Rakety na středověkých freskách

V žádné evropské zemi se nesetkáte s takovými nástěnnými malbami, jakými se mohou pochlubit jugoslávské středověké kláštery.

Jsou to mistrovská díla své doby, zejména pokud jde o námětový, barevný, kompoziční, a funkční umělecký výraz. Proto také jsou už po staletí předmětem nevšedního obdivu všech návštěvníků těchto starobylých“ staveb vybudovaných před šesti a sedmi stoletími dovednýma rukama nejlepších středověkých stavitelů.

l když neúprosný zub času zanechal na silných zdech klášterů stopy, vzácné nástěnné malby jsou celkem dobré zachovány zásluhou usilovné péče mnichů a okolních obyvatel.

V jižním Srbsku, poblíž městečka Péči, se stkví jedinečný klenot středověké architektury, klášter Visoki Dečani. Vystavěl jej jeden z nejmocnějších srbských králů Stevan Dečanski v roce 1350. Architektonická krása kláštera je doplněna uměleckou krásou nástěnných maleb, díla neznámého autora. Klášter Visoki Dečani je ukázkou vysoké úrovně srbské kultury, která v té době rozkvetla do plného lesku.

Později, když turecká vojska pronikla na balkánský poloostrov a ujařmila území dříve samostatného srbského státu, byly i četné kulturní památky, mezi nimi i středověké kláštery zničeny, nebo přeměněny na mešity. Klášter Visoki Dečani zůstal naštěstí ušetřen této zkázy zásluhou udatného škipetárského kmene mohamedánského vyznání, který po staletí chránil křesťanský chrám, obětuje přitom nejednou i životy.

Vedle starých fresek ve Vísokých Dečanech vzbuzuje zvláštní zájem freska, pojmenovaná „Dečanské ukřižováni“. Na této fresce, vynikající neobvyklým kompozičním stylem, jsou dva detaily, jež před několika lety uváděly jugoslávské vědce do rozpaků. Jsou tam namalována dvě létající tělesa, podobná kosmickým družicím. Oba klíčové detaily, jež – jak se dříve věřilo – měly představovat slunce a měsíc, se vůbec nepodobají těmto nebeským tělesům. Pokud jde o jejich vztah k celkové kompozici, oba mají apokryfní ráz, letí ve vesmíru za sebou nad zemským obzorem. Cestující nebo „kosmonauti“ v těchto létajících tělesech zaujímají takovou polohu, jako by trpěli vysokým tlakem následkem obrovské rychlosti. Létající lodě, v nichž letí tito nezvykli středověcí kosmonauti, mají aerodynamický tvar a jakési antény.
Pod těmito podivnými letícími tělesy je namalována ústřední postava Kristova. Umístěn je rovněž v nějakém létajícím tělese, které se podobá přistávající raketě. Pod postavou Krista jsou dvě jiné, upírající svůj pohled na letící ledě. První a čtvrtý ze skupiny andělů je obrácen k obloze.

Nástěnná malba v dečanském klášteře upoutala zájem vědců zabývajících se studiem nebeských těles a kosmických družic. Snažili se v klášterních archívech zjistit jméno neznámého malíře, jakož i pohnutky, které jej přiměly k malování létajících těles v podobě kosmické rakety. Neměli však úspěch. Žádný ze žijících klášterních mnichů neví, kdo je autorem fresky. Vědci zašli i k blízkým Škipetárům, jejichž předkové po staletí hlídali a chránili klášter před nájezdy tureckých dobyvatelů. Leč ani u nich se nic kloudného nedozvěděli. Zkoušeli to i v jiných srbských klášterech zbudovaných potomky Stevana Dečanského. Doufali, že tam najdou aspoň nějaké záznamy vztahující se k pověstné fresce v dečanském klášteře, anebo aspoň malby s obdobným námětem. Avšak v žádném z těchto srbských klášterů neobjevili ani přibližně podobnou kompozici.

Vzdor nezdaru nevzdávají se vědci naděje. Doufají, že se jim přece jen podaří objevit ve starých archívech, uložených ve středověkých klášterech, nějaké údaje, jež by mohly osvětlit záhadu podivných „kosmických těles“ a „kosmonautů“ v dečanském klášteře.

DRAGOŠ SIMOVIČ

Archiv ZaZ