Kde jsou?

Za pomocí kosmického teleskopu „Kepler“ je už jasno – více než 500 milionů planet v naší Galaxii je vhodných pro život.
V této souvislosti, astronomové a matematici trvají na tom, že pouze v naší Galaxii prostě musí být tisíce, ne-li desítky tisíc vyspělých mimozemských civilizací.

A ve zbytku vesmíru – to už ani nepočítají.

Skeptici však tvrdí: nikdo kromě nás, tu není. A odkazují na slavný Fermiho paradox.

Podle legendy, laureát Nobelovy ceny Enrico Fermi (1) jednou u večeře poslouchal kolegy fyziky, kteří tvrdili, že mimozemšťané nejsou ve vesmíru nic neobvyklého.

A Fermi se jich zeptal: „Takže, kde jsou?“ A fyzikové neuměli odpovědět.

Je tu zdánlivý rozpor – obrovský vesmír a přitom žádný kontakt s jeho ostatními obyvateli – a ten byl nazván Fermiho paradox. (2)

Po čtvrtstoletí ho doplnil Angličan Michael H. Hart (3)

V případě, že pokud by existovaly tisíce mimozemských civilizací, pak by se k nám dostali už před miliony lety. Dodnes se k nám ale nikdo z jiných světů nedostal.

A to je, podle skeptiků, nejpřesvědčivější argument ve prospěch skutečnosti, že – mimozemšťané prostě nikde nejsou…

A jsme sami, úplně sami…

Bohužel, skeptici mohou mít pravdu a my jsme opravdu jediní svého druhu.

Nedávno to zdůvodnil astronom Dimitar Sasselov – profesor z Harvardu, jeden z řídících činitelů vědeckého programu dalekohledu „Kepler“. (4)

Vědec odhadl, kolik let bude muset uplynout od vzniku vesmíru do objevení se rozumného života.

Průměrně 1 miliardu let trvalo, aby mladé hvězdy vytvořily z původního vodíku a helia dost materiálu k vytvoření planet.

Dalších 8 až 9 miliard let trvalo, než došlo ke vzniku kamenných planet a k vytvoření vhodných podmínek pro život. Celkem tedy 9 – 10 miliard let.

A celému Vesmíru je 13,7 miliarda let.

Ukazuje se, že Země, jejíž stáří je kolem 4,5 miliard let, dobře zapadá do tohoto časového rámce. Může být, že Země nikoho ve svém vývoji nepředběhla a nikdo nepředběhl ji.

To znamená, že je vysoká pravděpodobnost, že naše planeta je první, na které začal život.

A my jsme první inteligentní bytosti ve vesmíru. A proto, i nejinteligentnější.

Sasselov se domnívá, že doba, která je potřeba pro vznik i těch nejjednodušších organismů, může být i přiměřená stáří vesmíru.

To znamená, že pokud někde jinde jsou rozumní mimozemšťané, pak nejspíše jejich civilizace nebude vyspělejší než ta naše.

Miliarda let před koncem světa…

Nyní se pojďme podívat na budoucnost.

Život na naší planetě zanikne asi za 2,8 miliardy let. V té době Slunce bude růst a pohltí Zemi. Ale už miliardu let před tím bude Země neobyvatelná.

Kdo bude tehdy žít na Zemi? Naši krásní potomci a nebo nějaké odporné příšery? Ani jedno, ani druhé.

„Bakterie – jednobuněčné organismy plovoucí v jezírku s horkou slanou vodou nebo v jeskynních vodách – to je celá populace, která přežije,“ domnívá se Jack O’Malley-James (5) a jeho britští kolegové na univerzitě v St. Andrews. Tyto výsledky dal jejich matematický model.

Vědci zjistili, že život na každé obyvatelné planetě, obíhající kolem hvězdy jako je ta naše, čeká ubohý osud. Oceány se vypaří, zvířata postupně mizí. Posledními obyvateli budou prvoci.

Výzkumníci použili svůj model na různé planety pozemského typu.

A ukázalo se, že vzniklý život od primitivní existence do rozumné civilizace obvykle trvá po dobu asi 3 miliardy let. Pak – po relativně krátké době – se opět změní na jednoduchý. A pak mizí.

Takový je životní cyklus: od jednoduchého po složitý a zpět.

Ze zjištění britských vědců opět vyplývá: pravděpodobnost výskytu rozumných mimozemšťanů je krajně nepravděpodobná.

Vždyť doba jejich existence na jakékoliv planetě je neúměrně malá ve srovnání s věkem naší planety samotné.

Spíše můžeme najít jen bakterie. To je statisticky nejpravděpodobnější vzhled mimozemšťanů.

Nyní O’Molly-James a jeho kolegové se snaží zjistit, jak může být nejpravděpodobnější chemické složení primitivních obyvatel jiných světů, a jak by to bylo možné zjistit na dálku.

Odkazy 

(1) http://cs.wikipedia.org/wiki/Enrico_Fermi

(2) http://cs.wikipedia.org/wiki/Fermiho_paradox

(3) http://en.wikipedia.org/wiki/Michael_H._Hart

(4) http://en.wikipedia.org/wiki/Dimitar_Sasselov 

(5) http://www-star.st-and.ac.uk/~jto5/