{"id":813,"date":"2023-07-26T00:47:29","date_gmt":"2023-07-25T22:47:29","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=813"},"modified":"2023-06-26T21:56:37","modified_gmt":"2023-06-26T19:56:37","slug":"megality-v-dile-mikolase-alse","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/07\/26\/megality-v-dile-mikolase-alse\/","title":{"rendered":"Megality v d\u00edle Mikol\u00e1\u0161e Al\u0161e"},"content":{"rendered":"

Impulsem k p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po megalitech v Al\u0161ov\u011b tvorb\u011b se stal kr\u00e1tk\u00fd \u010dl\u00e1nek Jitky Lenkov\u00e9, publikovan\u00fd v lednu 2010 v elektronick\u00e9m zpravodaji megalitick\u00e9 sekce Klubu psychotroniky a UFO.<\/strong><\/p>\n

Autorka si v\u0161\u00edm\u00e1 menhir\u016f v pozad\u00ed lunety \u017dalov z cyklu Vlast. Ot\u00e1zka, jak\u00e9 objekty tu Ale\u0161 maloval, si ov\u0161em zaslou\u017e\u00ed trochu v\u00edc pozornosti.<\/p>\n

\u017dalov se zachoval ve dvou variant\u00e1ch (nepo\u010d\u00edt\u00e1me-li pracovn\u00ed studie): jako sout\u011b\u017en\u00ed kart\u00f3n a jako kone\u010dn\u00e9 proveden\u00ed n\u00e1st\u011bnn\u00e9 malby ve foyeru N\u00e1rodn\u00edho divadla. V pozad\u00ed obou m\u00edrn\u011b odli\u0161n\u00fdch v\u00fdjev\u016f vid\u00edme r\u016fzn\u00e9 megalitick\u00e9 objekty. Existovaly skute\u010dn\u00e9 p\u0159edlohy?
\nNejprve si mus\u00edme uv\u011bdomit okolnosti vzniku. Kart\u00f3ny pro sout\u011b\u017e na v\u00fdzdobu N\u00e1rodn\u00edho divadla p\u0159edlo\u017eil sedmadvacetilet\u00fd Mikol\u00e1\u0161 Ale\u0161 v roce 1879, jako spole\u010dn\u00e9 d\u00edlo se sv\u00fdm tehdy je\u0161t\u011b p\u0159\u00edtelem (pozd\u011bji rivalem), o t\u0159i roky star\u0161\u00edm a ji\u017e uzn\u00e1van\u00fdm Franti\u0161kem \u017den\u00ed\u0161kem. Kresby se pak do\u010dkaly i nedatovan\u00fdch grafick\u00fdch replik. Pod\u00edl pr\u00e1ce obou um\u011blc\u016f je m\u00edsty sporn\u00fd, av\u0161ak autorem celkov\u00e9 koncepce je prokazateln\u011b Ale\u0161, a pr\u00e1v\u011b v p\u0159\u00edpad\u011b \u017dalova se u\u017e podle charakteristick\u00e9ho rukopisu pozn\u00e1, \u017ee kart\u00f3n je zcela jeho d\u00edlem. Realizace maleb v\u0161ak trvala dal\u0161\u00ed dva roky a Ale\u0161 byl z fin\u00e1ln\u00ed f\u00e1ze nep\u011bkn\u00fdm zp\u016fsobem odvol\u00e1n. A\u010dkoli je tedy pr\u00e1v\u011b na \u017dalovu jako na z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 lunet\u011b cel\u00e9ho cyklu podeps\u00e1n, kone\u010dn\u00e9 proveden\u00ed je sp\u00ed\u0161e d\u00edlem \u017den\u00ed\u0161kov\u00fdm. To m\u016f\u017ee b\u00fdt mj. jedn\u00edm z d\u016fle\u017eit\u00fdch moment\u016f geneze megalit\u016f v pozad\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Odli\u0161nost malby od n\u00e1\u010drtku je z\u0159eteln\u011b v\u00fdsledkem kompromis\u016f, nikoli zn\u00e1mkou um\u011bleck\u00e9ho dozr\u00e1n\u00ed d\u00edla. V\u00fdjev z\u016fst\u00e1v\u00e1 stejn\u00fd: pochmurn\u011b kr\u00e1sn\u00e1 a p\u0159\u00edsn\u00e1 bohyn\u011b smrti Morana (Al\u0161ovi pr\u00fd st\u00e1vala modelem jak\u00e1si mlad\u00e1 cik\u00e1nka) ukazuje skl\u00ed\u010den\u00e9mu hrdinovi sm\u011br i povinnost odchodu z tohoto sv\u011bta kamsi do z\u00e1hrob\u00ed, do krajiny mohyl a n\u00e1hrobn\u00edch st\u00e9l. Proto ony megality. Pro\u010d ale v ka\u017ed\u00e9 verzi jin\u00e9?<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

