{"id":709,"date":"2023-06-04T00:37:35","date_gmt":"2023-06-03T22:37:35","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=709"},"modified":"2023-06-03T03:08:46","modified_gmt":"2023-06-03T01:08:46","slug":"zahadne-vimany","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/06\/04\/zahadne-vimany\/","title":{"rendered":"Z\u00e1hadn\u00e9 vimany"},"content":{"rendered":"<p><strong>Jas tis\u00edce slunc\u00ed<\/strong><!--more--><br \/>\nVe staroindick\u00fdch textech psan\u00fdch p\u016fvodn\u011b v sanskrtu lze naj\u00edt dramatick\u00e1 l\u00ed\u010den\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fdch akc\u00ed, p\u0159ekvapiv\u011b upom\u00ednaj\u00edc\u00edch na dne\u0161n\u00ed bitevn\u00ed technologie, zalo\u017een\u00e9 na modern\u00edch high-tech bojov\u00fdch prost\u0159edc\u00edch. Vedle st\u0159el, za jejich\u017e \u00fa\u010dinnost by se nemusely styd\u011bt na\u0161e dne\u0161n\u00ed atomovky, jsou zde zmi\u0148ov\u00e1ny \u201cvimany\u201c, jak\u00e9si starov\u011bk\u00e9 univerz\u00e1ln\u00ed bojov\u00e9 letouny, \u010di sp\u00ed\u0161e bojov\u00e1 kosmick\u00e1 plavidla; pr\u00e1v\u011b z nich jsou tyto st\u0159ely odpalov\u00e1ny.<\/p>\n<p>Z\u0159ejm\u011b nepopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00ed pas\u00e1\u017e ze staroindick\u00e9ho eposu Mahabhar\u00e1ta, tedy popis jedn\u00e9 z v\u00e1le\u010dn\u00fdch akc\u00ed, lze reprodukovat p\u0159ibli\u017en\u011b takto:<\/p>\n<ul>\n<li><em>\u201c&#8230; pilot vimanu vrhl na skvouc\u00ed se trojici m\u011bst st\u0159elu obsahuj\u00edc\u00ed vesm\u00edrnou energii. Zdvihl se za\u0159\u00edc\u00ed oblak d\u00fdmu jasn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e tis\u00edc slunc\u00ed a m\u011bsta pod n\u00edm byla prom\u011bn\u011bna v prach a popel. Kdy\u017e viman op\u011bt p\u0159ist\u00e1l, z\u00e1\u0159il jako kus antimonu &#8230;\u201c<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>Mimochodem, ono p\u0159irovn\u00e1n\u00ed energie exploze k tis\u00edci slunc\u00ed pou\u017eil v roce 1956 v n\u00e1zvu sv\u00e9 knihy <em>\u201cJasn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e tis\u00edc slunc\u00ed &#8211; osud atomov\u00fdch v\u011bdc\u016f\u201c<\/em> n\u011bmeck\u00fd publicista, novin\u00e1\u0159, spisovatel a futurolog, <em>Robert Jungk<\/em> (1913-1994) [1].<\/p>\n<p>V m\u00edrn\u00fdch obm\u011bn\u00e1ch cituj\u00ed v\u00fd\u0161e uvedenou pas\u00e1\u017e nap\u0159. jak <em>Pauwels<\/em> a <em>Bergier<\/em> [2], tak i <em>Ludv\u00edk Sou\u010dek<\/em> [3], kter\u00fd o st\u0159ele samotn\u00e9 z p\u0159eklad\u016f p\u016fvodn\u00edch text\u016f pak je\u0161t\u011b uv\u00e1d\u00ed:<\/p>\n<ul>\n<li><em>\u201cByla to leskl\u00e1 st\u0159ela, kter\u00e1 se t\u0159pytila, ani\u017e vyd\u00e1vala kou\u0159. Byla vr\u017eena na nep\u0159\u00edtele a tu v\u0161echno zahalila hust\u00e1 mlha. Zav\u00ed\u0159ily jedovat\u00e9 v\u00edry. S d\u011bsiv\u00fdm hlukem se zvedla mra\u010dna a za\u00fato\u010dila na nebesa. Zd\u00e1lo se, \u017ee se samo slunce chv\u011bje. Cel\u00fd sv\u011bt byl sp\u00e1len \u017e\u00e1rem v\u00fdbuchu jako n\u011bjakou d\u011bsivou hore\u010dkou. Tis\u00edce voz\u016f, desetitis\u00edce mu\u017e\u016f a slon\u016f byly obr\u00e1ceny v prach a popel.