Tajemné valy na jihovýchodě Evropy

K poměrně proslulým památkám z dávných dob patří různé obranné stavby.

Možno vzpomenout starořímské valy v někdejší Germánii a Británii nebo nejznámější — Velkou čínskou zeď.

Podobných staveb je však více. Rozsáhlé valové systémy existují dodnes na jihovýchodě Evropy, od Lvova po Charkov a od Kyjeva k dunajské deltě a na Krym. Jejich délka přesahuje tisíc kilometrů a ještě nyní jsou místy vysoké a široké několik metrů. To znamená, že je musely budovat statisíce lidí desítky let.

Jejich charakter je zřejmě obranný. Valy chránily před nájezdníky z východních stepí. Kupodivu však stále není jasno, v kterém období vznikly a v jakém vztahu K tomu jsou jejich názvy. Osvětlí to teprve podrobnější průzkum.

V ruštině jsou valy tradičně nazývány Trojanovy a Dračí. První název, psaný někdy také Trajánovy, napovídá římský původ. Ale valná část valů leží v oblastech, kam římská říše nikdy nesahala. Víme, že mezi staroslovanskými bůžky byl také Trojan. Datování do doby Kyjevské Rusi, tedy do 10. až 11. stol., je pochybné; v letopisech jsou z oné doby zaznamenány mnohem menší stavby, ale o valech není ani
zmínka. Zato o nich psal Herodot, což by svědčilo o původu starověkém, starším než náš letopočet.

Kromě valů na černomořském pobřeží, mezi Dunajem a Dněstrem, lze vyloučit Římany. Podle legend ruští bohatýři zápasili nejednou s draky; poražený drak býval zapřažen do obřího pluhu a bohatýr vyoral brázdu, vyznačující hranici. Boj s draky patří do staroruského folklóru; je zachycen na mnoha znacích a pečetích. Jde o záležitost velmi starobylou; zdá se, že valy vznikaly někdy kolem začátku našeho letopočtu.

Obr. 1 — valy dunajské, 2,3 — horní a dolní Trojanův val, 4 — podněsterské valy, 5 — volyňské valy, 6 — podolské „dračí“ valy, 7 — valový systém kyjevský, 8, 9 — pereslavské valy, 10, 11 — poltavské a charkovské valy, 12 — krymské valy