V\u00edme, \u017ee Al\u0161e fascinovala archeologie. \u010c\u00e1st jeho sb\u00edrky byla vystavena v letohr\u00e1dku Hv\u011bzda a obsahuje i n\u011bkolik skute\u010dn\u011b p\u011bkn\u00fdch n\u00e1lez\u016f. K prav\u011bku ov\u0161em p\u0159istupoval po sv\u00e9m, nad exaktnost v\u011bdeck\u00fdch poznatk\u016f mu byla tv\u016fr\u010d\u00ed imaginace v duchu vlasteneck\u00e9ho romantismu. A tak t\u0159eba pr\u00e1v\u011b v m\u00fdticky \u201epraslovansk\u00fdch\u201c v\u00fdjevech z v\u00fdzdoby N\u00e1rodn\u00edho divadla najdeme krom\u011b zobrazen\u00ed skute\u010dn\u00fdch slovansk\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f nap\u0159. i sm\u011bsici artefakt\u016f z eneolitu, kultury knov\u00edzsk\u00e9, \u00fan\u011btick\u00e9, doby hal\u0161tatsk\u00e9 a dokonce bronzov\u00e9 so\u0161ky \u00fadajn\u011b nalezen\u00e9 v N\u011bmecku, je\u017e byly zanedlouho usv\u011bd\u010deny jako pad\u011blky. Um\u011bleck\u00e1 licence tu v\u00edt\u011bz\u00ed nad autenticitou. Ale\u0161 pravd\u011bpodobn\u011b musel v\u011bd\u011bt, \u017ee prav\u011bk\u00e9 os\u00eddlen\u00ed \u010desk\u00e9ho \u00fazem\u00ed nem\u011blo se Slovany nic spole\u010dn\u00e9ho. P\u0159esto se jeho okouzlen\u00ed prehistori\u00ed (a ov\u0161em i histori\u00ed) ve spojitosti s vlasteneck\u00fdm c\u00edt\u011bn\u00edm d\u00e1 docela dob\u0159e pochopit.<\/p>\n

Odtud poch\u00e1z\u00ed i my\u0161lenkov\u00fd z\u00e1klad \u017dalova. Ale\u0161 spolu s V\u00e1clavem Bro\u017e\u00edkem pob\u00fdval a tvo\u0159il na Brandejsov\u011b statku v Suchdole u Prahy (dne\u0161n\u00ed \u010d\u00e1st Prahy 6), v oblasti \u010detn\u00fdch lokalit prav\u011bk\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed. Pr\u00e1v\u011b v t\u00e9 dob\u011b l\u00e9ka\u0159 a archeolog \u010cen\u011bk R\u00fdzner v bl\u00edzkosti odkryl a popsal poh\u0159ebi\u0161t\u011b \u00fan\u011btick\u00e9 kultury, co\u017e se setkalo i se z\u00e1jmem ve\u0159ejnosti. A tak u\u017e s\u00e1m n\u00e1zev obce \u017dalov, dne\u0161n\u00ed m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1sti Roztok u Prahy, si mal\u00ed\u0159 etymologicky spojil s prav\u011bk\u00fdmi poh\u0159ebi\u0161ti, toti\u017e jako prad\u00e1vn\u00e9 m\u00edsto \u017ealu. P\u0159\u00edpadnou spojitost s Moranou evokovala i nedalek\u00e1 Podmor\u00e1\u0148. Ponechme stranou ot\u00e1zku, nakolik byly tyto dedukce opodstatn\u011bn\u00e9, ka\u017edop\u00e1dn\u011b ale dob\u0159e zapadaly do um\u011blcovy ideov\u00e9 koncepce.<\/p>\n

