{"id":941,"date":"2023-07-14T00:39:30","date_gmt":"2023-07-13T22:39:30","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=941"},"modified":"2023-07-15T00:56:12","modified_gmt":"2023-07-14T22:56:12","slug":"tajemstvi-prokletych-knih","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/07\/14\/tajemstvi-prokletych-knih\/","title":{"rendered":"Tajemstv\u00ed proklet\u00fdch knih"},"content":{"rendered":"<p><strong>Pokud by nebyly ztraceny starov\u011bk\u00e9 znalosti, sv\u011bt by nyn\u00ed mo\u017en\u00e1 vypadal jinak.<\/strong><!--more--><br \/>\nV cel\u00e9 lidsk\u00e9 historii se n\u00e1hle objevovaly i mizely podivuhodn\u00e9 knihy. Prvn\u00ed, kdo upozornil na tento jev, byl<strong><em> Jacques Bergier<\/em><\/strong> (1912 &#8211; 1978), fyzik a spisovatel spekulativn\u00ed literatury.<\/p>\n<p><em>&#8222;Knihy jsou skute\u010dn\u011b ni\u010deny, a to s takovou nezvratnost\u00ed,\u201c <\/em>p\u00ed\u0161e ve sv\u00e9 knize<em> &#8222;Proklet\u00e9 knihy, &#8222;\u017ee se man\u011b vkr\u00e1d\u00e1 do mysli, \u017ee mo\u017en\u00fdm d\u016fvodem tohoto jevu je, \u017ee jejich obsah ohro\u017euje existenci pozemsk\u00e9 civilizace.&#8220;<\/em><\/p>\n<p>Kdo se m\u016f\u017ee tedy pasovat na takov\u00e9ho spasitele lidstva? Podle n\u00e1zoru J. Bergiera jimi mohou b\u00fdt pouze mocn\u00ed tohoto sv\u011bta: nejprve to byli kn\u011b\u017e\u00ed, pak inkvizice, nyn\u00ed by to mohly b\u00fdt speci\u00e1ln\u00ed slu\u017eby.<\/p>\n<p>Tak\u017ee co na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 v\u011bd\u011bli?<\/p>\n<ul>\n<li><strong>Kniha Thowta<\/strong><\/li>\n<\/ul>\n<p><em>Kniha Thowta<\/em> \u2013 je nejstar\u0161\u00ed prokletou knihou. Objevila se ve starov\u011bk\u00e9m Egypt\u011b. Thowt byl bohem p\u0159edegyptsk\u00e9ho obdob\u00ed. Byl vykreslov\u00e1n jako mu\u017e s hlavou ibise.<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone size-full wp-image-942\" src=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/07\/zaz_Tajemstvi-prokletych-knih1.jpg\" alt=\"\" width=\"300\" height=\"225\" \/><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em>Obr.1 &#8211; B\u016fh Thowt \u2013 potomek Atlan\u0165an\u016f?<\/em><\/p>\n<p>Podle prastar\u00e9 legendy <em>Thowt<\/em> vynalezl p\u00edsmo a byl kronik\u00e1\u0159em v\u0161ech bo\u017e\u00edch sbor\u016f. P\u016fvodn\u00ed kniha byla naps\u00e1na na 78 zlat\u00fdch listech. A jej\u00edmi autory byli legend\u00e1rn\u00ed Atlan\u0165an\u00e9. Pozd\u011bji byla kniha n\u011bkolikr\u00e1t kop\u00edrov\u00e1na na papyrus. Zlat\u00e9 desky zmizely. Kopie byl kn\u011b\u017e\u00edmi utajeny.<\/p>\n<p>Nakolik p\u0159esn\u011b star\u00e9 letopisy p\u0159edaly podstatu p\u016fvodn\u00edho textu, nen\u00ed zn\u00e1mo. N\u011bkte\u0159\u00ed odborn\u00edci se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee a\u017e do na\u0161ich dn\u016f se text &#8222;Knihy Toth\u00bb p\u0159enesl v symbolick\u00e9 podob\u011b v tarotov\u00fdch kart\u00e1ch. Ale to je zna\u010dn\u011b kontroverzn\u00ed verze.<\/p>\n<p>Kniha obsahuje v sob\u011b tajemstv\u00ed neomezen\u00e9 moci nad r\u016fzn\u00fdmi sv\u011bty. Z\u00e1rove\u0148 d\u00e1vala moc nad zem\u00ed, oce\u00e1nem i nebesk\u00fdmi t\u011blesy. S jej\u00ed pomoc\u00ed bylo mo\u017en\u00e9 otev\u0159\u00edt tajn\u00e9 zp\u016fsoby komunikace, vzk\u0159\u00edsit mrtv\u00e9 a ovliv\u0148ovat ostatn\u00ed na d\u00e1lku.<\/p>\n<p>Tak\u00e9 jedna z tajn\u00fdch nauk, popsan\u00e1 v knize, byla technika zvl\u00e1dnut\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00edch, ale pro n\u00e1s nezn\u00e1m\u00fdch funkc\u00ed vlastn\u00edho t\u011bla. Tato v\u011bda se naz\u00fdv\u00e1 &#8222;psychologick\u00e1 optika\u00bb. To ona n\u00e1m umo\u017enila st\u00e1t se opravdov\u00fdmi lidmi. Ve speci\u00e1ln\u00edch zrcadlech, kter\u00e9 se naz\u00fdvaj\u00ed &#8222;zrcadla pravdy&#8220;, se odr\u00e1\u017e\u00ed pouze to, co bylo \u0161patn\u00e9 v tv\u00e1\u0159i t\u011bch, kte\u0159\u00ed se do n\u011bj d\u00edvali. Ten sam\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd se stal &#8222;opravdov\u00fdm&#8220;, u\u017e nic jin\u00e9ho nevid\u011bl v tomto zrcadle, proto\u017ee se o\u010distil od ve\u0161ker\u00e9ho zlo v sob\u011b.<\/p>\n<ul>\n<li><strong>\u201eSteganografie\u00bb Abbota Tritema<\/strong><\/li>\n<\/ul>\n<p><em>Abbot Tritemy<\/em> (1462 &#8211; 1516) po setk\u00e1n\u00ed s jak\u00fdmsi z\u00e1hadn\u00fdm u\u010ditelem, kter\u00fd ho vyu\u010dil v okultn\u00edch v\u011bd\u00e1ch, napsal knihu s n\u00e1zvem <em>&#8222;Steganografie\u00bb.