{"id":787,"date":"2023-06-23T00:31:20","date_gmt":"2023-06-22T22:31:20","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=787"},"modified":"2023-06-21T00:15:51","modified_gmt":"2023-06-20T22:15:51","slug":"smirci-krize","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/06\/23\/smirci-krize\/","title":{"rendered":"Sm\u00edr\u010d\u00ed k\u0159\u00ed\u017ee"},"content":{"rendered":"

… sou\u010dasn\u00fd stav pozn\u00e1n\u00ed<\/strong> <\/p>\n

Od roku 1983 pracuje p\u0159i a\u0161sk\u00e9m muzeu Spole\u010dnost pro v\u00fdzkum kamenn\u00fdch k\u0159\u00ed\u017e\u016f. Tato skupina dobrovoln\u00fdch pracovn\u00edk\u016f vybudovala centr\u00e1ln\u00ed (republikovou) evidenci kamenn\u00fdch k\u0159\u00ed\u017e\u016f, kter\u00e1 v sou\u010dasnosti obsahuje v\u00edce ne\u017e 2350 popis\u016f s fotografickou dokumentac\u00ed, z toho 2020 objekt\u016f existuj\u00edc\u00edch ve 20. stolet\u00ed. V tom je zahrnuto 280 objekt\u016f za posledn\u00edch sto let ztracen\u00fdch. (1) Mimo to soust\u0159edila katalog t\u00e9m\u011b\u0159 1700 v\u00fdst\u0159i\u017ek\u016f kopi\u00ed \u010dl\u00e1nk\u016f, publikac\u00ed a rukopis\u016f o sm\u00edr\u010d\u00edch k\u0159\u00ed\u017e\u00edch a k t\u00e9to knihovn\u011b uspo\u0159\u00e1dala katalog.<\/p>\n

POPIS KAMENN\u00ddCH K\u0158\u00cd\u017d\u016e<\/strong><\/p>\n

Mezi drobn\u00fdmi pam\u00e1tkami v p\u0159\u00edrod\u011b zauj\u00edmaj\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed postaven\u00ed kamenn\u00e9 k\u0159\u00ed\u017ee, u n\u00e1s v\u011bt\u0161inou naz\u00fdvan\u00e9 sm\u00edr\u010d\u00edmi k\u0159\u00ed\u017ei. Jsou zhotoveny z jednoho kusu kamene a jejich podoba odpov\u00edd\u00e1 rozd\u00edln\u00e9 \u0159emesln\u00e9 dovednosti tv\u016frce. N\u011bkdy jde jen o kameny p\u0159izp\u016fsoben\u00e9 n\u011bkolika \u00fadery sek\u00e1\u010dem do tvaru k\u0159\u00ed\u017ee, jindy prozrazuj\u00ed ji\u017e vysokou profesion\u00e1ln\u00ed \u00farove\u0148 pr\u00e1ce kamen\u00edka. Necel\u00e1 polovina k\u0159\u00ed\u017e\u016f je je\u0161t\u011b opat\u0159ena vysekan\u00fdm obrazem k\u0159\u00ed\u017ee, n\u00e1\u0159ad\u00ed nebo zbran\u011b, nebo kr\u00e1tk\u00fdm textem a letopo\u010dtem.
\nV\u00fdzdoba, v\u00fdznam vysekan\u00fdch n\u00e1pis\u016f, m\u00edstn\u00ed pov\u011bsti a tvaroslov\u00ed k\u0159\u00ed\u017e\u016f jsou stejn\u00e9 i u dal\u0161\u00edch druh\u016f kamenn\u00fdch k\u0159\u00ed\u017e\u016f, kter\u00e9 jsou reli\u00e9fn\u011b nebo basreli\u00e9fn\u011b vysek\u00e1ny na ploch\u00fdch \u010dty\u0159\u00faheln\u00edkov\u00fdch nebo kruhov\u00fdch kamenech a kter\u00e9 rovn\u011b\u017e zahrnujeme mezi sm\u00edr\u010d\u00ed k\u0159\u00ed\u017ee.<\/p>\n

