{"id":759,"date":"2023-06-21T00:27:21","date_gmt":"2023-06-20T22:27:21","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=759"},"modified":"2023-06-16T00:33:33","modified_gmt":"2023-06-15T22:33:33","slug":"tajemne-homole-ceske","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/06\/21\/tajemne-homole-ceske\/","title":{"rendered":"Tajemn\u00e9 homole \u010desk\u00e9"},"content":{"rendered":"<p><strong>F\u00e1dn\u00ed krajinu st\u0159edn\u00edch \u010cech o\u017eivuje nep\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00e1 dominanta jednoho ze symbol\u016f \u010cech, posv\u00e1tn\u00e9 hory \u0158\u00edpu.<\/strong><!--more--> Charakteristick\u00fd tvar i v\u00fdsostn\u00e9 um\u00edst\u011bn\u00ed v krajin\u011b \u010din\u00ed z tohoto kopce nep\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00e9 znamen\u00ed. Za\u010dlenili ho na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 do tajemn\u00e9 s\u00edt\u011b homol\u00ed, posv\u00e1tn\u00fdch pahork\u016f rozm\u00edst\u011bn\u00fdch po cel\u00fdch \u010cech\u00e1ch?<\/p>\n<p>S takovou odv\u00e1\u017enou my\u0161lenkou p\u0159ich\u00e1z\u00ed spisovatel a sc\u00e9n\u00e1rista Otomar Dvo\u0159\u00e1k. Jako prvn\u00ed ho zaujal vrch Homole v Rudn\u00e9 u Prahy. Podle prad\u00e1vn\u00e9 pov\u011bsti je zde poh\u0159ben jezdec na koni. Snad to byl jak\u00fdsi Helich, mu\u017e ob\u0159\u00ed postavy z dru\u017einy kn\u00ed\u017eete Sob\u011bslava II., kter\u00fd za sv\u00e9ho kn\u00ed\u017eete polo\u017eil \u017eivot v bitv\u011b u Lod\u011bnice roku 1179, snad to byl n\u011bjak\u00fd m\u00edstn\u00ed tyransk\u00fd feud\u00e1l, kter\u00e9ho tam rozzu\u0159en\u00ed sedl\u00e1ci poh\u0159bili za\u017eiva. Podle legend\u00e1rn\u00edho pod\u00e1n\u00ed ho prost\u011b ho zah\u00e1zeli hl\u00ednou p\u0159in\u00e1\u0161enou v klobouc\u00edch. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b byl jezdec i s kon\u011bm poh\u0159ben ve stoje. Proto bylo tak\u00e9 t\u0159eba navr\u0161it mimo\u0159\u00e1dn\u011b velkou mohylu.<\/p>\n<p><strong>V\u0161ude sam\u00e9 mohyly<\/strong><\/p>\n<p>Druh\u00e1 ve h\u0159e je dnes ji\u017e zanikl\u00e1 mohyla u Lichocevse (okr. Praha &#8211; z\u00e1pad) zvan\u00e1 Homolka nebo t\u00e9\u017e \u017di\u017ekova mohyla. Podle sv\u011bdectv\u00ed nad\u0161en\u00fdch &#8222;staro\u017eitn\u00edk\u016f&#8220; \u010dili archeolog\u016f minul\u00e9ho stolet\u00ed m\u011bla b\u00fdt asi 18 metr\u016f vysok\u00e1 a t\u0159\u00edstup\u0148ov\u00e1. Terasy byly dokonce os\u00e1zeny ovocn\u00fdmi stromy. Dnes se tento popis pova\u017euje p\u0159ece jen za trochu zveli\u010den\u00fd. S deseti metry v\u00fd\u0161ka v\u0161ak po\u010d\u00edtat m\u016f\u017eeme. Maxim\u00e1ln\u00ed pr\u016fm\u011br mohyly byl 50 metr\u016f a nejv\u011bt\u0161\u00ed mo\u017en\u00fd obvod asi170 metr\u016f. Homolku stihl nep\u0159\u00edzniv\u00fd osud. N\u011bkdy po roce 1875 byla v r\u00e1mci zkvalitn\u011bn\u00ed zdej\u0161\u00edch polnost\u00ed rozvezena po okol\u00ed a dnes u\u017e po n\u00ed nen\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 ani pam\u00e1tky. I v t\u00e9to mohyle m\u011bl b\u00fdt poh\u0159ben\u00fd jezdec na koni, podle legendy n\u011bjak\u00fd hradn\u00ed p\u00e1n z nedalek\u00e9 Oko\u0159e.