<\/em><\/p>\n<p>P\u00ed\u0161e v n\u00ed o zp\u016fsobech, kter\u00fdmi lze p\u0159esn\u011b a spolehliv\u011b p\u0159edat svou v\u016fli komukoliv, i kdyby byl daleko sto mil. A p\u0159i tom nemus\u00ed pou\u017e\u00edvat znaky, \u010d\u00edsla nebo p\u00edsmena. Dokonce i v\u011bzni, uschovan\u00e9m v hlubok\u00e9m podzem\u00ed a pod ostra\u017eit\u00e9 ochranky, je schopen sd\u011blit sv\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<p>Je mo\u017en\u00e9, \u017ee Abbot Tritem skute\u010dn\u011b do\u0161el k objev\u016fm v oblasti telepatie a hypn\u00f3zy? M\u011bl ale o tom mluvit?<\/p>\n<p>Anglick\u00fd alchymista<em> George Ripli<\/em> studoval jeho d\u00edla v pln\u00e9m rozsahu, \u0159ekl zaj\u00edmav\u00fd koment\u00e1\u0159: \u201ePros\u00edm ty, kte\u0159\u00ed tyto pr\u00e1ce znaj\u00ed, aby je nezve\u0159ej\u0148ovali!\u201c<\/p>\n<p>V roce 1616 rukopis sp\u00e1lil. Z\u016fstala jen velmi stru\u010dn\u00fd popis <em>&#8222;Steganografie&#8220;,<\/em> datovan\u00fd rokem 1621, kter\u00fd je N\u00e1rodn\u00ed knihovn\u011b v Berl\u00edn\u011b v N\u011bmecku.<\/p>\n<ul>\n<li><strong>Rozhovory Dr. Johna (Johanna) Dee s duchy<\/strong><\/li>\n<\/ul>\n<p><em>John Dee<\/em> (1527 &#8211; 1609) &#8211; anglick\u00fd matematik, geograf, astronom a astrolog. Jeden ze nejvzd\u011blan\u011bj\u0161\u00edch lid\u00ed sv\u00e9 doby. N\u00e1vrh na ustaven\u00ed prim\u00e1rn\u00edho poledn\u00edku \u2013 greenwichsk\u00e9ho \u2013 je pr\u00e1v\u011b jeho.<\/p>\n<p>25. kv\u011btna 1581 pro\u017eil setk\u00e1n\u00ed s nelidskou bytost\u00ed, obklopenou sv\u011btly. M\u011bl \u010dern\u00e9 zrcadlo, dokonale vyle\u0161t\u011bn\u00fd kus sope\u010dn\u00e9ho skla, obsidi\u00e1nu. Dee \u0159\u00edkal, \u017ee kdy\u017e hled\u00ed do zrcadla, vid\u00ed jin\u00e9 sv\u011bty a m\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt do kontaktu s jin\u00fdmi inteligentn\u00edmi bytostmi, nelidsk\u00e9 podstaty.<\/p>\n<p>Dee si zapsal sv\u00e9 konverzace s t\u011bmito nebesk\u00fdmi bytostmi. \u010c\u00e1st z\u00e1pisk\u016f pod n\u00e1zvem &#8222;Pravdiv\u00e9 a p\u0159esn\u00e9 vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o tom, co se stalo b\u011bhem mnoha let mezi Dr. J. Dee a n\u011bkter\u00fdmi duchy\u00bb anglicky vydal filolog <em>Merik Kazobon<\/em>. Druh\u00e1 \u010d\u00e1st z\u00e1znam\u016f rozhovor\u016f byla sp\u00e1lena spole\u010dn\u011b s cel\u00fdm archivem Johna Dee a to vinou nezn\u00e1m\u00fdch lupi\u010d\u016f.<\/p>\n<p>Z\u016fstal v\u0161ak dostate\u010dn\u00fd po\u010det fragment\u016f jazyka, jak\u00fdm hovo\u0159ily tyto bytosti, a kter\u00fd Dee nazval enochi\u00e1nsk\u00fdm.<\/p>\n<p>Je to kompletn\u00ed syst\u00e9m s vlastn\u00ed abecedou a gramatikou. \u010c\u00e1st dodnes dochovan\u00fdch text\u016f v <em>enochi\u00e1nsk\u00e9m<\/em> jazyce obsahuje matematick\u00e9 znalosti, jejich\u017e \u00farove\u0148 daleko p\u0159esahuje dobu Johna <em>Dee.<\/em><\/p>\n<p><em>Dee<\/em> je\u0161t\u011b napsal, \u017ee Zem\u011b vlastn\u011b nen\u00ed tak docela kulat\u00e1. Je slo\u017eena z v\u00edce sf\u00e9r, p\u0159ekr\u00fdvaj\u00edc\u00edch jedna druhou, a poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z jin\u00fdch rozm\u011br\u016f. Mezi t\u011bmito oblastmi existuje bod, nebo sp\u00ed\u0161e sty\u010dn\u00e9 plochy, a proto se Gr\u00f3nsko v jin\u00fdch sv\u011btech rozprost\u00edr\u00e1 do nekone\u010dna.<\/p>\n<p>To je d\u016fvod, pro\u010d pan John Dee pod\u00e1val kr\u00e1lovn\u011b Al\u017eb\u011bt\u011b \u010detn\u00e9 petice, ve kter\u00fdch ji p\u0159esv\u011bd\u010doval, \u017ee Anglie by m\u011bla obsadit Gr\u00f3nsko, a tak z\u00edskat dve\u0159e do jin\u00fdch sv\u011bt\u016f.<\/p>\n<p>Kde dnes je zrcadlo, nen\u00ed zn\u00e1mo. Mo\u017en\u00e1 v \u010cech\u00e1ch, kde <em>Dee<\/em> p\u016fsobil? To je dokonce vyobrazeno na z\u00e1mku v \u010cesk\u00e9m Krumlov\u011b. Britsk\u00e9 museum v Lond\u00fdn\u011b bohu\u017eel nedovoluje jak\u00e9koliv zkoum\u00e1n\u00ed jeho z\u00e1pis\u016f komunikace s duchy, ze kter\u00e9ho se zachovala jen \u010d\u00e1st.<\/p>\n<ul>\n<li><strong>Necronomicon<\/strong><\/li>\n<\/ul>\n<p>Knihu <em>Necronomicon<\/em> napsal <em>Abdul Al-Hazred<\/em>, \u0161\u00edlen\u00fd b\u00e1sn\u00edk ze <em>Sanaa<\/em> v <em>Jemenu,<\/em> jen\u017e \u017eil za Ommiadovsk\u00e9ho kalif\u00e1tu &#8211; tj. cca okolo roku 700 n.l. P\u016fvodn\u00ed se ov\u0161em kniha jmenovala <em>Al-Azif<\/em>. Je to slovo, pou\u017e\u00edvan\u00e9 <em>Araby<\/em> k vyj\u00e1d\u0159en\u00ed no\u010dn\u00edho zvuku (ve skute\u010dnosti vyd\u00e1van\u00e9ho hmyzem) pokl\u00e1dan\u00fdm za vyt\u00ed d\u00e9mon\u016f.