{"id":835,"date":"2023-07-04T00:34:25","date_gmt":"2023-07-03T22:34:25","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=835"},"modified":"2024-07-13T01:27:35","modified_gmt":"2024-07-12T23:27:35","slug":"obrazce-v-hline-a-pisku-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/07\/04\/obrazce-v-hline-a-pisku-1\/","title":{"rendered":"Obrazce v hl\u00edn\u011b a p\u00edsku (1)"},"content":{"rendered":"

V \u010dervenci roku 1998 pro\u0161la sd\u011blovac\u00edmi prost\u0159edky zpr\u00e1va o udivuj\u00edc\u00edm objevu.<\/strong><\/p>\n

1. Marree Man<\/strong><\/p>\n

P\u0159i p\u0159eletu nad pou\u0161t\u00ed pobl\u00ed\u017e Finnis Springs<\/em>, asi 800 km ji\u017en\u011b od m\u011bsta Adelaide, spat\u0159ila skupina pasa\u017e\u00e9r\u016f mal\u00e9ho sportovn\u00edho letadla na zemi pod sebou gigantickou kresbu.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Pozd\u011bj\u0161\u00edm m\u011b\u0159en\u00edm bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee se jedn\u00e1 o obrys postavy dlouh\u00fd kolem 4,2 kilometr\u016f. Zachycuje z\u0159ejm\u011b australsk\u00e9ho domorodce p\u0159i hodu bumerangem. Kresba je zn\u00e1ma jako Marree Man. (http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marree_Man<\/em><\/a>)<\/p>\n

Zp\u016fsob kresby, zejm\u00e9na poloha lev\u00e9 ohnut\u00e9 ruky, nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho s primitivn\u00edm um\u011bn\u00edm a nasv\u011bd\u010duje tomu, \u017ee kresba mohla b\u00fdt navr\u017eena sou\u010dasn\u00fdm v\u00fdtvarn\u00edkem. Tak\u00e9 v\u0161ichni m\u00edstn\u00ed usedl\u00edci tvrd\u00ed, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 kresba tu p\u0159edt\u00edm nebyla.<\/p>\n

I kdy\u017e nen\u00ed dosud jasn\u00e9, kdo kresbu vytvo\u0159il, zpr\u00e1vy hovo\u0159\u00ed o jak\u00e9msi um\u011blci z USA, kter\u00fd v\u0161e vytvo\u0159il p\u0159i j\u00edzd\u011b upraven\u00fdm d\u017e\u00edpem, p\u0159i\u010dem\u017e byl navigov\u00e1n za pomoc\u00ed GPS.<\/p>\n

2. Obrazy Jima Donovana<\/strong><\/p>\n

44-let\u00fd Jim Denevan je um\u011blec, tvo\u0159\u00edc\u00ed do p\u00edsku. Touto neobvyklou tvorbou se v\u011bnuje u\u017e od roku 1995.<\/p>\n

Na sv\u00fdch webov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch (http:\/\/www.jimdenevan.com<\/em><\/a>) se Jim vyzn\u00e1v\u00e1:<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

„Kreslil jsem hlavn\u011b na pl\u00e1\u017e\u00edch, ale v posledn\u00ed dob\u011b jsem za\u010dal kreslit i v pou\u0161t\u00edch. Na pl\u00e1\u017ei nem\u00e1m moc \u010dasu. V\u017edy\u0165 oce\u00e1n odplav\u00ed v\u0161e velmi rychle. Krom\u011b toho, na pl\u00e1\u017ei nen\u00ed tolik m\u00edsta. Nejprve jsem kreslil jednoduch\u00e9 tvary – zv\u00ed\u0159ata, pt\u00e1ky, vlny a podobn\u011b. Te\u010f m\u00e9 obrazy maj\u00ed hlavn\u011b geometrick\u00fd charakter.“<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Na ot\u00e1zku fanou\u0161k\u016f, jak je schopen nakreslit takov\u00e9 dokonal\u00e9 kruhy, Jim \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee to je v\u011bc praxe.<\/p>\n

„Nakreslil jsem tis\u00edce kruh\u016f ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b. V pou\u0161ti jsem kdysi nakreslil kruh o pr\u016fm\u011bru 6 km…\u00bb.<\/em><\/p>\n

