Záhadná písma a šifry minulosti (2)

Tajemná spirála z jakýchsi znaků na hliněném kotouči o průměru 16 cm, nalezeném na konci 19. století ve Phaistosu, stále odolává řešení.

Hlavní příčina záhady disku z Phaistosu nespočívá v bezmocnosti moderního dešifrátora, spíše v krátkosti a jedinečnosti tohoto textu. Jinde totiž tyto symboly nebyly nalezeny. Vědci se zatím nedokázali dohodnout ani na tom, jak číst znaky ve spirále: od okraje do centra nebo od středu k okraji.

Není znám ani účel výroby disku, ani místo, kde byl vyroben.

Ze sta dnes známých pokusů o rozluštění nemá žádný oficiální platnost, potvrzený vědeckou komunitou.

Připomeňme, že tato záhada se objevila v roce 1908 během vykopávek v troskách starobylého paláce ve městě Faistos na Krétě.

Hliněný kotouč o průměru 16 cm a tloušťce 2 cm byl vyroben bez pomoci hrnčířského kruhu. Datuje se do doby 1700 př. n.l. Obě strany disku pokrývají rytiny do spirály, obsahující 4 až 5 ramen, s nepochopitelnými kresbami a hieroglyfy.

Tyto znaky byly buď obtisknuty do hlíny s pomocí 45 dřevěných nebo kovových raznic – tj. 2500 let před vynálezem tisku v Číně a 3000 let před vynálezem knihtiskařského stroje v Německu. Znamená to tedy, že disk z Phaistosu je nejstarší známý tištěný text. Ale byl soubor 45 různých raznic vyroben pouze pro jeden jediný disk?

Znamenalo by to, že na hliněné desce je velmi důležitá, možná jedinečná informace. Nebo pochází od civilizace, která byla ztracena a sem se dostala náhodou nebo jako poselství? Tomu by odpovídalo i místo nálezu – disk byl nalezen v chrámovém paláci. v hlavním jádru tajného chrámového okrsku, zamaskovaný v komnatě pod vrstvou omítky.

Nyní je disk společně s dalšími krétskými poklady vystaven v Archeologickém muzeu v Heraklionu (Kréta, Řecko) s nápisem: „Nelze dešifrovat.“

Památka zmizelé civilizace?

Nicméně, snahy o přečtení podivných znaků stále pokračují.

Podle některých badatelů jde o kalendář, podle jiných popis vývoje lidstva, další se domnívají, že jde o cestovní zprávu minojského misionáře, který navštívil nomády na severu Afriky. Nebo je to staré zaříkávadlo, magická formule nebo modlitba.

Jinou teorii předložil v roce 1991 norský badatel Kjell Aartun, který znaky považuje za semitské písmo a přečetl jej jako výzvu k milování a rituální ztrátě panenství: „Chci nechat svlažit pluh ve tvém poli, chci vyorat hlubokou brázdu ve tvé úrodné zemi.“ Tuto teorii podporuje skutečnost, že právě ve Phaistosu ženy rituálně obětovaly své panenství bohu a disk mohl být zpěvníkem pro kněze, který akt řídil.

Vzhledem k tomu, že podobné rituály se skutečně odehrávaly i v Babylónu, je teorie brána ve vědeckých kruzích velmi vážně.

Podle poslední verze jde o obětní disk s odkazem na boha moře – jeho hození do moře mělo znamenat žádost o boží pomoc.

Podle jiných názorů a vzhledem k rytmicky opakujícím se znakům se badatelé domnívají, že jde o oslavný chorál – slova hymny, věnované Minotaurovi, či božskému Diovi.

Další považují disk za dětskou hru, podobnou našemu „Člověče, nezlob se“. Podle ní se hrací kameny přesouvaly podle počtu vrhů k dosažení konce spirálového „bludiště“. Takové povyražení používali už i staří Egypťané.

Velmi fantastickou a krásnou hypotézu předložil polský cestovatel a vědec Maciej Kuczinski: podle něj je disk památka na potopenou Atlantidu. Nápis na něm představuje s největší pravděpodobností jakousi symboliku, ve které je zašifrovaná informace o tom, jak život na Zemi vznikl.

A tedy je disk z Phaistosu – krátkou „učebnicí“ biologie. Proto jej mohla vytvořit pouze vyspělá civilizace s bohatými znalostmi a s vědeckou prozíravostí. Biologické hypotéze do jisté míry nahrává obsah obrázkového písma v kodexech mexických Indiánů, stejně jako četné skalní rytiny.

Znamená to, že tyto texty se v různé formě shodovaly. Obrázkové písmo ve Středomoří a na Východě nebylo nikdy použito.

To vše, jak navrhuje Kuczinski, posiluje hypotézu, že šlo o písmo úplně jiné civilizace, a že Atlantida skutečně existovala, a že sehrála po tisíce let roli „mozkového centra“ a mostu mezi americkými a evropskými starověkými civilizacemi. A pro předávání informací si Atlanťané vybrali znaky, které mohl pochopit v podstatě kdokoliv – od divocha po mudrce. Problém jeho názoru je, že ač měli k poselství Atlanťané vybrat všeobecně pochopitelné znaky, dosud se ho nepodařilo spolehlivě rozluštit.

Kuczinski proto navrhuje takové čtení textu:

• „Spojení Kosmu se Zemí vytvořily ryby a ryba cestou složitých procesů dělení buněk a faktorů ovlivňujících životní prostředí se postupně přeměnila na člověka.“

Jinými slovy, člověk vyšel z vody.

Obecně platí, že veškerý život na Zemi – a na tom je i důraz – je mimozemského původu. Připomeňme si, že o tom hovoří starobylé mýty a legendy mnoha národů. A současní astrofyzici něco takového nevylučují. Život mohl přijít i z kosmu.