<\/p>\n<p>Abdul nav\u0161t\u00edvil z\u0159\u00edceniny Babylonu a podzemn\u00ed chr\u00e1my v Memfisu, n\u011bkolik let str\u00e1vil s\u00e1m na velk\u00e9 ji\u017en\u00ed arabsk\u00e9 pou\u0161ti &#8211; Roba al Khaliyeh, t\u00e9\u017e Pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto, jak ho jmenuj\u00ed anti\u010dt\u00ed auto\u0159i, nebo Dahma \u010di Crimson, jak ho naz\u00fdvaj\u00ed dne\u0161n\u00ed Arabov\u00e9. Tato pou\u0161\u0165 je ob\u00fdv\u00e1na sluhy zla, d\u00e9mony a zr\u016fdami smrti, je o n\u00ed vypr\u00e1v\u011bno mnoho hr\u016fzostra\u0161n\u00fdch historek a zkazek t\u011bmi, kdo\u017e se odhodlali proniknout za jej\u00ed hranice.<\/p>\n<p>Sklonek \u017eivota str\u00e1vil v <em>Dama\u0161ku,<\/em> kde tak\u00e9 <em>Al-Azif (Necronomicon)<\/em> napsal. O jeho smrti \u010di t\u00e9\u017e zmizen\u00ed roku 738 n.l. bylo vypr\u00e1v\u011bno mno\u017estv\u00ed hr\u016fzn\u00fdch a rozporupln\u00fdch zpr\u00e1v. Podle \u017eivotopisce <em>Ebn Khallikana<\/em>, jen\u017e \u017eil ve 12. stolet\u00ed, byl za b\u00edl\u00e9ho dne polapen neviditeln\u00fdm monstrem a se\u017er\u00e1n p\u0159ed velk\u00fdm po\u010dtem hr\u016fzou strnul\u00fdch sv\u011bdk\u016f.<\/p>\n<p>O bl\u00e1znovstv\u00edch Abdul Al-Hazreda je vypr\u00e1v\u011bno bezpo\u010dtu p\u0159\u00edb\u011bh\u016f. Tvrdil kup\u0159\u00edkladu, \u017ee nav\u0161t\u00edvil b\u00e1jn\u00fd Irem, nebo m\u011bsto Pillar a pod ruinami jist\u00e9ho bezejmenn\u00e9ho pou\u0161tn\u00edho m\u011bsta nalezl \u0161okuj\u00edc\u00ed letopisy a d\u00edla rasy star\u0161\u00ed, ne\u017e je lidsk\u00e1. Byl pouze lhostejn\u00fdm muslimem uct\u00edvaj\u00edc\u00ed nezn\u00e1m\u00e9 s\u00edly, kter\u00e9 naz\u00fdval Yog-Sothoth a Cthulhu.<\/p>\n<p>Roku 950 n.l. byla kniha <em>Azif,<\/em> jen\u017e byla mnoh\u00fdmi k\u0159ivolak\u00fdmi a tajn\u00fdmi kan\u00e1ly z\u00edsk\u00e1na a s v\u00e1\u017enost\u00ed p\u0159ijata snad v\u0161emi v\u00fdzna\u010dn\u00fdmi filosofy t\u00e9 doby, tajn\u011b p\u0159elo\u017eena do \u0159e\u010dtiny <em>Theodorem Philetasem<\/em> z Constantinopole pod jm\u00e9nem <em>Necronomicon.<\/em><\/p>\n<p>Cel\u00e9 stolet\u00ed tento po\u010din poh\u00e1n\u011bl jist\u00e9 experiment\u00e1tory k hrozn\u00fdm pokus\u016fm, dokud ho neza\u010dal vym\u00edtat a p\u00e1lit patriarcha Michael. Pot\u00e9 o n\u011bm bylo sly\u0161et jen z\u0159\u00eddka, sp\u00ed\u0161e potajmu, ale roku 1228 ho <em>Olaus Wormius<\/em> p\u0159elo\u017eil do latiny. Tento latinsk\u00fd text vy\u0161el dvakr\u00e1t &#8211; nejd\u0159\u00edve \u010dernotiskem v 15. stolet\u00ed (evidentn\u011b v N\u011bmecku) a po druh\u00e9 v 17. stolet\u00ed (patrn\u011b ve \u0160pan\u011blsku. Ob\u011b vyd\u00e1n\u00ed postr\u00e1daly jak\u00e9koliv identifika\u010dn\u00ed zn\u00e1mky, kter\u00e9 by pomohly ur\u010dit \u010das a m\u00edsto vyd\u00e1n\u00ed &#8211; oboj\u00ed je zna\u010deno pouze intern\u00ed typografickou zna\u010dkou.<\/p>\n<p>Oba p\u0159eklady, jak latinsk\u00fd tak \u0159eck\u00fd, byly zak\u00e1z\u00e1ny pape\u017eem <em>\u0158eho\u0159em IX<\/em>. roku 1232 kr\u00e1tce po dokon\u010den\u00ed latinsk\u00e9m p\u0159ekladu, jen\u017e tuto ne\u017e\u00e1douc\u00ed pozornost vyvolal.<\/p>\n<p>Arabsk\u00fd origin\u00e1l byl ztracen ji\u017e za \u010das\u016f <em>Olaua Wormia<\/em>, jak napov\u00edd\u00e1 jeho \u00favodn\u00ed pozn\u00e1mka k p\u0159ekladu. Nep\u0159esn\u00fd po\u010det tajn\u00fdch kopi\u00ed, je\u017e se objevily v San Francisku b\u011bhem minul\u00e9ho stolet\u00ed, pozd\u011bji podlehly plamen\u016fm. Z\u00e1rove\u0148 nen\u00ed ani stopy po \u0159eck\u00e9 kopii, je\u017e byla vyti\u0161t\u011bna v It\u00e1lii n\u011bkdy mezi rokem 1500-1550 &#8211; byla zaznamen\u00e1na p\u0159i sp\u00e1len\u00ed knihovny jist\u00e9ho salemsk\u00e9ho mu\u017ee roku 1692.<\/p>\n<p>Anglick\u00fd p\u0159eklad zhotoven\u00fd <em>dr. Johnem Dee<\/em> nebyl nikdy vyti\u0161t\u011bn a existuje jen ve zlomc\u00edch odkryt\u00fdch z origin\u00e1lu.<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone size-medium wp-image-943\" src=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/07\/zaz_Tajemstvi-prokletych-knih2-201x300.jpg\" alt=\"\" width=\"201\" height=\"300\" srcset=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/07\/zaz_Tajemstvi-prokletych-knih2-201x300.jpg 201w, https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/07\/zaz_Tajemstvi-prokletych-knih2.jpg 250w\" sizes=\"auto, (max-width: 201px) 100vw, 201px\" \/><\/p>\n<p><em>Obr.2 &#8211; Dr. John Dee (mu\u017e bez hole) p\u0159i vyvol\u00e1v\u00e1n\u00ed nebesk\u00fdch bytost\u00ed. Rytina nezn\u00e1m\u00e9ho um\u011blce.