<\/p>\n<p>T\u0159et\u00ed homole je ze v\u0161ech nejslavn\u011bj\u0161\u00ed. Je to legend\u00e1rn\u00ed pahorek \u017di\u017ei na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b. Nach\u00e1zel se na nejvy\u0161\u0161\u00edm m\u00edst\u011b cel\u00e9 vyv\u00fd\u0161eniny, tam kde za chr\u00e1mem sv. V\u00edta prosv\u00edt\u00e1 dla\u017ebou skaln\u00ed podlo\u017e\u00ed. Nesm\u00edme zapomenout ani na \u0158\u00edp, kter\u00fd je v tomto v\u00fd\u010dtu ji\u017e \u010dtvrtou homol\u00ed. A co maj\u00ed v\u0161echny tyto kopce spole\u010dn\u00e9ho?<\/p>\n<p><strong>Posv\u00e1tn\u00e9 ohn\u011b a svat\u00fd Ji\u0159\u00ed<\/strong><\/p>\n<p>\u017di\u017ei na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b a \u017di\u017ekovu mohylu u Lichocevsi spojuje staroslovansk\u00fd slovn\u00ed z\u00e1klad -\u017ei\u017e-, \u010dili ho\u0159en\u00ed, ohe\u0148, \u017ehnout. Je to snad p\u0159ipom\u00ednka d\u00e1vn\u00fdch pohansk\u00fdch posv\u00e1tn\u00fdch oh\u0148\u016f? V tom p\u0159\u00edpad\u011b bychom museli n\u00e1\u0161 &#8222;seznam homol\u00ed&#8220; doplnit je\u0161t\u011b p\u0159inejmen\u0161\u00edm o Pet\u0159\u00edn. V p\u0159edk\u0159es\u0165ansk\u00fdch dob\u00e1ch tam \u0161um\u00edval posv\u00e1tn\u00fd h\u00e1j, kde b\u00fdval zapalov\u00e1n ob\u011btn\u00ed ohe\u0148. Znovu se objevil n\u00e1hodou, kdy\u017e si d\u011bln\u00edci z pet\u0159\u00ednsk\u00e9ho lomu rozd\u011blali ohe\u0148 pro zah\u0159\u00e1t\u00ed. Najednou se v n\u011bm za\u010daly objevovat r\u016fzn\u00e9 lidsk\u00e9 postavy a obli\u010deje. Proti uct\u00edv\u00e1n\u00ed tohoto pohansk\u00e9ho ohn\u011b tehdy ost\u0159e vystoupil sv. Vojt\u011bch i kn\u00ed\u017ee Boleslav Pobo\u017en\u00fd. V\u00fdtvarn\u00e9 zpodobn\u011bn\u00ed t\u00e9to ud\u00e1losti se nach\u00e1z\u00ed v nedalek\u00e9m kostele sv. Vav\u0159ince, zru\u0161en\u00e9m za Josefa II. Historik K. Sklen\u00e1\u0159 ov\u0161em k t\u00e9to v\u011bci uv\u00e1d\u00ed, \u017ee \u017di\u017ekova mohyla u Lichocevsi byla pojmenov\u00e1na a\u017e po majiteli tam\u011bj\u0161\u00edho dvorce. Ani tak ale nelze tuto &#8222;ohnivou&#8220; souvislost mezi mohylami vylou\u010dit. Podle prad\u00e1vn\u00e9ho lidov\u00e9ho oby\u010deje, roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9ho prakticky v cel\u00e9 Evrop\u011b, se na kopc\u00edch v\u017edy zapalovaly magick\u00e9 ohn\u011b, nap\u0159. o tzv. \u010darod\u011bjnic\u00edch. Jsou tu ale je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed vazby. \u017di\u017ekovu mohylu a Homoli u Rudn\u00e9 spojuje legenda o