{"id":736,"date":"2023-06-09T00:40:04","date_gmt":"2023-06-08T22:40:04","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=736"},"modified":"2023-06-03T21:24:49","modified_gmt":"2023-06-03T19:24:49","slug":"machu-picchu-otazky-same-otazky","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/06\/09\/machu-picchu-otazky-same-otazky\/","title":{"rendered":"Machu Picchu – ot\u00e1zky, sam\u00e9 ot\u00e1zky"},"content":{"rendered":"

Od chv\u00edle, kdy americk\u00fd archeolog Hiram Bingham<\/em> (1875-1956) zah\u00e1jil vykop\u00e1vky v jeho z\u0159\u00edcenin\u00e1ch, uplynulo ji\u017e v\u00edce ne\u017e 110 let.<\/strong><\/p>\n

V roce 2007 toto „Ztracen\u00e9 m\u011bsto Ink\u016f<\/em>„, z\u00edskalo titul „Nov\u00fd div sv\u011bta<\/em>.“<\/p>\n

Tajemn\u00e1 socha<\/strong><\/p>\n

Nach\u00e1z\u00ed se na Machu Picchu<\/em> tajemn\u00e1 kamenn\u00e1 socha, kter\u00e1 pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159edstavuje velk\u00e9ho vl\u00e1dce Ink\u016f Pachacuti?<\/em> Americk\u00fd archeolog Hiram Bingham<\/em><\/strong>, kter\u00fd objevil „ztracen\u00e9 m\u011bsto Ink\u016f“, a slou\u017eil jako prototyp dobrodru\u017en\u00e9ho hrdiny, tuto sochu nena\u0161el. Nicm\u00e9n\u011b, archeologov\u00e9 ji st\u00e1le hledaj\u00ed.<\/p>\n

Machu Picchu<\/strong><\/em> v dob\u011b sv\u00e9ho objevu v roce 1911 bylo zn\u00e1mo jen p\u00e1r lidem na Z\u00e1pad\u011b, m\u00edstn\u00edm obyvatel\u016fm a huaqueros,<\/em> jak se v Peru \u0159\u00edk\u00e1 tzv. hleda\u010d\u016fm poklad\u016f, lupi\u010d\u016fm v\u0161eho druhu, „\u010dern\u00fdm“ zlatokop\u016fm a plenitel\u016fm hrob\u016f (a\u010dkoli p\u016fvodn\u011b toto slovo znamenalo „past\u00fd\u0159i“).<\/p>\n

Co bylo ukradeno z t\u011bchto ruin p\u0159ed Binghamov\u00fdm objeven\u00edm – se lze jen t\u011b\u017eko dohadovat.<\/p>\n

Odborn\u00edci u\u017e dnes v\u00ed, \u017ee ofici\u00e1ln\u00ed objev se neshoduje s jeho skute\u010dn\u00fdm objeven\u00edm.<\/p>\n

V roce 2008 americk\u00fd v\u00fdzkumn\u00edk Paolo Greer uvedl, \u017ee Machu Picchu bylo objeveno vlastn\u011b 43 rok\u016f p\u0159ed ofici\u00e1ln\u00edm ozn\u00e1men\u00edm.<\/p>\n

„Podle star\u00fdch z\u00e1znam\u016f bylo Machu Picchu objeveno v roce 1860 a asi kolem roku 1880 se m\u011bsto stalo ob\u011bt\u00ed m\u00edstn\u00edch hleda\u010d\u016f poklad\u016f,“ \u0159\u00edk\u00e1 Greer ve zpr\u00e1v\u011b pro Discovery News.<\/p>\n

N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci, kte\u0159\u00ed nav\u0161t\u00edv\u00ed tajemn\u00e9 m\u011bsto, se n\u00e1hle m\u011bn\u00ed – b\u011bhem n\u011bkolika minut se jejich hlasy zti\u0161\u00ed, pohyb se zklidn\u00ed… P\u0159ed tajemstv\u00edm tohoto m\u011bsta jako by si uv\u011bdomili svou nicotnost…<\/p>\n

Ov\u0161em ne v\u0161ichni. P\u0159\u00edli\u0161 mnoho podnikatel\u016f cht\u011bj\u00ed vyu\u017e\u00edt Machu Picchu jako p\u0159edm\u011bt obchodu.<\/p>\n