\u201c<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>\u00da\u010dink\u016fm \u201cbo\u017esk\u00e9 zbran\u011b\u201c, jak vypl\u00fdvaj\u00ed z p\u0159ekladu staroindick\u00fdch text\u016f, je v impozantn\u00edm souborn\u00e9m d\u00edle autor\u016f <em>Fiebaga, Grubera<\/em> a <em>Holbeho<\/em> [4] pon\u011bkud p\u0159ekvapiv\u011b v\u011bnov\u00e1no pouze p\u00e1r \u0159\u00e1dk\u016f, stoj\u00ed v\u0161ak zato. Dle interpretace autor\u016f, st\u0159ely vyst\u0159elovan\u00e9 z vimanu obracej\u00ed lidi i zv\u00ed\u0159ata v prach. Ti, kte\u0159\u00ed p\u0159e\u017eij\u00ed, trp\u00ed nev\u00fdslovn\u00fdm str\u00e1d\u00e1n\u00edm, bolestmi, ztr\u00e1tou vlas\u016f i neht\u016f. Nepom\u00e1h\u00e1 sebepe\u010dliv\u011bj\u0161\u00ed o\u010dista od\u011bvu nebo t\u011bla. \u017den\u00e1m se rod\u00ed po\u0161kozen\u00ed novorozenci.<\/p>\n<p>Podobn\u011b z p\u0159eklad\u016f staroindick\u00fdch text\u016f uv\u00e1d\u011bj\u00ed ji\u017e citovan\u00ed Pauwels a Bergier [2]:<\/p>\n<ul>\n<li><em>\u201cJe to nezn\u00e1m\u00e1 zbra\u0148, \u017eelezn\u00fd blesk, gigantick\u00fd posel smrti, jen\u017e rozdrtil na prach v\u0161echny \u010dleny plemene Vri\u0161ni a Andhaka. Sp\u00e1len\u00e9 mrtvoly nebyly v\u016fbec k pozn\u00e1n\u00ed. Vlasy a nehty padaly, n\u00e1doby se rozb\u00edjely bez zjevn\u00e9 p\u0159\u00ed\u010diny, pt\u00e1ci zb\u011bleli. Po n\u011bkolika hodin\u00e1ch byla ve\u0161ker\u00e1 potrava otr\u00e1vena. Blesk se zm\u011bnil v jemn\u00fd prach.\u201c<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p><strong>Ni\u010ditel\u00e9 sv\u011bt\u016f?<\/strong><\/p>\n<p>Na pe\u010dliv\u011b vybran\u00e9 pou\u0161tn\u00ed lokalit\u011b americk\u00e9ho st\u00e1tu <em>Nov\u00e9 Mexiko<\/em> byla 16. \u010dervence roku 1945 v 5:30 r\u00e1no provedena prvn\u00ed a naprosto \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 zkou\u0161ka atomov\u00e9 bomby, korunovan\u00e1 obrovskou sv\u00edtivou koul\u00ed a impozantn\u00edm atomov\u00fdm h\u0159ibem dosahuj\u00edc\u00edm v\u00fd\u0161ky 12 200 metr\u016f. V\u011bdeck\u00fd \u0159editel v\u00fdvoje bomby, prob\u00edhaj\u00edc\u00edho od roku 1942 v komplexu <em>Los Alamos<\/em> v Nov\u00e9m Mexiku, <em>Robert Oppenheimer<\/em>, komentoval pr\u00fd [5] tento \u00fasp\u011bch slovy ze staroindick\u00e9ho textu Bhagavadg\u00edta, kter\u00fd je sou\u010d\u00e1st\u00ed rozs\u00e1hl\u00e9ho eposu <em>Mahabhar\u00e1ta:<\/em><\/p>\n<ul>\n<li><em>\u201cNyn\u00ed se st\u00e1v\u00e1m smrt\u00ed, ni\u010ditelem sv\u011bt\u016f.