Staré letopisy přináší řadu pozoruhodných zápisů (4)

Co napsal Marek Bydžovský z Florentina?

12. března 1587 – České království

„Stalo se za panování Rudolfa II. Habsburka. Ve čtvrtek po Družební neděli, na den sv. Řehoře, jinak 12. dne měsíce března, na gruntech urozeného pána Mikuláše Vojkovského z Milhostic etc., ve vsi Lhotě Prosenský na dvoře Jana Blažka, Václav, syn jeho v desíti letech stáří, ležel za kamny se svými bratřími a sestrami sám šestý, tři sestry a jeden bratr jeho, též i jedna žena podruhyně.

A když bylo po půlnoci, přišli dva čerti a toho Václava, syna Blažkova, vzali z prostředku jiných dětí. On pak křičel, aby ho nedali jim vzíti, ale čerti přece vzavše jej, skrze jedno vokno s ním proletěli s hřmotem, jako by někdo nějakým řetězem velikým zaštumoval.

Jiní pak děti, jsouce přestrašení, zvolali na otce a máteř, kteříž když rychle přiběhli, oznámili jim, co a jak se stalo s Václavem, bratrem jejich, a na vokno hledíce (skrz které s ním čerti vyletěli), spatřili, kterak v něm kolečka na drobný kusy potlučena byla a olovo pomačkáno.

Ďáblové pak Václava pachole vedli mezi sebou v prostředku, jeden za jednu a druhej za druhou ruku, svítili očima, takže z nich hrůza šla, vtom pak kohouti zazpívali a ďáblové, jdouce tehdáž s pacholetem přes jeden rybník v též vsi, opustili to pachole na témž rybníce. Kteréžto když přišlo k paměti, běželo k rychtáři, svému příteli, blízko odtud a prosilo, aby s ním říkali modlitbu Páně, neb jakž tam ve vsech jmenují páteře. Blažek pak, otec téhož pacholete, zvěděvši, že jest syn jeho u rychtáře, poslal jednoho krejčího pro něho, kterýž jsouc tak od ďáblův přestrašen, nechtěl s ním jíti, aby ho zase nevzali, pravíc, že na něj čekají. I přišel druhej od otce poslaný, mluvíc k němu, aby se nebál, a pachole prosilo, aby ho nedali vzíti, takž vzavši ho jeden z vyslaných na ramena, dones ho zase domův k otci jeho. Tu pachole, jsouce doma, oznamovalo urozené paní Lidmile, manželce urozeného pána Mikuláše Vojkovského etc. (kteráž naschvál, slyševši o tom strašlivém divu, do té vsi přijela) i jiným přítomným, jak jsou s ním ďáblové zacházeli a kterak ho voškrábli v pravou nohu, kdyz s ním skrze vokno proletěli, potom jak ho vedli přes rybník, až mu ruce zčernaly na těch místech, kde jej drzeli.

Na tom pak rybníce, kudy s pacholetem ďáblové šli, spatříny jsou šlépěje nápodobné husím od mnohých dobrých a hodnověrných lidí.

Z toho pak velikého a strašného leknutí roznemohlo se pachole a leželo celý den jako ztrápený, takže již rodičové jeho malou naději měli, aby živ zůstati měl, a jakž zpráva jest, že ho zimnice velmi těžce trápí.“

Marek Bydžovský z Florentina: Svět za tří českých králů