Tajemství torpédoborce Eldridge

Legenda o teleportaci a neviditelném torpédoborci byla vymyšlena
O čem vypráví legendy

Jedno říjnové ráno roku 1943 ve strážené zóně základny vojenského námořnictva USA kotvil torpédoborec Eldridge, označen DE 173. Experti vojenského výzkumu řešili jeho použití v rámci tajného experimentu „Duha“. Na základě jednotné teorie pole, rozpracované Albertem Einsteinem, bylo sestrojeno elektromagnetické zařízení, které mělo způsobit, aby loď byla neviditelná.

Po zapojení celého zařízení se vzduch kolem lodi stal tmavým. Od vodní hladiny se zvedal zelenavý oblak. Během několika minut Eldridge zmizel, i když na vodě zůstala stopa po jeho korpusu.

Když však loď zmizela ve Filadelfii, množství lidí viděla jeho náhlé objevení v přístavu jiné základny – v Norfolku. Za několik minut se však tento „přízrak“ ztratil, a loď se opět objevila ve Filadelfii.

Nejpodivnější jsou ovšem následky experimentu na posádku torpédoborce. Většina námořníků zahynula, a ti, kteří přežili, byli propuštěni ze stavu námořnictva a dožili na nějaké klinice pro psychicky choré. To vše přinutilo vojenské kruhy k zastavení podobných experimentů.

Tolik tedy legenda, kterou lze v různých doplněních a obměnách nalézt v každé knize či článku na toto téma.

Záhadné dopisy

První zprávy o filadelfském experimentu se objevily až kolem roku 1955, když vyšla kniha ufologa Morrise K. Jessupa „Argumenty pro UFO“. I když v ní není torpédoborec Eldridge vůbec zmíněn, po vydání knihy obdržel Jessup několik podivných dopisů.

Dopisy byly napsány různobarevnými tužkami v podivném stylu. Ve středu vět byla náhle slova napsána velkými písmeny, s mnoha gramatickými i stylistickými chybami, a interpunkční znaménka byla rozmístěna naprosto chaoticky … Některé celé věty byly podtrženy. To všechno signalizovalo jediné – že autor není zrovna psychicky v pořádku.

Autor se představil jako Carlos Miguel Allende, a sdělil, že jej zaujaly ty kapitoly v knize, které pojednávaly o levitaci. A zde se také poprvé objevily první zmínky o torpédoborci.

„… a ve výsledku loď obklopilo jakési pole, ve tvaru připomínajícím elipsoid. Všechny předměty i lidé, které se dostaly do tohoto pole, měly rozmazané obrysy… Polovina členů posádky této lodě jsou dnes šílení…“ Dále „seňor Allende“ vyprávěl o „záhadách“, které se děly s přeživšími námořníky: „Jeden prošel skrz stěnu do sousední místnosti a zmizel před očima ženy s dítětem a dvou hostí. Dva další důstojníci vzplanuli jako pochodně a shořeli…“

A v posledním dopise se autor přiznal, že sloužil během války na druhé lodi „Andrew Floreset“ a z jeho paluby osobně pozoroval, jak Eldridge zmizel, a poté se objevil opět na stejném místě.

První reakcí Jessupa bylo oddělit pravé informace od klamných. Brzy však zjistil, že i velení vojenských výzkumů v námořnictvu dostalo poštou jeho knihu „Argumenty pro UFO“, jakoby od něj – a adresa byla napsaná v tom samém stylu jako dopisy. Ale místo toho, aby ji vojáci hodili do koše, ji podrobně prostudovali…

Tajemství pana Allende

Večer 20. dubna 1959 Morrise Jessupa našli v bezvědomí za volantem automobilu. Požil velké množství uspávacích prášků a zapil je alkoholem. K tomu všemu ještě zavedl do kabiny hadici z výfuku. Při cestě do nemocnice Jessup zemřel.

Ani policie, ani příbuzní nepochopili, proč Jessup spáchal sebevraždu, tím více, když napsal dva protichůdné dopisy svým blízkým a přátelům. Jessup byl v těžké depresi z mnoha neúspěchů – rozpadlo se mu manželství, měl těžkou autonehodu, knihy nešly na odbyt …

Ale v ufologických kruzích šly fámy, že se „dostal příliš blízko k pravdě,“ „zabili ho,“ a tak zprávy kolem „experimentu“ dostaly úplně nový výrazný impuls.