\u201c<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>Mimo jin\u00e9, jakoby t\u00edm Oppenheimer p\u0159edznamenal n\u00e1\u0161 dne\u0161n\u00ed postoj k on\u011bm z\u00e1hadn\u00fdm pas\u00e1\u017e\u00edm z d\u00e1vn\u00e9 indick\u00e9 mytologie: Co jin\u00e9ho mohou p\u0159edstavovat, ne\u017e l\u00ed\u010den\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e9ho pou\u017eit\u00ed jadern\u00fdch zbran\u00ed, v\u010detn\u011b docela v\u011brn\u00e9ho popisu nemoci z oz\u00e1\u0159en\u00ed a radioaktivn\u00edho spadu? Nach\u00e1z\u00edme zde i sd\u011blen\u00ed o tom, \u017ee tyto zbran\u011b byly n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem svrh\u00e1v\u00e1ny \u010di vyst\u0159elov\u00e1ny z palub p\u0159ekvapiv\u011b dokonal\u00fdch l\u00e9taj\u00edc\u00edch bojov\u00fdch stroj\u016f.<\/p>\n<p>Profesor <em>Deleep Kumar Kanjilal<\/em> z Kalkaty, znalec sanskrtu, pak vyjad\u0159uje dojmy dne\u0161n\u00edho \u010dlov\u011bka stoj\u00edc\u00edho tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 z\u00e1znam\u016fm staroindick\u00fdch text\u016f ve stejn\u00e9m duchu av\u0161ak pon\u011bkud delik\u00e1tn\u011bji [4]:<\/p>\n<ul>\n<li><em>\u201cJe na \u010dase za\u010d\u00edt nov\u011b ch\u00e1pat b\u011bh lidsk\u00e9 civilizace a v t\u00e9to souvislosti pozvednout dosud zapom\u00ednan\u00e9 t\u00e9ma starov\u011bk\u00fdch technologi\u00ed na pozici, kter\u00e1 mu pr\u00e1vem n\u00e1le\u017e\u00ed.\u201c<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p><strong>Interpretace \u2013 v\u011b\u010dn\u00fd probl\u00e9m<\/strong><\/p>\n<p>Je v\u0161ak tomu opravdu tak?<\/p>\n<p>Jak jsme pr\u00e1v\u011b nazna\u010dili, nelze opom\u00edjet, \u017ee na\u0161e sou\u010dasn\u00e1 interpretace v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch l\u00ed\u010den\u00ed staroindick\u00fdch text\u016f je nesmazateln\u011b poznamen\u00e1na dne\u0161n\u00ed \u201ckolektivn\u00ed jadernou zku\u0161enost\u00ed\u201c lidstva.<\/p>\n<p>Je toti\u017e velmi pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee novodob\u00ed p\u0159ekladatel\u00e9 t\u011bchto text\u016f, psan\u00fdch vesm\u011bs v sanskrtu, byli, jsou a budou traumatem Hiro\u0161imy a Nagasaki siln\u011b ovlivn\u011bni. Po zku\u0161enosti t\u00e9to trag\u00e9die p\u0159istupovali ke star\u00fdm text\u016fm nepochybn\u011b jinak, ne\u017e tomu mohlo b\u00fdt kdykoliv p\u0159edt\u00edm. Toho jsou si v\u011bdomi i dne\u0161n\u00ed auto\u0159i na poli starov\u011bk\u00fdch z\u00e1had, ov\u0161em i oni p\u0159istupuj\u00ed k t\u00e9to ot\u00e1zce ka\u017ed\u00fd po sv\u00e9m. Tak nap\u0159. <em>Sou\u010dek<\/em> v tomto sm\u011bru oce\u0148uje Roy\u016fv p\u0159eklad <em>Mahabhar\u00e1ty<\/em> z roku 1889 [3], v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fdmi efekty samoz\u0159ejm\u011b neovlivn\u011bn\u00fd, zat\u00edmco <em>D\u00e4niken<\/em> [6] up\u0159ednost\u0148uje p\u0159eklady modern\u00ed.<\/p>\n<p>Mimo to je ov\u0161em interpretace pro \u010desk\u00e9ho \u010dten\u00e1\u0159e komplikov\u00e1na nutnost\u00ed n\u011bkolikan\u00e1sobn\u00e9ho p\u0159ekladu, a to ve sm\u011bru \u2013 sanskrt \u2013 angli\u010dtina \u2013 \u010de\u0161tina, nebo dokonce \u2013 sanskrt \u2013 angli\u010dtina \u2013 francouz\u0161tina \/ n\u011bm\u010dina \u2013 \u010de\u0161tina, samoz\u0159ejm\u011b s nepochybn\u00fdm pr\u00e1vem autor\u016f i p\u0159ekladatel\u016f na ur\u010ditou osobn\u00ed invenci, jako\u017eto samoz\u0159ejm\u011b