V\u00ddVOJ N\u00c1ZOR\u016e NA P\u016eVOD A V\u00ddZNAM KAMENN\u00ddCH K\u0158\u00cd\u017d\u016e<\/p>\n

Prvn\u00ed zm\u00ednky v literatu\u0159e se objevuj\u00ed v polovin\u011b 19. stolet\u00ed v souvislosti se soupisov\u00fdmi akcemi nad\u0161en\u00fdch badatel\u016f soust\u0159ed\u011bn\u00fdch do tehdy vznikaj\u00edc\u00edch muzejn\u00edch a vlastiv\u011bdn\u00fdch spolk\u016f.<\/p>\n

Na Morav\u011b byly kamenn\u00e9 k\u0159\u00ed\u017ee pod vlivem cyrilometod\u011bjsk\u00e9ho mil\u00e9nia d\u00e1v\u00e1ny do souvislosti s cyrilometod\u011bjskou mis\u00ed. Zast\u00e1ncem t\u00e9to teorie byl jeden ze zakladatel\u016f Vlastiv\u011bdn\u00e9ho muzejn\u00edho spolku v Olomouci Jan Havelka. Jeho v\u00fdvody ji\u017e roku 1885 vyvr\u00e1til J. Kalousek \u010dl\u00e1nkem o kontroverz\u00e1ch cyrilometod\u011bjsk\u00fdch, oti\u0161t\u011bn\u00fdm v \u010dasopise Atheneum. P\u0159esto v\u0161ak hypot\u00e9za o p\u016fvodu kamenn\u00fdch k\u0159\u00ed\u017e\u016f z Velk\u00e9 Moravy byla i po smrti prof. Havelky d\u00e1le roz\u0161i\u0159ov\u00e1na jeho n\u00e1sledovn\u00edkem Franti\u0161kem P\u0159ikrylem a v obecn\u00e9m pov\u011bdom\u00ed obyvatel z\u016fstala dodnes.<\/p>\n

Krom\u011b region\u00e1ln\u00ed literatury moravsk\u00e9 vstupuj\u00ed kamenn\u00e9 k\u0159\u00ed\u017ee do literatury n\u011bmeck\u00e9, zejm\u00e9na na \u00fazem\u00ed N\u011bmecka a n\u011bmecky mluv\u00edc\u00edch kraj\u016f Rakousko-Uherska.<\/p>\n

Od roku 1892 d\u00e1v\u00e1 prostor t\u00e9matice kamenn\u00fdch k\u0159\u00ed\u017e\u016f i v t\u00e9 dob\u011b zalo\u017een\u00fd \u010dasopis \u010cesk\u00fd lid, do kter\u00e9ho o k\u0159\u00ed\u017e\u00edch psali: A. \u0160olta, J. Bro\u017e, J. Kr\u00e1l, J. \u0160. Baar a dal\u0161\u00ed. Je\u0161t\u011b v t\u00e9m\u017ee desetilet\u00ed o kamenn\u00fdch k\u0159\u00ed\u017e\u00edch psaly \u010dasopisy Unser Egerland (od roku 1897), Zeitung f\u00fcr \u00d6sterreichische Volkskunde (1897), Mittheilungen der Nordb\u00f6hmischen Exkursions Club (1895) a mnoho dal\u0161\u00edch tiskovin.<\/p>\n

Tato aktivita dob\u0159e zapadala do obecn\u00e9ho r\u00e1mce z\u00e1jmu o pam\u00e1tky (tehdy staro\u017eitnosti) a p\u00e9\u010de rakousko-uhersk\u00e9ho ministerstva kultu a vyu\u010dov\u00e1n\u00ed a od roku 1873 jeho org\u00e1nu \u2013 Centr\u00e1ln\u00ed komise (K.K. Central\u2013Kommission f\u0171r Erforschung und Erhaltung der Kunst und historischen Denkmale).<\/p>\n