3. Amazonie<\/strong><\/p>\n

V roce 1977 si ameri\u010dt\u00ed archeologov\u00e9 pov\u0161imli na rozs\u00e1hl\u00fdch ploch\u00e1ch vyk\u00e1cen\u00e9ho amazonsk\u00e9ho de\u0161tn\u00e9ho lesa p\u0159\u00edkop\u016f a n\u00e1sp\u016f, je\u017e nepochybn\u011b vznikaly prac\u00ed lidsk\u00fdch rukou.<\/p>\n

N\u011bkter\u00e9 m\u011bly tvar kruh\u016f, jin\u00e9 vytv\u00e1\u0159ely obrazce koso\u010dtverc\u016f, \u0161esti\u00faheln\u00edk\u016f nebo r\u016fzn\u011b propojen\u00fdch \u010dty\u0159\u00faheln\u00edk\u016f. Dosahovaly \u00factyhodn\u00fdch rozm\u011br\u016f. Nap\u0159\u00ed\u010d m\u011b\u0159ily od sta do t\u0159\u00ed set metr\u016f. P\u0159\u00edkopy na jejich obvodu byly a\u017e sedm metr\u016f hlubok\u00e9. V\u011bdci ozna\u010dili z\u00e1hadn\u00e9 stavby jako „obrazce v zemi“ \u010dili geoglyfy a nev\u011bnovali jim v\u011bt\u0161\u00ed pozornost. Cel\u00fdch deset let se o nich nezm\u00ednili ani v jedn\u00e9 z pravideln\u00fdch zpr\u00e1v o pr\u016fb\u011bhu vykop\u00e1vek. A kdy\u017e se nakonec p\u0159ece jen rozhodli o geoglyfech referovat, odbyli je jen kr\u00e1tkou pozn\u00e1mkou. Brazilsk\u00fd paleontolog Alceu Ranzi se z\u00fa\u010dastnil prvn\u00edch americk\u00fdch pr\u016fzkum\u016f geoglyf\u016f u\u017e v roce 1977 jako student. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech ale z\u00e1hadn\u00e9 „obrazce v hl\u00edn\u011b“ pustil z hlavy. M\u011bl jin\u00e9 v\u011bci na pr\u00e1ci. Vzpom\u00ednky na studentskou brig\u00e1du se mu vybavily a\u017e v roce 1999 p\u0159i jednom letu do Rio Branco, je\u017e je metropol\u00ed brazilsk\u00e9ho st\u00e1tu Acre.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Z ok\u00e9nka letadla se mu naskytl n\u00e1dhern\u00fd pohled na jeden z geoglyf\u016f z pta\u010d\u00ed perspektivy. Ranziho za\u010dalo zaj\u00edmat, kdo obrazce vytvo\u0159il, kdy se to stalo a pro\u010d se v\u016fbec n\u011bkdo s n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm nam\u00e1hal. Za deset let Ranzi objevil na \u00fazem\u00ed brazilsk\u00fdch st\u00e1t\u016f Acre, Amazonas a Rond\u00f3nia asi 150 geoglyf\u016f. Odborn\u00edci odhaduj\u00ed, \u017ee je to nejv\u00fd\u0161e desetina celkov\u00e9ho po\u010dtu obrazc\u016f. S ka\u017ed\u00fdm p\u0159eletem nad d\u017eungl\u00ed objevuj\u00ed dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed geoglyfy. Datov\u00e1n\u00ed radiouhl\u00edkovou metodou dokazuje, \u017ee „zemn\u00ed obrazce“ byly zbudov\u00e1ny relativn\u011b ned\u00e1vno – n\u011bkdy kolem roku 1250 n. l.<\/p>\n

\u00da\u010del, pro kter\u00fd byly geoglyfy vytvo\u0159eny, z\u016fst\u00e1v\u00e1 z\u00e1hadou. P\u0159esto je Ranzi pova\u017euje za stejn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 jako ob\u0159\u00ed obrazce na chilsk\u00e9 planin\u011b Nazca. Nezd\u00e1 se, \u017ee by geoglyfy slou\u017eily jako z\u00e1vlahov\u00e9 kan\u00e1ly, i kdy\u017e jeden z geoglyf\u016f byl zjevn\u011b pln\u011bn b\u011bhem z\u00e1plav vodou z bl\u00edzk\u00e9 \u0159eky. Za nepravd\u011bpodobnou pova\u017euj\u00ed v\u011bdci i obrannou funkci geoglyf\u016f. P\u0159\u00edkopy jsou na vnit\u0159n\u00ed stran\u011b geoglyfu a n\u00e1spy na vn\u011bj\u0161\u00ed, tak\u017ee to rozhodn\u011b nebyly hradby chr\u00e1n\u011bn\u00e9 p\u0159\u00edkopem. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se v\u011bt\u0161ina badatel\u016f p\u0159ikl\u00e1n\u00ed k n\u00e1zoru, \u017ee geoglyfy m\u011bly ritu\u00e1ln\u00ed \u00fa\u010del. Jen\u017ee to je star\u00e1 bolest archeologie. Kdykoli si v\u011bdci nev\u011bd\u00ed s n\u011bjak\u00fdm p\u0159edm\u011btem nebo stavbou rady, p\u0159isoud\u00ed jim \u00falohu v d\u00e1vn\u00fdch ritu\u00e1lech.<\/p>\n

