Jak Ilja Muromec zabil „Yettiho“

Kryptozoologové se domnívají, že tzv. Solovej – razbojnik (zloděj), zabitý legendárním ruským hrdinou, byl reliktní hominid – yetti. Tatar v hnízdě?

„Ilja Muromec a Solovej – razbojnik“ – tak se jmenuje slavná ruská bylina – pověst. Podle ní se natáčely filmy a psaly a kreslily dětské obrázkové knížky.

Ve všech je Solovej – zloděj líčen jako typický představitel národa, který byl spjat s tatarsko-mongolským jhem.

A právě tento „člověk východního národa“ nejprve plení a loupí v oblasti Černigova, pak odtáhne ke Kyjevu, a pak je zabit Slovanem – Iljou Muromcem.

Mohlo se něco takového stát v těch dobách, kdy tento hrdina skutečně žil, tedy na přelomu XII.-XIII. století? Těžko.

Obr. 1 Cesta Ilji Muromce z Muroma do Kyjeva vedla hustými starými pralesy

„Nemysli zle na Tatara,“ – tak nabádal starý sedlák, Ivan Timofejevič svého syna Iljušu, když se vydával z Muroma do „slavného hlavního města Kyjeva“.

Varoval, připomínal tehdejší situaci. Nedotýkej se Tatara v této době, nevyvolávej konflikty. Snaž se žít v míru.

O tom tvůrci tatarské podstaty Soloveje nějak mlčí. Ale ve skutečnosti uvádí lidi v omyl.

Obr.2, 3 Film Solovej – razbojnik (1956), ve kterém hrál Ilju Muromce Boris Andrejev

Obr.4 Solovej na obraze Ivan Bilibina

Koho tedy hrdina ulovil? Co to bylo za monstrum, jehož svist děsil lidi i zvířata? Zdálo by se, že vyřešit hádanku není možné, můžete namítnout, vždyť postavy v eposu jsou přece jen pohádkové.

Jenže Ilja Muromec byl skutečný, stejně jako kníže Vladimír, ke kterému jel. Že by ani Solovej nebyl vymyšlen?

Badatelé potvrzují, že v XII. století cesta z Muroma do Kyjeva nebyla jednoduchá, vedla přes hustý prales, bažiny.

A právě v této pustině našel Ilja Soloveje, který, jak se dozvídáme z eposu, měl „teplé hnízdo“, na třech dubech.

Lidé se vyhýbali jeho doupěti, raději s objížďkou 500 verst, jak se v bylině uvádí.

Pokud odhlédněme od nadsázky a metafory, pak se jedná podivné humanoidní stvoření, které žije v nepřístupném lese, vyhýbá se kontaktu s lidmi, a oni s ním, a také sviští, křičí jako zvíře… a je stejně tak nebezpečné.

Yetti ? Nechoďte k němu!

Kdo v našem středním pásmu si na stromech staví hnízda z větví a má přitom lidskou podobu?
Kryptozoolog odpoví: jedině reliktní hominid, neboli yetti…

Obr.5 Takto vypadal Solovej?

Kandidát historických věd Igor Burcev, ředitel Mezinárodního centra hominologie říká, že to je právě znak možná dodnes přežívajících hominidů.

Svištět mohl jen on

V bylině se popisuje, že Solovej vydával ohlušující svistot. Byla to jeho schopnost, téměř nejdůležitější.
A kdo uměl takto pískat? Ze savců třeba veverky, a také některé opice. Ale nikdo jiný.

Kromě „sněžného člověka“.

O tomto úžasném a charakteristickém rysu vypráví očití svědci i v současnosti.

Podle svědectví Valerije Ivanoviče Sergejeva z Kirova, uviděl „yettiho“ nebo „šilikuna“, jak nazývají tyto bytosti na Vjatce, když seděl na posedu a čekal na medvěda.

Avšak namísto medvěda vyšel z lesa obrovský humanoidní tvor, jehož tělo bylo pokryto hustou, tmavě hnědou srstí. Šilikun se vydal přímo směrem k lovci.

Když si ho všiml, začal mávat rukama a křičet hrozivě „jako zvíře.“ A pak… začal pískat.