<\/em><\/p>\n<p>Z latinsk\u00fdch text\u016f nyn\u00ed existuje p\u0159eklad z 15. stolet\u00ed, jeden je nyn\u00ed pod z\u00e1mkem v Britsk\u00e9m muzeu, p\u0159eklad ze 17. stolet\u00ed je v Bibliotheque Nationale v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Dal\u0161\u00ed p\u0159eklad ze 17. stolet\u00ed je ve Widenerov\u011b knihovn\u011b na Harvardu a v knihovn\u011b Miskatonsk\u00e9 university v Arkhamu, stejn\u011b tak v knihovn\u011b University v Buenos Aires.<\/p>\n<p>Po\u010det existuj\u00edc\u00edch kopi\u00ed je nejist\u00fd, v podstat\u011b tajn\u00fd a p\u0159eklad z 15. stolet\u00ed je podle neust\u00e1le koluj\u00edc\u00edch zv\u011bst\u00ed ve sb\u00edrce jist\u00e9ho americk\u00e9ho milion\u00e1\u0159e. St\u00e1le nejasnou hodnotu m\u00e1 zpr\u00e1va, \u017ee \u010d\u00e1st \u0159eck\u00e9ho p\u0159ekladu z 16. stolet\u00ed je v dr\u017een\u00ed salemsk\u00e9 rodiny Pickmanov\u00fdch; pokud tomu tak skute\u010dn\u011b bylo, pak zmizela s um\u011blcem <em>R.U. Pickmanem<\/em>, jen\u017e beze stopy zmizel vypa\u0159il z kraje roku 1926. Existence knihy je striktn\u011b pop\u00edr\u00e1na autoritami v\u011bt\u0161iny zem\u00ed a v\u0161ech klasick\u00fdch c\u00edrkv\u00ed. \u010cten\u00ed vedlo k hroziv\u00fdm d\u016fsledk\u016fm. To je jedna ze zpr\u00e1v o t\u00e9to knize, o n\u00ed\u017e se v\u0161eobecn\u011b v\u00ed jen tak m\u00e1lo, \u017ee R.W. Chambers pou\u017eil jej\u00ed ideu ve sv\u00e9 rann\u00e9 novele Kr\u00e1l ve \u017dlut\u00e9m.<\/p>\n<ul>\n<li><strong>Knihovna \u201eSpole\u010dnosti Dev\u00edti nezn\u00e1m\u00fdch\u201c<\/strong><\/li>\n<\/ul>\n<p>Na podn\u011bt starov\u011bk\u00e9ho indick\u00e9ho kr\u00e1le A\u0161sky byla zalo\u017eena <em>&#8222;Tajn\u00e1 spole\u010dnost Dev\u00edti nezn\u00e1m\u00fdch&#8220;,<\/em> pon\u011bkud p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed modern\u00ed v\u00fdzkumn\u00e9 centrum.<\/p>\n<p>Spole\u010dnost se skl\u00e1dala z dev\u00edti velk\u00fdch indick\u00fdch u\u010denc\u016f a mudrc\u016f, jejich\u017e \u00fakolem byla systemizace a katalogizace v\u0161ech v\u011bdeck\u00fdch poznatk\u016f z\u00edskan\u00fdch z prastar\u00fdch posv\u00e1tn\u00fdch rukopis\u016f a v\u00fdsledky experiment\u016f a pozorov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<p>Ka\u017ed\u00fd z &#8222;<em>Dev\u00edti Nezn\u00e1m\u00fdch<\/em>&#8220; napsal jednu knihu, v\u011bnovanou jedn\u00e9 oblasti v\u011bdeck\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed. Aktivity spole\u010dnosti byly dokonale utajeny.<\/p>\n<p>Kr\u00e1l <em>A\u0161\u00f3ka,<\/em> byl zbo\u017en\u00fd <em>buddhista<\/em> a zaryt\u00fd odp\u016frce v\u00e1lky. Byl si dokonale v\u011bdom toho, co mohou zp\u016fsobit znalosti v nepovolan\u00fdch rukou, a cht\u011bl zabr\u00e1nit jejich zneu\u017eit\u00ed pro ni\u010den\u00ed a v\u00e1lku.<\/p>\n<p>Av\u0161ak stalo se, \u010deho se kr\u00e1l ob\u00e1val: v\u011bdeck\u00e9 informace, kter\u00fdmi disponovali jeho u\u010denci, jsou ve sv\u011btle modern\u00edch poznatk\u016f nev\u011brohodn\u00e9. Tak t\u0159eba jedna z knih byla v\u011bnov\u00e1na p\u0159ekon\u00e1n\u00ed gravitace a jej\u00edmu ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed, vytvo\u0159en\u00ed podm\u00ednek pro vytvo\u0159en\u00ed stavu bezt\u00ed\u017ee v pozemn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch.<br \/>\nDal\u0161\u00ed kniha byla v\u011bnov\u00e1na t\u00e9matu vytvo\u0159en\u00ed a pou\u017eit\u00ed jak\u00e9si mohutn\u00e9 zbran\u011b, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed n\u011bco mezi jadern\u00fdmi a psychotronick\u00fdmi prost\u0159edky.<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00ed kniha obsahuje podrobn\u00e9 popisy a v\u00fdkresy letadel umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed star\u00fdch letc\u016fm nejen pohyb v pov\u011bt\u0159\u00ed, ale tak\u00e9 v kosmick\u00e9m prostoru.<\/p>\n<p>Kde jsou dnes tyto knihy ? Nev\u00edme. Zm\u00ednky o t\u011bchto knih\u00e1ch lze v\u0161ak naj\u00edt v mnoha starov\u011bk\u00fdch p\u00edsemn\u00fdch pramenech, ale \u017e\u00e1dnou z t\u011bchto knih se nepoda\u0159ilo archeolog\u016fm naj\u00edt.<\/p>\n<p>Je mo\u017en\u00e9, \u017ee n\u011bkter\u00e9 knihy jsou st\u00e1le uchov\u00e1v\u00e1ny v kl\u00e1\u0161terech Tibetu a Indie. A samoz\u0159ejm\u011b, buddhisti\u010dt\u00ed l\u00e1mov\u00e9 ud\u011blaj\u00ed v\u0161e pro to, aby se tajn\u00e9 poznatky nikdy nedostaly do rukou lidem modern\u00ed civilizace.