Tatzelwurm

Dosud není žádný hmatatelný důkaz o reálnosti tohoto bájného tvora, který prý žije, podle legendy a svědků, v alpském regionu. Nicméně, mnoho kryptozoologů věří, že tatzelwurm, záhadné malé monstrum, není výmysl místních obyvatel, ale vědě neznámé zvíře, které ještě nebylo objeveno.

Alpský drak

Mohlo by se zdát, že v hustě osídlené Evropy nemůže už být místo, kde by mohlo žít zvíře, vědě neznámé. Nicméně, jedno takové tajemný zvíře je stále tady. Říká se mu tatzelwurm (něm. Tatze – tlapa, a Wurm – červ). Jak již název napovídá, je to červ s nohama, i když místní legendy tajemného tvora často nazývají jako Drak.

Podle většiny svědectví má tatzelwurm tlusté válcovité tělo světlé barvy, čtyřprsté tlapy s drápy a širokou tlamu s ostrými zuby, dvě velké kulaté oči. Zvíře dosahuje délky 2 m, nemá téměř žádný krk, a výraz trochu připomíná kočku. Nicméně, někteří říkají, že jeho hlava vypadá jako hlava mloka nebo ještěrky, a nebo dokonce i jako opice. Podle většiny popisů je tělo tvora pokryto malými šupinami, a jeho tloušťka je 20 – 40 centimetrů.

Někteří svědci si všimli, že na zádech tohoto stvoření je něco jako hřeben nebo štětiny.

Největší rozdíly vyplývají z popisů očitých svědků, pokud jde o počet tlap tatzelwurma. Podle různých zdrojů, může mít zvíře 2-4 tlapy. Nicméně, výzkumníci naznačují, že jde pravděpodobně o dva páry končetin. Možná, že zadní nohy nejsou dostatečně rozvinuty, a proto unikly pozornosti vyděšených svědků. Je také možné, že v okamžiku spatření červa jeho zadní část byla skryta v noře.

Tvrdí se, že kousnutí tatzelwurma je extrémně jedovaté. Při napadení vydává podivné zvuky připomínající frkání nebo svist. Podle badatelů, řada atributů tatzelwurma připomíná korovcovitého ještěra (Helodermatidae), který žije v Americe, ale kdysi žil také v Eurasii. (1)

Kryptozoologové věří, že tento tvor není výplodem představivosti místních obyvatel, protože existuje asi 100 svědectví o pozorování tatzelwurma. Některé z nich pochází i od vědců – biologů, přírodovědců a znalců Alp. Bernský přírodovědec Samuel Studer v roce 1814 popsal toto zvíře jako druh hada se silnýma krátkýma tlapama a téměř kulatou hlavou, podobnou kočce. Mnozí ze zoologů XVIII. – XIX. století považovali tatzelwurma za zcela reálné, i když vzácné zvíře. Tajemné zvíře bylo zařazeno do „Nového průvodce pro milovníky přírody a myslivosti,“ vydané v Bavorsku v roce 1836.

Zprávy o setkání člověka s tatzelwurmem v horských oblastech Německa, Rakouska, Švýcarska a Jižního Tyrolska pochází ze XVII. – XX. století. Zvláštní vědecká expedice hledala tatzelwurma v alpských horách v roce 1934, ale chytit toto zvíře se nepodařilo.

Setkání s monstrem

V roce 1779 se obyvateli Alp Hansu Fuchsovi poštěstilo pozorovat přímo dva tatzelwurmy, což mu přivodilo infarkt, po němž brzy zemřel. Před svou smrtí řekl o setkání s monstry a popsal je jako obrovské ještěrky.

V létě roku 1908 malé monstrum viděl profesionální lovec Hans Bauer. Lovil v Horním Štýrsku, v nadmořské výšce 1500 metrů. Na jednom ze skalních výstupů, si Hans koutkem oka všiml nějakého pohybu. Podíval se tím směrem pozorněji a uviděl podivné stvoření, které do té doby nikdy neviděl. Lovec si okamžitě uvědomil, že jde o legendárního tatzelwurma, o kterém nejednou četl, ale dosud nevěřil v jeho existenci.