Sergejev preventivně vystřelil do vzduchu. Šilikun se vrhl zpět do křoví, kde pokračoval v hlasitém pískotu.

Jakoby v odpověď se z dálky ozvalo další pískání, zdálo se, jakoby od jeho druha…

Obr.6 Hnízdo, postavené yetti – moderním Solovejem-razbojnikem

Při dalším lovu uviděl lovec samici šilikuna s dvěma mláďaty, jak procházeli roklí… Takových setkání bylo sedm nebo osm. Valerij vyprávěl i o nalezených úkrytech z úlomků kmenů a větví.
O tom, že „sněžný člověk“ umí pískat, vyprávěla i Maja Bykovová – kryptozoolog, která se setkala několikrát s těmito tvory. Uměla i napodobit jejich křik.
Jednou, když to předvedla v 80. létech v redakci časopisu „Socialističeskaja industrija“, poděsila celé osazenstvo, jeden redaktor, který nevěděl, o co jde, se dal dokonce na útěk. Ten podivný křik a svistot lidi úplně paralyzuje strachem.

Obr.7 Prvky jiného hnízda (které našel Igor Burcev)

Setkání s yettim zažil i Vljačeslav Jurjevič na začátku 90. let minulého století na poloostrově Kola.

S kolegy při lovu slyšeli strašlivý pískot, který je naplnil strachem. Až druhý den v dopoledních hodinách nalezli stopy 45 cm dlouhé.

Rozzlobený Ilja

Vyhnout se legendárnímu Ilju Muromci se Solovej-razbojnikovi nepodařilo. Jeho svistot Ilju nepoděsil. Vystřelil z luku a šípem mu vyrazil pravé oko z důlku. Takto, vážně raněného, ho Ilja dovlekl do Kyjeva. V jedné verzi eposu, Ilja pobil celou rodinu Soloveje, všechny jeho děti.

V Kyjevě Ilja ukázal svou kořist. Lidé byli monstrem překvapeni. Ilja ho opil „zeleným vínem“, a Solovej začal tak pískat, že mnozí lidé se skáceli na zem. Někteří hrůzou zemřeli. Ilja se znovu rozlobil a to natolik, že uřízl Solovejovi hlavu.

V letopisech z těch dob jsou mimochodem, zmínky o některých chlupatých bestiích – Achmatoviče. Takové pochovali za hradby, a balvanem zatížili jejich těla. A nahoru postavili kameny do kruhu, aby odradily zlé duchy …

Ale jak vidíte, ne poslední yeti flunked Ilya v Murom. Раз нынешние очевидцы рассказывают о встречах. Jakmile současné době svědky, vypráví o setkání. Да и криптозоологи не скучают. Cryptozoology A nenechte si ujít.

Je zajímavé, že v eposu je vysvětleno, jak Yetti zajišťuje pokračování svého druhu: díky incestu.

Solovej vysvětluje Iljovi: Když syn dospěje, dám mu svou dceru, když dcera dospěje, dám jí svému synu, aby Solovejský rod nezanikl.

Podle kryptozoologů je tato cesta v případě málopočetných komunit reliktních hominidů, jediná možná k přežití.

Bylině je možno důvěřovat

Je dokázáno, že Ilja Muromec skutečně existoval. Byl pohřben v Kyjevě, Pečorském klášteře, v jeskyni svatého Antonína.

V roce 1990, byl hrob epického hrdiny nalezen. Byl datován na konec 12. století.

Zkoumání mumie Ilji Muromce prokázalo, že zemřel ve věku 40 až 45 let v důsledku rány kopím do srdce.

Ukázalo se, že epos nijak nepřeháněl, co se týkalo jeho síly.

Ilja trpěl vzácným onemocněním hypofýzy (části mozku), které vedlo k zesílení kostí a neobvyklé síle. Na svou dobu byl velmi vysoký – asi 180 centimetrů. To je o hlavu více, než průměrná výška mužů ve 12. století.

Podle pověsti Ilja seděl na peci 33 let …Biochemická analýza potvrdila, že svaly na nohou byly vyvinuty hůře než na jiných místech.

Obr.8 Tvář Ilji Muromce podle metody profesora Gerasimova