Rozpt\u00fdlen\u00fd z\u00e1jem badatel\u016f dostal organiza\u010dn\u00ed z\u00e1kladnu soupisov\u00fdch akc\u00ed v r\u00e1mci soupis\u016f v\u0161ech um\u011bleckohistorick\u00fdch pam\u00e1tek. V pravideln\u011b vyd\u00e1van\u00fdch zpr\u00e1v\u00e1ch Centr\u00e1ln\u00ed komise se objevuj\u00ed soupisy k\u0159\u00ed\u017e\u016f prof. Wilhelma, kter\u00fd za sv\u016fj \u017eivot (1856-1940) soust\u0159edil popisy n\u011bkolika set kamenn\u00fdch k\u0159\u00ed\u017e\u016f a k\u0159\u00ed\u017eov\u00fdch kamen\u016f ze severoz\u00e1padn\u00edch a z\u00e1padn\u00edch \u010cech. On tak\u00e9 jako prvn\u00ed upozornil na zm\u00ednky o kamenn\u00fdch k\u0159\u00ed\u017e\u00edch ve sm\u00edr\u010d\u00edch smlouv\u00e1ch, je\u017e se koncem st\u0159edov\u011bku uzav\u00edraly p\u0159ed m\u011bstsk\u00fdmi \u00fa\u0159ady mezi rodinami ob\u011bti a vraha a t\u00fdkaly se finan\u010dn\u00edho vyrovn\u00e1n\u00ed. Tento oby\u010dej nahradil krevn\u00ed mstu a pozd\u011bji byl kodifikov\u00e1n v m\u011bstsk\u00fdch pr\u00e1vech a platil v na\u0161ich zem\u00edch a\u017e do t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky (Urfus 1992 ve Zpr\u00e1v\u00e1ch Chebsk\u00e9ho muzea a okresn\u00edho archivu \u010d. 2). V pozd\u011bj\u0161\u00edch pr\u00e1vn\u00edch p\u0159edpisech ji\u017e mo\u017enost mimosoudn\u00edho vyrovn\u00e1n\u00ed zakotvena nebyla. V m\u011bstsk\u00fdch knih\u00e1ch v Plzni, Chebu, Kladrubech, Horn\u00edm Slavkov\u011b, Ostrov\u011b nad Oh\u0159\u00ed, Krupce a \u00dast\u00ed nad Labem dodnes existuje asi 30 sm\u00edr\u010d\u00edch smluv, kter\u00e9 mimo jin\u00fdch pokut a pok\u00e1n\u00ed ukl\u00e1daj\u00ed postaven\u00ed kamenn\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee. (2) Proto se v\u017eilo ozna\u010den\u00ed sm\u00edr\u010d\u00ed k\u0159\u00ed\u017e pro v\u0161echny kamenn\u00e9 k\u0159\u00ed\u017ee, k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 kameny a k\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 kola.<\/p>\n

Okolnost, \u017ee bylo nalezeno pouh\u00fdch 30 sm\u00edr\u010d\u00edch listin ukl\u00e1daj\u00edc\u00ed ve v\u011bt\u0161in\u011b dokument\u016f postaven\u00ed kamenn\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee, umo\u017enila vznik n\u011bkolika dal\u0161\u00edch teori\u00ed o posl\u00e1n\u00ed a v\u00fdznamu kamenn\u00fdch k\u0159\u00ed\u017e\u016f.<\/p>\n