<\/p>\n<ul>\n<li><strong>Knihovna \u201eLiberia\u201c<\/strong><\/li>\n<\/ul>\n<p>Nejmlad\u0161\u00ed dcera byzantsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e <em>Tom\u00e1\u0161e Sofia (Zoja)<\/em> uchr\u00e1nila p\u0159ed zni\u010den\u00edm unik\u00e1tn\u00ed knihovnu byzantsk\u00fdch vl\u00e1dc\u016f, kdy\u017e se vdala za rusk\u00e9ho kn\u00ed\u017eete Ivana III.<\/p>\n<p>V naprost\u00e9m utajen\u00ed a pod silnou ochranou odvezla 70 voz\u016f s knihami z Konstantinopole do Moskvy. Knihovnu, kter\u00e1 se naz\u00fdvala <em>&#8222;Lib\u00e9ria&#8220;,<\/em> a pozd\u011bji &#8222;<em>Knihovna Ivana Hrozn\u00e9ho<\/em>&#8222;, ulo\u017eili pod kamennou klenbou v jedn\u00e9 z kremelsk\u00fdch katedr\u00e1l, za \u017eelezn\u00fdmi z\u00e1mky na dve\u0159\u00edch.<\/p>\n<p>Podle sv\u011bdectv\u00ed u\u010den\u00e9ho \u0159eck\u00e9ho mnicha <em>Maxima,<\/em> byly v knihovn\u011b starov\u011bk\u00e9 hlin\u011bn\u00e9 tabulky, pergameny, starov\u011bk\u00e9 \u0159eck\u00e9 knihy. Pokud lze v\u011b\u0159it t\u011bmto sv\u011bdectv\u00edm, \u0161lo o 53 rukopis\u016f a knih v c\u00edrkevn\u00edm staroslovansk\u00e9m jazyce, a tak\u00e9 i pergamenov\u00e9 svitky ve staroaramej\u0161tin\u011b, podepsan\u00e9 jm\u00e9nem Je\u017e\u00ed\u0161.<\/p>\n<p>Kde je knihovna nyn\u00ed? Nev\u00edme. Knihovna zmizla v 60. letech XVI. stolet\u00ed.<\/p>\n<ul>\n<li><strong>Alexandrijsk\u00e1 knihovna<\/strong><\/li>\n<\/ul>\n<p>Knihovna v Alexandrii byla zalo\u017eena v roce 300 let p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem <em>Demetriem Falersk\u00fdm,<\/em> vl\u00e1dcem Ath\u00e9n. Shrom\u00e1\u017edila na sedm set tis\u00edc rukopis\u016f. Demetrio s\u00e1m napsal velk\u00fd po\u010det d\u011bl, v\u010detn\u011b jednoho s podivn\u00fdm n\u00e1zvem <em>&#8222;O sv\u011bteln\u00e9m nosn\u00edku do nebe&#8220;<\/em>, snad prvn\u00ed d\u00edlo o l\u00e9taj\u00edc\u00edch tal\u00ed\u0159\u00edch.<\/p>\n<p>Je zn\u00e1mo, \u017ee v dob\u011b <em>Julia Caesara<\/em> byla <em>Alexandrijsk\u00e1 knihovna<\/em> pova\u017eov\u00e1na za nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00falo\u017ei\u0161t\u011b tajn\u00fdch knih.<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone size-full wp-image-944\" src=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/07\/zaz_Tajemstvi-prokletych-knih3.jpg\" alt=\"\" width=\"200\" height=\"271\" \/><br \/>\n<em>Obr.3 Babyl\u00f3nsk\u00fd kn\u011bz Beros mluvil s tajemnou bytost\u00ed, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed rybu. M\u00edsto nohou m\u011bla ploutve.<\/em><\/p>\n<p>Podle n\u011bkter\u00fdch zpr\u00e1v byly v knihovn\u011b nap\u0159\u00edklad v\u0161echny svazky knihy \u00abSv\u011btov\u00e9 d\u011bjiny\u00bb od babyl\u00f3nsk\u00e9ho kn\u011bze, historika a astronoma Berosa (356 p\u0159. n.l. &#8211; 261 p\u0159. n.l.). Ten v nich popsal t\u0159eba i sv\u016fj prvn\u00ed kontakt s mimozem\u0161\u0165any &#8211; Apkallusami \u2013 tajemn\u00fdmi tvory, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed ryby. Ti p\u0159edali lidem prvn\u00ed v\u011bdeck\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<p>V knihovn\u011b byla uchov\u00e1na \u00fapln\u00e1 kolekce d\u011bl <em>Manethona,<\/em> egyptsk\u00e9ho kn\u011bze a historika, kter\u00fd znal v\u0161echna tajemstv\u00ed Egypta. Mo\u017en\u00e1 \u017ee pr\u00e1v\u011b to bylo to prav\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed t\u00e9to knihovny. Byly tam i spisy f\u00e9nick\u00e9ho historika Mokuse, kter\u00e9mu se p\u0159ipisuje i vytvo\u0159en\u00ed atomov\u00e9 teorie vedle D\u00e9mokrita.<br \/>\nByly tam i knihy, ve kter\u00fdch se popisovalo tajemstv\u00ed v\u00fdroby zlata a st\u0159\u00edbra. S nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed v nich byly uschov\u00e1ny hlavn\u00ed kl\u00ed\u010de k alchymii, pro kter\u00e9 dne\u0161n\u00ed v\u011bda nem\u00e1 dostatek porozum\u011bn\u00ed.<\/p>\n<p>A v\u00fdsledek ? Knihovna byla \u00fapln\u011b zni\u010dena Caesarov\u00fdmi voj\u00e1ky, nebo n\u00e1hodn\u00fdm po\u017e\u00e1rem. Je v\u0161ak mo\u017en\u00e9, \u017ee ne \u00fapln\u011b. A pokud n\u011bjak\u00e9 tajn\u00e9 organizace dnes maj\u00ed nyn\u00ed rukopisy z Alexandrie, jsou pe\u010dliv\u011b ukryt\u00e9.<\/p>\n<ul>\n<li><strong>Co je\u0161t\u011b sho\u0159elo ?