V roce 2009, b\u011bhem nat\u00e1\u010den\u00ed reklamy na pivovar, do\u0161lo k ne\u0161\u0165astn\u00e9 ud\u00e1losti. Je\u0159\u00e1b s kamerou spadl na slune\u010dn\u00ed hodiny, kter\u00e9 kdysi byly centrem n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch ob\u0159ad\u016f, a ulomil z nich kus \u017euly.
\nRozl\u00edcen\u00ed m\u00edstn\u00ed obyvatel\u00e9 upozornili \u00fa\u0159ady, aby se v\u00edckr\u00e1t takov\u00e9 akce ve svatyni nekonaly.<\/p>\n

Spor o prvenstv\u00ed v objeven\u00ed Macchu Picchu<\/strong><\/p>\n

M\u00edstn\u00ed badatel\u00e9 neuzn\u00e1vaj\u00ed prvenstv\u00ed americk\u00e9ho Yankee s vysoko\u0161kolsk\u00fdm vzd\u011bl\u00e1n\u00edm, a jako objevitele Machu Picchu<\/em> pova\u017euj\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho dobrodruha Augusto Bernse<\/em> nebo peru\u00e1nsk\u00e9ho farm\u00e1\u0159e Agustina Lizarraga<\/em>, kter\u00fd p\u0159i hled\u00e1n\u00ed nov\u00e9 orn\u00e9 p\u016fdy v \u00fadol\u00ed Urubamba<\/em> n\u00e1hodou narazil na Star\u00e9 M\u011bsto. Na jeden z mnoha kamen\u016f vyryl: „Liz\u00e1rraga, 1902<\/em>„. Hiram Bingham byl pr\u00fd a\u017e v druh\u00e9 \u0159ad\u011b.<\/p>\n

B\u011bhem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky Bingham<\/em> p\u016fsobil jako st\u00edhac\u00ed pilot a jednou p\u0159ist\u00e1l na tr\u00e1vn\u00edku p\u0159ed B\u00edl\u00fdm domem.<\/em> Pozd\u011bji se uch\u00e1zel o post guvern\u00e9ra jednoho ze st\u00e1t\u016f.<\/p>\n

Zd\u00e1 se, \u017ee ambici\u00f3zn\u00ed Bingham<\/em> si sv\u00e9 prvenstv\u00ed v objeven\u00ed Machu Picchu<\/em> koupil od m\u00edstn\u00edch roln\u00edk\u016f.<\/p>\n

Pokud jde o n\u011bmeck\u00e9ho zlatokopa a podnikatele Augusto Bernse<\/em>, ten dostal licenci pro tuto oblast, kde je i Machu Picchu<\/em>, u\u017e v roce 1867.<\/p>\n

Bernse<\/em> netou\u017eil b\u00fdt mezi p\u0159edn\u00edmi pr\u016fkopn\u00edky a vid\u011bt sv\u00e9 jm\u00e9no na tituln\u00edch str\u00e1nk\u00e1ch novin.<\/p>\n

Podnikav\u00fd N\u011bmec prod\u00e1val do evropsk\u00fdch muze\u00ed a vysok\u00fdch \u0161kol ve velk\u00e9m po\u010dtu nalezen\u00e9 zlat\u00e9 a st\u0159\u00edbrn\u00e9 p\u0159edm\u011bty.<\/p>\n

Peru\u00e1n\u0161t\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edci to v tichosti p\u0159ech\u00e1zeli a p\u0159ed jeho podvody a zpronev\u011brami n\u00e1rodn\u00edho bohatstv\u00ed zav\u00edraly o\u010di. Jist\u011b nikoli zadarmo.<\/p>\n

Dlouho jeho p\u016fsoben\u00ed z\u016fstalo ve st\u00ednu. Nicm\u00e9n\u011b, v N\u00e1rodn\u00ed knihovn\u011b v Peru se jeho jm\u00e9no objevilo v souvislosti se zm\u00ednkou o tajemn\u00e9 so\u0161e.<\/p>\n

Bernes<\/em> se p\u0159iznal, \u017ee sochu objevili p\u0159i hled\u00e1n\u00ed zlat\u00fdch a st\u0159\u00edbrn\u00fdch so\u0161ek boh\u016f.<\/p>\n

Podle Greera,<\/em> \u0161lo o sochu vl\u00e1dce Ink\u016f Pachacuti Inka<\/em> (asi 1391-1473), jeho\u017e jm\u00e9no znamen\u00e1 „Ten, kter\u00fd zm\u011bn\u00ed Vesm\u00edr,“<\/em> nebo „Ten, kter\u00fd t\u0159ese Zem\u00ed.“<\/em><\/p>\n

V takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b by se na Machu Picchu<\/em> mohla nach\u00e1zet hrobka Pachacuti<\/em> a kamenn\u00e1 socha vl\u00e1dce mohla zdobit jeho hrob.<\/p>\n

Pro\u010d Bingham<\/em> nazval kr\u00e1lovsk\u00fdm mauzoleem jeskyni pod chr\u00e1mem Slunce? Na\u0161el zde toti\u017e podstavec, na kter\u00e9m, jak se zd\u00e1, mohla st\u00e1t socha Nejvy\u0161\u0161\u00edho Inky.<\/p>\n

Greer<\/em> p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee na z\u00e1klad\u011b Burnesovy pozn\u00e1mky je \u0161ance naj\u00edt tuto historickou pam\u00e1tku je\u0161t\u011b dnes. Jak N\u011bmec nazna\u010duje, v jeho nep\u0159\u00edtomnosti Indi\u00e1ni rozbili sochu a hodili ji do \u0159eky.<\/p>\n

Proto\u017ee \u0159eka je p\u0159\u00edli\u0161 daleko, aby se k n\u00ed tahaly t\u011b\u017ek\u00e9 kameny, je nanejv\u00fd\u0161 pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee socha byla poh\u0159bena na Machu Picchu<\/em>, \u0159\u00edk\u00e1 Greer.<\/em><\/p>\n

Na z\u00e1v\u011br je t\u0159eba zm\u00ednit, \u017ee tato socha byla pops\u00e1na v knize „Pov\u011bsti o Ink\u00e1ch“ od Juana de Betanzose, publikovan\u00e9 v roce 1557. Jin\u00e9 zm\u00ednky o tomto artefaktu se nezachovaly.<\/p>\n

Archeologov\u00e9 ale neztr\u00e1cej\u00ed nad\u011bji…<\/p>\n

Hypot\u00e9zy<\/strong><\/p>\n

V p\u0159edve\u010der v\u00fdro\u010d\u00ed se na webstr\u00e1nk\u00e1ch National Geographic<\/em> rozhodli kriticky p\u0159ezkoumat p\u011bt, podle jejich n\u00e1zoru, z\u00e1kladn\u00edch verz\u00ed \u00fa\u010delu Machu Picchu<\/em>: pro jak\u00fd \u00fa\u010del bylo toto tajemn\u00e9 m\u011bsto postaven\u00e9. \u00dadajn\u011b bylo pl\u00e1nov\u00e1no jako n\u00e1bo\u017eensk\u00e1, v\u011bdeck\u00e1 a politick\u00e1 pevnost Ink\u016f.<\/p>\n

S\u00e1m objevitel Bingham<\/em> vyslovil n\u011bkolik hypot\u00e9z. Zpo\u010d\u00e1tku navrhl, \u017ee se zde nach\u00e1zela pravlast Ink\u016f, ale pak do\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee jde o legend\u00e1rn\u00ed Vilkabamba la Viaja<\/em> – posledn\u00ed pevnost Ink\u016f p\u0159ed \u0161pan\u011blsk\u00fdmi dobyvateli v XVI. stolet\u00ed.<\/p>\n

V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b p\u0159evl\u00e1d\u00e1 n\u00e1zor, podle kter\u00e9ho posledn\u00ed \u00fakryt Ink\u016f byl v Espirit – Pampa, 130 km z\u00e1padn\u011b od hlavn\u00edho m\u011bsta Ink\u016f Cusco.<\/em> V letech 1960 – 1980 se pr\u00e1v\u011b tam zde zab\u00fdval vykop\u00e1vkami americk\u00fd archeolog Vincent Lee.<\/em><\/p>\n

Uk\u00e1zalo se, \u017ee v Espiritu Pampa<\/em>, kter\u00e9 domorodci naz\u00fdvali Vilkabamba Grande<\/em>, bylo 400 a\u017e 500 budov, a ne uboh\u00e9 dva tucty, nalezen\u00e9 Hiramem Binghamem<\/em> ve stejn\u00e9m roce 1911.<\/p>\n

Podle p\u0159edpokladu Binghama<\/em> bylo Machu Picchu<\/em> postaveno jako chr\u00e1m, zasv\u011bcen\u00fd Pann\u00e1m Slunce<\/em> \u2013 \u017eensk\u00e9mu n\u00e1bo\u017eensk\u00e9mu \u0159\u00e1du, kter\u00fd slou\u017eil slune\u010dn\u00edmu bo\u017estvu Inti.<\/em><\/p>\n