1.<\/strong> Teorie hrani\u010dn\u00edch mezn\u00edk\u016f vych\u00e1z\u00ed ze skute\u010dnosti, \u017ee asi t\u0159etina kamenn\u00fdch k\u0159\u00ed\u017e\u016f stoj\u00ed na hranici katastr\u016f. Do t\u00e9to teorie zapad\u00e1 k\u0159\u00ed\u017e U Maraka nedaleko A\u0161e, kter\u00fd byl postaven roku 1290 na hranici nov\u011b z\u0159\u00edzen\u00e9 a\u0161sk\u00e9 farnosti a listina k n\u011bmu je ulo\u017eena v m\u011bstsk\u00e9m archivu v Plauen (SRN).<\/p>\n

2.<\/strong> Teorie zna\u010den\u00ed st\u0159edov\u011bk\u00fdch cest nebere v \u00favahu okolnost, \u017ee k\u0159\u00ed\u017ee mohly plnit svou funkci jen na frekventovan\u00fdch m\u00edstech, co\u017e byly ve\u0159ejn\u00e9 cesty.<\/p>\n

3.<\/strong> Teorie v\u00fdstra\u017en\u00fdch znamen\u00ed. Um\u00edst\u011bn\u00ed objektu a vysekan\u00fd obrazec na n\u011bm \u2013 \u0161ibenice, poprav\u010d\u00ed me\u010d, u\u0165at\u00e1 ruka a pod \u2013 maj\u00ed varovat pocestn\u00e9ho p\u0159ed ne\u010destn\u00fdm \u010dinem nebo upozornit kupce na povinnost zaplatit clo (prvn\u00ed zm\u00ednky u Gnirse roku 1933)<\/p>\n

4.<\/strong> Teorie kultu mrtv\u00fdch. Sedl\u00e1k v publikaci Z\u00e1hadn\u00e9 k\u0159\u00ed\u017ee z roku 1969 se domn\u00edv\u00e1, \u017ee lze vysledovat souvislost mezi kameny vzty\u010den\u00fdmi na po\u010dest padl\u00e9ho keltsk\u00e9ho bojovn\u00edka (3), \u0159\u00edmsk\u00fdmi st\u00e9lami a k\u0159es\u0165ansk\u00fdmi symboly kamenn\u00fdch k\u0159\u00ed\u017e\u016f.<\/p>\n

IKONOGRAFIE K\u0158\u00cd\u017d\u016e<\/strong><\/p>\n

Necel\u00e1 polovina sm\u00edr\u010d\u00edch k\u0159\u00ed\u017e\u016f je opat\u0159ena petroglyfem. Na kamenech nach\u00e1z\u00edme obrazce n\u00e1\u0159ad\u00ed, znamenaj\u00edc\u00ed z\u0159ejm\u011b profesi \u010dlov\u011bka, kter\u00fd vstoupil do ud\u00e1losti, je\u017e se sm\u00edr\u010d\u00edho k\u0159\u00ed\u017ee t\u00fdkala. \u010cast\u00fdm motivem je sekera, d\u00e1le n\u016f\u017e, kladivo, ml\u00e1tek, ru\u010dn\u00ed v\u0159eteno, kolovratov\u00e9 v\u0159eteno, soukenick\u00e9 n\u016f\u017eky, soukenick\u00e1 st\u0159ela, tkalcovsk\u00fd \u010dlunek, krej\u010dovsk\u00e9 n\u016f\u017eky a kle\u0161t\u011b. V jednotliv\u00fdch p\u0159\u00edpadech se objevuje \u017eehli\u010dka, pluh a v\u016fz s rejdem.<\/p>\n

Zbran\u011b snad symbolizuj\u00ed vra\u017eedn\u00fd p\u0159edm\u011bt. Nej\u010dast\u011bji jsou zastoupeny chladn\u00e9 zbran\u011b v\u0161ech typ\u016f, v n\u011bkolika p\u0159\u00edpadech ku\u0161e, v n\u011bkolika p\u0159\u00edpadech jezdeck\u00e1 pistole a pu\u0161ka.<\/p>\n

Vysekan\u00e9 k\u0159\u00ed\u017ee dopl\u0148uj\u00ed trojrozm\u011brn\u00e9 objekty a \u010dasto se opakovan\u011b objevuj\u00ed na ramenech k\u0159\u00ed\u017e\u016f, nebo v jednotliv\u00fdch pol\u00edch k\u0159\u00ed\u017eov\u00fdch kamen\u016f.<\/p>\n

Letopo\u010dty a n\u00e1pisy jsou \u010dast\u011bji n\u011bmeck\u00e9, na Morav\u011b a ve vnit\u0159n\u00edch \u010cech\u00e1ch \u010desk\u00e9. Latinsk\u00fd n\u00e1pis nalezen nebyl. Obsahem text\u016f je poru\u010den\u00ed du\u0161e zabit\u00e9ho bohu nebo kr\u00e1tk\u00fd popis ud\u00e1losti. N\u011bkdy byl n\u00e1pis po\u0159\u00edzen dodate\u010dn\u011b a \u010dasov\u011b s postaven\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem nesouvis\u00ed. Kamenick\u00e9 zna\u010dky se na k\u0159\u00ed\u017e\u00edch nena\u0161ly.<\/p>\n

DATOV\u00c1N\u00cd<\/p>\n

Ur\u010dit st\u00e1\u0159\u00ed sm\u00edr\u010d\u00edch k\u0159\u00ed\u017e\u016f je velmi obt\u00ed\u017en\u00e9 vzhledem k vysok\u00e9mu stupni eroze materi\u00e1lu, kter\u00e1 u n\u011bkter\u00fdch objekt\u016f st\u00edr\u00e1 jejich obrysy.<\/p>\n

P\u0159ijmeme-li za svou my\u0161lenku, \u017ee kamenn\u00e9 k\u0159\u00ed\u017ee jsou hmotn\u00fdmi pam\u00e1tkami pr\u00e1vn\u00ed kultury, m\u016f\u017eeme je zasadit do 14., 15., a 16. stolet\u00ed.<\/p>\n

M\u00e1lo napov\u00eddaj\u00ed shodn\u00e9 rysy s architekturou a v p\u0159\u00edpadech \u0159emesln\u00e9ho zpracov\u00e1n\u00ed i obliba ur\u010dit\u00e9ho v\u00fdrazu k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho symbolu ve sv\u00e9 dob\u011b. \u010casov\u00fd posun um\u011bleck\u00fdch hledisek v Evrop\u011b a okolnost, \u017ee se na v\u00fdrob\u011b k\u0159\u00ed\u017e\u016f pod\u00edleli kamen\u00edci ze stavebn\u00edch hut\u00ed, venkov\u0161t\u00ed kamen\u00edci i prost\u00ed lid\u00e9, maj\u00ed za n\u00e1sledek \u0161irokou \u0161k\u00e1lu r\u016fzn\u00fdch podob. M\u016f\u017eeme je rozt\u0159\u00eddit nejv\u00fd\u0161e do dvou skupin: na star\u0161\u00ed, robustn\u00ed, pravo\u00fahle opracovan\u00e9 k\u0159\u00ed\u017ee latinsk\u00e9ho typu a na mlad\u0161\u00ed, v\u011bt\u0161inou subtiln\u011bj\u0161\u00ed k\u0159\u00ed\u017ee, \u010dasto s okosen\u00fdmi hranami, \u0159eck\u00e9ho a n\u011bkdy i kl\u00ednov\u00e9ho typu. Tvar sm\u00edr\u010d\u00edho k\u0159\u00ed\u017ee je z\u0159ejm\u011b ovlivn\u011bn i krajov\u00fdmi zvyklostmi.<\/p>\n