<\/strong><\/li>\n<\/ul>\n<p>V roce 1885 spisovatel, francouzsk\u00fd okultista <em>Saint Yves d&#8217;Alveydr<\/em> dostal pod hrozbou trestu smrti p\u0159\u00edkaz z kapituly v Notre Dame, aby zni\u010dil sv\u00e9 nejnov\u011bj\u0161\u00ed pr\u00e1ce <em>\u201eMise z Indie do Evropy a evropsk\u00e1 mise v Asii. Probl\u00e9m Mah\u00e1tm\u016f a jeho \u0159e\u0161en\u00ed.\u201c<\/em><\/p>\n<p>V roce 1897 se d\u011bdicov\u00e9 spisovatele <em>Stanislawa de Guayty<\/em> obdr\u017eeli p\u0159\u00edkaz, za jeho\u017e nespln\u011bn\u00ed se hrozilo rovn\u011b\u017e smrt\u00ed. M\u011bl zni\u010dit \u010dty\u0159i z nepublikovan\u00fdch rukopis\u016f zam\u011b\u0159en\u00e9 na \u010dernou magii, stejn\u011b jako v\u0161echny sv\u00e9 archivy.<\/p>\n<p>V roce 1933 v N\u011bmecku nacist\u00e9 sp\u00e1lili v\u0161echny exempl\u00e1\u0159e knihy <em>&#8222;Rosenkruci\u00e1ni. O d\u011bjin\u00e1ch reformace.&#8220;<\/em><\/p>\n<p>Na p\u0159\u00edkaz italsk\u00e9ho dikt\u00e1tora Mussoliniho v roce 1944 sp\u00e1lili 80 000 knih a rukopis\u016f Kr\u00e1lovsk\u00e9 u\u010den\u00e9 spole\u010dnosti v Neapoli. C\u00edlem t\u00e9to operace m\u011blo b\u00fdt zabr\u00e1n\u011bn\u00ed tomu, aby se d\u016fle\u017eit\u00e9 magick\u00e9 n\u00e1stroje nedostaly do rukou Spojenc\u016f.<\/p>\n<p>V neapolsk\u00e9 knihovn\u011b byly pravd\u011bpodobn\u011b ulo\u017eeny dosud nepublikovan\u00e9 rukopisy Leonarda da Vinci, a dokumenty slavn\u00e9ho okultisty <em>Alestera Crowleye.<\/em><\/p>\n<ul>\n<li><strong>Holubi\u010d\u00ed kniha<\/strong><\/li>\n<\/ul>\n<p><em>Holubi\u010d\u00ed,<\/em> neboli <em>Kamenn\u00e1 kniha<\/em>, kterou vid\u011bl pr\u00fd je\u0161t\u011b <em>Michail Lomonosov<\/em>, se nach\u00e1zela na rusk\u00e9m severu, v \u00fast\u00ed \u0159eky Indel, p\u0159\u00edtoku \u0159eky Vyg, je\u017e se vl\u00e9v\u00e1 do B\u00edl\u00e9ho mo\u0159e nedaleko B\u011blomorska.<\/p>\n<p>Tajemn\u00e9 hieroglyfy, vyryt\u00e9 do ploch\u00fdch kamenn\u00fdch desek, obsahovaly pr\u00fd unik\u00e1tn\u00ed informace o zdroj\u00edch s\u00edly a energie, a o tajemstv\u00ed vzniku vesm\u00edru. P\u00e1tr\u00e1n\u00ed po t\u00e9to knize se v\u011bnovali v\u011bdci i dobrodruzi, pr\u00fd i nacist\u00e9\u2026<\/p>\n<ul>\n<li><strong>Abrahamova kniha<\/strong><\/li>\n<\/ul>\n<p>Z\u00e1hadn\u00e1 kniha v mosazn\u00fdch desk\u00e1ch m\u011bla pouze 21 list\u016f, nav\u00edc 3 z nich byly pr\u00e1zdn\u00e9. N\u00e1pis na tituln\u00ed stran\u011b zn\u011bl: Abraham \u2013 \u017eid, kn\u011bz, kn\u00ed\u017ee, levita, astrolog a filosof. Na t\u0159et\u00ed stran\u011b knihy za\u010d\u00ednal slo\u017eit\u00fd n\u00e1vod transmutace kov\u016f na zlato. Abraham tento n\u00e1vod napsal proto, aby pomohl \u017did\u016fm platit velk\u00e9 dan\u011b \u0158\u00edman\u016fm.<\/p>\n<p>P\u0159ipisovat tuto knihu Abrahamovi, biblick\u00e9mu patriarchovi, kter\u00fd \u017eil v Mezopot\u00e1mii asi 2000 let p\u0159. Kr., by bylo nesmysln\u00e9, nebo\u0165 \u0158\u00edm tehdy je\u0161t\u011b neexistoval. Abraham bylo v\u0161ak b\u011b\u017en\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 jm\u00e9no.<\/p>\n<p>V roce 1357 z\u00edskal <em>Abrahamovu knihu Nicholas Flamel<\/em>. Po mal\u00fdch \u010d\u00e1stech si ji nechal p\u0159elo\u017eit. Pak se pokusil vyrobit zlato ze rtuti. Pr\u00fd usp\u011bl a 25. dubna 1382 z\u00edskal zlato neb\u00fdval\u00e9 \u010distoty. Alespo\u0148 to tak hl\u00e1sal n\u00e1pis na jeho n\u00e1hrobku. Flamel zem\u0159el \u00fadajn\u011b v roce 1419, n\u011bkolik let po sv\u00e9 \u017een\u011b.<br \/>\nV roce 1500 na\u0159\u00eddil kr\u00e1l Karel IX. p\u00e1trat po z\u00e1hadn\u00e9 knize. Nakonec do\u0161lo i k otev\u0159en\u00ed Flamelova hrobu. Ten byl v\u0161ak pr\u00e1zdn\u00fd. Nena\u0161la se ani jedin\u00e1 kosti\u010dka. Pochopiteln\u011b ani Abrahamova kniha. Obsahovala kniha i recent na dlouhov\u011bkost? V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch stalet\u00edch byli Nicholas Flamel a jeho \u017eena Perenella vid\u011bni v Indii, ve \u0160v\u00fdcarsku a v Pa\u0159\u00ed\u017ei Ludv\u00edk XV. \u017e\u00e1dal Flamela o zlato, ten v\u0161ak odm\u00edtl.<\/p>\n<p>V roce 1967 se stal finan\u010dn\u00edm poradcem izraelsk\u00e9 ministersk\u00e9 p\u0159edsedkyn\u011b<em> Goldy Maierov\u00e9<\/em> jak\u00fdsi <em>Flamel.