Věci se ujal významný badatel anomálních jevů Charles Berlitz, autor nejednoho článku o Bermudském trojúhelníku, a jeho spoluautor William Moore.

Autoři lehce našli „nepolapitelného pana Allende“, ale jeho jméno nebylo zveřejněno. Při setkání s nimi Allende doplnil historii množství barvitých podrobností o experimentu, ale přiznal, že „lehce zveličil“ vyprávění o těžkostech posledních dní členů posádky. Jakoby se bál, že výsledky bádání padnou do nesprávných rukou a bude to mít strašné důsledky.

V roce 1979 vyšel bestseller Berlitze a Moora „Filadelfský experiment.“ V něm byla rozebrána dosavadní klasická historie o zmizení torpédoborce Eldridge.

Obr. Tvůrce mýtu – Carl Allen. Člověk, mírně řečeno, nevyrovnaný.

Ufologové opět pátrají

Na počátku 90. let se dostaly dopisy do rukou skeptického badatele Robertu Goermannovi. I on začal pátrat po autorovi těchto dopisů.

Pan Allende se ukázal být stoprocentním Američanem, narozeným v Pensylvánii v roce 1925. Ukázalo se, že pod jménem Carl M. Allen je už v ufologických kruzích dávno známý.

„Allen psal mě i dalším badatelům v průběhu mnoha let,“ řekl ufolog Loren Coulmann. „Trpěl psychickou chorobou a často přejížděl z motelu do motelu.“

Allenova rodina ukázala Robertu Goelmannovi dopisy, ve kterých přiznával, že si vymyslel celou historii o torpédoborci od začátku do konce a poslal Jessupovu knihu, jakoby jím osobně věnovanou, vojákům.

Jakési vývody pro tuto historii Allen získal během služby na lodi Andrew Floresett. Nelze nepřiznat, že výmysl byl velmi podařený.

Mohly lodě Eldridge a Andrew Floresett v roce 1943 stát vedle v přístavu? Když ufologové prohledali přístavní dokumenty, ukázalo se, že v roce 1943 se Eldridge nikdy do Filadelfie nedostal!

Eldridge byl spuštěn na vodu v newyorském doku a byl přijat do výzbroje 27. srpna 1943. Celý podzim i prosinec provázel konvoje, plující do hlavního města USA, a k Filadelfii se nepřiblížil. V tuto dobu Andrew Floressett, náležející k přístavu v Norfolku, také provázel konvoje a nikdy se nepřiblížil k Filadelfii. Jeho kapitán U. S. Dodge celý svůj život kategoricky odmítal, že by on nebo posádka jeho lodě viděla něco neobyčejného, tím méně, že by přijali účast v nějakém experimentu. I když v roce 1943 obě lodě navštívily Norfolk, nikdy se nesetkaly, pobývaly tam v odlišných dnech.

Někteří zastánci legendy o experimentu jsou přesto přesvědčeni, že experiment byl proveden už 12 nebo 15. srpna na ještě nedostavěné lodi, kterou nějak dopravili do Filadelfie. Dokumenty však dokazují, že v tu dobu loď nemohla opustit doky.

V některých knihách se píše, že experiment měl název Duha. Nyní už není tajné, jaký program se za války jmenoval Duha – byly to štábní plány možných vojenských operací proti ose Řím – Berlín – Tokio. Když 7. prosince 1941 provedlo Japonsko úder na Pearl Harbour, američtí vojáci zahájili operace podle plánu Duha V. Podle pravidel nemohou, ba nesmí mít dva plány to samé kódové označení, takže jiná „Duha“ nemohla existovat.

Knihovník Laurenc Kushe, autor knih „Záhada Bermudského trojúhelníku“ a „Zmizení 19. eskadry“, vyjasnil i příčinu zvýšené pozornosti vojáků k Jessupově knize s „Allenovými“ poznámkami. Ukázalo se, že kapitán Georg Guver se zajímal o UFO, s cílem využít znalosti, o kterých ufologové hovořili, k využití pro sestrojení perspektivních motorů a experimentálních letadel.

Když se mu do ruky dostala tato kniha, domníval se, že „zde by mohlo něco být.“ Nadšení Guvera pro UFO rozdělilo i jeho kolegy. Jeden z nich J.J. Smith, se rozhodl udělat kopie knihy, ale nepočítal s tím, jakou vyvolá senzaci.

Obr. Stránka z lodního deníku „Eldridge“. V den provedení „filadelfského experimentu“ loď stála na kotvišti u New Yorku.

