Koleje na Azorských ostrovech?

Záhadné stopy v lávě

Záhadné vyjeté koleje nejsou jen na Maltě. Koleje na ostrovech Malta a Gozo jsou vyryty v kamenité půdě, o různých rozměrech a hloubkách, vždy dvě vedle sebe.

Nejběžnějším vysvětlením pro vznik takových stop je, že jsou pozůstatkem po jízdě jakýchsi vozíků, kterými se cosi dopravovalo z pobřeží, do měst a míst ve vnitrozemí. K tahání se prý používaly jako tažná zvířata koně nebo dobytek, a rovněž i lidé. Předmětem stálých debat ale zůstává, kdy byl vápenec na Maltě tak měkký, aby v něm bylo možné vyrýt koleje, a kolikrát se musely vozíky v půdě projet, než získaly takové tvary.

Azory se skládají z devíti ostrovů a nachází se v Atlantském oceánu. Všechny jsou sopečného původu.

Koleje na Azorech jsou proto velmi neobvyklé. Stopy zde nejsou, jako na Maltě ve vápenci, ale v lávě. A ta je ovšem v měkkém stavu, jak je dobře známo, velmi horká.

Láva je tekutá při teplotě 1200 stupňů Celsia, a i když je ochlazovaná půdou a vzduchem, je stále horká asi 350 až 400 stupňů Celsia.

Pokud by vozík měl vyjet v takové lávě koleje, musel by mít speciální kola. Kdo by ho ale tlačil nebo táhl?

Zvířata se žáruvzdornými kopyty?

Nebo koleje vznikly už ve ztuhlé lávě? Když láva ztuhne, vytvoří obvykle čedič. Podle 10 stupnové škály tvrdosti pro minerály, kterou navrhl rakouský mineralog Friedrich Mohs, má čedič tvrdost minimálně nejméně 6,5 a 7. Jaký vůz by tedy mohl takové koleje vytvořit?

Hans-Dieter Gauss si tyto otázky klade v časopise Sagenhafte Zeiten.