Mrtvola, ale čí?

Opakuje se to už po několikáté. Někdo přijde se senzačním tvrzením, že konečně má definitivní důkaz o existenci legendárního divokého člověka, bigfoota.

Většinou to bývá fotografie nebo filmový záběr. Tentokrát bylo ale předvedeno přímo jeho tělo!

Fantastická příhoda

V červnu 2008 prý dva obyvatelé osady Clayton County v Georgii, policista Matthew Whitton a jeho přítel Rick Dyer (1), narazili v lese na obrovskou lidskou mrtvolu, pokrytou zrzavými chlupy.

Zpočátku prý viděli jen nohy, vyčnívající z křoví. Pak spatřili ležící, přes dva metry dlouhé tělo jakéhosi tvora, něco mezi opicí a člověkem, pokryté načervenalou srstí. Mělo vyhřezlá střeva a už zapáchalo. Jak se skláněli nad šokujícím nálezem, všimli si, že je z lesního porostu asi deset metrů od nich pozorují tři podobné chlupaté bytosti. Dostali strach, protože neměli zbraň, ale tvorové nejevili žádné známky agrese. Zdálo se, že nad svým mrtvým druhem truchlí. Mužům bylo hned jasné, že to jsou legendární divocí lidé bigfootové, a oni teď mají jedinečnou příležitost dokázat jejich existenci. Rick vytáhl videokameru a rychle udělal záběr.

Na první pohled zemřel od různých zranění. Podle slov Ricka Dayera zranění musely provést dvě jiné, jemu podobné bytosti.

Dobře však věděli, že skeptici fotografiím a filmům neuvěří, a že tedy musí mrtvolu odnést sebou. Zatímco Matthew čekal u nálezu, Rick odešel pro pomoc do 11 km vzdáleného města a vrátil se s plachtou a ještě třemi pomocníky. Mrtvolu natáhli na plachtu a pak ji vlekli lesem k cestě, kde měli dodávku. Bez navijáku by však tělo o délky 2,7 m a hmotnosti kolem 300 kg na plošinu nikdy nedostali.

Několik hodin leželo v domě Rickova otce. Potom ho umístili do mrazicího boxu a přemýšleli, jak na svém nálezu vydělat. Spojili se s Tomem Biscardim (2), vedoucím výzkumné skupiny kryptozoologů a neúnavným lovcem bigfoota, aby mu svůj nález ukázali, získali jeho podporu a mohli informovat media. Za pomoci známého antropologa z univerzity v Idaho Jeffa Maldruma vzali vzorky biologického materiálu na průzkum, aby nechal provést rozbor DNA a potvrdit tak pravost tvora.

Pak do omrzení vyprávějí svou neuvěřitelnou příhodu, jak objevili mrtvolu divokého muže.

„Byl to pro mne šok,“ líčil své pocity Biscardi na tiskové konferenci. „Leželo přede mnou to, co jsem už léta hledal. Mohl jsem se toho dotknout a zřetelně jsem cítil ten zvířecí pach.“

„Rozhodně to nebyl vycpaný medvěd s opičí maskou na hlavě,“ přesvědčoval Biscardi novináře. „Viděl jsem jazyk i zuby, byly spíše lidské než opičí.“

Tisková konference 12. srpna 2008 ale mnoho lidí zklamala. Místo předložení pádných důkazů se zde vedly plamenné řeči a ukázalo pár nepřesvědčivých fotografií.

Zatím se zkoumaly tři vzorky DNA. Výsledek rozboru DNA neukázal žádný neznámý živočišný druh. První dva vzorky jsou člověk a třetí je vačice (oposum). Přitom vzorky nebyly odebrány tak, aby měly nějakou vypovídací hodnotu.

Biscardi výsledky bránil, že to jsou vzorky z žaludku, takže to ukazuje, že bigfoot sežral vačici.

Ostatní vědci byli skeptičtí. Nálezu nevěřil tomu ani velký americký kryptozoolog Loren Coleman. Možná by věc objasnil fakt, že právě v červnu 2008 byla vypsána odměna 1 mil. USD za důkaz existence yettiho…

Biscardi s nálezci těla stále odmítali mrtvolu ukázat a umožnit její prozkoumání nezávislými odborníky. Slíbil sice provedení pitvy a její nafilmování, ale ve vědeckém světě úplně neznámými osobami, takže věrohodnost není zaručena. Pochybnosti o pravosti nálezu vyjádřil i známý americký kryptozoolog Loren Coleman (3), jinak také zastánce existence bigfoota. (4)

Z nálezců těla se ale začali klubat chytří obchodníci. Chystali se organizovat výpravy turistů do míst, kde mrtvolu našli. Samozřejmě, že za peníze.

Rick Dyer v interwiev místní radiostanici sdělil, že trup prodal za 10 mil. USD, ale neřekl komu. A kupující nepovolil zveřejňovat fotografie dříve než 1.9.2008, 14.9.2008 chce tělo ukázat. Chtějí nechat tělo zamrznout do ledu, aby bylo stále dobře vidět, ale nikdo se k němu nemohl dostat. Dost chytrý tah, který už tady ale byl.

Případ s čerstvě nalezeným tělem bigfoota nijak záhadně neskončil. Steve Kulls, člen výzkumného týmu, ověřujícího pravost nálezu ohlásil, že to byl velký podvod. Podařilo se jim ještě včas dostat k ledovému bloku a začali ho rozpouštět s pomocí tepelného zářiče. Po hodině se dostali k hlavě a zjistili, že její část je dutá. Za další hodinu se z ledu vynořila noha a výzkumníci ihned poznali, že je gumová. V ledu byl tedy latexový kostým bigfoota prodávaný pro maškarní rej o Halloweenu…

Biscardi se bránil, že byl oklamán. Matthew Whitton byl za účast na podvodu propuštěn od policie. Aby se alespoň trochu vykroutil, Dyer řekl, že jistá nejmenovaná vládní agentura zabavila skutečné tělo bigfoota, a aby mohl alespoň něco ukázat, vytvořil podvodnou figurínu…

Jediná záhada je, kolik se protagonistům podařilo na podvodu vydělat.

Ukrytý v mrazicím boxu

Připomíná to starý podobný případ s ledovým mužem z Minnesoty. Mrtvola chlupatého opočlověka zamrzlá v průhledném ledovém bloku byla v 60. letech vystavována jako atrakce na pojízdné show po celých Spojených státech a léta vyvolávala bitvu mezi vědci. Je to fantastický antropologický nález nebo neuvěřitelný podvod? Záhadná bytost byla 1,78 cm vysoká a měla velmi dlouhé končetiny, nápadně dlouhé a silné prsty a pozoruhodně velké dlaně a chodidla. Majitel záhadného exponátu Frank Hansen tvrdil, že blok ledu se zamrzlou mrtvolou vylovili z Ochotského moře u Kamčatky čínští rybáři.

Když se o senzačním nálezu dozvěděl známý belgický kryptozoolog dr. Heuvelmans a jeho americký kolega Ivan Sanderson, požádali Hansena o umožnění prohlídky mrtvoly. Hansen zpočátku odmítal, ale nakonec se nechal přemluvit. Nedovolil však odstranit skleněný poklop na mrazicím boxu, v němž byla mrtvola uložena. Oba vědci tělo důkladně proměřili, vyfotografovali a netajili se svým nadšením. Když při fotografování položil Heuvelmans rozsvícenou 150W žárovku přímo na ledově studené krycí sklo, poklop praskl. Z boxu se vyřinul hnilobný zápach a to oba vědce utvrdilo, že stvoření je pravé a nejde jen o nějakou umělou napodobeninu. Heuvelmans pak uveřejnil článek Homo pongides (člověk opičí) v oficiálním bulletinu Královské akademie přírodních věd v Belgii, a Sanderson v americkém časopise Argosy. Oba uvedli, že tvor je možná chybějící článek ve vývoji člověka, a že na základě jejich prohlídky byl zastřelen ranou do hlavy. Kulka prošla levou očnicí a vyšla týlem.

Koho jsem to zabil?

Najednou tucty vědců žádaly o prozkoumání mrtvoly, biologové chtěli vzorky tkání, chlupů a krve. Současně se ale v novinách objevily články, které spekulovaly s otázkou: Jestli je stvoření pravé, jak a proč bylo usmrceno? Jde-li o bytost podobnou lidské, nebyl spáchán zločin? O případ se začala zajímat policie a FBI. Tehdy Hansen uveřejnil druhou verzi příhody, jak mrtvolu získal.

Při lovu vysoké v močálových oblastech Severní Minesoty narazil v cedrovém lesíku na podivné bytosti, připomínající medvědy. Jakmile Hansena uviděly, vyskočily a vrhly se na něj. Ten z obavy o svůj život vystřelil z pušky a jednoho zasáhl do hlavy. Potom utekl. Za pár týdnů se odvážil na mýtinu vrátit a pod sněhem objevil chlupaté mrtvé tělo se skoro lidským obličejem. Tehdy si uvědomil, že zastřelil něco neobvyklého, něco podobného člověku. Z obavy před vyšetřováním se rozhodl, že mrtvolu na místě zahrabe do země, půda však byla příliš zmrzlá. Naložil ji tedy na auto a odvezl domů, aby ji zatím schoval a počkal, až rozmrzne půda. Se svým tajemstvím se posléze svěřil svému známému, který mu poradil udělat z mrtvoly atrakci a vydělat na ní peníze. Uložil ji tedy do mrazicího boxu a poléval ji vodou, až zamrzla do bloku ledu, přitom však byla stále vidět. Na jaře pak začala pouť po výstavách, která nakonec skončila nařčením z vraždy a vyšetřováním.

Tato nová verze však Hansenovi příliš nepomohla. Objevily se další komplikace, hygienické a zdravotní předpisy pro převoz mrtvoly, problémy s celníky, apod. Jeho známý právník mu proto poradil, aby si nechal v Hollywoodu zhotovit z latexu repliku bytosti, a úředním orgánům začal tvrdit, že to, co vystavuje, je jenom umělá figurína. Jako důkaz při případném vyšetřování by mohl předložit fotografie z různých fází výroby modelu, případně by mohl kdykoliv zaměnit originál za repliku. Hansen poslechl a po další dva roky svého ledového muže dál úspěšně vystavoval. Nikdo však teď už nevěděl, zda se jedná o skutečnou bytost nebo gumovou figurínu. Odborníci ztratili zájem, aféra postupně utichla a slavný exponát nakonec někam zmizel.

Ivan Mackerle

Odkazy

(1) Rick Dyer (Bigfoot). Wikipedia. Internet: https://en.wikipedia.org/wiki/Rick_Dyer_(Bigfoot)
(2) Tom Biscardi. Wikipedia. Internet: https://en.wikipedia.org/wiki/Tom_Biscardi
(3) Loren Coleman. Wikipedia. Internet: https://en.wikipedia.org/wiki/Loren_Coleman

Další informace:

• Rick Dyer, Matt Whitton, Tom Biscardi – „BIGFOOT IN A FREEZER HOAX“. Bigfootencounters.com, 15.8.2008. Internet: http://www.bigfootencounters.com/articles/Dyer-freezer-hoax2008.htm
• Objevená americká obdoba sněžného muže Bigfoot je podvod. Vesmír, 22.8.2028. In: https://web.archive.org/
• http://www.cnn.com/2008/US/08/14/bigfoot.body/index.html
• http://www.searchingforbigfoot.com/