Kde byl Wogatisburg?

Wogatisburg, legendární hradiště, u kterého porazil první sjednotitel slovanských kmenů kupec Sámo Francká vojska.

Je to místo, o němž zatím vlastně nikdo nemůže s určitostí říci, kde leží.

Co vlastně víme o Sámovi a jeho říši?

Dostupná literatura uvádí to, co napsali o událostech z prvního tisíciletí našeho letopočtu Kosmas, Palacký, Sedláček, Nejedlý, Jirásek, Vančura a další autoři, včetně učebnic dějin, naučné slovníky i encyklopedie.

K tomu patří i pojednání a spisy J. P. Solanka, F. M. Pekla, J. Pekaře, G. Labudy a dalších vědců.

Z toho všeho vyplývá, že všechno, co bylo o Sámovi a jeho říši napsáno, autoři vlastně čerpali z jednoho jediného pramene, a to ze spisu zvaného Kronika Fredegarova.

Veškeré pozdější práce (mimochodem o Sámovi se náš národ dověděl poprvé až v roce 1775, kdy ho objevil český historik F. M. Pekl) pouze Fredegarovy údaje dobře nebo špatně interpretují.

K tomu se občas přidruží autorova fantazie, jindy zase domněnka, hypotéza, úvaha nebo i polemický šleh. Na tom ostatně není nic nepochopitelného a rozhodně to nelze mít za zlé pisatelům děl o Sámovi a jeho říši.

Zajímavé ovšem je, že novodobá archeologie nedokázala za 230 let přinést k Fredegarovým údajům další doklady, které by doplnily kronikářovo líčení o prvním státním útvaru západních Slovanů nebo i o Sámově životě…

Jaký obraz o Sámovi a jeho říši si tedy lze vytvořit na základě Fredegarových údajů?

Už v prvních desetiletích sedmého století se jednotlivé skupiny Slovanů pokoušely vymanit z avarského područí. A právě v této době mezi nimi dlel „člověk z říše Franků z okresu Sens“, jak píše Fredegar, kupec Sámo. „Když Vinidi (rozuměj Slované) někdy kolem roku 623 zbrojně vytáhli proti nim (Avarům), kupec Sámo vyšel s nimi na výpravu, a tam takový byl z něho užitek, že byl až div, a velký počet Avarů zahynul
od mečů slovanských. Slované vidouce užitečnost Sámovu, zvolili si ho králem.“

To se ovšem stalo, jak Fredegar sám dále popisuje, až v roce 627. Sámo pak vládl nad sjednocenými slovanskými kmeny 35 let. Kronikář na něho dokonce prozrazuje, že měl 12 žen, které mu zplodily 22 synů a 15 dcer. V období, kdy se stal Sámo králem, už sice ustaly avarské nájezdy, avšak vládci Slovanů začal působit starosti jeho územní soused francký král Dagobert. Ten vyslal v roce 630 k Sámovi posla Sichera s tím, že bylo na slovanském území ublíženo franckým kupcům, za což požadoval vysokou náhradu. Sámo nejdříve Sichera, o jehož slabomyslnosti nepochybuje dokonce ani francký kronikář, vůbec nepřijal. Avšak Sieher se za čas, za pomoci slovanského přestrojení, přece jen ke královi dostal. Protože se k němu choval hrubě, Sámo ho vyhnal.

Tenta Sámův čin byl, podle Fredegara, důvodem, proč hrdý Dagobert vytáhl s mohutným vojskem proti Slovanům. Frankové a jejich spojenci táhli do Sámovy říše třemi proudy. Hlavní z nich, který vedl sám Dagobert, se střetl se Sámem na pomezí jeho říše u opevněného města Vogastisburgu. Kronikář píše, že v třídenní bitvě bylo francké vojsko nejen poraženo, ale že se ve zmatku dalo na útěk a celý tábor i se všemi zásobami zanechalo Slovanům.

V následujícím roce pak Dagobert zorganizoval proti Sámově říši ještě jednu výpravu, avšak o jejím osudu nic bližšího nevíme. Kronikář pouze konstatuje, že se i tentokrát vrátil francký vládce s nepořízenou. A Sámo prý vládl ve své říši dále až do roku 662.

Ve Fredegarové kronice jsou ještě další podrobnosti o Sámovi a jeho říši, ale zápisy končí šedesátými léty sedmého století.

Co se na našem území dělo v následujících sto padesáti letech, nevíme.

