Nejstarší americké písmo

Nedaleko města San Lorenzo, ve vesnici Cascajal (stát Veracruz, Mexiko) byla při stavbě silnice v roce 1999, objevena v lomu na štěrk kamenná deska s podivnými symboly.

Dělníky kus kamene zaujal natolik, že jej poslali prozkoumat archeologům.

Místo nálezu bylo centrem starověké olmécké civilizace. I když deska nebyla vyzvednuta podle spolehlivých vědeckých postupů, nacházela se vedle dalších keramických střepů a hliněných figurek.

Podle okolních předmětů byla deska datována do fáze olmécké archeologické kultury San Lorenzo Tenochtitlan, která skončila v kolem 900 před naším letopočtem.

Olmékové byli první komplexní společnost ve Střední Americe, v centru Mexika až po jižní pobřeží Mexického zálivu od 1200 př.n.l. až 400 př.n.l. Ačkoli přesné datum jejich příchodu není známo, předpokládá se, Olmékové přišli s masovou migrací po roce 13.000 př.n.l. přes most, který propojoval Sibiř s Aljaškou. Vytvořili zřejmě první civilizaci v Severní Americe, a předpokládá se, že ovlivnili náboženskými praktikami pozdější americké kultury, jako například Maye a Aztéky.

Olmécká kultura je známa zejména díky velkým kamenným plastikám lidských hlav s negroidními rysy. To vyvolalo hypotézy, že Olmékové přišli z Afriky. Některé z těchto soch váží více než 16 tun a byly nalezeny v centrálním Mexiku ve státech Oaxaca, Morelos a Guerrero.

Vzhledem k tomu, že neexistují žádné písemné dokumenty, není známo mnoho informací o olmécké společnosti, ani proč zmizeli.

V září roku 2006 byla zveřejněna studie o nálezu v časopise Science. Deska je hladká, z polotvrdého metamorfního kamene. Váží asi 11,5 kg a je relativně malá, o rozměrech 36 x 21 x 13 cm. Je neopracovaná s výjimkou jedné plochy, která je hladká a na ní je vyryto 62 symbolů hieroglyfického skriptu. Symboly jsou uspořádány v řadách, některé se opakují, podobně jako u jiných písemných jazyků. Tabulka vykazuje další známky psaní včetně syntaxe, slovosledu a opakování. Tyto znaky vychází z vyobrazení hmyzu, rostlin, zvířat, ananasu, ucha, kukuřice a různých předmětů. Mnoho symbolů se jeví jako abstraktní kresby – geometrické tvary. Ukazuje se, že deska byla zřejmě minimálně jednou už popsána, vyhlazena a znovu popsána.

Objev tak posunul stáří nejstaršího známého textu v Americe. Do té doby to byl text Zapotécké kultury, objevený v Monte Albán v Mexiku, datovaný do období kolem roku 500 před naším letopočtem. (1)

I když většina vědců souhlasí s tím, že obrázky na desce jsou důkazem systému psaní, existují hlasy, že tomu tak nemusí být. Kritika se opírá o skutečnost, že deska byla nalezena v hromadě trosek, vyhrnutých buldozerem (nikoli tedy archeology), a byla datována k roku 900 př.n.l. podle odhadu, založeném na množství střepů a dalších artefaktů v okolí desky. Někteří vědci proto nevěří kontextu, jak byl nález proveden.

Nicméně, geologové našli stopy zvětrávání v místech rytin, což dokazuje starověký původ. Laboratorní analýzy byly provedeny geology Ricardo Sanchez a Jacinto Robles v roce 2006. (2)

Další neobvyklostí je fakt, že symboly zřejmě probíhají ve vodorovných řadách, zatímco všechny ostatní mezoamerické systémy psaní jsou buď vertikální nebo lineární.

Obrazy se také nedají srovnat s jiným systémům psaní této oblasti nebo období. Nebyly tedy nalezeny žádné jiné příklady tohoto stylu psaní. Navíc není jasné, proč není mezi tímto raným pokusem psaní a pozdějšími styly psaní ve Střední Americe žádná spojitost?

Znamenalo by to, že Cascajalská deska byla izolovaným příkladem psaní nebo možná jen jazykem, který zmizel kolem roku 500 př.n.l.

Rozluštění písma archeologům ztíží fakt, že dodnes nevíme, jakým jazykem Olmékové mluvili.

Předpokládá se, že z olméckého jazyka vyšly dnešní jazyky Mixe a Zoque, kterými dnes mluví kolem 150.000 lidí. Samotný název této kultury pochází z jazyka Aztéků a znamená „lidé sklízející gumu“.
Izolované symboly byly odkryty na několika olméckých artefaktech, ale Cascajalská deska, pokud je autentická, je prvním důkazem skutečného psaného jazyka.