Na sout\u011b\u017en\u00edm kart\u00f3nu je megalitick\u00e9 pozad\u00ed v\u00fdrazn\u011b jednodu\u0161\u0161\u00ed a p\u0159esto sugestivn\u00ed. Omezuje se na prav\u00fd roh lunety, zat\u00edmco lev\u00e1 strana je vypln\u011bna jen jakousi mlhou. Vid\u00edme tu cestu miz\u00edc\u00ed v \u00fa\u017elabin\u011b lemovan\u00e9 nesouvislou hradbou z p\u011bti vzty\u010den\u00fdch kamen\u016f, kter\u00e1 jakoby odd\u011blovala n\u00e1\u0161 sv\u011bt od mystick\u00e9ho z\u00e1hrob\u00ed. Kameny maj\u00ed ur\u010dit\u011b p\u0159ipom\u00ednat n\u00e1hrobn\u00ed st\u00e9ly, av\u0161ak v um\u011blcov\u011b vizi nejde o vyobrazen\u00ed poh\u0159ebi\u0161t\u011b, ale pr\u00e1v\u011b o onu symboliku odchodu do jin\u00fdch sv\u011bt\u016f. Mus\u00edme obdivovat Al\u0161ovo mistrovstv\u00ed, kdy n\u011bkolika \u010darami a nen\u00e1ro\u010dnou barevnou kompozic\u00ed vyj\u00e1d\u0159il hlubok\u00fd existenci\u00e1ln\u00ed obsah.<\/p>\n

Je velmi pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee Ale\u0161 za sv\u00e9ho suchdolsk\u00e9ho pobytu poznal i domn\u011bl\u00e9 menhiry v severn\u00edm okol\u00ed Prahy, kde mu byl geograficky nejbl\u00ed\u017ee k\u00e1men u Horom\u011b\u0159ic (\u017ee jej asi znal, dozv\u00edme se i d\u00e1le) a snad tak\u00e9 dnes zanikl\u00fd menhir u Lib\u010dic nad Vltavou. To v\u0161ak byly jen jednotliv\u00e9, pom\u011brn\u011b mal\u00e9 kameny. Souvislej\u0161\u00ed \u0159ada pravd\u011bpodobn\u00fdch menhir\u016f se nab\u00edz\u00ed v Al\u0161ov\u011b potenci\u00e1ln\u00edm okruhu jedin\u00e1, u poln\u00ed cesty nedaleko obce Ledce na Sl\u00e1nsku. Je\u0161t\u011b p\u0159ed rokem 2003 tu existovala skupina nejm\u00e9n\u011b \u0161esti (p\u016fvodn\u011b asi \u010dtrn\u00e1cti) p\u00edskovcov\u00fdch kamen\u016f, kter\u00e9 jsou jako menhiry vyzna\u010deny i v turistick\u00fdch map\u00e1ch. Bohu\u017eel, po ter\u00e9nn\u00edch \u00faprav\u00e1ch se tu daj\u00ed naj\u00edt jen asi \u010dty\u0159i sporn\u00e9 v\u011bt\u0161\u00ed kameny, z nich dva vyvr\u00e1cen\u00e9. Nen\u00ed vylou\u010deno, \u017ee pr\u00e1v\u011b tuto skupinu, je\u0161t\u011b v pln\u00e9 kr\u00e1se, si mlad\u00fd Ale\u0161 na toulk\u00e1ch \u010deskou krajinou na\u010drtl nebo zapamatoval a pak voln\u011b pou\u017eil do pozad\u00ed \u017dalova. P\u0159ibli\u017en\u011b by tomu odpov\u00eddaly i tvary.<\/p>\n

Ale m\u016f\u017ee to b\u00fdt i produkt fantazie, zmno\u017een\u00ed a zobecn\u011bn\u00ed menhiru, kter\u00fd mal\u00ed\u0159 ve skute\u010dnosti vid\u011bl na \u010desk\u00e9m \u00fazem\u00ed jen jako solit\u00e9rn\u00ed objekt, ale o n\u011bm\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee se na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech Evropy vyskytuje i ve skupin\u00e1ch. \u017de je to sp\u00ed\u0161e v germ\u00e1nsk\u00fdch zem\u00edch, nebylo jak se zd\u00e1 ani pro zan\u00edcen\u00e9ho vlastence podstatn\u00e9.<\/p>\n