<\/em> Podle v\u0161eho dodal zlato ji\u017e za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky na z\u00e1chranu \u017did\u016f p\u0159ed transporty do koncentr\u00e1k\u016f. Po v\u00e1lce opat\u0159il zlato i pro Izrael \u2013 cel\u00fdch 200 tun. Nejmodern\u011bj\u0161\u00ed zbran\u011b, kter\u00e9 byly za toto zlato nakoupeny, umo\u017enily Izraeli zv\u00edt\u011bzit v \u0161estidenn\u00ed v\u00e1lce. Po t\u00e9to v\u00e1lce Flamel zase zmizel&#8230;<\/p>\n<p><strong>\u010cesk\u00e9 tajemn\u00e9 knihy\u2026<\/strong><\/p>\n<ul>\n<li><strong>Codex Gigas alias \u010e\u00e1blova bible<\/strong><\/li>\n<\/ul>\n<p>Na po\u010d\u00e1tku 13.stolet\u00ed bylo v \u010cech\u00e1ch vytvo\u0159eno pozoruhodn\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed d\u00edlo zn\u00e1m\u00e9 jako \u201e\u010e\u00e1blova bible\u201c, jinak tak\u00e9 Kniha knih nebo Knihovna v jedn\u00e9 knize, Codex giganteus, Liber pergrandis, Gigas librorum \u010di Codex gigas.<\/p>\n<p>Nezn\u00e1m\u00fd tv\u016frce napsal a barevn\u00fdmi iluminacemi vybavil ob\u0159\u00ed knihu, o jej\u00edm\u017e p\u016fvodu se do dne\u0161ka m\u016f\u017eeme jen dohadovat. Grafologov\u00e9 s historiky se shoduj\u00ed v tom, \u017ee se jedn\u00e1 o d\u00edlo vytvo\u0159en\u00e9 jednou rukou, jedn\u00edm autorem. Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 v\u0161ak uv\u011b\u0159it, \u017ee pr\u00e1ci takov\u00e9ho rozsahu mohl zvl\u00e1dnout jeden \u010dlov\u011bk v kr\u00e1tk\u00e9m \u010dasov\u00e9m \u00faseku. Proto tak\u00e9 existuj\u00ed legendy, \u017ee knihu sepsal \u010f\u00e1bel za jedinou noc.<br \/>\nPrvn\u00ed zm\u00ednky o \u010e\u00e1blov\u011b bibli poch\u00e1zej\u00ed z roku 1295, ale p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee je asi o p\u016fl stolet\u00ed star\u0161\u00ed. Byla nejsp\u00ed\u0161 vytvo\u0159ena okolo roku 1229 v prost\u0159ed\u00ed mal\u00e9ho benediktinsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera v Podla\u017eic\u00edch u Chrudimi. Nedochovaly se v\u0161ak \u017e\u00e1dn\u00e9 doklady o jej\u00edm vzniku, autorovi \u010di d\u016fvodu seps\u00e1n\u00ed. Kniha s d\u0159ev\u011bn\u00fdmi deskami, pota\u017een\u00e9 b\u011blavou k\u016f\u017e\u00ed s kovov\u00fdm zdoben\u00edm m\u011b\u0159\u00ed 920 x 510 x 22 mm, obsahuje 320 pergamenov\u00fdch f\u00f3li\u00ed (640 stran) o pr\u016fm\u011brn\u00e9m form\u00e1tu 890 x 490 mm; z nezn\u00e1m\u00fdch d\u016fvod\u016f v\u0161ak n\u011bkdo 8 str\u00e1nek vy\u0159\u00edzl. Soud\u00ed se, \u017ee k z\u00edsk\u00e1n\u00ed materi\u00e1lu pro tak velkou knihu bylo zapot\u0159eb\u00ed k\u016f\u017e\u00ed asi ze 160 osl\u016f. P\u016fvodn\u00ed desky byly p\u0159i po\u017e\u00e1ru v roce 1697 po\u0161kozeny a nahrazeny nov\u00fdmi d\u0159ev\u011bn\u00fdmi o s\u00edle 22 milimetr\u016f. Do knihy je latinsky veps\u00e1n text Star\u00e9ho a Nov\u00e9ho z\u00e1kona, Kosmova Kronika \u010desk\u00e1, \u0159ada r\u016fzn\u00fdch trakt\u00e1t\u016f a men\u0161\u00edch spis\u016f, kalend\u00e1\u0159 s nekrology, seznam podla\u017eick\u00e9ho bratrstva i zakl\u00ednadla a v\u0161elijak\u00e9 dobov\u00e9 z\u00e1znamy.<br \/>\nCel\u00e1 v\u00fdzdoba knihy je ojedin\u011bl\u00e1, iluminace tohoto d\u00edla je tvo\u0159ena n\u00e1dhern\u00fdmi inici\u00e1lami v \u010derven\u00e9, modr\u00e9, \u017elut\u00e9 nebo zelen\u00e9, m\u00edsty zlat\u00e9 barv\u011b. Cel\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed je dokonal\u00e9 d\u00edlo skute\u010dn\u00e9ho p\u00edsa\u0159sk\u00e9ho mistra.<br \/>\nKniha se v roce 1648 dostala jako v\u00e1le\u010dn\u00e1 ko\u0159ist do \u0160v\u00e9dska.<\/p>\n<ul>\n<li><strong>Voynich\u016fv rukopis<\/strong><\/li>\n<\/ul>\n<p>Tento spis do na\u0161ich dn\u016f odol\u00e1v\u00e1 v\u0161em pokus\u016fm o rozlu\u0161t\u011bn\u00ed. P\u0159ibli\u017en\u00e9 datum vzniku je rok 1609. Ale nikdo dosud neprok\u00e1zal, o co jde &#8211; spis st\u0159edov\u011bk\u00fdch alchymist\u016f, geni\u00e1ln\u00ed podvod nebo v\u00fdtvor mimozem\u0161\u0165ana, kter\u00fd se rozhodl z\u016fstat na Zemi a popsat byliny a hv\u011bzdy sv\u00e9ho vesm\u00edru\u2026<\/p>\n<p>Dnes je uschovan\u00fd v Universit\u011b v Yale, v knihovn\u011b vz\u00e1cn\u00fdch tisk\u016f pod katalogov\u00fdm \u010d\u00edslem MS 408.<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone size-medium wp-image-945\" src=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/07\/zaz_Tajemstvi-prokletych-knih4-300x209.jpg\" alt=\"\" width=\"300\" height=\"209\" srcset=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/07\/zaz_Tajemstvi-prokletych-knih4-300x209.jpg 300w, https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/07\/zaz_Tajemstvi-prokletych-knih4-392x272.jpg 392w, https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/07\/zaz_Tajemstvi-prokletych-knih4-130x90.jpg 130w, https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/07\/zaz_Tajemstvi-prokletych-knih4.jpg 498w\" sizes=\"auto, (max-width: 300px) 100vw, 