Stonehenge – svět mrtvých

Britský archeolog Mike Parker Pearson z univerzity ve Sheffieldu během 5 let výzkumů kolem Stonehenge došel k závěru, že šlo o pohřebiště prvních vládců této země.

Všechno začalo tím, že několik km od Stonehenge Pearson odhalil stopy jakýchsi staveb. Radiouhlíková analýza ukázala, že jejich stáří je více než 4500 let, tedy měly by být ze stejné doby jako Stonehenge. Další vykopávky ukázaly, že zde v té době bylo sídliště asi o 1000 domech, tedy v té době, asi 2500 let př. n.l., to bylo velmi velké město. Vědci nic takového v Anglii nepovažovali za možné. Výzkum ukázal, že domy byly kamenné nebo hliněné s kostrou z dřevěných trámů. Ve všech byly stopy ohně, s křemennými nástroji. Ale co to bylo za sídliště, kdo v něm žil, vědci nebyli schopni objasnit.

Poté archeologové objevili další senzaci: na okraji tohoto města – dřevěnou kopii Stonehenge, a opět ze stejné doby. Pouze s jedním rozdílem – kamenná konstrukce je orientovaná k letnímu slunovratu (k východu Slunce v nejdelší den v roce – 22 června), dřevěná konstrukce k zimnímu (v nejkratší den – 21. prosinci).

O rok později, v roce 2006 byla objevena kamenná cesta o šířce asi 30 m, vedoucí od dřevěného Stonehenge k nedaleké řece Avon. Je jasné, že pro takové sídliště o 1000 domech taková cesta není potřeba. Znamená to, že musela mít nějaký ceremoniální význam, než nějakou praktickou úlohu. Cesta vedla k řece a tedy poutníci museli pokračovat na nějakých lodích až ke kamennému Stonehenge.

Pearson ihned odvrhl astronomickou hypotézu – pro zjištění dne letního nebo zimního slunovratu není potřeba stavět žádné gigantické monumenty. A v čem je smysl suchozemské a říční cesty? Další výzkumy jsou omezeny s tím, že objekt Stonenenge je pod ochranou UNESCO.

Ještě v polovině 50. let archeologové objevili u Stonehenge lidské pozůstatky, které jsou dnes v muzeu v Salisbury. Byl to jediný výsledek tehdejšího výzkumu. Pearson nyní v okolí monumentu odhalil ostatky 150 – 240 mužů, žen a dětí. Radiouhlíková analýza ukázala jejich stáří od 3030 – 2880 př.n.l. do 2570 – 2340 př.n.l., tedy se zde pohřbívalo během asi 600 let, na počátku doby, kdy byl tento komplex postaven.

Označit to za masové pohřebiště není možné. Pearson se domnívá, že jde o pohřebiště nějakého královského rodu, vládnoucího v této části Anglie. Kamenný Stonehenge symbolizoval „svět mrtvých“, řeka Avon byla britskou analogií řeky Styx, rozdělující světy živých a mrtvých. Zřejmě dvakrát v roce sem přijížděli tisíce lidí z Anglie a možná i z jiných zemí, oslavit svátek nejdelšího a nejkratšího dne v roce. V létě blahořečili za to, že jim přinášely prodloužení života a plodnost, v zimě prováděli obřady uctívání mrtvých.

Ale co to bylo za lid, to se dosud odhalit nepodařilo.