Tvor vypadal jako obří červ, nicméně měl čtyři krátké nohy, poměrně velké kulovité oči a děsivou tlamu. Jeho délka nepřesahovala půl metru a tloušťka byla 8 – 10 cm. To byl jediný případ, kdy se člověk pokusit chytit záhadné zvíře. Začal se opatrně blížit k podsaditému monstru, pro všechny případy s připraveným nožem.

Zdálo se, že „červ“ mu nevěnuje žádnou pozornost, ale když se Hans přiblížil, tatzelwurm ho náhle napadl. Tatzelwurm mu zuřivě skočil přímo do tváře. Naštěstí, Hans bleskurychle reagoval a odrazil „červa“ nožem.

Červ pak vztekle opakoval své výpady na lovce, a když se Hansovi podařilo rozříznout tvrdou kůži tatzelwurma, ukryl se do štěrbiny mezi troskami skal a zmizel. Tento jedinečný případ setkání s neznámým zvířetem se stal známým díky Rakušanovi von Drazenovitze, který se s Hansem Bauerem znal.

V létě roku 1922 se podařilo s monstrem setkat dvěma dalším lovcům – Otto Heinkel a Hansi Müllerovi, kteří přecházeli náhorní planinu Hochfilzenalm v jižním Rakousku. Při lovu náhle narazili na hrozné stvoření, která nikdy předtím neviděli. Na úlomku skály zuřivě syčel a kroutil se obří červ, asi metr dlouhý, zřejmě v úmyslu na ně zaútočit. Podle slov svědků, netvor byl „jako ďábel sám, syčel zuřivě, svíjel se, jako by se snažil vrhnout se na lovce.“

Oba zdraví a silní muži v panice prchli, ani nevzpomněli na své zbraně, ztratili navíc jednu pistoli, rozedrali si oblečení o skály a při mnoha pádech utrpěli řadu oděrek a modřin. V obavě, že se jim všichni budou smát, několik dnů mlčeli o svém „hrdinském“ ústupu. Nakonec to nevydrželi a svěřili se knězi, který tento neuvěřitelný příběh zapsal a ohlásil incident na policii.

Kde bloudíš červe?

Z výše uvedených případů je zřejmé, že tatzelwurm se vyznačuje neuvěřitelnou zuřivostí, aniž by se zalekl velikostí nepřítele, kterého chce napadnout. V roce 1924, zemědělci viděli malé, ale hrozné hadovité zvíře se silnýma tlapama s drápy a s hlavou kočky napadlo stádo prasat.

Tato schopnost malého monstra a dobrá pohyblivost dává naději, že tatzelwurm nevymřel a ještě bloudí v Alpách, skrývající se před turisty a výzkumníky. Bohužel, stále není hmatatelný důkaz o jeho existenci, i když už možná mohl být. V roce 1924 cestující v horách narazili na podivnou, přes metr dlouhou kostru, s kulatou lebkou, se silnými tesáky, předními končetinami a dlouhým ocasem jako u ještěra. Bohužel, nikdo nedomyslel, že by kostra mohla mít větší vědeckou hodnotu, a nechala se ležet v údolí Mur.

Moderní věda se hledáním a výzkumem tatzelwurma prakticky nezabývá.

Stejně jako legendární netvor z Loch Ness, „pružinatý červ“, jak někteří badatelé nazývají tatzelwurma díky neuvěřitelné schopnosti skákat, je stále považován vědci jen za mýtické zvíře.

Zůstává naděje, že tento tajemný tvor dosud nevymřel, protože byl viděn naposledy v roce 1963 nedaleko italského Udine, v roce 1968 ve francouzských Alpách, a v roce 1984 se setkal s malým monstrem člověk v blízkosti Aosta.

Odkazy

(1) http://cs.wikipedia.org/wiki/Korovec_jedovat%C3%BD

Čtěte více: