Malta – Atlantida?

Vědci hledají příčiny náhlého zmizení lidí z Malty před 4500 lety
Kam zmizeli stavitelé úžasných maltských chrámů a podzemních labyrintů?

Jedna z nejzajímavějších záhad Malty je zmizení lidí z ostrova kolem 2500 let př. n.l.

Zdá se, jako by všichni obyvatelé se přes noc vypařili.

Zanechali nedokončené chrámy, nedokončené sochy, nedodělané katakomby, odešli i od rozdělaného jídla.

Archeologům se nepodařilo nalézt ostatky těchto dávných obyvatel.

Pouze nálezy sedmi tisíc koster v Hypogeu se datuje do doby výstavby chrámů. To je v dobách, kdy na Maltě kypil čilý ruch.

Malťanů muselo být v době jejich zmizení, podle výpočtů vědců, ne méně než 10 000. Kam se najednou tolik lidí podělo?

Příčina zániku kdysi kvetoucích civilizací je jedna z nejnaléhavějších záhad historie.

Historie zná řadu takových případů, kdy celé národy se náhle vydaly ze svých obydlí a poděli se neznámo kam.

Tak v polovině 10. století lidé z velmi pokročilá civilizace Mayů narychlo opustili svá města, zanechali doma jak své věci, tak i jídlo na stole.

Po 17. století byl opuštěn Velikonoční ostrov. Zmizel národ, který postavil obří kamenné sochy o velikosti až 21 metrů a hmotnosti až 90 tun. Rychle opustil mnoho rozpracovaných soch. Jako by chtěli opustit své domovy jen na čas.

Vědci se snaží vyřešit tyto záhady obvykle tím, že důvodem je ekologická katastrofa. Zničení lesů nebo vyčerpání půdy vedlo k podnebním i půdním změnám a neúrodě. Přesnou odpověď ale neznáme, a to i přesto, že katastrofa Mayů a obyvatel Velikonočního ostrova se odehrála relativně nedávno – již v naší době.

Na Maltě se totéž stalo už v prehistorických dobách.

„Neexistuje žádný důkaz, že by maltská civilizace zanikla v důsledku zemětřesení,“ říká profesor Anthony Bonanno z University of Malta. „Téměř všechny chrámy – ty, které nerozebrali pozdější obyvatelé ostrova na stavební materiál – zůstávají nedotčeny. Provedli jsme biochemické analýzy nalezených lidských koster. Nebyly nalezeny žádné známky epidemií.“

Kašna v Valletta ukazující rybolidi

Platónův příběh

Nejzajímavější verze záhadného zmizení Malťanů je spojena s historií bájného ostrova – Atlantidy, kterou vyslovil řecký filozof Platón.

Badatelé, hledající Atlantidu, prozkoumali už téměř všechny části světa – od Jižní Ameriky po Antarktidu. Nicméně, největší pozornost vždy vedla ke Středozemnímu moři.

Jedním z prvních byl ministr školství Ruska akademik Avram Norov (1795 – 1869). Ve své monografii „Putěšestvija“ („Cestování“) navrhl, že část Atlantidy by mohla být na Maltě. A dnes tuto domněnku rozvíjí badatel dávné historie Malty, autor knihy „Malta: Ozvěny Platónova ostrova“, Anton Mifsud.

„Srovnal jsem výsledků archeologických výzkumů Maltského souostroví s dialogy Timaos a Kritias, kde Platón popisuje Atlantidu,“ říká Dr. Mifsud, „a našel jsem důkazy, že kdysi zaujímala obrovské území v samém srdci Středozemního moře – na samém místě, kde je nyní Maltské souostroví.

V důsledku nějakého kataklyzmatu část pevniny klesla pod vodu, takže zůstal jen malý kousek, který se později stal známým jako Malta. Nepřímo to potvrzuje topografie ostrova: jeden okraj tvoří vysoké skalnaté útesy, zatímco druhý zvolna přechází do moře.

Kromě toho, Kritias mluví o velmi vyspělé civilizaci, která postavila řadu chrámů. A na Maltě bylo více než čtyřicet chrámů.