poh\u0159ben\u00e9m jezdci na koni. T\u00edm se dost\u00e1v\u00e1me k dal\u0161\u00ed posv\u00e1tn\u00e9 \u010desk\u00e9 mohyle, ke kopci Krli\u0161 u nedalek\u00e9ho Turska. V n\u011bm m\u00e1 b\u00fdt poh\u0159ben staro\u010desk\u00fd legend\u00e1rn\u00ed hrdina \u010cestm\u00edr, v\u00edt\u011bz v bitv\u011b na Tursk\u00e9m poli, resp. jeho popel po sp\u00e1len\u00ed. Archeologov\u00e9 po nich samoz\u0159ejm\u011b ji\u017e d\u00e1vno p\u00e1trali. V Homoli u Rudn\u00e9 prokopali za\u010d\u00e1tkem tohoto stolet\u00ed sondu odshora a\u017e dol\u016f. A nena\u0161li v\u016fbec nic, jenom kompaktn\u00ed masu zeminy. P\u0159esto v\u0161ak neode\u0161li \u00fapln\u011b s pr\u00e1zdnou. Hned pod dla\u017ebou tam\u011bj\u0161\u00edho kostela objevili alespo\u0148 ko\u0148skou lebku. O mnoho lep\u0161\u00ed to nebylo ani u Lichocevsi. Na vrcholku Homolky se sice kolem roku 1830 na\u0161el velk\u00fd bronzov\u00fd kruh, p\u0159ilba, dva n\u00e1ramky a keramick\u00e1 popelnice, uvnit\u0159 kopce v\u0161ak nebylo nic. O dvacet let pozd\u011bji byly u Homolky objeveny n\u011bjak\u00e9 kostrov\u00e9 hroby, s\u00eddli\u0161tn\u00ed j\u00e1my a zlomky keramiky. To ov\u0161em v tomto kraji s bohatou kulturn\u00ed histori\u00ed nen\u00ed nic neobvykl\u00e9ho. Po jezdci na koni ani stopy. Hrob staro\u010desk\u00e9ho hrdiny se nepoda\u0159ilo objevit ani v Krli\u0161i. N\u011bkolik tam\u011bj\u0161\u00edch n\u00e1lez\u016f kost\u00ed, uhl\u00edk\u016f a keramiky legendu o poh\u0159ben\u00e9m bohat\u00fdrovi nepotvrdilo. Krli\u0161 je nav\u00edc buli\u017en\u00edkov\u00e1 skalka s p\u0159isypanou hl\u00ednou a ne tedy mohyla v opravdov\u00e9m slova smyslu.<\/p>\n<p>Na\u0161t\u011bst\u00ed tu m\u00e1me jin\u00e9ho velmi v\u00fdzna\u010dn\u00e9ho jezdce na koni, sv. Ji\u0159\u00ed. Jeho tradice za\u010d\u00edn\u00e1 v bazilice sv. Ji\u0159\u00ed na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b, kous\u00ed\u010dek od n\u011bkdej\u0161\u00edho pahorku \u017di\u017ei. M\u016f\u017eeme jenom h\u00e1dat, pro\u010d kn\u00ed\u017ee Vratislav I. vybral sv\u00e9 nov\u00e9 bazilice v roce 915 za patrona pr\u00e1v\u011b sv. Ji\u0159\u00edho. Neexistuje zde \u017e\u00e1dn\u00e1 spojitost jako nap\u0159. relikvie t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se tohoto sv\u011btce, jeho z\u00e1zra\u010dn\u00fd obraz \u010di so\u0161ka. Snad kn\u00ed\u017ee Vratislav I., horliv\u00fd zast\u00e1nce nov\u00e9 v\u00edry, k\u0159es\u0165anstv\u00ed, zvolil pr\u00e1v\u011b sv. Ji\u0159\u00edho jako zn\u00e1m\u00e9ho bojovn\u00edka proti pohanstv\u00ed a temn\u00fdm sil\u00e1m, symbolizovan\u00fdm zab\u00edjen\u00fdm drakem Mo\u017en\u00e1 cht\u011bl tak\u00e9 touto volbou tohoto sv\u011btce demonstrovat sv\u016fj politick\u00fd odklon od Velk\u00e9 Moravy a p\u0159\u00e1telsk\u00e9 styky s biskupstv\u00edm v \u0158ezn\u011b, kde ji\u017e fungoval siln\u00fd svatoji\u0159sk\u00fd kult.