i na omyl &#8230;<\/p>\n<p>A\u010dkoliv se tedy zd\u00e1, \u017ee obsah starov\u011bk\u00fdch indick\u00fdch text\u016f je pro \u010dlov\u011bka dne\u0161ka zna\u010dn\u011b znepokojiv\u00fd a neodbytn\u011b vyz\u00fdvaj\u00edc\u00ed k aktu\u00e1ln\u00ed interpretaci, je pr\u00e1v\u011b zp\u016fsob t\u00e9to interpretace, ostatn\u011b jako u ka\u017ed\u00e9 \u201cspr\u00e1vn\u00e9 z\u00e1hady\u201c, z\u00e1rove\u0148 zat\u00ed\u017een \u0159adou probl\u00e9m\u016f a nejasnost\u00ed.<\/p>\n<p><strong>Epos <em>Mahabhar\u00e1ta<\/em><\/strong><\/p>\n<p>V\u00fd\u0161e citovan\u00e9 p\u016fvodn\u00ed pas\u00e1\u017ee poch\u00e1zej\u00ed z popisu v\u00e1le\u010dn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed, jak jej pod\u00e1v\u00e1 zejm\u00e9na staroindick\u00fd epos Mahabhar\u00e1ta, ale i dal\u0161\u00ed podobn\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed \u00fatvary, kter\u00e9 s t\u00edmto mimo\u0159\u00e1dn\u011b rozs\u00e1hl\u00fdm eposem v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b souvisej\u00ed. Mahabhar\u00e1ta sama je pak jakousi kronikou staroindick\u00e9ho panovnick\u00e9ho rodu Bhar\u00e1t\u016f, jejich potomk\u016f i n\u00e1sledovn\u00edk\u016f.<\/p>\n<p>Ti se, jak u\u017e to tak b\u00fdv\u00e1, roz\u0161t\u011bpili na dva nesmi\u0159iteln\u00e9 t\u00e1bory, spojen\u00e9 ov\u0161em p\u0159\u00edbuzensk\u00fdmi svazky. Ani to v\u0161ak nezabr\u00e1nilo vy\u00fast\u011bn\u00ed rivality obou hlavn\u00edch rod\u016f Kuru\u016f a P\u00e1ndu\u016f do legend\u00e1rn\u00ed, dosud nev\u00eddan\u00e9, obrovsk\u00e9 a krut\u00e9 bitvy, trvaj\u00edc\u00ed 18 dn\u00ed.<\/p>\n<p><em>Mahabhar\u00e1ta<\/em> je tvo\u0159ena 18 knihami, p\u0159ibli\u017en\u011b v\u017edy o 100 kapitol\u00e1ch, co\u017e celkem p\u0159edstavuje zhruba 100 000 dvojver\u0161\u00ed.<\/p>\n<p>\u0158ada v\u011bdc\u016f m\u00e1 obvykle zato, \u017ee v\u00fdvoj <em>Mahabhar\u00e1ty<\/em> za\u010dal z jak\u00e9hosi nevelk\u00e9ho p\u00edsemn\u00e9ho j\u00e1dra ve 3. stol. p\u0159.n.l. a n\u00e1m zn\u00e1m\u00e9 rozvinut\u00e9 podoby dos\u00e1hl v 6. stol.n.l. Men\u0161\u00ed \u010d\u00e1st jejich koleg\u016f vid\u00ed \u010dasov\u00e9 rozp\u011bt\u00ed <em>Mahabhar\u00e1ty<\/em> pon\u011bkud skromn\u011bji \u2013 zhruba v obdob\u00ed 2. stol. p\u0159.n.l. a\u017e 2. stol. n.l. Toto datov\u00e1n\u00ed, tedy kolem po\u010d\u00e1tku n.l. plus minus p\u00e1r stolet\u00ed, ov\u0161em ne\u0159\u00edk\u00e1 nic o dob\u011b, v n\u00ed\u017e skute\u010dn\u011b do\u0161lo k ud\u00e1lostem, jak jsou eposem l\u00ed\u010deny, a zejm\u00e9na samoz\u0159ejm\u011b k on\u00e9 monstr\u00f3zn\u00ed bitv\u011b.