeje, rtů, oči, genitálie. Vše bylo odříznuto dokonalým technologickým způsobem bez krvácení.

V roce 1988 našly děti v blízkosti jezera Guarapiranga u Sao Paula pozůstatky usmrceného muže. Mrtvý byl identifikován jako místní občan, který chodil často k jezeru rybařit. Přesto, že od smrti do nálezu mrtvého uběhlo již 72 hodin, nedocházelo k rozkladným procesům. Mrtvola byla zohavena vyříznutím očí, uší i s vnitřním sluchovým ústrojím, jazyka a velké části tkáně na horní i dolní čelisti.Z obličeje byl odebrán trojúhelníkovitý vzorek kůže. Na lebce byly objeveny otvory, kterými byla odejmuta mozková tkáň. Mezi prsty rukou a nohou byly objeveny otvory o průměru dvou centimetrů. V podpaždí byly otvory o průměru čtyř centimetrů. Otvory na břiše a hrudníku byly vysáty vnitřní orgány. Vyprázdněním obsahu dutiny břišní a hrudní se celé tělo jakoby propadlo. Odstraněny byly také žlázy a močovod vykazoval stopy po zavedené sondě. Konečník a část tlustého střeva byly čistě vyříznuty. Z mrtvoly byla naprosto bezezbytku odsáta krev. To je jen jeden z dvaceti pěti známých případů, které se odehrály v Brazílii. Policie pro pořádek a uklidnění obyvatel uvádí jako příčinu tohoto druhu smrti lidí „akt pomsty indiánů“.

Biologie jako zločin

Z těchto několik ilustračních případů zohavení zvířat a lidí, jako i z ostatních obsáhlých zveřejněných zpráv, je zřejmá řada společných charakteristik a technologických prvků, které se v jednotlivých případech opakují.