<\/p>\n<p>K nov\u00e9 bazilice byla pozd\u011bji celkem logicky p\u0159ipojena nov\u00e1 \u0159ehole benediktinek zalo\u017een\u00e1 abaty\u0161\u00ed Mladou, vnu\u010dkou Vratislava I. a nete\u0159\u00ed dal\u0161\u00edho &#8222;jezdce na koni&#8220;, sv. V\u00e1clava. Svatoji\u0159sk\u00e1 kapitula m\u011bla rozs\u00e1hl\u00e9 pozemkov\u00e9 majetky, co\u017e bylo d\u00e1no jej\u00edm v\u00fdznamem \u0159\u00e1du. V \u010dele \u0159\u00e1du v\u017edy st\u00e1la kn\u011b\u017ena, kter\u00e1. m\u011bla krom\u011b jin\u00e9ho nap\u0159\u00edklad pr\u00e1vo korunovat \u010desk\u00e9 kr\u00e1lovny. Nen\u00ed tedy divu, \u017ee mezi majetkem kapituly najdeme \u0159adu st\u0159edo\u010desk\u00fdch vesnic, v\u010detn\u011b Lichocevse (od zalo\u017een\u00ed \u0159\u00e1du cca 976 do husitsk\u00fdch bou\u0159\u00ed 1421) a Rudn\u00e9 sv. Ji\u0159\u00ed na tam\u011bj\u0161\u00ed Homoli. . Pod svatoji\u0159skou kapitulu spadal i kostel sv. Vav\u0159ince pod Pet\u0159\u00ednem. Kdy\u017e k tomu p\u0159ipo\u010dteme je\u0161t\u011b rotundu sv. Ji\u0159\u00ed na \u0158\u00edpu, postavenou roku 1126 \u010desk\u00fdm kn\u00ed\u017eetem Sob\u011bslavem I. jako v\u00fdraz vd\u011bku za v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad \u0159\u00edmsk\u00fdm kr\u00e1lem Lotharem III. u Chlumce.<\/p>\n<p>A m\u00e1me v\u0161echny dosud zm\u00edn\u011bn\u00e9 homole s v\u00fdjimkou Krli\u0161e u Turska p\u011bkn\u011b pohromad\u011b. V souvislosti s Turskem a Krli\u0161em m\u016f\u017eeme p\u0159ipomenout je\u0161t\u011b jednoho &#8222;jezdce na koni&#8220;, sv. Martina, jemu\u017e je zasv\u011bcen zdej\u0161\u00ed kostel.<\/p>\n<p><strong>Dal\u0161\u00ed souvislosti<\/strong><\/p>\n<p>Tematika \u010desk\u00fdch mohyl a jejich souvislost\u00ed se n\u00e1m tedy p\u011bkn\u011b rozko\u0161at\u011bla. O. Dvo\u0159\u00e1k p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee tyto mohyly mohly b\u00fdt stav\u011bny podle ur\u010dit\u00e9ho syst\u00e9mu, snad i v souvislosti s pr\u016fb\u011bhem r\u016fzn\u00fdch telurick\u00fdch proud\u016f a geopatogenn\u00edch z\u00f3n \u010di anom\u00e1li\u00ed, symbolizovan\u00fdch n\u011bkdy jako tzv. dra\u010d\u00ed \u017e\u00edly. Sv. Ji\u0159\u00ed jako by je potom skute\u010dn\u011b prost\u0159ednictv\u00edm kostel\u016f a kapl\u00ed postaven\u00fdch r\u016fzn\u011b v krajin\u011b zab\u00edjel.<\/p>\n<p>P\u0159e\u010dt\u011bme si je\u0161t\u011b, co k dal\u0161\u00edm homol\u00edm v t\u00e9to oblasti uv\u00e1d\u011bj\u00ed archeologov\u00e9 V. Moucha a E. Pleslov\u00e1-\u0160tikov\u00e1: &#8222;Homolka (u Stehel\u010devsi) pat\u0159\u00ed do \u0159ady mal\u00fdch v\u00fd\u0161inn\u00fdch osad pra\u017esko-sl\u00e1nsk\u00e9 oblasti, vzd\u00e1len\u00fdch od sebe p\u0159ibli\u017en\u011b 10 km (Praha &#8211; \u0160\u00e1rka, Stehel\u010deves-Homolka, Slan\u00fd &#8211; Sl\u00e1nsk\u00e1 hora, Vran\u00fd &#8211; \u010certovka). Mo\u017en\u00e1 se v tomto rozm\u00edst\u011bn\u00ed prom\u00edt\u00e1 n\u011bjak\u00fd organiza\u010dn\u011b spr\u00e1vn\u00ed syst\u00e9m tehdej\u0161\u00ed doby (cca 2500 p\u0159.n.l.).&#8220;<\/p>\n<p>P\u0159i pohledu na mapu je\u0161t\u011b zjist\u00edme, \u017ee prvn\u00ed t\u0159i lokality z tohoto v\u00fd\u010dtu (Praha &#8211; \u0160\u00e1rka, Stehel\u010deves &#8211; Homolka, Slan\u00fd &#8211; Sl\u00e1nsk\u00e1 hora) se dokonce nach\u00e1zej\u00ed v jedn\u00e9 p\u0159\u00edmce, kter\u00e1 s toleranc\u00ed 5 st. odpov\u00edd\u00e1 spojnici mezi z\u00e1padem a v\u00fdchodem Slunce o letn\u00edm slunovratu. Na prodlou\u017een\u00ed linie \u0160\u00e1rka &#8211; Sl\u00e1nsk\u00e1 hora se nav\u00edc s toleranc\u00ed asi 400 m nach\u00e1z\u00ed i n\u00e1\u0161 nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010desk\u00fd menhir, Kamenn\u00fd past\u00fd\u0159 u Klobuk. A to se u\u017e p\u0159ece jenom zd\u00e1 jako p\u0159\u00edli\u0161 mnoho n\u00e1hod najednou.<\/p>\n<p>M\u016f\u017eeme hledat je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed souvislosti &#8211; a \u017ee jich je po\u017eehnan\u011b. Jak t\u0159eba souvis\u00ed mohyly s rozm\u00edst\u011bn\u00edm dal\u0161\u00edch megalitick\u00fdch pam\u00e1tek v \u010cech\u00e1ch, s dal\u0161\u00edmi kostely a kaplemi sv. Ji\u0159\u00ed a sv. Martina, nebo t\u0159eba s liniemi keltsk\u00fdch sv\u00e1tk\u016f?<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00ed linie p\u00e1tr\u00e1n\u00ed by mohla v\u00e9st po stop\u00e1ch poh\u0159ben\u00fdch kon\u00ed. I to je velmi p\u0159ita\u017eliv\u00e9 a hodn\u011b magick\u00e9 t\u00e9ma. V\u017edy\u0165 v domn\u011bl\u00e9m hrob\u011b \u0160em\u00edka v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00fd k\u016f\u0148 nele\u017e\u00ed! P\u0159es obraz stoj\u00edc\u00edho jezdce na koni uvnit\u0159 kopce se snadno dost\u00e1v\u00e1me k t\u00e9matu blanick\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f, co\u017e je rovn\u011b\u017e pov\u011bst o mnoha m\u00edstn\u00edch variant\u00e1ch v\u010d. ryt\u00ed\u0159\u016f kr\u00e1le Artu\u0161e. K\u016f\u0148 b\u00fdv\u00e1 tak\u00e9 ch\u00e1pan jako dopravn\u00ed prost\u0159edek, kter\u00fd sv\u00e9ho jezdce p\u0159enese z na\u0161eho sv\u011bta do jin\u00e9 reality. Jeho kdysi symbolick\u00e9 poh\u0159ebn\u00ed mo\u017en\u00e1 m\u011blo takov\u00fdm necht\u011bn\u00fdm (a nebezpe\u010dn\u00fdm) p\u0159enos\u016fm zabr\u00e1nit.<\/p>\n<p>Ani t\u00edm v\u0161ak nen\u00ed t\u00e9ma homol\u00ed, kter\u00e9 O. Dvo\u0159\u00e1k vzletn\u011b naz\u00fdv\u00e1 tak\u00e9 neolitick\u00e9 pyramidy, zdaleka vy\u010derp\u00e1no. Dal\u0161\u00ed kopec jm\u00e9nem Homole, osada Homole a dokonce i n\u00e1dr\u017e Homole se nach\u00e1z\u00ed u \u0160t\u011bchovic. Hned o kousek d\u00e1l na prav\u00e9m b\u0159ehu Slap stoj\u00ed kopec Homolka. Jin\u00e1 Homole se nach\u00e1z\u00ed v M\u00fdt\u011b u