Jsme sami, úplně sami…

Žádní mimozemšťané nejsou, tvrdí skeptici a odkazují na slavný Fermiho paradox. (1)

Enrico Fermi byl americký fyzik italského původu, nositel Nobelovy ceny. Podle legendy, jednou v roce 1950 při obědě poslouchal kolegy fyziky, kteří tvrdili, že mimozemšťané ve vesmíru nejsou nic neobvyklého. A zeptal se jich: „Tak kde k čertu jsou?“ Fyzici nenašli odpověď.

Zdánlivý rozpor – obrovský vesmír a nedostatek kontaktu s jeho obyvateli – je nazýván Fermiho paradox.

Po čtvrt století přišel s doplňkem Angličan Michael Hart. Řekl, že pokud by existovaly tisíce mimozemských civilizací, pak by se k nám dostaly už před miliony let. No, alespoň některé.

K dnešnímu dni se však nikdo z jiných světů k nám nedostal. Ani se s námi nikdo nekontaktoval.

Alespoň o tom není žádný nezpochybnitelný vědecký důkaz. A to je, podle skeptiků, nejpřesvědčivější argument ve prospěch skutečnosti, že mimozemšťané – vůbec neexistují.

„K nám nikdo nikdy nepřiletěl a nikdy nepřiletí,“ – řekl při této příležitosti profesor Simon Conway Morris, odborník na teorii evoluce z Cambridge. (2) – „Šance, že mimozemšťané existují, je prakticky nulová. A mnozí jsou si toho dobře vědomi. A tak berou mimozemšťany jen jako legraci. Čistě teoreticky.“

Mimozemšťané k nám zkrátka nepřiletí, protože nejsou. Bohužel, skeptici mohou mít pravdu. A my jsme opravdu jediní svého druhu. Nedávno to vyjádřil i astronom Dimitar Sasselov, profesor z Harvardu, jeden z vedoucích vědeckého programu teleskopu Kepler. (3)

Podle hrubých odhadů, jak vědec vysvětluje – 1 miliardu let trvalo hvězdám, jež vznikly v raném vesmíru, aby z prvotního vodíku a helia „vyrobily“ dostatek materiálu pro vznik planet – kyslík, železo, křemík, uhlík a další těžké prvky.

Ještě pak více než 9 miliard let trvala tvorba a vytváření podmínek, vhodných pro život. Ukazuje se, že Země, která je stará asi 4,5 miliardy let, dobře zapadá do tohoto časového rámce. A je možné, že Země nikoho nepředehnala ve svém vývoji, a nikoho nepustila před sebe. Jinými slovy, je vysoká pravděpodobnost, že naše planeta je první, na které vznikl život. A my jsme první inteligentní bytosti ve vesmíru.

Sasselov věří, že čas, který je potřeba pro vznik i těch nejjednodušších organismů, může být roven se stářím vesmíru. Proto, pokud budeme chtít někde najít mimozemšťany, pak s největší pravděpodobností nebude jejich civilizace vyvinutější než naše. A možná, že je na stejné úrovni, jako je ta naše. Takže, mimozemšťané nemohli dorazit v minulosti. A je naivní čekat na ně v blízké budoucnosti. A ani oni nás.

To je řešení Fermiho paradoxu – to úplně nejjednodušší ze všech řešení: vesmír je ještě příliš mladý, než aby mohl být naplněn životem.

Odkazy

(1) Fermi paradox. Wikipedia. Internet: https://cs.wikipedia.org/wiki/Fermiho_paradox
(2) Simon Conway Morris. Wikipedia. Internet: https://en.wikipedia.org/wiki/Simon_Conway_Morris
(3) Dimitar Sasselov. Wikipedia. Internet: https://en.wikipedia.org/wiki/Dimitar_Sasselov