Nebo jsou menhiry \u017den\u00ed\u0161kov\u00fdm p\u0159\u00edsp\u011bvkem? Tento um\u011blec nedlouho p\u0159edt\u00edm pob\u00fdval v Pa\u0159\u00ed\u017ei a je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve uskute\u010dnil cestu do Belgie. U pob\u0159e\u017e\u00ed Bretan\u011b i Normandie mohl vid\u011bt menhiry v \u0159ad\u00e1ch, mo\u017en\u00e1 kr\u00e1tce nav\u0161t\u00edvil i zn\u00e1m\u00fd Carnac. A pokud ne, mohl o n\u011bm alespo\u0148 v\u011bd\u011bt. V sedmdes\u00e1t\u00fdch letech 19. stolet\u00ed se u\u017e i objekty tohoto druhu objevovaly na pohlednic\u00edch, v \u010dasopisech a v turistick\u00fdch pr\u016fvodc\u00edch, v\u011bt\u0161inou jako litografie nebo rytiny. St\u00e1valy se i p\u0159edlohou mal\u00ed\u0159sk\u00e9 tvorby, zvl\u00e1\u0161\u0165 v obdob\u00ed nastupuj\u00edc\u00edho symbolismu.<\/p>\n

\u017den\u00ed\u0161ek se s nimi mohl ve Francii setkat t\u0159eba i zprost\u0159edkovan\u011b, jejich vyobrazen\u00ed Al\u0161ovi uk\u00e1zat nebo je s\u00e1m na\u010drtnout. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b je Ale\u0161 na vlastn\u00ed o\u010di vid\u011bt nemohl, proto\u017ee do t\u00e9 doby podnikl jedinou v\u011bt\u0161\u00ed zahrani\u010dn\u00ed cestu, a to rovn\u011b\u017e s \u017den\u00ed\u0161kem, do It\u00e1lie.<\/p>\n

Pozoruhodn\u00e9 je i to, \u017ee v pozd\u011bj\u0161\u00edm grafick\u00e9m zpracov\u00e1n\u00ed n\u00e1vrhu jsou menhiry trochu jinak rozm\u00edst\u011bn\u00e9, m\u00e9n\u011b uspo\u0159\u00e1dan\u00e9, a \u017ee z\u0159eteln\u011bji lemuj\u00ed z\u00e1krut cesty. Bylo to snad u\u017e na z\u00e1klad\u011b pozn\u00e1n\u00ed, \u017ee rovn\u00e9 kamenn\u00e9 \u0159ady nebyly pro \u010deskou prehistorii typick\u00e9?
\nJe\u0161t\u011b slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed je to s pozad\u00edm kone\u010dn\u00e9 verze malby. Pokud by toti\u017e \u0161lo o vyobrazen\u00ed reality, pak to rozhodn\u011b nen\u00ed realita \u010desk\u00e1 ani slovansk\u00e1. Zde se u\u017e ka\u017edop\u00e1dn\u011b setk\u00e1v\u00e1me s megalitickou kulturou v prav\u00e9m slova smyslu.<\/p>\n

