Tajemství staré knihy (8)
19. června 1941 expedice přistoupila k otevření hrobky Timúra.
Nejprve sňali náhrobek – hrubě otesanou masívní desku z šedého vápence, jehož povrch chránila tenčí deska s posvátnými nápisy. Náhrobek vážil 240 pudů (1 pud = 16,4 kg)
Pod deskou ležela vrstva 10 cm sádry a hlíny. Pracovníci začali vrstvu odstraňovat.
Malik Kajumov
V tu chvíli seběhl po žebříku do hrobky mladý filmař Malik Kajumov (5), který se přidal k expedici z Taškentského kinostudia. Řekl vedoucímu výzkumů, profesoru Kary-Nijazovovovi, že před hrobkou stojí tři starci s velmi vážným výrazem v tváři a žádají o vyslyšení. Profesor nařídil přerušit práce a vyšel před hrobku.
V tuto chvíli k mauzoleu došel známý spisovatel, klasik tádžické literatury Sadriddin Ajni (6) se svým 13 letým synem Kamalem, který tehdy žil v Samarkandu.
Sadriddin Ajni
Ajni nebyl členem expedice, ale živě se o vykopávky zajímal a často expedici v Gur Emír navštěvoval.
Před vchodem stáli tři šedovlasí starci, v dlouhých bílých chalátech a tubetějkách na hlavě.
Jeden ze starců vyndal z mošny knihu v kožené vazbě a podal ji filmaři Kajumovovi.
Další starci řekli vedoucímu výzkumu – otevírat hrobku velikého emíra není možné. Je tam ukryt Duch války. Pokud bude vypuštěn na svobodu, do dvou dní vypukne strašná válka, jak se píše v této knize.
Kajumov proběhl očima řádky v knize a předal ji Kari – Nijazovovi. Při tom, jak později vypověděl Kamal Ajni, ji filmař držel vzhůru nohama. Zjevně neznal jazyk farsi, a kniha byla napsaná persky.
Kary – Nijazov předal knihu Kamalu Ajni, který byl znalcem starých rukopisů a manuskriptů.
Zdálo se, že profesor je připraven vyslyšet starce a zanechat průzkumu.
Ajni proběhl očima text knihy, prolistoval ji a řekl:
- „Tato okniha je nazvána Džung – noma a představuje sborník legend o době Timúrovy vlády. Není možné ji nazvat jako starou – vznikla ne déle než před sto lety. Úvodní strana byla udělána ručně.“
Knihu vrátili starcům.
Práce však pokračovaly. Poté, co byla odstraněna vrstva hlíny, bylo pod nimi objeveno pět masivních desek, naskládaných vedle sebe. Pod nimi se nacházela hrobka velikého emíra.
Desky odkrývali až pozdě v noci. Sklep byl osvícen mnoha lampami. Kajumov filmoval každý postup prací.
Přítomen byl i významný antropolog, profesor Gerasimov, který podle částí lebky rekonstruoval tvář Timúra, Ugulbeka, Šachrucha i Miranšáha.
Podle vzpomínek Gerasimova byla uvnitř dřevěná okovaná rakev. Železo však bylo už zkorodované. Když rakev otevřeli, vyšel z ní takový zápach, že se všem zatočila hlava. Psali o tom jak Kary – Nijazov i Kajumov. Zápach připisovali smole a bylinám, které byly použity při balzamování Timúrova těla.
Možná z rakve vyšlo i něco jiného?
Za dva dny, přesně podle legendy, začala 22. června 1941 strašná válka…
Obr. Tamerlán (1336 – 1405) – rekonstrukce podoby provedená profesorem Gerasimovem podle lebky z mauzolea, odkryté v červnu 1941
Odkazy
(2) Timur – Wikipedia (Tamerlán)
(3) Ališer Navoi (1441, Herát – 1501, Herát), turkmenský básník, filozof, psal v jazyce farsi. Алишер Навои — Википедия
(5) Malik Kajumov – Каюмов, Малик Каюмович — Википедия
(6) Sadriddin Ajni – Айни, Садриддин — Википедия