Rokycan. Podle pov\u011bsti ji navr\u0161ili voj\u00e1ci Napoleonovy arm\u00e1dy nad sv\u00fdmi mrtv\u00fdmi druhy \u010di zde ukryli arm\u00e1dn\u00ed poklad. Dal\u0161\u00ed Homole i s poutn\u00edm kostelem Panny Marie se ty\u010d\u00ed u hradu Pot\u0161tejna a \u00fadajn\u011b se jedn\u00e1 o m\u00edsto nabit\u00e9 velkou energetickou silou. A tak bychom mohli pokra\u010dovat je\u0161t\u011b dlouho. O. Dvo\u0159\u00e1k je\u0161t\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1 n\u011bkter\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed legendy o jezdc\u00edch poh\u0159ben\u00fdch ve stoje. V Sillbury Hill v Anglii to m\u011bl b\u00fdt legend\u00e1rn\u00ed kr\u00e1l Sil, u Krakova zase zakladatel m\u011bsta Krokus. Na rakouskou mohylu u Deutsch-Alteburgu zase nanosili voj\u00e1ci hl\u00ednu v klobouc\u00edch.<\/p>\n<p>R\u016fzn\u00fdch souvislost\u00ed je tu prost\u011b nep\u0159ebern\u011b. A tak tajemnou legendu o homol\u00edch a jezdc\u00edch m\u016f\u017eeme pln\u00fdm pr\u00e1vem ozna\u010dit za celoevropskou a tedy nejsp\u00ed\u0161e i dosti starou. Poda\u0159\u00ed se n\u00e1m n\u011bkdy odhalit jej\u00ed prav\u00fd v\u00fdznam?<\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><em>Jitka Lenkov\u00e1<\/em><\/p>\n<p><strong><em>Zdroj:<\/em><\/strong><\/p>\n<p><em>Lenkov\u00e1, J.: Z\u00c1HADN\u00c1 M\u00cdSTA \u010cESKA VE FAKTECH, M\u00ddTECH A LEGEND\u00c1CH. Vydalo roku 2016 nakladatelstv\u00ed XYZ ve spole\u010dnosti Albatros Media a.s. se s\u00eddlem Na Pankr\u00e1ci 30, Praha 4, \u010d\u00edslo publikace 24719. ISBN: 978-80-7505-511-8. Strana 192, 193.<\/em><\/p>\n<p><em><a href=\"https:\/\/www.databazeknih.cz\/autori\/jitka-lenkova-2785\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">Jitka Lenkov\u00e1 | Datab\u00e1ze knih (databazeknih.cz)<\/a>\u00a0<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>F\u00e1dn\u00ed krajinu st\u0159edn\u00edch \u010cech o\u017eivuje nep\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00e1 dominanta jednoho ze symbol\u016f \u010cech, posv\u00e1tn\u00e9 hory \u0158\u00edpu.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":565,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[41,79],"class_list":["post-759","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-archeologie","tag-cr"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/759","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=759"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/759\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":760,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/759\/revisions\/760"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/565"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=759"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=759"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=759"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}