Sedm nejoblíbenějších vědeckých mýtů

V různých oblastech vědy přetrvávají tvrzení, která jsou považována za obecně známé skutečnosti. Nicméně, ve skutečnosti nejsou ničím jiným než mýty a mylnými představami. Podle nedávných průzkumů 82 procent lidí zastává právě tyto mýty. Jsou to právě tyto mýty, které mnozí lidé považují za pravdu.

• Blesk neudeří dvakrát na stejné místo

Je to spíše přísloví, které je třeba chápat v alegorickém smyslu. Ve skutečnosti jsou právě místa a objekty, které na základě určitých vlastností blesky přitahují. Tak např., do 103 patrového newyorského mrakodrapu „Empire State Building“ blesk udeří průměrně až 25 krát ročně. Během silné bouřky budova dostane za půl hodiny i osm úderů blesku!

• Velkou čínskou zeď je možné vidět z vesmíru

Tento mýtus se zrodil v XVIII. století, kdy cestování vesmírem bylo ještě velmi daleko. A současní astronauté potvrdili, že pouhým okem je z oběžné dráhy zeď nemožné uvidět. I když délka Velké čínské zdi je více než 20 000 km, její šířka je pouhých šest metrů. Ti, kteří ji údajně viděli z vesmíru, ji pravděpodobně zaměnili s Velkým čínským kanálem, který je samozřejmě mnohem širší.

• Červená barva dovádí býky k zuřivosti

Jak je známo, matadoři během býčích zápasů mávají před býkem červenou látkou pro jejich rozzuření. Ale i kdyby mávali látkou jiné barvy, výsledek by byl stejný: skotu prostě neumí rozlišovat barvy. Během jednoho experimentu dali před býka tři figuríny, s látkami různých barev. Ukázalo se, že zvíře běží k té figuríně, jejíž látka se dala do pohybu… V aréně býk tedy nereaguje na barvu, ale na pohyby matadora.

• Chameleoni mohou měnit barvu podle svého přání

Nejde o úplný mýtus. Tělo chameleona je pokryto zvláštními buňkami – chromatofory, které se v závislosti na situaci produkují ten nebo jiný pigment. Ale to neznamená, že změna barvy závisí na vůli plaza.

Zpravidla na to má vliv okolní prostředí. Takže, když na chameleona svítí přímé sluneční světlo, může se stát oslnivě bílým, aby odrážel teplo. Během chladnějších dob chameleon naopak ztmavne, aby absorboval světlo. Když samec chameleona potká samičku, může se ozdobit různými barevnými vzory, čímž signalizuje, že je připraven k páření.

• Lidé mají jen pět smyslů

Jejich výčet je snadný: zrak, sluch, čich, chuť a hmat. Ve skutečnosti je smyslových orgánů více než dvacet. Tak např., jeden z nich nám pomáhá pociťovat teplotní změny, další udržovat rovnováhu, třetí umožňuje navigaci v prostoru… Za hlad, žízeň, bolest také odpovídají specifické receptory.

• Využíváme svůj mozek pouze u 10 procent

Mnozí lidé jsou přesvědčeni, že „odblokováním“ zbytku mozku by se z lidí stali géniové: budeme mít mimořádné schopnosti, naučíme se desítky jazyků, budeme moci dělat zpaměti i ty nejsložitější matematické výpočty …

Ve skutečnosti využíváme mozek na sto procent. Během jediné sekundy musí mozek zvládnout řadu informací, čímž se zaměstná většina nervových spojení. Provedením jakéhokoli úkolu se stimulují různé části mozku. Takže říci, že naše mozky jsou téměř nevyužitým prostorem, který lze „probudit“ – to je sci-fi, nikoli věda ani skutečnost.

• Schopnosti lidí závisí na tom, která mozková hemisféra je rozvinutější

Tvrdí se, že u lidí, kteří jsou náchylní k tvořivosti, umění atd. dominuje pravá mozková hemisféra, a u těch, kteří mají sklon k exaktním vědám zase má přednost levá hemisféra. Vědci z univerzity v Utahu se rozhodli tuto tezi prověřit. Během dvou let prozkoumali 1000 dobrovolníků. Zadali jim různé úkoly a současně se skenovala činnost jejich mozku. Nenašel se žádný důkaz, že by existovala souvislost mezi výsledky řešení zadaných úkolů a činností té či oné poloviny mozku.

• Mýtus: pokud hodíme minci z mrakodrapu, může i zabíjet

Můžete vyjít na nejvyšší mrakodrap a hodit dolů jakoukoliv minci. A můžete si být jisti, že nemůžete nikoho zabít. I když možná pro člověka, kterému mince spadne na hlavu, to nebude zrovna příjemný zážitek, ale rozhodně nebude smrtelný. Mince nikdy nevyvine „smrtící“ rychlost a nikdy nenabere obrovskou hmotu v letu. Příběhy o tom jsou jen pohádky.