Kameny z Icy

Dopisy z předpotopních časů?
Někdo pilně vyryl na tisíce kamenů rytiny, aby do budoucnosti odeslal mnohem příjemnější zprávu: konec světa už byl.

Jak máme brát obrázky na kamenech peruánské provincie Ica?

Na těchto kamenech jsou vyobrazeni odborníky bezpečně identifikovatelní skuteční dinosauři různých druhů: triceratopsové, stegosauři, brontosauři a tyranosauři. Je při tom zajímavé, že se na obrázcích, spolu s dinosaury, vyskytují i lidé, kteří je buď loví, nebo používají jako dopravní prostředky. Například, jedou na hřbetě triceratopse nebo letí na pterodaktylovi. Na kamenech z Iky jsou vyobrazeny i dávno vymřelí savci, kteří se navíc vyskytovali pouze na severoamerickém kontinentě. A kromě toho, také chirurgické operace, při kterých je transplantováno srdce, nebo, dokonce, mozek, hvězdné systémy a různé létací stroje. První myšlenka, která nás při pohledu na fotografie kamenů z Iky, kterých je navíc Internet plný, napadne, je ta, že se jedná o podvod, který vyrobili současní řemeslníci pro důvěřivé turisty. Není ale všechno tak jednoduché.

První zmínky o kamenech vyobrazujících divná zvířata byly zaznamenány už v roce 1570 v kronice indiánského letopisce Chuana de Santa Cruz Pachakuti Relacion de antique dades d´este reyno del Peru (Staré pověsti království Peru).

Na počátku 60. let minulého století začaly kameny z Iky prodávat na černém trhu s peruánskými starožitnostmi, přičemž prakticky za haléře. Kameny se následně proslavily díky činnosti profesora medicíny na universitě v Limě Javiera Cabrery (1924-2001). Poté, co profesor získal první kámen (jako dárek narozeninám v roce 1961), strávil dalších 40 let jejich sběrem a výzkumem. Dokonce založil muzeum, v jehož sbírkách se dnes nachází přibližně 11.000 valounů o rozměru od 30 do 50 cm, na jejichž povrchu jsou vyryty obrázky. V roce 1976 Cabrera vydal knihu Poselství gravírovaných kamenů z Iky (The Message of the Engraved Stones of Ica).

V této knize vyjádřil následující hypotézu: Vysoce rozvinutá civilizace, která v určitém období existovala na Zemi, na kameny zvěčnila historii vývoje lidstva a zanechala kameny na planetě před tím, než ji postihla nějaká globální katastrofa, například, celosvětová Potopa. Kameny byly očividně vybrány jako materiál, který je schopen vydržet jakákoliv kataklyzmata. A jednoduchost obrázků, včetně těch, na kterých jsou vyobrazeny chirurgické operace, měla za cíl předat časem poselství srozumitelné lidstvu, které přežilo katastrofu.

V Ike byl Cabrera oceněn čestným titulem Milovaný syn města a byl vyznamenán zlatou medailí. Mnozí se však domnívali, že to byl blázen, jiní, že byl falsifikátorem. Tito lidé označili kameny z Iky za současný podvrh, který si nezasluhuje vážnější pozornost. Tento verdikt byl založen mimo jiné na tom, že sami peruánští kopáči, kteří měli kameny vykopat, přiznali, že na kameny obrázky sami vyryli.

Avšak podle názoru ruského historika Andreje Žukova, jsou argumenty Cabrerových kritiků, kteří vyzývají k diskreditaci jeho dohadů, a kteří prohlašují jím shromážděnou sbírku rytinami pokrytých kamenů za padělky, neúnosné.

Za prvé, nelegální prodej cenností v Peru je nelegální. Proto lidé, kteří vozili Cabrerovi kameny museli tvrdit, že vše udělali sami, aby se tak vyhnuli trestní odpovědnosti.

Za druhé, padělky se od originálů liší technikou rytí.

Za třetí, expertíza několika desítek kamenů, včetně těch, na kterých byly rytiny, provedená na Cabrerovu žádost společností Mauricio Hochschild Mining Company potvrdila jejich stáří. K analogickým výsledkům přišly i expertízy Bonnské university, Limské university a laboratoře Limské inženýrské školy.

Žukov poznamenává, že svědectvím pravosti sbírky z Iky a obrázků některých dinosaurů jsou ostatky, které paleontologové nalezli až na počátku 90. let, tedy až poté co se tato vyobrazení ocitla v Cabrerových sbírkách! Konkrétně se jedná o vyobrazení diplokoků s hřbetními pláty, jež se podobají plátům stegosaurů. Je těžké si představit, že pologramotní peruánští zemědělci, kteří se údajně měli zabývat paděláním artefaktů, by si vymysleli takové „zvíře“. Nebo vyobrazení scény s transplantací srdce a mozku s neuvěřitelně přesnými detaily. Je také pochybné, že by v hypotetické padělatelské dílně pracovali zkušení chemici, kteří by dokázali kameny „ostařit“, aby tak podvedli zkušené experty. A nakonec, laboratoř, která by vyráběla desítky kamenů s rytinami, by bylo prakticky nemožné skrýt.

Jedním slovem, Cabrerova sbírka může být úplně klidně pravá. Pokud s tím však budeme souhlasit, tak jsou rázem zpochybněny veškeré naše nynější představy o historii Země. A faktů, které tyto pochybnosti výrazně posilují, není málo.