Pou\u017eit\u00ed petroglyf\u016f k \u010dasov\u00e9mu za\u0159azen\u00ed m\u016f\u017ee vych\u00e1zet z typologie zbran\u00ed. Lze toti\u017e spolehliv\u011b rozli\u0161it me\u010de siln\u00e9 a \u0161t\u00edhl\u00e9, kord, pala\u0161 a \u0161avli a podle nich u\u010dit dobu, kdy se p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b pou\u017e\u00edvaly. Podobn\u011b lze p\u0159ihl\u00e9dnout k typologii seker, kter\u00e9 se \u010dasto vyskytuj\u00ed. Jako \u010dasov\u00e9 mezn\u00edky mohou slou\u017eit tak\u00e9 ur\u010dit\u00e9 vyn\u00e1lezy a doba, kdy se roz\u0161\u00ed\u0159ily (v\u016fz s rejdem po roce 1400, kolovrat po roce 1500, jezdeck\u00e1 pistole po roce 1600). Ka\u017ed\u00fd pokus o datov\u00e1n\u00ed mus\u00ed b\u00fdt pe\u010dliv\u011b prov\u011b\u0159en a mus\u00ed b\u00fdt v relaci s dal\u0161\u00edmi poznatky. Jsou zn\u00e1my p\u0159\u00edpady, kdy objekt byl opat\u0159en n\u00e1pisem, kter\u00fd se st\u00e1\u0159\u00edm k\u0159\u00ed\u017ee nesouvisel a p\u0159ipom\u00ednal jinou ud\u00e1lost, nap\u0159\u00edklad n\u00e1siln\u00fd \u010din, jen\u017e se stal v jeho bl\u00edzkosti.<\/p>\n

TOPOGRAFIE K\u0158\u00cd\u017d\u016e<\/p>\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed z\u00e1v\u011bry vych\u00e1zej\u00ed ze statistick\u00e9ho zpracov\u00e1n\u00ed souboru popis\u016f kamenn\u00fdch k\u0159\u00ed\u017e\u016f a k\u0159\u00ed\u017eov\u00fdch kamen\u016f ulo\u017een\u00fdch v centr\u00e1ln\u00ed evidenci a\u0161sk\u00e9ho muzea.<\/p>\n

Kamenn\u00e9 k\u0159\u00ed\u017ee se nach\u00e1zej\u00ed po cel\u00e9 Evrop\u011b. Na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky se vyskytuj\u00ed na m\u00edstech st\u0159edov\u011bk\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed. Krajina ve st\u0159edov\u011bku neos\u00eddlen\u00e1 kamenn\u00e9 k\u0159\u00ed\u017ee nem\u00e1 (na p\u0159\u00edklad centr\u00e1ln\u00ed \u0160umava). Mal\u00e1 hustota tehdej\u0161\u00edho os\u00eddlen\u00ed znamen\u00e1 i men\u0161\u00ed v\u00fdskyt k\u0159\u00ed\u017e\u016f. V\u00fdjimkou je Praha a jej\u00ed \u0161ir\u0161\u00ed okol\u00ed. V tomto prostoru prob\u00edhal v minulosti rozs\u00e1hl\u00fd stavebn\u00ed rozvoj a obrovsk\u00e9 \u00fapravy ter\u00e9nu v souvislosti s budov\u00e1n\u00edm silni\u010dn\u00ed a \u017eelezni\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b a je mo\u017en\u00e9, \u017ee tyto pam\u00e1tky (jako i mnoho jin\u00fdch v posledn\u00edch desetilet\u00edch) vzaly zasv\u00e9.<\/p>\n

V souboru jsou zastoupeny r\u016fzn\u00e9 typy k\u0159\u00ed\u017e\u016f. Nej\u010dast\u011bji se vyskytuje k\u0159\u00ed\u017e \u0159eck\u00fd, d\u00e1le latinsk\u00fd a kl\u00ednov\u00fd, u nejmlad\u0161\u00edch objekt\u016f typ malt\u00e9zsk\u00fd, jetelov\u00fd a k\u0159\u00ed\u017ekov\u00fd. K\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 kameny a k\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 kola nesou k\u0159\u00ed\u017ee typu \u0159eck\u00e9ho i latinsk\u00e9ho, k\u0159\u00ed\u017ee patkov\u00e9, berli\u010dkov\u00e9, lotrinsk\u00e9, pape\u017esk\u00e9, patriar\u0161\u00ed a jenom v jednom p\u0159\u00edpad\u011b k\u0159\u00ed\u017e pravoslavn\u00fd.<\/p>\n