<\/p>\n<p>Nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed nad\u0161enci se v ot\u00e1zce jej\u00ed \u010dasov\u00e9 lokalizace rozch\u00e1zej\u00ed a uva\u017euj\u00ed na z\u00e1klad\u011b \u0159ady okolnost\u00ed o n\u011bkolika alternativ\u00e1ch ve zna\u010dn\u011b velkorys\u00e9m rozp\u011bt\u00ed; tedy v obdob\u00ed p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem a to kolem roku 1000, d\u00e1le p\u0159ibli\u017en\u011b 2000, 2500 a dokonce 5500. St\u0159\u00edzliv\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st obdivovatel\u016f <em>Mahabhar\u00e1ty,<\/em> poch\u00e1zej\u00edc\u00ed zejm\u00e9na z odborn\u00e9 ve\u0159ejnosti archeolog\u016f, historik\u016f a indolog\u016f, klade d\u011bjinn\u00fd r\u00e1mec l\u00ed\u010den\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed do obdob\u00ed let 800 a\u017e 1200 p\u0159. n.l. Vych\u00e1z\u00ed p\u0159itom zpravidla z p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9 souvislosti s pronik\u00e1n\u00edm kmene \u00c1rj\u016f na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed Indie ze severu, kter\u00e9 prob\u00edhalo dle r\u016fzn\u00fdch pramen\u016f zhruba v obdob\u00ed let 1500 a\u017e 1000 p\u0159.n.l. [5,7].<\/p>\n<p><strong>V\u00e1lka \u2026<\/strong><\/p>\n<p>Z n\u011bkter\u00fdch textov\u00fdch pas\u00e1\u017e\u00ed vypl\u00fdvaj\u00ed, p\u0159iznejme si to, pro n\u00e1s dnes pom\u011brn\u011b nezvykl\u00e9 ohledy, se kter\u00fdmi m\u011bla b\u00fdt vedena ona rozhoduj\u00edc\u00ed bitva mezi znep\u0159\u00e1telen\u00fdmi rody Kuruovc\u016f, P\u00e1nduovc\u016f a jejich spojenc\u016f. P\u0159\u00ed\u010dinou byla sp\u0159\u00edzn\u011bnost rod\u016f. Na opa\u010dn\u00fdch stran\u00e1ch boje st\u00e1li i velmi bl\u00edzc\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00ed, snad i do jist\u00e9 m\u00edry sp\u0159\u00e1telen\u00ed, kte\u0159\u00ed, jak bychom dnes nejsp\u00ed\u0161e \u0159ekli, proti sob\u011b v podstat\u011b nic nem\u011bli. Ve h\u0159e v\u0161ak byl z\u00e1jem nejvy\u0161\u0161\u00ed \u2013 boj o vrcholnou moc.<\/p>\n<p>Tak\u017ee nakonec stejn\u011b doch\u00e1z\u00ed k bratrovra\u017eedn\u00e9mu v\u00e1le\u010dn\u00e9mu b\u011bsn\u011bn\u00ed, do n\u011bho\u017e zasahuj\u00ed i bohov\u00e9. P\u016fvodn\u00ed panovnick\u00fd rod Kuru\u016f byl zcela vyhuben, z jejich protivn\u00edk\u016f P\u00e1ndu\u016f zbylo pouze p\u011bt \u010dlen\u016f. Pro up\u0159esn\u011bn\u00ed \u2013 ne\u0161lo o \u017e\u00e1dnou rva\u010dku dvou rozkur\u00e1\u017een\u00fdch famili\u00ed, ale o mohutnou bitvu 18 arm\u00e1d; z nich dv\u011b p\u0159\u00edslu\u0161ely po jedn\u00e9 znep\u0159\u00e1telen\u00fdm rod\u016fm a 16 tvo\u0159ili spojenci, v\u011brn\u011b stoj\u00edc\u00ed na obou stran\u00e1ch hlavn\u00edch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f bitvy.<\/p>\n<p><strong>\u2026 a bojov\u00e9 prost\u0159edky<\/strong><\/p>\n<p>Zm\u00ednky o <em>vimanech<\/em> se v <em>Mahabhar\u00e1t\u011b<\/em> zdaj\u00ed b\u00fdt pom\u011brn\u011b sporadick\u00e9. Tomu nasv\u011bd\u010duje i skute\u010dnost, \u017ee z rozs\u00e1hl\u00e9ho eposu b\u00fdv\u00e1 k tomuto t\u00e9matu st\u00e1le citov\u00e1no jen n\u011bkolik drobn\u00fdch pas\u00e1\u017e\u00ed. Starov\u011bc\u00ed pisatel\u00e9 z\u0159ejm\u011b kladli hlavn\u00ed v\u00e1hu na celkov\u00e9 vyl\u00ed\u010den\u00ed a vyzn\u011bn\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch idej\u00ed, a speci\u00e1ln\u00edmi \u201ctechnick\u00fdmi\u201c detaily, jakkoliv pro n\u00e1s dnes mimo\u0159\u00e1dn\u011b zaj\u00edmav\u00fdmi, se p\u0159\u00edli\u0161 nezab\u00fdvali.