Další potvrzení této hypotézy přináší poslední objevy.

Potopené stavby

Pod vodou, nedaleko města St. Julian a Marsaxlokk, archeologové našli trosky starověkých chrámů. Na stejném místě vedou do moře i tajemné „koleje“.

„Skepse v otázce existence Atlantidy ve vědeckých kruzích byla opuštěna poté, co byla objevena dříve mýtická Trója a krétský Labyrint, popisovaný jako obydlí Minotaura,“ říká specialista na atlantologii, petrohradský historik, doktor filozofie a antropologie, Svetoslav Romanov.

„Proto se téměř každý rok objevují zprávy o nových pokusech najít místo, kde jsou ukryty pozůstatky první civilizace na Zemi. Zda to byla Malta, je ale sporné.

Datum zničení Atlantidy a zmizení maltské civilizace také nesouhlasí. Atlantida však zanikla v 10. tisíciletí před n. l. – pokud se samozřejmě, Platón nespletl.

V jeskyni Dar Dalam byly nalezeny pozůstatky trpasličích slonů a kosti lidí. (obr.)

Výbuch sopky?

Platón se mohl splést. Vždyť spory o Atlantis se vedou stále dodnes.

Zdrojem informací dávného filozofa, na který se odvolává, nejsou příliš přesvědčivé – jsou to jacísi egyptští kněží, považováni za tajemné ochránce starověké moudrosti.

Mnoho historiků se dnes přiklání k názoru, že základem pro Platónův příběh o Atlantidě mohla sloužit historická událost, nějaká přírodní katastrofa, v jejímž důsledku zanikla dříve prosperující civilizace.

„Takovou historickou událostí mohl být sopečný výbuch na ostrově Santorini v 2.500 př.n.l. ve východním Středomoří,“ – říká historik, docent University of Malta, Stephen Florian. „V tomto případě je uváděné datum zničení Atlantidy Platónem – 9000 let – značně přehnané. Ale jejím předobrazem by mohl být ostrov Malta.“

Sopečná exploze na Santorini byla strašná – až 7 ballů, což je poslední stupeň v měřítku sopečných výbuchů. Katastrofická vlna tsunami dosáhla výšky 100 až 200 metrů. Bylo 10 000 obyvatel Malty spláchnuto touto vlnou?

„Ne,“ říká Florian. „Podařilo se je zachránit. To byl důvod, proč byl postaven podzemní chrám Hypogeum. A to je důvod, proč staří stavitelé tak pečlivě pracovali na získání dokonalé akustice v podzemním chrámu.

Kromě toho, Mnajdra – jediný chrám na Maltě, striktně orientovaný podle světových stran, měl svou observatoř.

Celá tato složitá architektura měla jeden účel – včas zachytit sebemenší otřesy, zvuky blížící se obrovské vlny, svist řítící se bouře na ostrov. A zjistit, odkud se katastrofa blíží, a kdy přijde. A teď je jasné, proč dva hlavní chrámy – Ġgantija na ostrově Gozo a Hypogeum na Maltě – jsou speciálně vybaveny stejnými komorami. Jsou to malé oválné výklenky nacházející se na úrovni hlavy. Pokud se do nich něco proneslo hlubokým mužským hlasem, tyto zvuky rezonovaly silnou ozvěnou po celém chrámu i mimo něj. Takže kněží varovali obyvatele o hrozící bouři a tsunami.

A před 4500 lety, kdy se probudila sopka v Egejském moři, vyzvali Malťany k nouzové evakuaci z ostrova.

Mimochodem, i ozvěny malého zemětřesení v Řecku, které se nachází asi 800 km od Malty, lze na souostroví dnes snadno zaznamenat.

Lidé, varovaní před nebezpečím, nasedli na čluny a koráby – velké loďstvo museli mít – a mohli se dostat do Afriky, na Sicílii nebo Sardinii,“ uzavírá historik Florian.

Je však otázka, jestli to lidé mohli stihnout. Pokud ano, takto se vyspělá civilizace díky svým vysokým znalostem a dovednostem zachránila, aby přinesla své znalosti do Egypta a později do Evropy.