Kde se vzala Davidova hvězda?

Symbol, označující jak židovské náboženství, tak i zprostředkovaně celou židovskou komunitu, se prý objevil – v Praze!

Historie tohoto symbolu začíná v Praze roku 1648. Do té doby se používal sedmiramenný svícen a osedlaný lev.

V posledním roce třicetileté války, za švédského obléhání Prahy, město bránily ozbrojené občanské milice, mezi nimi i jedna židovská. Když se podařilo město ubránit, císař Ferdinand III. udělil milicím čestné zástavy. Nikdo však nevěděl, jaký symbol Židům určit.

Úkolu se ujali nakonec jezuitští učenci ve Vídni. Ti došli k závěru, že židovský legendární král David musel používat jako znak začáteční písmeno svého jména – písmeno D. Ve staré židovské abecedě se D podobalo trojúhelníku, podobně jako řecké písmeno delta.

Jezuité se nakonec rozhodli pro dva propletené trojúhelníky, které vyšili na čestnou vlajku židovské milice. Symbol se všem líbil, rabíni i židovští učenci mu rozuměli, a z Prahy se rozšířil do celého světa. K tomu přispělo i to, že při povýšení Rotschilda do šlechtického stavu se šesticípá hvězda dostala do jeho erbu.

Je tedy pozoruhodné, že židovský symbol stvořili jezuité a požádal je o to rakouský císař.

Symbol se před rokem 1648 používal v období 700 – 400 př. n. l., když ho Židé, ale i jiné národy používaly jako magický prostředek.