  • Oběti se nebrání. Nikde v okolí nebyly zjištěny stopy po odporu napadeného a posléze usmrceného zvířete ani člověka.
  • U obětí chybí typické znaky napadení dravci. V některých oblastech, kde k těmto případům došlo, se ani žádná dravá zvířata, schopná usmrtit dobytek nevyskytují.
  • Zvláštní pozornost si zaslouží případy, způsobené podle očitých svědků tvory označovanými jako  „chupacabra“ či   Asi metr dvacet až metr padesát velké ostnaté ale údajně humanoidní kreatury s kůží podobnou gumě, drápy, ostrými dlouhými zuby a červeně svítícíma očima byly pozorovány v akci na obou amerických kontinentech a také ostrově Portoriko. Ve svých domovinách prosluli jako zdatní požírači koz.
  • Po jedné z potýček bytostí „chupacabra“ s místními občany, se podařilo získat krevní vzorky těchto kreatur, které byly analyzovány s výsledkem – krev není v žádném případě srovnatelná s lidskou či krví zvířecí pro vysoký podíl vápníku, hořčíku, fosforu a draslíku. Také poměr bílkovin albuminu a globulinu je jiný
  • Ještě zvláštnější pozornost si zaslouží jiné humanoidní bytosti, údajně také vzrůstu metr dvacet až metr padesát, ovšem s tělem porostlým hustou srstí. Také ony se podílely v několika případech na útocích proti náhodným kolemjdoucím. Tyto bytosti však byly údajně vybaveny létajícími objekty stříbrné barvy, zaparkovanými vždy nedaleko místa činu. Při náhodném střetu s lidmi jim poničily oblečení a poškrábaly záda. Pak odletěly v diskovitých UFO o průměru tři metry.
  • V okolí místa nálezu oběti nebyly zjištěny stopy po normálních vozidlech ani jiných známých dopravních prostředcích.
  • Někdy je zřejmé, že oběti byly vyzdviženy do výšky a na místu nálezu dopadly seshora. Důkazem jsou časté roztříštěné kosti a celkové poškození těla způsobené pádem z výšky. Výmluvné je přímé svědectví farmáře, který při nočním hlídkování na pastvinách byl málem zasažen padající části rozřezané krávy. Torzo zvířete, které dopadlo jen několik metrů od člověka muselo podle intenzity nárazu padat z velké výšky.
  • Častým průvodním jevem událostí je pozorování neznámých světelných efektů, dokonce přímo létajících objektů . V místech hromadného výskytu fenoménu zohavování zvířat, byl v mnoha případech svědky pozorován opakovaný výskyt UFO.
  • Přímé pozorování zvláštních bytostí „stříbřitě oděných“, které manipulovaly s dobytkem. Pachatelé byli popisováni jako „malí šedí“ humanoidi. Po vyrušení svědky prchali v létajících objektech. V jednom případě byla svědecky doložena společná přítomnost „malých stříbřitě oděných postav v potápěčských skafandrech“ a kreatur „chupacabra“. Literatura v tomto případě poukazuje na možnost existence genetických mutantů. Jejich tvůrce je předmětem dohadů.
  • V bezprostřední blízkosti byly v několika případech nálezy stop po přistání neznámého objektu. Vlisované kulaté otvory do půdy, uspořádané kruhovitě, s opálenou trávou, případně vznik velkých kruhových ploch odtátého sněhu. V těchto místech byla zjištěna radioaktivita.
  • Zvířata v napadených stádech byly označena zvláštní barvou, fluoreskující pouze při dopadu ultrafialového světla. Označení barvou bylo provedeno u všech zkoumaných zvířat ve stejných místech – na pravém uchu a na pravé straně krku.
  • Obětí usmrcení a následného odběru vzorků se stávají zvířata  mladšího, nebo středního věku. Nejčastěji mladé krávy, nebo dokonce i telata. Zdá se, že obdobná věková kriteria platí i u postižených lidí. Věk hraje roli především u žen. Především v případech, kdy byly prováděny odběry celých embryí, vyvinutých plodů a nenarozených mláďat, nebo jejich částí.
  • Z těl obětí mizí kompletní vnitřní orgány dutiny hrudní. Z dutiny břišní obvykle jen vzorky tenkého a tlustého střeva. Nikde se nemluví o játrech nebo žaludku. Dále jsou odnímány samčí i samičí genitálie, endokrinní žlázy a mozek. U samic jsou často odnímány mléčné žlázy. U krav vemena, nebo struky. Z povrchových částí těl jsou odebírány vzorky kůže a sliznic dutiny ústní, jazyk, uši a velmi často oči. Dále horní a dolní čelist, hrtan, hltan a okolí rekta. U malých zvířat končetiny, nebo dokonce celé půlky podél rozpůlených těl. Nálezy podélně rozpůlených těl koček byly zaznamenány v Anglii. Tam se také vyskytli usmrcení psi s chybějícími končetinami.
  • K odnímání měkkých orgánů je použito zvláštní techniky, která po sobě zanechává kulaté, jakoby vyražené otvory 2 – 4 centimetry v průměru.
  • Odřezání kůže a vyříznutí částí těl je prováděno přístrojem, vyvíjejícím vysokou teplotu, která koaguluje okraje rány. Teplota řezného nástroje je odhadována na 130 – 160 stupňů Celzia. Byla vyslovena hypotéza o použití laserového paprsku. Nástroje tohoto druhu sice již jsou v chirurgii běžně používány, avšak podle expertů zákrok na rozřezaném zvířeti nemohl trvat déle než dvě minuty. A tak výkonný laserový chirurgický nůž zatím neexistuje.
  • U usmrcených zvířat i lidí bylo typické úplné vykrvení. Krev byla zjevně odsáta speciálním zařízením a to za nepochopitelných fyziologických podmínek. Za normálního stavu organismu lze z těla získat vykrvením pouze 30 – 35 % celkového objemu krve. To je u průměrně vzrostlé krávy s celkovým objemem krve 35 litrů něco kolem 12 litrů, která vyteče při otevření některé z velkých tepen, nebo odběrem přímo ze srdce. Zbylá krev zůstane stagnovat ve tkáních, v orgánech a především ve slezině, játrech a plicích. Poklesem krevního tlaku při krvácení je sice ještě vytlačen nějaký objem za splanchnické (břišní) oblasti do periferního krevního oběhu, ale převážná část krve zůstává v jednotlivých orgánech. Po smrti se sráží – koaguluje a později podléhá rozkladu – hemolyzuje. Získat stoprocentní objem krve z organismu běžnými technickými prostředky je nemožné. Pro takový účel by muselo být vymyšleno zcela nové technologické zařízení a nové biochemické postupy k ovlivnění fyziologických a patofyziologických procesů krevního oběhu.
  • Odebraná krev od zvířecích i lidských obětí musí být okamžitě technologicky ošetřena tak, aby nedošlo k jejímu znehodnocení. Objem odebrané krve musí být v některých případech obrovský. Při hromadných popravách až několika desítek kusů hovězího dobytka najednou, musí činit i několik set litrů krve. Pachatelé, odebírající krev usmrcenému dobytku, musí mít k dispozici objemné uskladňovací kapacity a velmi výkonnou technologii k okamžitému zajištění její konzervace.
  • Těla usmrcených a zohavených obětí, která jsou ponechána volně ležící na pastvinách a ve volné přírodě, zůstávají nepovšimnuta ze strany mrchožravých zvířat. Bylo dokonce pozorováno, že více než týden staré mrtvole dobytčete se horští vlci, medvědi a ostatní šelmy důsledně vyhýbaly a tak tělo uhynulého zvířete bylo nalezeno nepoškozené. Je to způsobeno zřejmě použitím chemických látek, které i v nepatrných koncentracích jsou vnímány čichovými orgány volně žijících zvířat. Čichové vjemy pak u těchto zvířat působí jako varovný signál.

Biologie proti biologii

Z několika uvedených případů usmrcení a následného využití zvířat a lidí k odběru vzorků tělních tekutin a tkání je zřejmé, že možnosti získání vhodného biologického materiálu jsou v podstatě neomezené. Při patřičném technickém a technologickém vybavení a naprosté bezohlednosti ke všemu živému je přístup k požadovanému souboru genů – geonomu naprosto bezproblémový. Lze získat přesně ten materiál, vybavený přesně tím genofondem, který požaduje výzkumný projekt. Použitá futurologická technika a nám zatím neznámá technologie, zajišťuje kvalitu odebraných vzorků na tak vysoké úrovni, jaká by za našich běžných podmínek byla nedosažitelná.

Odběry krve od záhadně usmrcených a zohavených zvířat, představují pro nás zatím něco nepochopitelného. A právě krev je zřejmě pro pachatele velmi důležitým a žádaným substrátem. Vyplývá to ze skutečnosti, že krev byla odsáta prakticky ve všech dokumentovaných případech zohavených zvířat i lidí. Do poslední kapky. Vzhledem k počtu zaznamenaných případů, jedná se o dosti značný objem několika desítek tisíc litrů. Krev byla z obětí doslova vycucána zvláštním, nám doposud neznámým způsobem. Můžeme jen předpokládat, že legální způsob získávání dobytčí krve na jatkách při běžných porážkách zvířat, není pro dotyčné pachatele příliš lukrativní. Není se čemu divit. Jateční krev je k dispozici jen ta, která samovolně vytéká z otevřených krevních cest omráčeného zvířete, zavěšeného na porážkové lince. Takto získaná krev se rychle sráží. Vytváří krevní kruor – sraženinu, která je i pro jateční technology nevítaným problémem. Technologie moderních jatečních provozů pracuje s podtlakovými odsávacími systémy, které jsou použitelné při odporážení skotu. Krev je odváděna trubicí přímo z velké cévy v krční oblasti omráčeného zvířete v době, kdy je jeho krevní oběh ještě funkční. Srovnání těchto pozemských jatečních praktik s těmi neznámými – nadpozemskými, by možná vedlo k přehodnocení co je a co není zohavování zvířat. A také k úvahám, kdo je doopravdy tím barbarským a necitelným expoatátorem všeho živého na světě. Jestli neznámí útočníci, vybírající si to co je pro ně vhodné? A nebo člověk, který zavraždí prostě všechno co se dá sníst nebo zpeněžit.

Význam krve, jako substrátu pro potřebu biotechnologických laboratoří je   ovšem nesporný. Krev je nezbytnou surovinou pro farmaceutické účely. Pro tyto účely najde zvířecí krev, získaná na jatkách vyhovující uplatnění. Pro potřebu výzkumných laboratoří se ale nehodí. Zvláště biotechnologické provozy, zabývající se genetickým výzkumem mají zcela specifické požadavky. Potřeba krve pro běžné laboratorní zařízení je prováděna od živých, faremně chovaných zvířat. Vzniká problém, známý z lidských transfuzních zařízení.  Objem i skladba krevních odběrů je mnohdy nedostačující.

Při rozsáhlých projektech genové manipulace je třeba mít k dispozici nejen velký objem kultivačního média, původem z krevních derivátů, ale především krevní buněčné elementy – krvinky. Jak známo jsou dvojí. Bílé a červené. Obojí mají svou důležitost. Z genetického hlediska jsou asi zajímavější ty bílé. Jednak proto, že se značnou měrou podílejí na imunitních obranných reakcích organismu (známá fagocytosa) a spolu se systémem tvorby specifických protilátek tvoří bariéru proti nákaze. A také proto, že bílé krvinky mají jádro (na rozdíl od červených krvinek, které jsou bezjadernými buněčnými elementy). Buněčné jádro obsahuje  karyoplazmu a ta obsahuje chromozomy, tedy nositele genetických informací. Těch genetických informací, které jsou rozhodující pro normální funkci obranného systému organismu. Zásahem do genového vybavení bílých krvinek je tedy možné dosáhnout vyblokování jejich obranné funkce a tím snížit rezistenci organismu. Je to jedna z cest ke snížení imunitní schopnosti těla. Schopnosti bránit se proti vnikající nákaze. Při současném selhání tvorby specifických protilátek se organismus stává bezbranným a infekci podléhá. Bohužel ani genetické manipulace tohoto charakteru nejsou vyloučeny. Předmětem úvah řady odborníků v tomto směru (dr.Leonard Horowitz, dr.Robert Gallo) je možnost, že právě virus HiV (Human Immunodeficiency Virus ze skupiny retrovirů), způsobující syndrom získaného selhání imunity AIDS (Acquired Immune Deficiency Syndrome) je jedním z produktů, vzniklých chemickou manipulací komponentů DNA. Tomuto faktu nasvědčují aktivity vojenského výzkumného programu šedesátých let, jehož cílem bylo dosažení přenosu snížené imunity zvířat na člověka.

Bílé krvinky musí být středem zájmu genetiků  také v řadě dalších infekčních chorob. Možnost transportu infekčního agens právě díky fagocytozní schopnosti bílých krvinek byla prokázána také v případě Creutzfeldt-Jakobovy choroby u lidí a jejího předobrazu – zvířecí BSE. Smrtonosné maligní priony, vznikající mutací bílkovinných částic infikovaného organismu, se tak mohou přenášet i krevní cestou. Podle dosavadních poznatků se zdá, že priony, vnikající zažívacím traktem do nakaženého organismu, opouštějí střeva právě díky fagocytujícím buněčným elementům. Jsou jimi adsorbovány a tak se dostávají do tkání, obklopující střevo. Pak již jim nic nebrání v šíření po periferních nervech směrem k mozku.

