Je to yetti?
Bylo 8. května 1988, šest hodin večer. Už se stmívalo a na nebi visely těžké mraky.
Mrholilo, tu a tam se objevovaly chuchvalce mlhy. Devětadvacetiletý západoněmecký horolezec Hubert Vollmer, zahradník z Baden-Badenu, prolézal neschůdným údolím v nepálské oblasti Solo Khumbu přes metrové balvany a poslouchal valící se proud, který si kdesi hluboko dole prorážel cestu skálou. Vollmer byl v Himálaji předrím už čtyřikrát, nebyl tedy žádným nováčkem, ale na to, co se pak přihodilo; nezapomene celý život:
- „Koutkem oka jsem zahlédl nějaký stín, který se pohnul,“ vzpomíná. „A pak jsem ho uviděl. Nebyl ode mě dál než pětadvacet až třicet metrů. Strašný chlupatý tvor, dva metry vysoký, porostlý huňatou srstí v různých odstínech hnědé barvy, plochý nos, obličej nepokrytý srstí. Vypadal jako opice, jako nějaká strašlivá gorila. Yetti!“
Setkání s neznámým tvorem – na místě, vzdáleném vzdušnou čarou padesát kilometrů od Mount Everestu – však netrvalo ani dvě minuty:
- „Když mě yetti zpozoroval, podívali jsme se jeden druhému na okamžik do očí. Stál vzpřímeně na dvou nohách, byl obrovský. A pak raz dva zmizel. Utíkal po všech čtyřech.“
Vollmer ho však stačil svou zrcadlovkou s padesátimilimetrovým objektivem vyfotografovat ještě předtím, než se neznámý tvor dal na útěk, tedy asi na pětadvaceti- až třicetimetrovou vzdálenost.
Redaktoři časopisu Bunte předložili Vollmerovy fotografie pravděpodobně nejpovolanějšímu znalci Himálaje, Reinholdu Messnerovi, prvnímu člověku, který vystoupil na všech čtrnáct velehor vyšších než osm tisíc metrů. Jeho posudek byl stručný:
- „Je to bezpochyby yetti.“
Messner má s tímto tvorem zkušenosti.
V roce 1986, když jeho impozantní série osmitisícovek končila, se s ním setkal ve volné přírodě, jak uvádí, tváří v tvář.
„Svá pozorování jsem ještě neuzavřel,“ říká Messner, „záhada však stojí před definitivním rozřešením.“ A dodává: „Klíčem k ní jsou dva, možná dokonce tři různé dosud neznámé zvířecí druhy. Žijí ve velehorských údolích, kam sotva kdy přijde nějaký člověk. Tato zvířata se člověka strašně bojí a prchají před ním.“
- „Jaká zvířata to podle vašeho názoru jsou?“
„Černí yettiové (Šerpové jim říkají dzu-tech) patří podle mého názoru mezi medvědy. Na tomto Vollmerově snímku je ale zachvoen Červený yetti (šerpsky mi-teh), krerý patří mezi opice. Možná, že je to zoologům dosud neznámá odrůda gorily horské, žijící v nadmořské výšce přes čtyři tisíce metrů. Myslím, že je dokonce bližší člověku než šimpanz.“
Tolik Reinhold Messner, v otázkách týkajících se Himálaje bezpochyby autorita.
Když uvážíme i setkání s yettim hlášená z více míst na území SSSR a výpravy, které se za tímto tvorem vydávají na popud deníku Komsomolskaja pravda v Sovětském svazu, zdá se, že Messner má pravdu, když tvrdí, že záhada „sněžného člověka“ stojí před rozřešením.
Obr. Poprvé vyfotografován: 8. května 1988 pořídil západoněmecký horolezec Hubert Volimer ze vzdálenosti 30 metrů tento unikátní snímek červeného yettiho (mi-teh), o jehož pravosti nepochybuje ani Reinhold Messner
Archiv ZaZ – 100+1 ZZ