Kde vlastní leží onen Vogastisburg, v jehož blízkosti porazil Sámo Dogobertova vojska?

• • Jednu z prvních vážnějších hypotéz vyslovil František Palacký. Vycházel z faktu, že Dagobert pronikal se svým vojskem do Sámovy říše průsmykem Všerubským. Jestliže se s ním utkal Sámo na pomezí své říše, jak říká kronikář, muselo to být někde v blízkosti Domažlic. Tehdy ovšem tato místo ještě neexistovala ani jako hradiště. Avšak Slované v tomto prostoru své hradiště přece jen měli. Ležela v místě, které je dnes označováno jako Smolov, a jmenovalo se Tuhošť – TOGASTISBURG. Palacký z toho odvodil, že Vogastisburg je kuruptela názvu Togastisburg.
• • Do okolí Domažlic umisťuje dějiště bitvy i Jaroslav Vrchlický, který někdy na přelomu 19. a 20. století spolupracoval na rozsáhlém díle o Čechách. Vrchlický však zřejmě čerpal především ze svých znalostí Chodska. Přitom vyslovil pozoruhodnou domněnku, že se bitva odehrála v blízkosti zřícenin Rýzmberku, kde bývalo opevněné hradiště. Jde o místo, které dnes známe jako Příkopy u Kdyně, a kde jsou zřetelně viditelné ochranné valy.
• • Se zcela odlišným názorem vystoupil proti Palackému Augustin Sedláček, který označil za Vogastisburg místo v blízkosti Kadaně — Úhošť. Ani on však neměl svou hypotézu podloženou archeologickými nálezy a vycházel především z tehdejšího rozložení slovanských kmenů a z předpokládaného postupu Dagobertových vojsk.
• • Jistý vzruch vnesl do těchto názorů polský historik Gerard Labuda. Tento vědec tvrdil, že Sámova říše nekončila v době Dagobertova tažení u Českého lesa, ale zasahovala až kamsi k Mohanu. A proto prý se nemohla ona historická bitva odehrát u Domažlic ani u Kadaně, ale u německého Staffelsteinu, kde bylo pomezí Sámovy říše.

Kdo má pravdu a kdo ne? Na tuto otázku může dát odpověď pouze důkladný archeologický průzkum všech uvedených míst. K čemu dospěly dosavadní výzkumy?

• • Na místě někdejšího hradiště Tuhošť (Smolov) prováděl vykopávky v roce 1886 profesor domažlického gymnasia B. Strér. Od té doby bylo na tomto místě provedeno pouze několik archeologických sond.
• • Na hradišti Příkopy provedl dr. R. Turek z Národního muzea v roce 1959 sondu, na jejímž základě usoudil, že jde o hradiště z 12. století.
• • Na hradišti Úhošť byly provedeny rovněž archeologické sondy.
• • V prostoru Staffelsteinu nebyl prováděn žádný archeologický průzkum, který by se týkal existence Slovanů v této oblasti.

Co k tomu říci?

Proč se otázkám existence prvního státního útvaru západních Slovanů nevěnovalo více pozornosti?

Podle odborníků je téma Vogastisburgu už tak neodborníky zprofanován, že se mu odborníci vyhýbali. Samostatně se archeologicky nikdy nezkoumal. A pokud jde o západní Slovany a tedy i o Sámovu říši, dělaly se výzkumy jedině v souvislosti s Velkou Moravou. Nebyl na to prostě čas, lidé, prostředky.

Českoslovenští archeologové poslechli Zdeňka Nejedlého, který napsal v druhém díle svých nedokončených Dějin národa Českého toto: „A jest jen kupodivu, že naši historikové takřka vesměs vrhli se z toho jen na záhadný Vogastisburk a vyplýtvali i tu tolik rozumu na hledání v podstatě bezúčelné…“

A to i přesto, že by objev Vogatisburgu přispěl k objasnění mnoha důležitých informací o Sámovi, o kterém Nejedlý ve stejné kapitole říká: „První naše velká historická již osobnost. Propadlá však hned nato nezaslouženě smutnému osudu — zapomnění.“

Jsou všichni archeologové přesvědčeni o tom, že hledáním Vogatisburgu se není možné nic nového dozvědět o prvním státním útvaru Slovanů?

Zatím nemůže nikdo s určitostí říci, kde Vogatisburg vlastně leží. Zatím …