Případy usmrcení a zohavení zvířat a lidí budí mezi svědky a veřejností značný rozruch především proto, že odběry vzorků tkání provádí pachatelé také z povrchu těla. Mrtvola zvířete a o to víc i člověka, zvláště je-li nalezena po nějaké době, nabývá na strašlivém vzezření. Odřezané kusy kůže, odřezané uši, vyříznuté oči, odejmuté genitálie, uřezané vemeno, vyříznutý konečník, to vše vypadá na první pohled jako zrůdnost sadisty. Podíváme-li se na výčet těchto odebraných částí těla očima biologa, přesněji histologa nebo genetika, jedná se o poměrné zastoupení jednotlivých druhů tkání. A to jak epidermální (pokožka), epiteliální (sliznice dutiny ústní, sliznice střeva), glandulární (sekreční žlázy), germinativní (zárodečné tkáně samčí a samičí), parenchymatosní (tkáně vnitřních orgánů) a také senzorické orgány (uši, oči, nosní sliznice). Zvláštní pozornost věnují pachatelé centrální nervové soustavě a pravidelně jako vzorek odebírají mozek usmrcených zvířat a lidí. Na základě analýzy všech těchto odebraných částí těla, může biolog získat souhrnnou komplexní informaci o struktuře všech tělních tkání, jejich stavbě, funkci, biochemických vlastnostech a enzymatické vybavenosti. Genetik jde ještě dál. Vyšetřením chromozomů somatických (orgánových) buněk získává kompletní druhově typický diploidní ( s plným počtem chromozomů) soubor. Tento soubor se označuje také jako karyotyp, neboli idiogram. Znalost tohoto genetického souboru umožňuje určit jednoznačně druhovou, ale i individuální identitu. Tedy přesnou charakteristiku daného jedince. Tedy i posoudit vhodnost, či nevhodnost pro použití jako zdroj vhodného genomu pro přenos v rámci genetického projektu.

Při rozsáhlých projektech genové manipulace je třeba mít k dispozici nejen velký objem kultivačního média, původem z krevních derivátů, ale především krevní buněčné elementy – krvinky. Jak známo jsou dvojí. Bílé a červené. Obojí mají svou důležitost. Z genetického hlediska jsou asi zajímavější ty bílé. Jednak proto, že se značnou měrou podílejí na imunitních obranných reakcích organismu (známá fagocytosa) a spolu se systémem tvorby specifických protilátek tvoří bariéru proti nákaze. A také proto, že bílé krvinky mají jádro (na rozdíl od červených krvinek, které jsou bezjadernými buněčnými elementy). Buněčné jádro obsahuje  karyoplazmu a ta obsahuje chromozomy, tedy nositele genetických informací. Těch genetických informací, které jsou rozhodující pro normální funkci obranného systému organismu. Zásahem do genového vybavení bílých krvinek je tedy možné dosáhnout vyblokování jejich obranné funkce a tím snížit rezistenci organismu. Je to jedna z cest ke snížení imunitní schopnosti těla. Schopnosti bránit se proti vnikající nákaze. Při současném selhání tvorby specifických protilátek se organismus stává bezbranným a infekci podléhá. Bohužel ani genetické manipulace tohoto charakteru nejsou vyloučeny. Předmětem úvah řady odborníků v tomto směru (dr.Leonard Horowitz, dr.Robert Gallo) je možnost, že právě virus HiV (Human Immunodeficiency Virus ze skupiny retrovirů), způsobující syndrom získaného selhání imunity AIDS (Acquired Immune Deficiency Syndrome) je jedním z produktů, vzniklých chemickou manipulací komponentů DNA. Tomuto faktu nasvědčují aktivity vojenského výzkumného programu šedesátých let, jehož cílem bylo dosažení přenosu snížené imunity zvířat na člověka.

Bílé krvinky musí být středem zájmu genetiků  také v řadě dalších infekčních chorob. Možnost transportu infekčního agens právě díky fagocytozní schopnosti bílých krvinek byla prokázána také v případě Creutzfeldt-Jakobovy choroby u lidí a jejího předobrazu – zvířecí BSE. Smrtonosné maligní priony, vznikající mutací bílkovinných částic infikovaného organismu, se tak mohou přenášet i krevní cestou. Podle dosavadních poznatků se zdá, že priony, vnikající zažívacím traktem do nakaženého organismu, opouštějí střeva právě díky fagocytujícím buněčným elementům. Jsou jimi adsorbovány a tak se dostávají do tkání, obklopující střevo. Pak již jim nic nebrání v šíření po periferních nervech směrem k mozku.

Případy usmrcení a zohavení zvířat a lidí budí mezi svědky a veřejností značný rozruch především proto, že odběry vzorků tkání provádí pachatelé také z povrchu těla. Mrtvola zvířete a o to víc i člověka, zvláště je-li nalezena po nějaké době, nabývá na strašlivém vzezření. Odřezané kusy kůže, odřezané uši, vyříznuté oči, odejmuté genitálie, uřezané vemeno, vyříznutý konečník, to vše vypadá na první pohled jako zrůdnost sadisty. Podíváme-li se na výčet těchto odebraných částí těla očima biologa, přesněji histologa nebo genetika, jedná se o poměrné zastoupení jednotlivých druhů tkání. A to jak epidermální (pokožka), epiteliální (sliznice dutiny ústní, sliznice střeva), glandulární (sekreční žlázy), germinativní (zárodečné tkáně samčí a samičí), parenchymatosní (tkáně vnitřních orgánů) a také senzorické orgány (uši, oči, nosní sliznice). Zvláštní pozornost věnují pachatelé centrální nervové soustavě a pravidelně jako vzorek odebírají mozek usmrcených zvířat a lidí. Na základě analýzy všech těchto odebraných částí těla, může biolog získat souhrnnou komplexní informaci o struktuře všech tělních tkání, jejich stavbě, funkci, biochemických vlastnostech a enzymatické vybavenosti. Genetik jde ještě dál. Vyšetřením chromozomů somatických (orgánových) buněk získává kompletní druhově typický diploidní ( s plným počtem chromozomů) soubor. Tento soubor se označuje také jako karyotyp, neboli idiogram. Znalost tohoto genetického souboru umožňuje určit jednoznačně druhovou, ale i individuální identitu. Tedy přesnou charakteristiku daného jedince. Tedy i posoudit vhodnost, či nevhodnost pro použití jako zdroj vhodného genomu pro přenos v rámci genetického projektu.

Obdobně lze chápat i odběr vzorků pohlavních orgánů. Histologické posouzení, tedy posouzení kvality buněk zárodečné tkáně, spolu se zaměřením na vlastnosti chromozomů, může poskytnou obraz o vhodnosti dalšího použití v procesu genové manipulace. Chromozomy v pohlavních buňkách jsou přítomny v haploidním, neboli gametickém počtu (v polovičním počtu oproti buňkám somatickým). Počet chromozomů je druhově typický a vzniká při zrání pohlavních buněk. Při oplození se setkávají buňky samčí se samičími a počet chromozomů v oplozeném vajíčku a následně se vyvíjející zygotě se stává kompletním. Právě tato fáze rýhování vajíčka se současným dělením chromozomů je z genetického hlediska zásadní. Umožňuje totiž předání příslušného genomu dle předem stanoveného projektu.Teprve posouzením všech kritérií lze zjistit, zda příslušný jedinec má všechny transgenní schopnosti. Tedy, zda má schopnosti předat potomstvu nové vlastnosti, které projekt sleduje. Vlastnosti, stanovené jako cíl genové manipulace.

Při nálezu usmrcených a zmrzačených krav bylo často zjištěno, že pachatelé si odnesli odříznuté vemeno. Tento, na první pohled netradiční suvenýr má ale z genetického hlediska své přednosti. Somatické buňky mléčné žlázy jsou velké a tudíž mají i velká jádra. Mohutná buněčná jádra obsahují snadno přístupné chromozomy v diploidním, tedy plném počtu. Takovýto soubor chromozomů představuje kompletní genetickou výbavu daného biologického jedince, tedy kompletní genom. Stačí jej jen odebrat a přenést do předem připraveného rýhujícího se vajíčka. A pak počkat 150 dnů, až se narodí klonovaná ovečka Dolly, tak jak to proběhlo v roce 1996 ve skotském Roslinově institutu. Teoreticky jednoduchá věc však může mít při praktickém provedení problémy. Živočichové nereagují vždy předvídatelným způsobem a mohou se projevit nepříznivé vedlejší účinky. Co když třeba nedostatečně prozkoumaný ovčí genom obsahoval predispoziční faktor pro onemocnění ovčí „scrapii“ – ovčí klusavkou. Genetickou manipulací, možná v některé fázi i mezidruhovou, vznikla situace vedoucí ke genové mutaci. Z původně specificky druhové genové garnitury „scrapie“ vzniká predispozice pro mezidruhový přenos, tentokrát již v podobě smrtelně nebezpečného BSE.

