Tajemství Neapole

Byl zde pohřben Drákula?

Legendární Vlad III. Valašský (1431-1477) zvaný Tepes (Napichovač), známý spíše jako Drakul, nebo spíše jako románový Drákula, byl významným vládcem a statečným vojevůdcem v bojích proti Turkům. Byl krutý, stejně jako jeho doba i jako jeho osmanští nepřátelé. Jisté je, že řadu nepravostí, které se mu připisují, vymysleli posluhové uherského krále Matyáše Korvína (1443-1490), který ho 12 let věznil, aby zakryl zpronevěru papežských peněz, které mu měl dát na boj s Turky. Pomluvy pak rozeslal na všechny dvory evropských panovníků a jsou zdrojem hrůzostrašných historek o valašském knížeti dodnes.
Nakonec byl zrazen vlastními velmoži a za nejasných okolností zemřel – nebo byl zabit. Místo jeho pohřbu není známo.

A tak vznikla hypotéza, že nebyl pohřben poblíž Bukurešti, jak se dříve myslelo, ale v srdci Neapole, v kostele Santa Maria la Nova.

Vědci uvádějí jako argument částečně rozluštěný nápis na hrobce, údajně pořízený v 16. století, který zmiňuje „Vlada, vládce Vlachů“, který „uprchl“ a „byl dvakrát zabit“. Kníže prý nezemřel v bitvě, jak se mnozí domnívali, ale byl zajat Turky. Ale později ho vykoupila jeho dcera, která ho i pohřbila v kostele Santa Maria la Nova poblíž Neapole, na příkaz Giorgia Rea, bohatého homosexuálního šlechtice Neapolského království, o kterém se říkalo, že si s ním vybudoval silné intelektuální porozumění pro nesmiřitelnou opozici vůči muslimskému postupu směrem do Evropy, a otevřeně sdílel brutální způsoby, které ho vždy charakterizovaly.

Na námitky, že jako pravoslavný by byl těžko pohřben v katolickém kostele, je třeba připomenout, že během pobytu v Uhrách konvertoval ke katolicismu.

A tak od poloviny roku 2014 někteří badatelé, podpořeni názory odborníků z univerzity v Tallinnu, identifikovali údajnou hrobku Vlada III. v tomto kostele. Hrobka, postavené v roce 1499 Jacopem della Pila, k uložení ostatků Mattea (nebo Mazzea) Ferrilla, hraběte z Muro, komorníka Ferrante I. a vychovatele Alfonsa, když byl vévodou z Kalábrie, oplývá bohatou esoterickou a alchymistickou symbolikou, což ji vždy činilo velmi přitažlivou – podivné nápisy na zdi v nesrozumitelném jazyce, o jejichž překlad se pokoušeli už mnozí badatelé a nadšenci, vedly k domněnce, že hrobka Drákuly je ukryta právě zde…

Jejich hypotéza byla založena na výzdobě v centrálním oddělení, zejména na drakovi a na některých symbolech egyptského původu, které se na evropské hrobce nikdy neobjevily – třeba dvě protichůdné sfingy, znak města Théby, nazývaného Egypťany „Tepe“, což by odkazovalo na skutečné jméno knížete Vlada, nebo Drákula Tepes.

Učenci předpokládají, že kníže nezemřel v bitvě, ale byl by zajat Turky a později vykoupen svou vlastní dcerou Marií Balsou, kterou mezitím adoptovala rodina v Neapoli, ve městě, kam se na příkaz svého otce uchýlila, aby se zachránila před tureckým pronásledováním. Maria Balsa pak vzala svého otce Vlada do Itálie, a po jeho smrti ho nechala pohřbít v hrobce svého tchána, Mattea Ferrilla.

Objevily se určité pochybnosti o této teorii a autoritativnosti provedených studií. Po Vladově dceři není ani stopy, jsou známi pouze potomci mužského pohlaví. Také přezdívka „Tepes“ nebyla připsána městu Théby, ale tureckému slovu, které znamenalo „napichovač“, a proto by odkaz na tento nechvalně známý přívlastek vyrytý dcerou nedával žádný smysl na hrobě jejího otce.

Navíc drak zobrazený na náhrobku by nepřipomínal „Drákulu“, ale jednoduše heraldický erb rodiny Mattea Ferrilla, na kterém byl drak.

Výstavní barokní kostel Santa Maria La Nova, založený Angeviny (1279), se ve svých zdech skrývá se staletou historií, skutečnou pokladnicí historie, umění a religiozity. Zahrnuje nádhernou křížovou chodbu a kapli S. Giacomo s hrobkou Mattea Ferrilla, s expozicí o neapolském betlému, antický refektář s freskou „Výstup na Kalvárii“ připisovanou Bramantinovi.

Jisté je, že hrob posledního odpočinku vládce Valašska, který je dodnes v Rumunsku ctěn jako národní hrdina, není znám…