Objev po\u010detn\u00fdch amazonsk\u00fdch geoglyf\u016f znamenal z\u00e1sadn\u00ed zvrat v naz\u00edr\u00e1n\u00ed na historii os\u00eddlen\u00ed tohoto koutu sv\u011bta. V\u011bdci se dlouho domn\u00edvali, \u017ee jihoamerick\u00fd de\u0161tn\u00fd les nesk\u00fdtal lidem podm\u00ednky pro dlouhodob\u011bj\u0161\u00ed a hust\u0161\u00ed os\u00eddlen\u00ed. P\u016fdy jsou tu chud\u00e9 na \u017eiviny a zv\u00ed\u0159ena pralesa neskyt\u00e1 dostate\u010dn\u00fd zdroj \u017eivo\u010di\u0161n\u00fdch b\u00edlkovin. Podle tradi\u010dn\u00edch p\u0159edstav dok\u00e1zaly v Amazonii p\u0159e\u017e\u00edvat jen mal\u00e9 skupinky migruj\u00edc\u00ed \u0159\u00ed\u010dn\u00edmi \u00fadol\u00edmi, kde je p\u016fda o n\u011bco \u00farodn\u011bj\u0161\u00ed. Vyv\u00fd\u0161en\u00e9 oblasti, kter\u00e9 tvo\u0159\u00ed v\u011bt\u0161inu z\u00e1padn\u00ed Amazonie, m\u011bly b\u00fdt lidupr\u00e1zdnou pustinou.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Po\u010detn\u00e9 geoglyfy spolu s dal\u0161\u00edmi n\u00e1lezy v\u0161ak dokazuj\u00ed, \u017ee z\u00e1padn\u00ed Amazonie byla os\u00eddlena po dlouh\u00e1 stalet\u00ed p\u0159ed p\u0159\u00edchodem b\u011bloch\u016f. A rozhodn\u011b ne\u0161lo o hlou\u010dky ko\u010dovn\u00edk\u016f. Tam\u011bj\u0161\u00ed indi\u00e1ni vytvo\u0159ili velk\u00e1 a d\u016fkladn\u011b organizovan\u00e1 spole\u010denstv\u00ed. Geoglyfy jsou zjevn\u011b stopou po jedn\u00e9 z nich. Nejnov\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1lez „obrazc\u016f v hl\u00edn\u011b“ z Bol\u00edvie dokazuje, \u017ee lid\u00e9, kte\u0159\u00ed geoglyfy budovali, ob\u00fdvali \u00fazem\u00ed vzd\u00e1len\u00e1 od sebe v\u00edce ne\u017e 1000 kilometr\u016f. Hust\u00e9 os\u00eddlen\u00ed umo\u017enil d\u00e1vn\u00fdm indi\u00e1n\u016fm jeden z nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00edch vyn\u00e1lez\u016f, jak\u00fdm se mohou jihoamerick\u00e9 kultury py\u0161nit. Vynalezli v\u00fdrobu \u010dernozem\u011b. \u00darodnou p\u016fdu z\u00edsk\u00e1vali tak, \u017ee pok\u00e1cen\u00e9 stromy p\u00e1lili na d\u0159ev\u011bn\u00e9 uhl\u00ed a to nechali na vyklu\u010den\u00fdch pozemc\u00edch. Uhl\u00ed na sebe v\u00e1zalo \u017eiviny a vytv\u00e1\u0159elo substr\u00e1t pro nov\u00e9 druhy p\u016fdn\u00edch bakteri\u00ed. Indi\u00e1ni nosili po cel\u00e9 generace na pol\u00ed\u010dka ve\u0161ker\u00fd organick\u00fd odpad a t\u00edm je z\u00farod\u0148ovali. V n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech vytvo\u0159ili a\u017e n\u011bkolik metr\u016f siln\u00e9 vrstvy \u010dernozem\u011b. Dnes se t\u00e9to p\u016fd\u011b \u0159\u00edk\u00e1 „terra preta do indio“ \u010dili „\u010dern\u00e1 p\u016fda indi\u00e1n\u016f“. D\u00e1 se na n\u00ed skl\u00edzet n\u011bkolik \u00farod do roka a nehroz\u00ed, \u017ee by se vy\u010derpaly \u017eiviny a zem\u011bd\u011blci museli putovat jinam.<\/p>\n