Zaj\u00edmav\u00e9 je rozlo\u017een\u00ed k\u0159\u00ed\u017e\u016f podle druh\u016f. V okrese Cheb, v severn\u00edch a z\u00e1padn\u00edch \u010cech\u00e1ch se v 80% p\u0159\u00edpad\u016f vyskytuje kamenn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e. K\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 kameny se soust\u0159e\u010fuj\u00ed do okol\u00ed Plzn\u011b, Tachova a Doma\u017elic.<\/p>\n

Druhou oblast tvo\u0159\u00ed okol\u00ed Pelh\u0159imova, Jihlavy a T\u0159eb\u00ed\u010de. T\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echna k\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 kola nach\u00e1z\u00edme na okrese Plze\u0148-sever. Mimo uveden\u00e1 m\u00edsta nep\u0159evl\u00e1d\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd druh a v\u0161echny typy se vyskytuj\u00ed spole\u010dn\u011b.<\/p>\n

SOUPISY<\/p>\n

Z region\u00e1ln\u00edch seznam\u016f pam\u00e1tek vych\u00e1zel na za\u010d\u00e1tku XX. stolet\u00ed prof. Wilhelm, kter\u00fd v ter\u00e9nu prov\u011b\u0159il, popsal a spolu s kresbou v m\u011b\u0159\u00edtku 1:35 postupn\u011b publikoval ve zpr\u00e1v\u00e1ch v\u00edde\u0148sk\u00e9 Centr\u00e1ln\u00ed komise i jinde stovky k\u0159\u00ed\u017e\u016f.<\/p>\n

V roce 1940 dr. Walter Dreyhausen (1913-1990) uve\u0159ejnil jako svou diserta\u010dn\u00ed pr\u00e1ci dodnes z\u00e1kladn\u00ed d\u00edlo Die alten Steinkreuze in B\u0151hmen und in Sudetengau, ve kter\u00e9m soust\u0159edil v\u0161echny dosavadn\u00ed poznatky o kamenn\u00fdch k\u0159\u00ed\u017e\u00edch a uspo\u0159\u00e1dal je do katalogu o 499 polo\u017ek\u00e1ch. Vych\u00e1zel z prac\u00ed zejm\u00e9na n\u011bmeck\u00fdch autor\u016f, proto je \u00fazem\u00ed Sudet zpracov\u00e1no \u00fapln\u011bji ne\u017e vnit\u0159n\u00ed \u00fazem\u00ed \u010cech. Pro toto \u00fazem\u00ed a Moravu jsou cenn\u00e9 pr\u00e1ce Dokoupila, Svobody, Rennera a dal\u0161\u00edch. (4)<\/p>\n

Soupisy pam\u00e1tek historick\u00fdch a um\u011bleck\u00fdch v Kr\u00e1lovstv\u00ed \u010desk\u00e9m, vyd\u00e1van\u00e9 od roku 1893 podle politick\u00fdch okres\u016f, a Um\u011bleck\u00e9 pam\u00e1tky \u010cech z let 1977-1982 a nedokon\u010den\u00e9 Um\u011bleck\u00e9 pam\u00e1tky Moravy uv\u00e1d\u011bj\u00ed sice v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed kamenn\u00e9 k\u0159\u00ed\u017ee, ale podrobn\u00e9 soupisy nenahrazuj\u00ed. (5)<\/p>\n

V letech 1918-1956 popsal a nakreslil 235 sm\u00edr\u010d\u00edch k\u0159\u00ed\u017e\u016f Karel \u0160r\u00e1mek a tento soubor v\u011bnoval N\u00e1rodopisn\u00e9mu muzeu v Plzni.<\/p>\n