 

Tesla a Einstein – nezdařená volba

Zastánci legendy o „filadelfském experimentu“ jsou přesvědčeni, že na něm pracovali dva vědečtí velikáni 20. století – fyzik Albert Einstein a elektrotechnik Nikola Tesla. I to se ukázalo jako omyl.

Odtajněné materiály FBI o Albertu Einsteinovi potvrzují, že americké úřady v době války Einsteinovi nedůvěřovaly, a považovaly ho za nedůvěryhodného.

„Vzhledem ke svým radikálním názorům profesor Einstein nemůže být přijat pro řešení tajných prací, neboť se zdá nepravděpodobné, že by se člověk takových názorů za krátkou dobu stal plně důvěryhodným americkým občanem,“ řekl ředitel FBI Edgar Hoover v odpovědi na otázku o možnosti zapojení znamenitého fyzika na pracích na atomové bombě.

Měl pravdu. Einstein nepokrytě sympatizoval s komunisty, setkával se s lidmi, mezi kterými byli sovětští agenti. Kvůli této nedůvěře úřadů byly Einsteinovi zadávány jen druhořadé úkoly, které nemohly ovlivnit průběh války.

V letech 1943 – 1944 pracoval na velitelství dělostřelectva amerického námořnictva na úkolu „Výbušné materiály velké síly“. Jeho práce neměla nic společného s elektromagnetismem, tím méně s neviditelností.

Nápad spojit Filadelfský experiment se jménem Nikoly Tesly byl ještě nesmyslnější. Srbský génius zemřel dříve, než byl torpédoborec Eldridge spuštěn na vodu – 7. ledna 1943.

Skutečné pokusy ?

Podle názoru velení výzkumu vojenského námořnictva USA, v základech legendy, vymyšlené C. Allenem, byl proces, kterým byly lodě „zneviditelněny“ před minami s magnetickými detonátory.

To předpokládalo dvě možnosti – mnohonásobné zvětšení magnetického pole, aby miny explodovaly v předstihu a tedy ještě v bezpečné vzdálenosti před lodí, nebo úplnou neutralizaci magnetického pole lodě, aby miny vůbec nereagovaly.

Volba padla na druhou variantu, což vyžadovalo změřit magnetické pole každé lodě. Protože tato procedura a měření magnetického pole byla tajná, šly o ní mezi posádkami lodí různé fámy. Námořníci viděli, jak loď obepnuly silné kabely, kompasy neukazovaly správně a domnívali se, že v důsledku těchto experimentů se stanou impotentními.

Je možné, že Allen kdesi viděl nebo se doslechl o tomto procesu, viděl silné kabely kolem celých lodí, jakési aparatury, kterým nikdo nerozuměl, slyšel jakési útržky rozhovorů o „neviditelnosti“ …

Tuto souvislost odhalil ufolog John Kill: „Během druhé světové války Joseph Danninger, specialista pro organizování přehlídek, předložil vojenskému námořnictvu USA projekt udělat lodě neviditelnými. Je možné, že Danninger měl na mysli maskování, ale v té době měl tento nápad širokou odezvu. Je také možné, že Allen viděl některé statě a vymyslel celou tuto historii.“

Obr. Z posádky torpédoborce dožilo do počátku 21. století 15 osob. Všichni tuto legendu odmítli.

Veteráni z Eldridge udělali tečku

V roce 1999, poprvé od dob skončení druhé světové války, se v Atlantic City setkali námořníci, sloužící na torpédoborci Eldridge. Setkání mělo v USA širokou publicitu.

Setkání se dožilo 15 osob, včetně kapitána lodě, 84 letého Billa van Allena. Rozumí se, že na setkání proběhly rozhovory i o experimentu, což vyvolalo mezi veterány nemálo veselosti.

„Nechápu, jak tato historie vznikla,“ rozhodil rukama kapitán van Allen. I další námořníci nechápali.

„Myslím si, že si to někdo vymyslel,“ řekl 74 letý Ed Weiss. Další bývalý námořník, Ted Davis, řekl prostě a jasně: „Žádné pokusy se s námi nedělaly.“

„Když mě lidé vyprávěli o „experimentu, smál jsem se a řekl, že ano, a zmizel jsem. Je pravda, že brzy zjistili, že si z nich dělám legraci,“ přiznal se Ray Perrin.

Obr. Torpédoborec ve službách řeckého námořnictva

ZaZ č. 3/2009