Pevnost Alamút

Vysoko v perských horách, v nadmořské výšce 2100 metrů, na osamělém skalním ostrohu se k nebi tyčila nedobytná pevnost Alamút. (1)Její dějiny se začaly psát v 9. století, její ponurá sláva v roce 1090. Hradu smrti či Orlího hnízda, jak zní překlad jména citadely z perštiny, se tehdy zmocnil Hasan bin Sabbah (2), asketa, teolog a vyznavač militantního islámu, který neváhal zabít svého syna za zapovězené pití alkoholu.

Obr. 1 Rekonstrukce pevnosti

Tvrdý, ale schopný vůdce ze svých stoupenců na Alamútu vytvořil jednu z nejbrutálnějších sekt islámského středověku zvanou asassíni (3). Pevnost se pod Hasanovou vládou brzy pyšnila obrovskou knihovnou i podivuhodnými, věčně zelenými zahradami. Pomocí hašiše a vymývaní mozků se zde mladí adepti asasínské sekty měnili v zabijácké stroje a svému vládci, alias Starci z hory, neodepřeli v žádné situaci poslušnost.

Obr. 2 Hasan bin Sabbah

Křižáčtí kronikáři vzpomínají, jak se dva mladíci na rozkaz Starce vrhli z hradeb vstříc smrti do hluboké propasti, jen aby prokázali svou oddanost. Asasínský stát brzy ovládl obrovský kus Sýrie a Persie a pro umírněné muslimy se stal trnem v oku. Perští a syrští asasíni na jejich útok reagovali tím, čím se v historii proslavili nejvíce – sérií atentátů na své protivníky.

Navštívit tajuplný Alamút se ve 13. století podařilo benátskému kupci a proslulému cestovateli Marco Polovi. I on zahlédl proslulé zelené zahrady postavené podle modelu ráje, jak si je představoval prorok Mohamed.

Krátce po Polově návštěvě zničily Alamút mongolské hordy. Podle legend pronikla asasínská filozofie prostřednictvím templářů do Evropy a později se stala základem, na němž od raného novověku vznikaly tajné spolky. Do Evropy se také dostalo slovo asasíni, které v několika jazycích znamená „nájemný vrah“.

Odkazy

(1) http://cs.wikipedia.org/wiki/Alam%C3%BAt
(2) http://en.wikipedia.org/wiki/Hassan-i_Sabbah
(3) http://en.wikipedia.org/wiki/Assassins
(4) Existoval Marco Polo? – Záhady a zajímavosti (ZaZ), 31.10.2024
(5) Řád chudých rytířů Krista a Templu Šalamounova. KPUFO.CZ: http://www.kpufo.cz/oblasti/ota/templar/index.htm