Z\u00c1V\u011aR<\/strong><\/p>\n

Geneze sm\u00edr\u010d\u00edch k\u0159\u00ed\u017e\u016f nen\u00ed objasn\u011bna beze zbytku. Pro \u010d\u00e1st se na\u0161ly nebo najdou listiny, pro dal\u0161\u00ed snad listiny existovaly a jsou ztraceny. V\u011bt\u0161ina monolitick\u00fdch k\u0159\u00ed\u017e\u016f byla postavena na pam\u00e1tku ud\u00e1losti nebo z n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch d\u016fvod\u016f, stejn\u011b jako bo\u017e\u00ed muka.<\/p>\n

P\u0159es mno\u017estv\u00ed a bohatost materi\u00e1lu z\u016fst\u00e1v\u00e1 mnoho ot\u00e1zek otev\u0159en\u00fdch. Z\u00e1kladn\u00edm probl\u00e9mem je mal\u00fd po\u010det nalezen\u00fdch sm\u00edr\u010d\u00edch smluv. Abychom mohli pova\u017eovat v\u0161echny monolitick\u00e9 k\u0159\u00ed\u017ee za k\u0159\u00ed\u017ee sm\u00edr\u010d\u00ed n\u00e1m br\u00e1n\u00ed neprob\u00e1danost a ne\u00faplnost archiv\u016f a poznatky o objektech, kter\u00e9 vznikly ve stolet\u00edch pozd\u011bj\u0161\u00edch a byly tvarem sm\u00edr\u010d\u00edch k\u0159\u00ed\u017e\u016f inspirov\u00e1ny. (6)<\/p>\n

Pozn.<\/strong><\/p>\n

(1) Podle zji\u0161t\u011bn\u00ed Petra Bo\u0159ila.( viz rkp \u010d. 1692)<\/em>
\n(2) Problematikou se zab\u00fdv\u00e1 Pavel Rund ze Sokolova, kter\u00fd nalezl v literatu\u0159e v\u00edce ne\u017e 60 odkaz\u016f na sm\u00edr\u010d\u00ed smlouvy<\/em>
\n(3) Sedl\u00e1k za d\u016fkaz pova\u017euje reli\u00e9f nebo petroglyf keltsk\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee (k\u0159\u00ed\u017ee v kruhu) kter\u00fd se vyskytuje na n\u011bkter\u00fdch kamenn\u00fdch k\u0159\u00ed\u017e\u00edch a k\u0159\u00ed\u017eov\u00fdch kamenech a vyskytuje se \u010dasto na podobn\u00fdch pam\u00e1tk\u00e1ch ve Skotsku a Irsku<\/em>
\n(4) Na Morav\u011b zejm\u00e9na Franz a Richl\u00fd.<\/em>
\n(5) Dosud nej\u00fapln\u011bj\u0161\u00edm soupisem kamenn\u00fdch k\u0159\u00ed\u017e\u016f je kniha kolektivu autor\u016f z roku 1997, 2001 a 2007 Kamenn\u00e9 k\u0159\u00ed\u017ee \u010cech a Moravy, vydan\u00e9 nakladatelstv\u00edm ARGO v Praze.<\/em>
\n(6) Jaroslav Herout ve velmi roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9m Slabik\u00e1\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f pam\u00e1tek pou\u017eil term\u00edn sm\u00edr\u010d\u00ed k\u0159\u00ed\u017e, kter\u00fd se ve ve\u0159ejnosti ujal pro v\u0161echny monolitick\u00e9 k\u0159\u00ed\u017ee a k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 kameny<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n

V\u00edt, Jaroslav: Zpr\u00e1vy pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010de, ro\u010d. 54, 1994, \u010d. 5, s.161-165. Aktualizov\u00e1no ke konci roku 2007<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n