V mytologii je bo\u017estvo p\u0159edstaveno ve form\u011b slune\u010dn\u00edho disku, v trojjedin\u00e9 podob\u011b \u2013 jako Apu Inti („P\u00e1n Slunce“), Churi Inti („Syn Slunce“) <\/em>a Uake Inti („Bratr Slunce“).<\/em><\/p>\n

To odr\u00e1\u017e\u00ed tehdej\u0161\u00ed inck\u00fd p\u0159\u00edbuzensk\u00fd syst\u00e9m, podle kter\u00e9ho byl nejbli\u017e\u0161\u00edm p\u0159\u00edbuzn\u00fdm mu\u017ee bratr a syn.<\/p>\n

P\u016fvodn\u011b byl Inti<\/em> spojov\u00e1n s totemov\u00fdm uct\u00edv\u00e1n\u00edm pt\u00e1k\u016f (pt\u00e1ci do XVI. stolet\u00ed, hr\u00e1li roli p\u0159ivolavatel\u016f Slunce).<\/em><\/p>\n

D\u016fvodem pro hypot\u00e9zu o tomto \u017eensk\u00e9m chr\u00e1mu byl n\u00e1lez des\u00edtek koster \u017een, nalezen\u00fdch p\u0159i vykop\u00e1vk\u00e1ch.<\/p>\n

V roce 2000 v\u0161ak John Verano<\/em> z University v Yale<\/em> prozkoumal tyto ostatky a do\u0161el ke zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee po\u010det koster mu\u017e\u016f i \u017een je stejn\u00fd.<\/p>\n

Na za\u010d\u00e1tku minul\u00e9ho stolet\u00ed toti\u017e je\u0161t\u011b nebyly zn\u00e1my rozd\u00edly mezi mu\u017esk\u00fdmi a \u017eensk\u00fdmi kostrami.<\/p>\n

Krom\u011b toho, George Eaton<\/em>, kter\u00fd tehdy stanovil, \u017ee kostry pat\u0159\u00ed \u017een\u00e1m, se specializoval na evropsk\u00e9 a africk\u00e9 n\u00e1lezy, a nebyl p\u0159ipraven zkoumat kostry obyvatel v And\u00e1ch, kter\u00e9 se vyzna\u010duj\u00ed mal\u00fdm vzr\u016fstem.<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b, Eaton<\/em> spr\u00e1vn\u011b ur\u010dil, \u017ee n\u011bkter\u00e9 z koster z Machu Picchu<\/em> pat\u0159\u00ed kojenc\u016fm a d\u011btem.<\/p>\n

Do\u0161el k z\u00e1v\u011bru, z\u0159ejm\u011b pod vlivem Binghamovy<\/em> verze o \u017eensk\u00e9m \u0159\u00e1du, \u017ee \u0161lo o plody h\u0159\u00edchu „jepti\u0161ek“.<\/em><\/p>\n

V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se v\u011bt\u0161ina archeolog\u016f dr\u017e\u00ed verze, \u017ee ostatky pat\u0159ily slu\u017eebn\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed poch\u00e1zeli ze v\u0161ech kout\u016f zem\u011b.<\/p>\n

N\u011bkte\u0159\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 ofici\u00e1ln\u00ed v\u011bdy se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee v 15. stolet\u00ed Machu Picchu<\/em> slou\u017eilo jako venkovsk\u00e9 s\u00eddlo Pachacuti Inca.<\/em><\/p>\n

Hypot\u00e9za vznikla v roce 1980, na z\u00e1klad\u011b jak\u00e9hosi \u0161pan\u011blsk\u00e9ho dokumentu ze 16. stolet\u00ed, kter\u00fd odkazuje na kr\u00e1lovskou rezidence Picchu,<\/em> kter\u00e9 se nach\u00e1z\u00ed nedaleko od m\u00edsta, kde bylo Machu Picchu nalezeno.<\/p>\n

Kr\u00e1lovsk\u00e9 s\u00eddlo, neboli Panaca,<\/em> bylo m\u00edstem pro rekreaci, lov a jinou z\u00e1bavu.<\/p>\n

V roce 2009 astrofyzik z polytechnick\u00e9ho institutu v Mil\u00e1n\u011b, Giulio Magli<\/em> p\u0159edstavil dal\u0161\u00ed verzi, podle kter\u00e9 Machu Picchu<\/em> bylo miniaturou mytologick\u00e9 krajiny.<\/p>\n