Biologie proti všem

Spekulativní varianta, kterou jsme vám nabídli se sice zdá být poněkud divoká. Ale pořád se pohybujeme v rovině úvah o neúmyslné genové mutaci mezidruhové predispozice pro vznik konkrétní choroby. Můžeme nabídnout variantu ještě divočejší. Co když obdobný postup byl úmyslný ? Co když někdo využil až moc dobré znalosti genomu příslušného jedince a mezidruhovou genovou manipulací docílil jeho pozměnění tak, aby byly překonány mezidruhové bariery v přenosu nákazy ? Právě choroba BSE se zdá pro experiment tohoto charakteru z pohledu zvrhlého biologa neobyčejně příhodnou. Je k dispozici nepřeberné množství výchozího biologického materiálu z ovčích populací, obsahující výchozí genom pro přenos ovčí „scrape“ – klusavky. Příbuzná struktura DNA mezi ovcemi a skotem přímo vybízí k experimentování. Není třeba se starat o rozšíření zmutované bílkovinné formy nákazy – infekčních prionů. Zkrmováním masokostní moučky s těmito patogenními částicemi se lidé sami postarají o masivní plošné promoření hovězího dobytka. A experiment může pokračovat. Na řadě jsou lidé.

Tato hororová varianta přináší řadu zásadních otázek :

Kdo ?

Zeptáme se jinak :

  • Koho můžeme vyloučit jako účastníka obou aspektů, tedy současně usmrcování a zohyzďování zvířat a lidí,  a případného dalšího využití takto získaného biologického materiálu k účelům genetických experimentů ?

Odpověď :

– Divoce žijící dravá zvířata. Charakter usmrcení a dalšího poškození kadaverů tomu neodpovídá.

– Pytláci a zloději dobytka. Případně pachatelé násilných trestných činů u lidí. Zabitá zvířata byla ponechána na pastvinách, aniž byla využita jejich nejcennější část – svalovina. U lidí bylo výsledkem policejního vyšetřování jejich smrti konstatování, že se nejedná o loupežnou či jinou vraždu, provedenou běžným způsobem

– Samotní farmáři ve snaze o pojišťovací podvody. Nikdy nebylo nic podobného prokázáno.

– Střet s dopravním prostředkem, vliv toxického nebo radiačního spadu po úniku z průmyslového zařízení. Lze bezpečně vyloučit. Nikdy nebylo vysloveno podobné podezření. Místa činu byla navíc obvykle značně vzdálená od průmyslových aglomerací a dopravních cest

Koho nemůžeme vyloučit jako účastníka obou aspektů? Kdo by přicházel v úvahu vzhledem k technickým možnostem, odborné úrovni v oblasti biologie a v neposlední řadě i vzhledem k výslednému záměru jako pachatel usmrcování, zohavování a odběru vzorků pro biologickou experimentální či jinou činnost?

Odpověď :

– Orgánová mafie. Nedostatek vhodných tkání pro transplantace činí z nelegálního způsobu zajišťování potřebných tkání a orgánů výnosný obchod. Kriminální činnost tohoto charakteru začala být v posledních třiceti letech velmi rozsáhlá a mezinárodně organizovaná. Mafie disponuje dopravními prostředky (vrtulníky) i špičkovou lékařskou a konzervační technikou (lasery, kryoboxy). Získaný materiál může být dodáván i pro účely genetických experimentů.

– Tajné vládní vojenské struktury. Využívají všech možností k zajištění biologického materiálu pro plnění úkolů, stanovených vojenskými projekty. Existence tajných vojenských laboratoří byly mnohokrát prokázána. Pro jejich výzkumné biologické programy musí být zajištěn vhodný materiál. Výstupy těchto programů, a to i programů genové manipulace, jsou jednoznačně směrovány proti „nepříteli“. Tedy obecně proti lidem. Těžko předpokládat, že zrovna smrtonosné maligní priony v hovězím mase rozpoznají, kdo je kdo.

