Případ prvního proudového letounu

Většina lidí se domnívá, že první proudový letoun vznikl za 2. světové války.

Jenže letoun s proudovým motorem vzlétl už před více než sto lety, v roce 1910.

V roce 1910, jen rok po bouřlivých úspěších evropských létajících aparátů, se našel šílenec, který se rozhodl z letadla odstranit vrtuli. Muž, kterému slavný Gustave Eiffel řekl: „Vy jste předběhl svou epochu a nás všechny o třicet nebo dokonce o padesát let!“

Obr. Henri Coanda (Henri Coandă) 6.7.1886 – Bukurešť, Rumunsko, 25.11.1972 Bukurešť, Rumunsko

24 letý Rumun Henri Coanda vystavil na pařížském aerosalónu na počátku října 1910 již tehdy velmi neobvyklé letadlo.

Letadlo mělo tehdy opravdu proudový motor. Avšak místo dnešní turbíny, která přeměňuje energii plynu na rotační pohyb kompresoru, v Coandově letounu byl normální motor o síle 50 koňských sil. Ten poháněl kompresor, ženoucí do spalovací komory velké masy vzduchu.

Letadlo uskutečnilo svůj první a zároveň poslední let v říjnu 1910, za obrovského zájmu veřejnosti. U kormidla byl sám konstruktér. Pro ochranu ocasu před plameny z motoru Coanda instaloval na letadlo deflektory.

Během letu se ukázalo, že umístění je chybné. Deflektory neodklonily plamen z motoru úplně, a ocas letadla shořel. Pilot nad strojem ztratil kontrolu a ten narazil do stodoly. Coanda vypadl z kabiny a byl vážně zraněn.

Coanda chtěl ukázat, že vrtule dříve či později ustoupí proudovému motoru. Talentovaný rumunský inženýr odvrhl vrtuli příliš brzy. Vrtule ještě několik desítek let poháněla letadla všech typů a používá se dodnes.

Další vývoj této koncepce nastal až po téměř 30 letech v Německu, když vznikl proudový letoun Heinkel He 178.

Obr. Letoun H. Coanda (Rumunsko/Francie, 1910). Motor „Clerjus“, o 50 hp, proudový motor s tahem 220 kg. Rozpětí – 10,1 m, délka – 12,7 m. Plocha křídla – 32,0 m2. Vzletová hmotnost – 420 kg.

Obr. Motor o tahu 220 кg

Obr. První tryskové letadlo „Coanda-1910“