Machu Picchu<\/em> podle t\u00e9to verze bylo poutn\u00ed m\u00edsto, kde se v\u011b\u0159\u00edc\u00ed mohli symbolicky proj\u00edt p\u0159es t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00e9 cesty, kter\u00fdmi pro\u0161li jejich p\u0159edkov\u00e9.<\/p>\n

Podle m\u00fdtu, za\u010d\u00e1tek cesty byl na b\u0159ez\u00edch jezera Titicaca<\/em> v Bol\u00edvii<\/em> a po pr\u016fchodu pod zem\u00ed, vy\u0161el na povrch u Cusco.<\/em><\/p>\n

Americk\u00fd archeolog a antropolog Johan Reinhard<\/em> upozornil na skute\u010dnost, \u017ee Machu Picchu<\/em> bylo postaveno na vrcholu hory, je\u017e je t\u00e9m\u011b\u0159 \u00fapln\u011b obklopeno \u0159ekou Urubamba.<\/em> Inkov\u00e9 ji naz\u00fdvali Vilkamayo – „Svat\u00e1 \u0159eka“.<\/em><\/p>\n

V roce 1991 Reinhard<\/em> vydal knihu o Machu Picchu<\/em>, kde poznamenal, \u017ee v\u00fdchod a z\u00e1pad slunce ve dnech slunovratu a rovnodennosti, sledovan\u00fd z ur\u010dit\u00fdch m\u00edst spl\u00fdvaj\u00ed s v\u00fdznamn\u00fdmi posv\u00e1tn\u00fdmi horami. A Inkov\u00e9 uct\u00edvali Slunce jako sv\u00e9ho bo\u017esk\u00e9ho p\u0159edka.<\/p>\n

Bohu\u017eel, akademicky sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00ed v\u011bdci st\u00e1le odm\u00edtaj\u00ed vz\u00edt v \u00favahu alternativn\u00ed hypot\u00e9zu, \u017ee Machu Picchu nebylo inckou stavbou, ale poch\u00e1zela je\u0161t\u011b od star\u0161\u00ed civilizace.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br<\/strong><\/p>\n

Kr\u00e1tce p\u0159ed stolet\u00fdm v\u00fdro\u010d\u00edm bylo ozn\u00e1meno, \u017ee od 1. \u00fanora 2012 „M\u011bsto v oblac\u00edch“,<\/em> bude vylou\u010deno ze seznamu sv\u011btov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed UNESCO.<\/p>\n

Rozhodnut\u00ed bylo u\u010din\u011bno v Pa\u0159\u00ed\u017ei na 35. zased\u00e1n\u00ed V\u00fdboru sv\u011btov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed Organizace spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f pro v\u00fdchovu, v\u011bdu a kulturu (UNESCO).<\/em><\/p>\n

Po z\u00edsk\u00e1n\u00ed statusu sv\u011btov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed UNESCO se Machu Picchu<\/em> stalo centrem masov\u00e9ho turismu.<\/p>\n

P\u0159esto, \u017ee se nach\u00e1z\u00ed v odlehl\u00e9 \u010d\u00e1sti zem\u011b, v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 2450 metr\u016f nad mo\u0159em, sem ka\u017ed\u00fd den p\u0159ich\u00e1z\u00ed asi dva tis\u00edce lid\u00ed.<\/p>\n

Aby mohla b\u00fdt pam\u00e1tka chr\u00e1n\u011bna, UNESCO po\u017eaduje sn\u00ed\u017een\u00ed po\u010dtu turist\u016f na 800 lid\u00ed denn\u011b.
\nV\u00fdbor se v\u0161ak domn\u00edv\u00e1, \u017ee je nutn\u00e9 nad\u00e1le sledovat v\u00fdvoj t\u00e9to lokality a d\u00e1le p\u0159isp\u00edvat k ochran\u011b m\u011bsta.<\/p>\n

\u010ct\u011bte v\u00edce: http:\/\/tom-stehule.com\/<\/a>\u00a0<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Od chv\u00edle, kdy americk\u00fd archeolog Hiram Bingham (1875-1956) zah\u00e1jil vykop\u00e1vky v jeho z\u0159\u00edcenin\u00e1ch, uplynulo ji\u017e v\u00edce ne\u017e 110 let.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":737,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[41,22],"class_list":["post-736","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-archeologie","tag-jizni-amerika"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/736","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=736"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/736\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":738,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/736\/revisions\/738"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/737"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=736"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=736"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=736"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}