– Mimozemšťané. Často uvažovaný původce a pachatel usmrcení a následného znetvoření zvířat a lidí. Mnoho případů je dokladováno svědecky. Použité dopravní prostředky (létající diskovité objekty) a často nepochopitelná futurologická technologie k odběru biologických substrátů z těl obětí (laserové nože, odsávací technika pro získávání kompletního objemu krve) se přiklání k této možnosti. Také eventualita následného využití odebraných vzorků ke genetickým účelům se zdá být v tomto případě reálná.

Do této kategorie pachatelů usmrcování a znetvořování zvířat, případně lidí, by bylo možno zařadit i svědecky zmíněné mutanty či neznámé tvory, shrnované pod pojmem „chupacabra“. Svědecky ověřená spojitost s fenoménem UFO, i přes živočišné vzezření těchto tvorů, nevylučuje jejím možnou akademickou zdatnost. I když docenta biologie si obvykle představujeme jinak.

Proč ? Proč to všechno, jaký to má smysl ? A nebo, má obyčejný člověk vůbec naději na objasnění významu a případné spojitosti těchto fenoménů ?

Odpověď : 

Opět otázkou :   Omyl, nebo záměr ?

– Omyl : Experimentování bez náležitých znalostí. Propracovaná metodika, dobře vybraný biologický materiál, správně stanovená kriteria a cíl experimentu. To všechno ještě není v biologii a zvláště v genetice zárukou předpokládaného výsledku. Neúspěšný pokus je jistě možno opakovat, vyvarovat se chyb, aby se napodruhé, napotřetí, napodesáté podařil podle představ zadavatele. Ale i neúspěšný výsledek je v genetice výsledek. Živý výsledek, jehož uplatnění ve vnějším světě není vyloučeno.

– Záměr : John E.Mack ústy oběti únosu do UFO  vyjádřil situaci takto: „Zajímá se o nás něco jiného, o čem nechceme vědět. Není to prostě jen drobný šťastný sen, ve kterém se cítíme důležití. Je to skutečná odpovědnost . A věci, které nechceme, aby se staly, se stanou.“

Připustit si možnost, že odpovědnost za běh světa má v rukou někdo jiný, není pro člověka zrovna snadné. A to i za stavu, kdy sám si neví rady jak dál. Planeta Země je ohrožena ekologickou krizí. Hustota osídlení se stává neúnosnou. Energetická náročnost neřešitelná. V posledních desetiletích mizí ze zemského povrchu každoročně několik živočišných druhů. Pro člověka možná málo důležitých. Ale změna životních podmínek může znamenat konec jakéhokoliv pozemské formy života. Může znamenat konec i lidské populace. Rovnováha mezi životními podmínkami a nároky lidí je křehká. Stačí zásah do tradiční potravinové základny a vznikne problém, který tuto rovnováhu poruší. Hovězí maso, kravské mléko a mléčné produkty, podle odhadu WHO, pokrývají až 70 % celosvětové potřeby živočišných bílkovin. Je to tedy nejdůležitější živočišná součást lidského jídelníčku. Absence produktů chovu hovězího dobytka ve výživě lidí, způsobená nákazou skotu BSE, se může stát příčinou problémů v celé řadě zemí. Zvláště těch chudších, tradičně závislých na chovu skotu. Zhoršená nákazová situace v lidské populaci, v důsledku vyššího výskytu CJD, nezůstane bez následků. Výsledkem může být velmi rychlý úbytek počtu lidí. Země se začne vylidňovat. Hustota osídlení se začne snižovat. Sníží se také energetická a potravinová náročnost. Sníží se dopravní přetížení. Přestane být problém s produkcí průmyslových emisí a produkcí odpadů. Zastaví se postup globálního oteplování a přestane být problém s ozónovou vrstvou. Obnoví se přírodní regenerační procesy. Planeta Země bude zachráněna.

Závěr

MVDr.Pavel Kroupa (KPUFO Domažlice)

Z časopisu ZaZ č. 1/2001

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 225

error: Kopírování zakázáno!