300px\" \/><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em>Obr.4 Str\u00e1nka z Voynichova rukopisu<\/em><\/p>\n<ul>\n<li><strong>Smr\u017eovsk\u00fd grimo\u00e1r<\/strong><\/li>\n<\/ul>\n<p>V m\u011bste\u010dku Smr\u017eovka, v b\u00fdval\u00e9m Lu\u010dn\u00edm ml\u00fdn\u011b byl nalezen dokonal\u00fd opis \u010darod\u011bjn\u00e9 knihy p\u0159ipisovan\u00e9 samotn\u00e9mu Faustovi. Objevil ji tam \u0159\u00edd\u00edc\u00ed u\u010ditel Meissner ze Smr\u017eovky. Pan Fi\u0161er, majitel Lu\u010dn\u00edho ml\u00fdna jen s t\u011b\u017ek\u00fdm srdcem rukopis v\u011bnoval panu Meissnerovi. V\u011bd\u011bl velmi dob\u0159e, \u017ee kniha nesm\u00ed b\u00fdt p\u0159ed\u00e1na druh\u00e9 osob\u011b. Lze to br\u00e1t jako n\u00e1hodu, ale Lu\u010dn\u00ed ml\u00fdn v roce 1947 do z\u00e1klad\u016f vyho\u0159el.<\/p>\n<p>Meissner se pustil ihned do p\u0159episu \u0161patn\u011b \u010diteln\u00e9ho rukopisu a po n\u011bkolika letech jej publikoval v jednom n\u011bmeck\u00e9m vlastiv\u011bdn\u00e9m \u010dasopisu. P\u0159edt\u00edm, asi v roce 1925 roce ji t\u00e9\u017e konzultoval s celn\u00edm \u0159editelem panem Eckhardtem, kter\u00fd zjistil, \u017ee smr\u017eovsk\u00fd rukopis, nen\u00ed jenom n\u00e1vodem \u010di u\u010debnic\u00ed, ale tak\u00e9 v\u00fdznamnou magickou pom\u016fckou, ale na rozd\u00edl od v\u0161ech \u010darod\u011bjn\u00fdch faustovsk\u00fdch knih, obsahuje nav\u00edc i tzv. Kl\u00ed\u010d.<\/p>\n<p>Pan Meissner na z\u00e1klad\u011b opravdu detektivn\u00edho p\u00e1tr\u00e1n\u00ed zjistil, \u017ee udan\u00fd letopo\u010det 1469 nesouhlas\u00ed a domn\u00edv\u00e1 se, \u017ee rukopis je mnohem mlad\u0161\u00edho data. Proto\u017ee se jednalo o velice erudovan\u00e9ho a pokrokov\u00e9ho u\u010ditele, pova\u017eoval rukopis jen a jen za v\u00fdtvor lidov\u00fdch pov\u011br. Posl\u00e9ze ji se souhlasem mlyn\u00e1\u0159e ulo\u017eil do jabloneck\u00e9ho archivu. Tam byl odborn\u011b zrestaurov\u00e1n a sou\u010dasn\u011b byla po\u0159\u00edzena v\u011brn\u00e1 kopie. Posl\u00e9ze se v roce 2001 po\u0159\u00eddil p\u0159eklad z n\u011bm\u010diny turnovskou p\u0159ekladatelkou a germanolo\u017ekou pan\u00ed Popovi\u010dovou. Kniha upozor\u0148uje na v\u00e1\u017en\u00e1 nebezpe\u010d\u00ed v p\u0159\u00edpad\u011b jej\u00edho zneu\u017eit\u00ed. N\u011bkter\u00e9 pas\u00e1\u017ee p\u0159\u00edmo hroz\u00ed i smrt\u00ed. P\u0159esto kniha byla v roce 2002 vyd\u00e1na pro \u00fazk\u00fd okruh z\u00e1jemc\u016f.<\/p>\n<p><strong>Tajemstv\u00ed moci a s\u00edly je v magii?<\/strong><\/p>\n<p>M\u016f\u017ee se zd\u00e1t podivn\u00e9, \u017ee spolu s v\u011bdeck\u00fdmi poznatky byly skr\u00fdv\u00e1ny a ni\u010deny i knihy o magii.<br \/>\nP\u0159\u00ed\u010dina je v tom, \u017ee vedle \u00fasp\u011bch\u016f a objev\u016f d\u00e1vn\u00fdch v\u011bdc\u016f byly na stejn\u00e9 \u00farovni i znalosti z oblasti mystiky a \u043ekultismu.<\/p>\n<p>Magie a\u017e doned\u00e1vna p\u016fsobila ve v\u011bdeck\u00e9m sv\u011bt\u011b jako sou\u010d\u00e1st v\u011bd, kter\u00e9 dnes naz\u00fdv\u00e1me humanitn\u00edmi. Nap\u0159\u00edklad na univerzit\u00e1ch v Toledu, Salamance i Krakov\u011b se okultn\u00ed v\u011bdy vyu\u010dovaly vedle matematiky, logiky a teologie.<\/p>\n<p>Nicm\u00e9n\u011b, dostupnost a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed znalost\u00ed magie nebylo v\u017edy nijak \u0161irok\u00e9. Ve skute\u010dnosti pouze n\u011bkolik m\u00e1lo jednotlivc\u016f pln\u011b znali tuto tajnou nauku a nestav\u011bli sv\u00e9 schopnosti na odiv \u2013 na rozd\u00edl od podvodn\u00edk\u016f a \u0161arlat\u00e1n\u016f.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Pokud by nebyly ztraceny starov\u011bk\u00e9 znalosti, sv\u011bt by nyn\u00ed mo\u017en\u00e1 vypadal jinak.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":318,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[28],"class_list":["post-941","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-knihy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/941","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=941"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/941\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":946,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/941\/revisions\/946"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/318"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=941"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=941"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=941"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}