Záhadné kuželovité hlavy

Podle některých zdrojů se metody prodlužování lebek používaly už před 9000 nebo až 20.000 lety.
Otázkou je, proč lidé takto hlavy znetvořovali?

Podle jedněch názorů tak kněží a šamani chtěli dosáhnout získání nějakých nadpřirozených schopností – telepatie, prorockých a vizionářských stavů.

Podle jiných názorů se tak musela odlišit nějaká společenská kasta, zřejmě vládnoucí vrstva.

V obou případech se tak dělo proto, aby se tyto vrstvy podobaly bohům.

Kdo byli ovšem tito bohové?

Obr.1 Kanadský umělec Paul Kane (1810 – 1871) zobrazil severoamerické dítě, jehož hlava byla podrobena „mechanickým úpravám“.

Protáhlé lebky byly nalezeny po celém světě

Takovou „módu“ bychom možné spíše hledali u afrických kmenů, u jihoamerických Indiánů (1), nebo v Asii. Je však podivné, že přesně stejně deformované lebky lze nalézt na území současné Evropy, třeba v Norsku nebo Francii, nebo dokonce i v ČR. (2)

Obr. 2, 3 Mumie z města Andahuaylillas (Peru)

Jak se lidé, kteří byli odděleni oceány a obrovskými vzdálenostmi, dozvěděli o takové bizarní módě?

Pjatigorská lebka

Jedna taková lebka pochází ze severního Kavkazu a je uložena v muzeu v Pjatigorsku. „Pjatigorská lebka“ (obr. 4) byla nalezena při vykopávkách Chasaotského pohřebiště v okolí Kislovodska,“ říká doktor historických věd, autor mnoha výzkumných prací o historii severního Kavkazu, Vladimír Kuzněcov. „Patří k staroalanské kultuře, asi III. – VI. století našeho letopočtu.“ (3) (4)

Takové podivné lebky se objevily současně v sarmato-alanských kočovných hord, které se přestěhovali na Severní Kavkaz ve IV. století. „Bylo opakovaně prokázáno,“ pokračuje vědec, „že uměle deformovali lebky dětem pevnými obinadly nebo speciálními destičkami. „Móda“ takových prodloužených hlav pochází zhruba do VII. století. Proč to dělali, není známo.“

Je těžké říci, jak moc byla efektivní tato metoda sama o sobě. Koneckonců, vědecké experimenty v deformování kojeneckých hlav ještě nikdo neprováděl.

„Lebka, vystavená u nás,“ říká vedoucí výzkumník Pjatigorského muzea Michail Semenďjajev, „patřila mladé ženě o věku asi 25 let. Její objem je normální, jako dnešní lebky, asi jeden a půl litru.

Mimochodem, při vykopávkách se najde ze sta lebek 2-3 takto deformovaných. Je nepravděpodobné, že by se hlavy protahovaly pro krásu.“

Spíše šlo k snahu nějakým způsobem ovlivnit psychiku dotyčného. Zdá se, že tak „formovali“ hlavy budoucích šamanů. Ale jaké schopnosti měly být takto získány, není známo.

„Alani žili v podhůří Elbrusu, který byl vždy považován za svatou horu,“ řekl Semenďjajev. „Nazývali ho vertikálou, která spojuje pozemský svět a svět nebe, nebo horou Alatyr – trůnem Všemohoucího.“

Obr. 5 Lebka podobná dýni

Tři typy úprav lebek

16 let po celém světě kolují fotografie, distribuované Robertem Connolly (5), antropologem z University v Liverpoolu, který jednou měl příležitost prozkoumat mumie embryí z hrobu krále Tutanchamona, zřejmě jeho předčasně narozených dětí.

Obr.6 Lebka písmene M

Fotografie pořízené v různých muzeích po celém světě (včetně peruánských), vědec soustředil v roce 1995 na CD-ROM („The Search for Ancient Wisdom“, Cambrix, 1-800-992-8781). Connolly našel neobvyklé lebky tří typů: kuželovitého tvaru, podobnou dýni a lebku podobnou písmeni „M“.

Obr.7 Lebka číslo 177

Vzrušená veřejnost samozřejmě vše spojila s mimozemšťany, protože Connollyho lebky jen vzdáleně připomínají člověka.

Skeptici říkají, že šlo o umělé zásahy, způsobené mechanickými vlivy na lebky, a měly nějaký rituální význam.

Ale i tak udivuje, že takto ovlivněné lebky radikálně zvýšily objem mozkovny na 2500, a dokonce i do 3500 kubických centimetrů, na rozdíl od běžných 1500 cm3. Největší lidská lebka, popsaná lékaři, měla objem 1980 kubických centimetrů.

Obr. 8 Lebka č. 176

Lékaři tvrdí: Inteligence nezávisí na velikosti mozku. Třeba francouzský spisovatel Anatole France, měl objem mozku pouhých 1100 cm3. Tzn., majitelé třílitrové mozkovny se nemusí nutně vyznačovat nadpřirozenou inteligencí.

Obr. 9 lebka č. 176

Díry v temeni

Odborníci nemohou vysvětlit další rys takových lebek. Pokud se podíváte pozorně, na samém vrcholu můžete uvidět malou dírku s dokonale hladkými hranami.

Takové díry jsou pouze na prodloužených lebkách.

Neměly takové otvory sloužit k snadnějšímu získávání informací z vesmíru? Nebo od stejně prodloužených lebek z celého vesmíru?

Chtěli být jako mimozemšťané?

„Studoval jsem jednu takovou lebku, nalezenou v roce 1930 v blízkosti města Chihuahua v Mexiku“ říká archeolog Lloyd Pye (6), autor knihy „Vše, co víme, jsou lži.“

Obr. 10 Lebka z města Ica (Peru)

„Když byla lebka rekonstruována metodou profesora Gerasimova, ukázalo se, že se nejvíce podobá portrétům mimozemšťanů, jak je dnes malují svědci takových údajných setkání.

Ve dvou laboratořích jsem provedl genetickou analýzu kostí – řetězec DNA u této bytosti se v mnoha různých ohledech liší od lidského. Lebka by obsahovala asi 2 litry mozku, což je o půl litru více než u dnešních lidí.

Některé nalezené lebky svědčí o tom, že tato „móda“ dlouholebých už existovala nejméně před 20 tisíci lety. Mohla se ale zrodit ještě hlouběji v minulosti. Kdy, to nevíme.

Můžeme se jen dohadovat, proč vůbec taková móda vznikla. Starověcí lidé napodobovali možná někoho, kým chtěli být. Možná dokonalejším bytostem, které kdysi viděli. Je možné, že i mimozemšťanům.“

Odkazy

(1) Další mumie mimozemšťana? KPUFO.CZ, 23.11.2011, Internet: 
(2) Záhadný nález protáhlé lebky. KPUFO Hodonín, Internet: http://www.kpufo.cz/who/p_nav.htm
(3) Sarmati: http://ru.wikipedia.org/
(4) Alani : http://ru.wikipedia.org/
(5) http://en.wikipedia.org/wiki/Bob_Connolly_%28Canadian_film_director%29
(6) http://en.wikipedia.org/wiki/Lloyd_Pye, http://www.lloydpye.com/