D\u00e1vn\u00ed obyvatel\u00e9 Amazonie vysazovali stromy, kter\u00e9 pot\u0159ebovali k ob\u017eiv\u011b a na mnoha m\u00edstech zcela zm\u011bnili p\u016fvodn\u00ed druhov\u00e9 slo\u017een\u00ed vegetace. N\u011bkter\u00e9 druhy palem a dal\u0161\u00edch z\u00e1stupc\u016f fl\u00f3ry rostou p\u0159edev\u0161\u00edm v m\u00edstech b\u00fdval\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed, zat\u00edmco mimo tuto oblast se vyskytuj\u00ed jen velice vz\u00e1cn\u011b. „Mysleli jsme si, \u017ee d\u00e1vn\u00ed obyvatel\u00e9 Amazonie byli vyd\u00e1ni napospas jej\u00edm tvrd\u00fdm podm\u00ednk\u00e1m,“ \u0159\u00edk\u00e1 americk\u00fd archeolog Clark Erickson z University of Pennsylvania. „Pravda je ale jin\u00e1. Tihle lid\u00e9 uzp\u016fsobili krajinu sv\u00fdm vlastn\u00edm pot\u0159eb\u00e1m.“ Samotn\u00e1 existence geoglyf\u016f dokazuje, \u017ee v dob\u011b jejich vzniku musela vypadat dan\u00e1 oblast \u00fapln\u011b jinak ne\u017e dnes. Pod porostem pralesa nejsou geoglyfy v\u016fbec vid\u011bt. Musely b\u00fdt proto stav\u011bny v m\u00e9n\u011b zalesn\u011bn\u00e9 krajin\u011b. Znamen\u00e1 to, \u017ee historie sou\u010dasn\u00e9ho pralesa je v mnoha lokalit\u00e1ch p\u0159ekvapiv\u011b kr\u00e1tk\u00e1. Nem\u011b\u0159\u00ed se na tis\u00edcilet\u00ed, ale nejv\u00fd\u0161e na stalet\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Archeologov\u00e9 nejevili o Amazonii po dlouhou dobu z\u00e1jem. Jednak nev\u011b\u0159ili, \u017ee tam mohly \u017e\u00edt v\u011bt\u0161\u00ed skupiny lid\u00ed na jednom m\u00edst\u011b po del\u0161\u00ed dobu, jednak si byli v\u011bdomi toho, \u017ee po d\u00e1vn\u00e9m os\u00eddlen\u00ed skoro nic nezbude. Vysok\u00e9 teploty a vlhkost zni\u010d\u00ed jak\u00fdkoli organick\u00fd materi\u00e1l. Kosti, rostlinn\u00e1 vl\u00e1kna a d\u0159evo se brzy rozlo\u017e\u00ed. Kamenn\u00e9 n\u00e1stroje jsou vz\u00e1cnost\u00ed a kamenn\u00e9 budovy skute\u010dnou raritou.<\/p>\n

Kovy amazonsk\u00e9 civilizace z\u0159ejm\u011b neznaly. Jedin\u00e9, co mohlo po praobyvatel\u00edch Amazonie p\u0159etrvat a\u017e do dne\u0161n\u00edch dn\u016f, je keramika. Nen\u00ed divu, \u017ee o vykop\u00e1vky v Amazonii nikdo nest\u00e1l. Kdy\u017e u\u017e se na\u0161el nad\u0161enec rozhodnut\u00fd prov\u00e1d\u011bt archeologick\u00fd v\u00fdzkum v Ji\u017en\u00ed Americe, pustil se do pr\u00e1ce v And\u00e1ch. Je tam m\u00e9n\u011b vegetace, kter\u00e1 by skr\u00fdvala stopy po d\u00e1vn\u00e9m os\u00eddlen\u00ed, a k\u00e1men jako surovina pro v\u00fdrobu n\u00e1stroj\u016f a budov\u00e1n\u00ed staveb je v\u0161ude po ruce. Nyn\u00ed sm\u011b\u0159uj\u00ed do Amazonie po\u010detn\u00e9 archeologick\u00e9 expedice. V\u011bd\u00ed, \u017ee kdy\u017e budou pracovat s nadhledem, maj\u00ed re\u00e1lnou \u0161anci na v\u00fdznamn\u00e9 objevy. Nadhled je nutn\u00fd do slova a do p\u00edsmene.<\/p>\n

