Kde se vzal Aštar?

Aštar je jméno údajné mimozemské bytosti, která se poprvé objevila dne 18. července 1952, ve sdělení kontaktéra George Van Tassela (1910-1978).
Ačkoli údajný způsob komunikace odpovídal tomu, čemu dnes běžně říkáme „channeling“, Van Tassel prohlašoval, že založil úplně novou formu telepatické komunikace s mimozemskou inteligencí, při využití metody, která zahrnovala přirozené lidské schopnosti s údajnou pokročilou formou mimozemské technologie, na rozdíl od tradičního nábožensko-spiritistického netechnologického přístupu, založeného na duchovním médiu.

Van Tassel tvrdil, že jeho metoda nebyla „nadpřirozená“, nebo „metafyzická“, ale spíše šlo o příklad použití údajně vyspělé mimozemské vědy, kterou může použít kdokoli, kdo prošel určitým výcvikem.

Van Tassel údajně dostával od Aštara zprávy u tzv. Giant Rock, skály, která se nachází v poušti v jižní Kalifornii. Podle ní také nazval veřejné každoroční akce s názvem Giant Rock Spacecraft Convention, kterou sám organizoval.

Zprávy od Aštara obsahovaly velké množství apokalyptických sdělení, zaměřených na obavy ohledně vývoje a brzkému testování vodíkové bomby.

Van Tassel také prohlašoval, že mu Aštar poskytl konkrétní varování, které měl předat americké federální vládě, týkající se negativních dopadů nadcházejících testů atomových bomb.

Zprávy od Aštara pokračovaly v 50. letech každý týden, staly se mnohem komplikovanějšími a přinášely podrobnosti o údajné existenci mimozemských „vlád“, jež prý pozorně sledují život na Zemi a nabízí materiální a duchovní podporu těm, kdo ji podporují.

Tato představa o „Ashtarově společenství“ se ujala mezi dalšími příjemci jeho sdělení, ať už uvnitř, nebo mimo Společenství Giant Rock.

V roce 1955 několik dalších známých kontaktérů, používajících channeling, např. Elouise Moellerová, uvedli do konceptu o Aštarovi další příbuzné nápady. Několik z nich, včetně Van Tassela, začali vydávat sdělení o hrozícím příchodu Aštara, velícího Armádě UFO, za účelem vládnutí a ochraně lidstva.

Na veřejnosti měly tyto předpovědi značně negativní vliv. „Hnutí“ se bez Van Tassela, jako jediného zdroje zpráv od Aštara, stalo méně soudržným a pod vlivem vnitřních tlaků se začalo tříštit.

Několik desítek kontaktérů začalo současně tvrdit, že získávají konkurenční autoritativní zprávy přímo od Aštara. Vzhledem k vnitřním bojům, popularita hnutí začala upadat.

Po zhruba dvaceti letech od poklesu popularity Aštarova hnutí byl tento koncept oživen Thelmou B. Terrill (známou jako „Tuella“), která přinášela jeho nové zprávy a napsala sérii knih na toto téma v roce 1970 a 1980. Její činnost, na rozdíl od Van Tasselova mimozemského technologického modelu, přinesla hlubší „spirituální“ rysy.

Její verze měla tendenci bagatelizovat nutnost přímé účasti UFO a Aštara v lidských záležitostech, s posunem na čistě vnitřní duchovní vývoj člověka, jako prostředek dosažení „vyšší dimenze“ a získání Aštarovy pomoci.

Přes tyto vlivy, několik kontaktérů udržuje samostatný channelingový kontakt, ve kterém přinášené zprávy od Aštara obsahují předpovědi o hrozícím zničení Země, o potřebě fyzické evakuace z planety Země, za pomoci Aštarovy kosmické flotily.

Do roku 1990 se hnutí začalo opět tříštit na různé frakce.

Další „kontaktérka“, Yvonne Cole, prohlašovala, že přijímá channelingem zprávy od Aštara od roku 1986, ve kterých předpověděl zničení pozemské civilizace a příchod různých mimozemských civilizací v roce 1994.

Cole tvrdila, že vlády spolupracovaly s mimozemšťany s cílem připravit se na kontakt. Tato proroctví podporovala pokračující štěpení a zklamání uvnitř hnutí, když se nepotvrdila.

Přes to všechno se zprávy od Aštara objevují i dalále. Od poloviny 90. let pokračují dodnes, některé z těchto skupin začaly využívat internet, aby propagovali své názory a pokoušeli se podporovat pohyb směrem k sjednocení hnutí a vytvoření jednotného „autoritativního“ zdroje pro všechny Aštarovy zprávy.

Zprávy od individuálních „kontaktérů“, soustředěná na témata, jako je zničení Země, byly prohlášeny za neplatné. Tvrdí se, že ti, kteří přinesli takové zprávy v minulosti, byli ve skutečnosti oklamáni těmi duchovními silami, stavící se proti Aštarovu velkorysému záměru.

Cílem je, aby nové, jednotné hnutí prohlásilo, že v budoucnu nebudou žádné nové zprávy od Aštara uznány za pravá, pokud nebudou v souladu s kritérii, stanovenými autoritativní základní skupinou. Kritéria sestávají ze souboru dvanácti „pokynů“, na kterých je založena základna „pravosti“.

26. listopadu 1977 došlo v 17:10 hod. k přerušení rozhlasového vysílání ve Velké Británii a mluvčí se ohlásil jako Vrillon, představitel Intergalaktické asociace, Aštarův komunikační ředitel.

Od té doby se také začal používat termín Aštarovo galaktické velení oproti pouhému Aštarovu velení.

Aštar je obyčejně zobrazován jako velitel flotily desítek až stovek kosmických lodí, neustále monitorujících pozemské dění.

Na českou a slovenskou scénu jej uvedl Ivo „Aštar“ Benda.

Podle: