Havárie UFO nebo mystifikace (1)
Řada známých havárií UFO je podvodem.
Špicberky 1952
V létě 1952 šly po celé Evropě pověsti o tom, že Norové našli a Špicberkách podivný diskovitý předmět. První zprávu přinesl německý deník Saarbrucken Zeitung 28. července 1952:
- „Norské reaktivní letouny začaly letní manévry nad Špicberkami… Kapitán vojenských vzdušných sil Olaf Larsen při jednom letu shlédl níže a tu náhle začal klesat – a za ním celá eskadra. A bílé, zasněžené zemi, pokryté zledovatělým sněhem, se nacházel lesklý kovový disk o průměru 40 – 50 metrů, který se třpytil více než okolní sníh…
- Létající objekt byl kruhový, o průměru 48,88 m, se zkosenými okraji, neměl posádku. Byl vyroben z neznámé kovové slitiny. Na okrajích bylo umístěno 46 automatických reaktivních motorů, rovnoměrně rozmístěných po obvodu. Podle mínění expertů tyto motory otáčejí diskem kolem prosklené kupole, kde byly různé řídící přístroje. Na nich byla ruská písmena. Výpočty ukázaly, že disk může létat ve výškách až 160 km (kosmický prostor začíná ve výšce asi 100 km), a jeho akční rádius je více než 30.000 km.“
Pozdější zprávy se o Rusku již nezmiňovaly, a tak zbyla hypotéza, že byl nalezen mimozemský koráb.
V roce 1973 ufolog Arne Borke se dostal k vojenským dokumentům, zjistil, že ministerstvo obrany Norska rozpačitě přijímá množství dopisů a otázek a tuto havárii. Je možné namítnout, zda se může ufolog dostat k vojenským dokumentům. Ovšem objevila se fakta, která odhalila podvod v celé této aféře.
V roce 1952 byly jediné reaktivní letadla ve výzbroji norských vzdušných sil typy DH – 100 Vampire a F 84 Thunderjet. Oba typy byly umístěny na základnách Gardermoen, asi 50 km od Osla. Akční rádius prvního typu je 980 km, druhého 1610 km. A vzdálenost tohoto letiště od Špicberků je – 2200 km. Z toho vyplývá, že žádná reaktivní letadla norského letectva nemohla provádět letní manévry na Špicberkách, neboť by tam nedoletěla.
Celá příhoda se zřejmě zrodila v SRN v hlavách novináře.
Pokračování
