Podivné útvary na snímcích z Marsu (8)

Co se to pohybuje po Marsu?
Sonda NASA vyfotografovala z oběžné dráhy Marsu podivné stopy zanechané zvláštními objekty.

Nepokojný kámen

Snímek, který nedávno přinesla automatické stanice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), obíhající kolem Marsu, udivila odborníky.

Kamera s objektivem s vysokým rozlišením HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) (1), kterou provozují NASA a Universita v Arizoně, zachytila velmi zvláštní věc.

Jakýsi objekt se zřetelně pohyboval na povrchu rudé planety.

Konkrétně se jedná o oblast s názvem Nili Fossae se souřadnicemi 22°N, 75°E, vedle které je poměrně velký kráter.

Zdá se, že předmět je – balvan. Ovšem velmi velký kámen, který má více než 20 metrů v průměru. A když se valil, vytvořil stopu – velmi hlubokou brázdu. Tak velkou, že je vidět i z oběžné dráhy.

Obr.1: Snímek sondy MRO se stopou, kterou zanechal valící se balvan. Foto: NASA

Obr.2: Brázda po valícím se balvanu. Foto: NASA

Ale proč se balvan kutálel? Tuto otázku si položil badatel Phil Plait vedoucí blogu Bad Astronomy na webu časopisu NewScientist. Ale jasnou odpověď nenašel. Svah, na kterém se balvan valil, není velký – celá oblast Nili Fossae vystupuje nad povrch pouhých 600 metrů.

Co mohlo způsobit pohyb tak velkého balvanu? Marsotřesení? Dopad meteoritu? Požár? Zátopy? Nebo se pohyboval sám od sebe, jako o tom vypráví pověsti o sochách z Velikonočního ostrova? NASA o této otázce mlčí.

Phil upozornil na další podivnost. Pokud brázdu prozkoumáme blížeji, zjistíme, že je přerušovaná. Jako by balvan pravidelně odpočíval a dával se do pohybu v pravidelných intervalech.

Bude se objekt dál pohybovat? Zjistit to může jen NASA, až udělá záběry této oblasti za nějaký čas.

Obr.3: Expert upozornil na podivné přerušení brázdy. Navíc, při zvětšení snímku jsou vidět ještě další stopy – vlevo. Jsou tenčí. Foto: NASA

Odborníci se domnívají, že Nili Fossae je bohaté ložiska jílů, což ukazuje, že v minulosti tam byla voda.

Původně právě zde měl přistát rover Curiosiry. Ale nakonec byl poslán do kráteru Gale, který se zdál atraktivnější. Bohužel, nyní se ukazuje, jaká je to škoda. Nyní by se lépe odpovídalo na otázku, co rozpohybovalo marťanské balvany.

Marťanský vlak

Brázdu a objekt, který ji vytvořil, si všiml na snímku z Marsu známý americký badatel Joseph P. Skipper, virtuální archeolog, který hledá anomálie na snímcích jiných planet.

Brázdu mu pomohl objevit program Google Mars, jehož snímky pocházejí z různých sond, které se pohybovaly na oběžné dráze rudé planety.

Tato brázda je také přerušovaná. I přes její zjevnou podobnost se stopami v Nili Fossae, Skipper věří, že objevil nějaký dopravní systém podobný pozemské jednokolejné železnici.

Brázda se táhne ke kráteru Gale, kde nyní jezdí rover Curiosity. Ale, bohužel, je od ní vzdálen asi 900 kilometrů. Nejvíce překvapující je, že „archeolog“ našel nejen „železnice“, ale také jakési vozidlo na ní. Je zřetelně vidět obdélníkový objekt, který se nachází přímo na „kolejí“. Navíc vrhá stín, který vypadá, jako by objekt byl nad povrchem. Vagón? Nebo je to opět velký balvan?

Obr.4: Objekt, podobný vagónu, vznášející se nad kolejemi. Brázda je také přerušovaná. Foto: NASA

Obr.5: „Dopravní systém“ se nachází 900 kilometrů od kráteru Gale. Foto: NASA

Bylo by naivní věřit na vlaky na Marsu. Ale jak vysvětlit skutečnost, že drážka se táhne na obou stranách od tohoto balvanu? Jezdil sem a tam? A proč vrhá takový podivný stín?