Kamenn\u00e9 objekty jsou tentokr\u00e1t v obou roz\u00edch lunety. Vpravo cesta miz\u00ed v br\u00e1n\u011b s hrub\u00fdm p\u0159ekladem, z n\u00ed\u017e se na prav\u00e9m okraji ty\u010d\u00ed op\u011bt menhir, tentokr\u00e1t naklon\u011bn\u00fd k lev\u00e9 stran\u011b. \u00daklon m\u00e1 jedin\u00fd praktick\u00fd \u00fa\u010del: kop\u00edrov\u00e1n\u00ed okraje lunety. Na opa\u010dnou stranu br\u00e1ny jej asi mal\u00ed\u0159 um\u00eds\u0165ovat necht\u011bl z kompozi\u010dn\u00edch d\u016fvod\u016f. Pak ov\u0161em z\u016fst\u00e1v\u00e1 ot\u00e1zkou, pro\u010d v\u016fbec jej do malby zasadil. M\u00e1 snad b\u00fdt ur\u010ditou reminiscenc\u00ed kamen\u016f z p\u016fvodn\u00edho kart\u00f3nu? Nen\u00ed to vylou\u010den\u00e9. Anebo jde o \u010dist\u011b v\u00fdtvarn\u00fd prvek vertik\u00e1ly, kter\u00e1 by tu jinak chyb\u011bla.
\nD\u016fle\u017eit\u00e9 je, \u017ee cel\u00fd objekt vyvol\u00e1v\u00e1 dojem autenticity. Motiv br\u00e1ny, nav\u00edc s oran\u017eov\u011b zabarvenou oblohou v pozad\u00ed, je pak je\u0161t\u011b \u010diteln\u011bj\u0161\u00edm symbolem odchodu do jin\u00e9, tajemn\u00e9 dimenze. Hra sv\u011btel m\u016f\u017ee b\u00fdt z\u00e1padem slunce, ale i nov\u00fdm \u00fasvitem, vyj\u00e1d\u0159en\u00edm smutku i nad\u011bje. Op\u011bt mus\u00edme obdivovat hlubokou symboliku obrazu a jej\u00ed sugestivn\u00ed pod\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Vlevo pak vid\u00edme \u201ekrajinu mohyl\u201c, t\u0159i obliny s vy\u010dn\u00edvaj\u00edc\u00edmi st\u00e9lami na vrcholech. Snad je to mysteri\u00f3zn\u00ed parafr\u00e1ze \u010desk\u00e9 krajiny, o \u010dem\u017e by mohla sv\u011bd\u010dit \u00fast\u0159edn\u00ed mohyla s dv\u011bma kameny, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed siluetu hradu Trosky (kterou Ale\u0161 vkomponoval i do dal\u0161\u00edch lunet Jizera a Dv\u016fr Kr\u00e1lov\u00e9). Celkov\u00e1 kompozice obr\u00e1\u017e\u00ed mj. tvary \u010cesk\u00e9ho St\u0159edoho\u0159\u00ed. Nen\u00ed ov\u0161em vylou\u010dena ani pouh\u00e1 n\u00e1hoda, proto\u017ee stejn\u011b tak dob\u0159e (ne-li je\u0161t\u011b z\u0159eteln\u011bji) bychom tu na\u0161li i siluety skal v Monument Valley v Utahu a vybavila by se n\u00e1m naopak asociace s Al\u0161ov\u00fdm cyklem kreseb v\u011bnovan\u00fdch Indi\u00e1n\u016fm. St\u00e9ly jsou zde t\u0159i: krom\u011b centr\u00e1ln\u00ed dvojice je\u0161t\u011b solit\u00e9r na mohyle vpravo.<\/p>\n

Vzd\u00e1len\u00fd k\u00e1men zcela vlevo se d\u00e1 sp\u00ed\u0161e tu\u0161it.<\/p>\n

Vnesl tyto prvky do obrazu \u017den\u00ed\u0161ek? Probl\u00e9m je v tom, \u017ee asi i na cest\u00e1ch je t\u011b\u017eko mohl s\u00e1m spat\u0159it. Vzty\u010den\u00e9 kameny na mohyl\u00e1ch se daj\u00ed vid\u011bt ve skandin\u00e1vsk\u00fdch zem\u00edch, nejv\u00edce ve \u0160v\u00e9dsku, a poch\u00e1zej\u00ed ov\u0161em vesm\u011bs a\u017e z \u00e9ry Viking\u016f. Stejn\u011b tak a\u017e na evropsk\u00e9m severu, ale v je\u0161t\u011b vyhran\u011bn\u011bj\u0161\u00ed podob\u011b na britsk\u00fdch ostrovech, se setk\u00e1me s kamenn\u00fdm p\u0159ekladem, \u010dasto tvo\u0159\u00edc\u00edm vstup do vnit\u0159n\u00edch prostor mohyly. To v\u0161echno ov\u0161em byly oblasti, kam se z tehdej\u0161\u00edho Rakouska p\u0159\u00edli\u0161 necestovalo. Kdy\u017e si odmysl\u00edme je\u0161t\u011b prav\u011bk\u00e9 svatyn\u011b na Pyrenejsk\u00e9m poloostrov\u011b nebo na tehdy velmi exotick\u00e9 Malt\u011b (a\u010dkoli pr\u00e1v\u011b ony by byly tvarov\u011b nejbli\u017e\u0161\u00ed), zb\u00fdv\u00e1 u\u017e jen jedin\u00e1 mo\u017enost. Je to sever N\u011bmecka se sice sporadick\u00fdmi, ale p\u016fsobiv\u00fdmi menhiry a p\u0159edev\u0161\u00edm dolmeny. Jinak m\u016f\u017ee j\u00edt zas jen o zprost\u0159edkovan\u00e9 zobrazen\u00ed, k n\u011bmu\u017e se nab\u00edzely r\u016fzn\u00e9 mo\u017enosti.<\/p>\n