Krajinu je zapot\u0159eb\u00ed pozorovat z v\u00fd\u0161ky, proto\u017ee jen tak lidsk\u00e9 oko a citliv\u00e9 kamery zachyt\u00ed d\u00edlo lidsk\u00fdch rukou prozrazuj\u00edc\u00ed d\u00e1vn\u00e9 os\u00eddlen\u00ed. Tak byla objevena kultura d\u00e1vn\u00fdch obyvatel Amazonie v bolivijsk\u00e9m Beni. Tito lid\u00e9 ob\u00fdvali savanu, kter\u00e1 je s jarn\u00edm t\u00e1n\u00edm v And\u00e1ch na \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce zaplavena metrem vody. V l\u00e9t\u011b savana vysych\u00e1 na troud. Na prvn\u00ed pohled je Beni krajn\u011b nehostinn\u00e9 m\u00edsto, kter\u00e9 nav\u00edc ve vrchol\u00edc\u00edm l\u00e9t\u011b \u010dasto su\u017euj\u00ed rozs\u00e1hl\u00e9 po\u017e\u00e1ry. P\u0159ed 3000 lety sem v\u0161ak p\u0159i\u0161li lid\u00e9, kte\u0159\u00ed zbudovali rozs\u00e1hl\u00e9 n\u00e1spy a um\u011bl\u00e9 ostrovy. N\u011bkter\u00e9 jsou v obdob\u00ed vrchol\u00edc\u00edch z\u00e1plav jen kousek nad hladinou. Jin\u00e9 se ty\u010d\u00ed nad okoln\u00ed ter\u00e9n do v\u00fd\u0161ky osmn\u00e1ct metr\u016f. M\u00edstn\u00ed indi\u00e1ni na nich \u017eij\u00ed dodnes. Obdob\u00ed z\u00e1plav bylo pro d\u00e1vn\u00e9 obyvatele Beni dobou hojnosti, proto\u017ee na zatopenou savanu se p\u0159iplouvala t\u0159\u00edt hejna ryb. B\u00edda nezavl\u00e1dla, ani kdy\u017e voda ustoupila.<\/p>\n

Indi\u00e1ni vyhloubili s\u00edt\u011b klikat\u00fdch kan\u00e1l\u016f, do kter\u00fdch se ryby st\u00e1hly a kde je bylo mo\u017en\u00e9 snadno lovit. S dal\u0161\u00edm poklesem vody se ryby uch\u00fdlily do vyhlouben\u00fdch „rybn\u00edk\u016f“, kter\u00e9 m\u011bly pr\u016fm\u011br asi t\u0159icet metr\u016f. Dnes je podobn\u00e9 hospoda\u0159en\u00ed ozna\u010dov\u00e1no jako aquakultura a p\u0159edstavuje jeden z nejperspektivn\u011bj\u0161\u00edch obor\u016f sou\u010dasn\u00e9ho zem\u011bd\u011blstv\u00ed. Praobyvatel\u00e9 Beni zvl\u00e1dli i vysoce intenzivn\u00ed p\u011bstov\u00e1n\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00fdch plodin. Pole budovali na navr\u0161en\u00fdch „ostrovech“, aby je uchr\u00e1nili p\u0159ed z\u00e1plavami. Budov\u00e1n\u00ed ostrov\u016f, kan\u00e1l\u016f a rybn\u00edk\u016f vy\u017eadovalo obrovsk\u00e9 \u00fasil\u00ed velk\u00e9ho po\u010dtu lid\u00ed, kte\u0159\u00ed museli b\u00fdt dob\u0159e organizovan\u00ed. Archeologov\u00e9 odhaduj\u00ed, \u017ee v Beni musely \u017e\u00edt desetitis\u00edce lid\u00ed. Konec benisk\u00e9 civilizace nastal zhruba p\u0159ed p\u011bti sty lety. Jist\u011b ne n\u00e1hodou v obdob\u00ed, kdy do Ji\u017en\u00ed Ameriky pronikli Evropan\u00e9 s novou v\u00edrou, \u017eelezem, st\u0159eln\u00fdmi zbran\u011bmi a infek\u010dn\u00edmi chorobami, v\u016f\u010di nim\u017e byli p\u016fvodn\u00ed obyvatel\u00e9 Nov\u00e9ho sv\u011bta prakticky bezmocn\u00ed.<\/p>\n

