Tajemství staré knihy (7)

Tak se psalo v záhadné knize…

Pověsti o ní a záhadných starcích, kteří ji přinesli, se donesly i do evropské části města, kde žil inženýr Mauer. Ten se proslavil v roce 1932. Díky jeho projektu se podařilo napřímit jeden z minaretů v medrese Ugulbeka, který se hrozivě naklonil a hrozilo jeho zřícení.

Inženýr však nad hrobkou Ugulbeka provedl v roce 1925 pokusy, kterými zjistil, že se v ní nachází paramagnetické těleso a možná i další předměty.

Mauer svými názory dovedl zaujmout středoasijského historika Massona, který v roce 1929 podal do Uzbekistánského Sovnarkomu (sovětský lidový komisariát – tj. vláda) návrh prozkoumat hrobku.

Jenže poté jak Mauer, tak i Masson, s udivující jednomyslností, se odtáhli od tohoto úkolu. Mauer například začal tvrdit, že špatně interpretoval měření přístrojů. Připomeňme, že to byl vzdělaný a zkušený inženýr.

Ale najednou se začalo doporučení Massona křísit a začal se připravovat průzkum hrobky. Proč tak najednou?

Hledání rukopisů Navoi bylo úplným nesmyslem – když se narodil, Timúr už dávno ležel v hrobce.

Začalo se však říkat, že v hrobce je pověstná Timúrova šavle, která by se nyní, když Hitler zachvátil celou Evropu, mohla stát důležitým artefaktem, využitým v propagandě.

Ale objevily se i pověsti, že se nad hrobkou Gur – Emír objevilo záhadné světélkování.

5. června 1941 byla otevřena hrobka Šachrucha, 17. června 1941 hrobka Ugulbeka.

Práce však šly pomalu, jako je brzdily záhadné síly. Ve sklepě každou chvíli nesvítila světla a ani přivolaný elektrikář nemohl najít příčinu poruch.

Pracovníci nejednou slyšeli záhadné hlasy a pociťovali obtíže s dýcháním.

Pokračování