Na realizaci lunet se ale ve fin\u00e1le pod\u00edleli i jin\u00ed mal\u00ed\u0159i. Sotva u\u017e zjist\u00edme, zda ciz\u00ed objekty do prav\u011bk\u00e9 \u010desk\u00e9 krajiny nevnesl je\u0161t\u011b n\u011bkdo dal\u0161\u00ed, kdo se s nimi mohl autenticky setkat. Nen\u00ed bez zaj\u00edmavosti, \u017ee dolmen se jako dominantn\u00ed motiv objevil i v symbolistick\u00e9m obraze Poutn\u00edk, kter\u00fd vytvo\u0159il pozd\u011bj\u0161\u00ed \u017den\u00ed\u0161k\u016fv \u017e\u00e1k Arno\u0161t Hofbauer (1869 \u2013 1944). Tomu v\u0161ak v dob\u011b dokon\u010den\u00ed cyklu Vlast bylo teprve dvan\u00e1ct let.<\/p>\n

Malba n\u00e1s nicm\u00e9n\u011b znovu p\u0159esv\u011bd\u010duje, jak dobov\u011b romantizuj\u00edc\u00ed vize tajemn\u00e9 minulosti jednozna\u010dn\u011b v\u00edt\u011bzila nad n\u00e1rodn\u00edm purismem.<\/p>\n

Megality v pozad\u00ed \u017dalova v\u0161ak nebyly jedin\u00fdmi z\u00e1hadn\u00fdmi kameny, kter\u00e9 kdy Ale\u0161 vyobrazil. U\u017e v\u00edme, \u017ee za pobytu v Suchdole snad poznal k\u00e1men u Horom\u011b\u0159ic (a bylo by dokonce nepravd\u011bpodobn\u00e9, kdyby na n\u011bj d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji nenarazil) a ten se mohl st\u00e1t p\u0159edlohou \u010di inspirac\u00ed pro dal\u0161\u00ed d\u00edlo.<\/p>\n

Jde o obraz U hrobu bo\u017e\u00edho bojovn\u00edka (pop\u0159. t\u00e9\u017e Nad hrobem bo\u017e\u00edho bojovn\u00edka), kter\u00fd se rovn\u011b\u017e zachoval ve dvou odli\u0161n\u00fdch replik\u00e1ch: jako olejomalba z roku 1877 a jako grafika z roku 1881 (tedy vytvo\u0159en\u00e1 sou\u010dasn\u011b s dokon\u010den\u00edm cyklu Vlast). Op\u011bt jde o podobn\u00fd, ne v\u0161ak identick\u00fd v\u00fdjev: husita na koni \u010di s kon\u011bm se skl\u00e1n\u00ed nad neopracovan\u00fdm kamenem se symbolem kalicha, zat\u00edmco v pozad\u00ed sledujeme t\u00e1hnouc\u00ed vojsko. V p\u0159\u00edpad\u011b olejomalby v\u0161ak jde o zimn\u00ed v\u00fdjev a k\u00e1men je tu dopln\u011bn je\u0161t\u011b dv\u011bma d\u0159ev\u011bn\u00fdmi k\u0159\u00ed\u017ei.<\/p>\n

Podobnost s objektem u Horom\u011b\u0159ic vykazuje p\u0159edev\u0161\u00edm k\u00e1men na grafick\u00e9m listu, tedy o \u010dty\u0159i roky mlad\u0161\u00ed. Objekt na star\u0161\u00ed malb\u011b je v\u00fdrazn\u011b men\u0161\u00ed i m\u00e9n\u011b pravideln\u00fd, ani zde se ale nezap\u0159e podobnost s n\u011bkter\u00fdmi domn\u011bl\u00fdmi menhiry na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech \u010cech.<\/p>\n