4. Obrazce v S\u00fdrii<\/strong><\/p>\n

Kdo namaloval obrovsk\u00e9 obrazce na Arabsk\u00e9m poloostrov\u011b od S\u00fdrie po Sa\u00fadskou Ar\u00e1bii, kde jsou tis\u00edce geoglyf\u016f?<\/p>\n

Obrovsk\u00e9 kresby byly nalezeny na St\u0159edn\u00edm V\u00fdchod\u011b d\u00edky leteck\u00fdm sn\u00edmk\u016fm a satelitn\u00ed technologii pro mapov\u00e1n\u00ed.
\nByly objeveny geoglyfy podobn\u00e9 peru\u00e1nsk\u00fdm v Nazce.<\/p>\n

P\u0159ipome\u0148me, \u017ee ob\u0159\u00ed kresby na peru\u00e1nsk\u00e9 Nazce \u2013 podivn\u00e1 zv\u00ed\u0159ata a rostliny \u2013 vid\u011bli poprv\u00e9 piloti v roce 1920. Zn\u00e1m\u00fdmi se staly od roku 1947, d\u00edky americk\u00e9mu historikovi Paulu Kosokovi (1896-1959), kter\u00fd publikoval s\u00e9rii fotografi\u00ed po\u0159\u00edzen\u00fdch z pta\u010d\u00ed perspektivy.
\nBl\u00edzkov\u00fdchodn\u00ed obrazce se t\u00e1hnou od S\u00fdrie do Sa\u00fadsk\u00e9 Ar\u00e1bie, a jsou tak\u00e9 vid\u011bt jen z v\u00fd\u0161ky. Jen v Jord\u00e1nsku jich jsou tis\u00edce. To je v\u00edc ne\u017e v cel\u00e9m \u00fadol\u00ed Nazca.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Geoglyfy jsou velmi rozmanit\u00e9, ale maj\u00ed jeden spole\u010dn\u00fd prvek: kruh s „paprsky“ uvnit\u0159. V\u011bdci se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee jsou star\u00e9 asi dva tis\u00edce let. Zpravidla se tati „kola“ nach\u00e1z\u00ed na l\u00e1vov\u00fdch pol\u00edch. Pr\u016fm\u011br se pohybuje od 25 – 70 m.<\/p>\n

Jde o o mal\u00e9 kamenn\u00e9 pyramidy a tajemn\u00e9 zdi, kter\u00e9 jsou rozpt\u00fdleny po krajin\u011b, bez zjevn\u00fdch zn\u00e1mek praktick\u00e9ho vyu\u017eit\u00ed.<\/p>\n

Jde o mal\u00e9 pyramidy, postaven\u00e9 z kamene, n\u011bkdy zasahuj\u00edc\u00ed do obvodu „kol“, a n\u011bkdy se nach\u00e1z\u00ed mezi „loukot\u011bmi“.<\/p>\n

Odborn\u00edci se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee m\u011bly ozna\u010dovat m\u00edsta hrob\u016f a \u201ekola\u201c m\u011bla plnit \u00falohu jak\u00e9hosi pl\u00e1nu h\u0159bitova.<\/p>\n

Ale co opravdu znamenaj\u00ed \u2013 to nen\u00ed jasn\u00e9.<\/p>\n

Nap\u0159\u00edklad v Sa\u00fadsk\u00e9 Ar\u00e1bii byly nalezeny podobn\u00e9 struktury, ale n\u011bkter\u00e9 z nich jsou obd\u00e9ln\u00edkov\u00e9, n\u011bkter\u00e9 kruhy maj\u00ed jen dva „paprsky“, kter\u00e9 jsou zam\u011b\u0159eny na v\u00fdchod a z\u00e1pad Slunce.<\/p>\n

Na geoglyfech v Jord\u00e1nsku a S\u00fdrii je v\u0161ak „paprsk\u016f“ mnoho a nemaj\u00ed, jak se zd\u00e1, astronomick\u00fd \u00fa\u010del.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V \u010dervenci roku 1998 pro\u0161la sd\u011blovac\u00edmi prost\u0159edky zpr\u00e1va o udivuj\u00edc\u00edm objevu.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":450,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[81],"class_list":["post-835","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-geoglyfy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/835","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=835"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/835\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2895,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/835\/revisions\/2895"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/450"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=835"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=835"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=835"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}