Místní unavený yetti

V kráteru Gale není klid.

Na zvětšeném snímku, který byl pořízen sondou MRO z výšky 275 km nadšenci našli vertikální objekt, který vrhá stín. A za ním – řetěz stop.

Opět pohybující se valoun?

Pokud nechcete přemýšlet o balvanech, pak si představte, že objekt je živá bytost a otisky – stopy jeho chůze. Jako kdyby byly unavené…

Podíváte-li se velmi pečlivě na dlouhou dobu, zdá se, že tvor má hlavu, ruce a nohy.

Odborníci z University v Arizoně objev tohoto „tvora“ nekomentují. Ale zdůrazňují, že rozlišení obrazu je 25 cm na pixel. To znamená, že je možné rozlišit objekty menší než jeden metr. Přesněji řečeno – průměrně 83 cm. Ukazuje se, že „bytost“ by mohla mít velikost pod 4 metry.

Na Zemi takoví dvounozí tvorové jsou jen legendární „sněžní lidé“, yetti. Jsou samozřejmě menší – ne více než 3 metry. Ale na Marsu mohou být díky menší gravitaci – větší…

Obr.6: Někteří se domnívají, že na Marsu chodí unavený Yetti. Foto: NASA

Obr. 7: Marťanský Yetti a jeho stopy jsou větší. Pokud se podíváte na stín, můžeme vidět hlavu a ramena. Foto: NASA

Na Marsu můžete vidět další sadu stop, mnohem větší a širší. Jako by tam šel nějaký marťanský slon.

Na Měsíci je to samé

Obrázek s pohybujícím se měsíčním kamenem přinesla sonda, která je nyní na měsíční oběžné dráze (NASA Lunar Reconnaissance Orbiter Camera-LROC). (2)

Kdy se balvan dal do pohybu? Zdá se, že vcelku nedávno – stopy vypadají velmi čerstvé.

Experti z University v Arizoně se však domnívají, že už … před miliony let… Upozornili na malé krátery, které v některých místech rozrušili dráhu balvanu. To znamená, že k tomu došlo velmi dávno.

Obr.8: Balvan, kutálející se po Měsíci. Foto: NASA

Přesně to však odborníci říci nemohou, ale předpokládají, že stopa byla vytvořena před 50 až 100 miliony lety. Ale ne dříve. To už by byla vymazána slunečním větrem. Průměr balvanu odborníci odhadují na 9 metrů.

Pravděpodobná příčina – Marťanští ďáblové

Někteří odborníci sází na ďábla – prašné marťanské ďábly (Martian dust devils). Tak nazývají víry, které se honí na povrchu rudé planety. Tito mimozemští „bratři“ pozemských tornád, překvapivě nejsou tak vzácnými hosty v místní velmi zředěné atmosféře. Proč se objevují, to stále není jasné. Je možné, že nedostatek tlaku na Marsu zesiluje pohyb prachu nebo sněhu. A je možné, že se v tomto procesu účastní i elektrostatické síly.

Ale ďáblové jsou zde skutečně silní. Není vyloučeno, že jsou schopni pohybovat objekty na povrchu.

V minulém roce například MRO fotografoval obří vír. Jeho hadí sloup měl výšku 780 metrů a tloušťku 30 metrů. Pohyboval se rychlostí více než 100 kilometrů za hodinu.

Obr.9: Marťanský prachový ďábel – vír, který může pohybovat balvany na Marsu. Foto: NASA

Ale co pohybuje balvany na Měsíci, kde není atmosféra? To je ta pravá záhada.

Sonda Mars Reconnaissance Orbiter dorazila k planetě Mars v roce 2006. Obletí ji za 112 minut. Výška oběžné dráhy se pohybuje od 255 do 320 km. Sonda dosud udělala více než 20.000 snímků.

Většinu z nich lze nalézt na webových stránkách University v Arizoně, kde se každý den objevují nové snímky Marsu.

Odkazy

(1) http://hirise.lpl.arizona.edu/nea.php
(2) http://www.lroc.asu.edu/