Nev\u00edme ov\u0161em, jak problematick\u00fd menhir u Horom\u011b\u0159ic v Al\u0161ov\u011b dob\u011b vypadal. Sou\u010dasn\u00fd k\u00e1men podle n\u011bkter\u00fdch n\u00e1zor\u016f nen\u00ed p\u016fvodn\u00ed, do\u010dteme se i neur\u010dit\u00e9 zpr\u00e1vy, \u017ee byl v\u011bt\u0161\u00ed a kdysi zakon\u010den\u00fd kamennou hlavou. Ta u\u017e v 70.-80. letech 19. stolet\u00ed nemusela existovat. Co ale v\u00fdrazn\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1 horom\u011b\u0159ickou lokalitu, to nen\u00ed ani tak tvar, jako sp\u00ed\u0161 um\u00edst\u011bn\u00ed pod vzrostl\u00fdm stromem. U Al\u0161e je to borovice, dnes jej najdeme pod l\u00edpou. Vyobrazen\u00fd k\u00e1men je tak\u00e9 v\u00fdrazn\u011b robustn\u011bj\u0161\u00ed, jak dokazuje porovn\u00e1n\u00ed s aktu\u00e1ln\u00edm stavem domn\u011bl\u00e9ho menhiru.<\/p>\n

Je mo\u017en\u00e9, \u017ee v prvn\u00ed verzi obrazu pou\u017eil mal\u00ed\u0159 kamenn\u00fd objekt z jin\u00e9, dnes t\u011b\u017eko zjistiteln\u00e9 lokality. V\u00edme, \u017ee podobn\u00e9 se vyskytuj\u00ed nap\u0159. i na Al\u0161ov\u011b rodn\u00e9m Pr\u00e1che\u0148sku. Kdy\u017e se pak rozhodl pro grafickou repliku, pravd\u011bpodobn\u011b ji\u017e k\u00e1men u Horom\u011b\u0159ic znal. Ten jej mohl zaujmout zasazen\u00edm do krajiny a nakonec i celkov\u00fdm tvarem. V\u011bt\u0161\u00ed monumentalita, ne\u017e jak\u00e1 odpov\u00edd\u00e1 skute\u010dnosti, pak mohla b\u00fdt op\u011bt jen produktem tv\u016fr\u010d\u00ed fantazie.<\/p>\n

Hled\u00e1n\u00ed \u201etajemn\u00fdch kamen\u016f\u201c v Al\u0161ov\u011b tvorb\u011b odhal\u00ed m\u00e1lo zn\u00e1m\u00e9 faktografick\u00e9 souvislosti. To podstatn\u00e9 v\u0161ak nejsou samy kamenn\u00e9 rekvizity, by\u0165 sebezaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed, ale to, jak s nimi um\u011blec dok\u00e1zal nalo\u017eit. A tady se znovu a znovu mus\u00edme poklonit p\u0159ed Al\u0161ovou genialitou, kter\u00e1 kamenn\u00fdm objekt\u016fm \u2013 a\u0165 u\u017e jsou ve st\u0159edu z\u00e1jmu nebo \u201ejen\u201c v pozad\u00ed \u2013 prop\u016fj\u010dila sv\u00e9bytn\u00fd \u017eivot a nitern\u00fd symbolick\u00fd obsah.<\/p>\n

RNDr. Ji\u0159\u00ed Slouka<\/p>\n

Obr\u00e1zky:<\/p>\n

1. Detail sout\u011b\u017en\u00edho kart\u00f3nu \u017dalov, prav\u00fd okraj lunety s menhiry v pozad\u00ed.
\n2. Celkov\u00fd pohled na cestu u obce Ledce se zbytky problematick\u00e9 \u0159ady menhir\u016f, stav z roku 2008. Foto J. Slouka.
\n3. Nedatovan\u00e1 grafika podle sout\u011b\u017en\u00edho kart\u00f3nu.
\n4. Detail prav\u00e9 strany definitivn\u00edho proveden\u00ed lunety \u017dalov, pozad\u00ed s megalitickou br\u00e1nou.
\n5. Detail lev\u00e9ho okraje t\u00e9\u017ee verze, mohyly se st\u00e9lami.
\n6. U hrobu bo\u017e\u00edho bojovn\u00edka, olejomalba z roku 1877.
\n7. U hrobu bo\u017e\u00edho bojovn\u00edka, grafick\u00fd list z roku 1881.
\n8. Domn\u011bl\u00fd menhir u Horom\u011b\u0159ic, stav z roku 2007. Foto J. Slouka.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Impulsem k p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po megalitech v Al\u0161ov\u011b tvorb\u011b se stal kr\u00e1tk\u00fd \u010dl\u00e1nek Jitky Lenkov\u00e9, publikovan\u00fd v lednu 2010 v elektronick\u00e9m<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":566,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[80],"class_list":["post-813","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-megalit"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/813","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=813"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/813\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":816,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/813\/revisions\/816"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/566"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=813"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=813"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=813"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}