<\/p>\n<p><strong>Nebo tomu bylo je\u0161t\u011b jinak?<\/strong><\/p>\n<p>V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b co se t\u00fd\u010de tehdej\u0161\u00ed \u201cv\u00e1le\u010dn\u00e9 techniky\u201c, nalezneme v <em>Mahabhar\u00e1t\u011b<\/em> p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b l\u00ed\u010den\u00ed typick\u00fdch starov\u011bk\u00fdch bojovn\u00edk\u016f, vyzbrojen\u00fdch luky a \u0161\u00edpy, me\u010di a v\u00e1le\u010dn\u00fdmi vozy ta\u017een\u00fdmi ko\u0148mi; vedle rozs\u00e1hl\u00e9ho pou\u017eit\u00ed kon\u00ed je uv\u00e1d\u011bna i \u00fa\u010dast v\u00e1le\u010dn\u00fdch slon\u016f.<\/p>\n<p>Ve v\u011bci existence a skv\u011bl\u00fdch bojov\u00fdch vlastnost\u00ed tajemn\u00fdch viman\u016f se v\u0161ak n\u011bkte\u0159\u00ed auto\u0159i s oblibou a \u010dasto odvol\u00e1vaj\u00ed na jejich a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u011b p\u0159esn\u00e9 a rozs\u00e1hl\u00e9 popisy, p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno, doslova na jakousi u\u017eivatelskou p\u0159\u00edru\u010dkou t\u011bchto bojov\u00fdch stroj\u016f, naz\u00fdvanou Vimanika \u0160\u00e1stra.<\/p>\n<p><strong>Vimanika \u0160\u00e1stra<\/strong><\/p>\n<p>Z uveden\u00e9 p\u0159\u00edru\u010dky <em>Erich von D\u00e4niken<\/em> cituje [6]:<\/p>\n<ul>\n<li><em>\u201cApar\u00e1t, kter\u00fd se pohybuje svou vlastn\u00ed silou jako pt\u00e1k, na zemi, na vod\u011b i ve vzduchu, se naz\u00fdv\u00e1 Vimaana &#8230;, &#8230; kter\u00fd se m\u016f\u017ee pohybovat na nebi z m\u00edsta na m\u00edsto &#8230;, &#8230; od zem\u011b k zemi, od sv\u011bta k sv\u011btu &#8230;, &#8230; je n\u00e1z\u00fdv\u00e1n velekn\u011b\u017e\u00edmi v\u011bdy Vimaana &#8230;\u201c<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>Z pod\u00e1n\u00ed tohoto spisovatele se mimo to dov\u00edd\u00e1me, \u017ee <em>viman<\/em> byl nezni\u010diteln\u00fd a z\u0159ejm\u011b jej bylo mo\u017eno u\u010dinit i neviditeln\u00fdm. Jeho pos\u00e1dka t\u00e9\u017e ovl\u00e1dala tajemstv\u00ed, jak zjistit sm\u011br letu nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch viman\u016f, jak d\u00e1lkov\u011b pozorovat jejich vnit\u0159n\u00ed prostory, jak odposlouch\u00e1vat hovor nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch pos\u00e1dek a samoz\u0159ejm\u011b, jak nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 stroje ochromit.<\/p>\n<p>Ostatn\u011b pozoruhodn\u00fd je ji\u017e samotn\u00fd (a to v\u00edce m\u00e9n\u011b \u00fapln\u00fd) n\u00e1zev zm\u00edn\u011bn\u00e9 p\u0159\u00edru\u010dky [8]:<\/p>\n<ul>\n<li><em>Vimaanika Shaastra aneb V\u011bda aeronautick\u00e1, od Maharshi Bharadwaaji, zjeven\u00e1 ctihodn\u00e9mu Panditu Subbarayovi Sastryovi, rukopisn\u011b zaznamenan\u00e1 v sanskrtu, p\u0159elo\u017een\u00e1 do angli\u010dtiny a vydan\u00e1 G.R.Josyerem v Mysoru, Indii.<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p><strong>Technika viman\u016f<\/strong><\/p>\n<p>Uve\u010fme zde jedno ze z\u00e1kladn\u00edch ustanoven\u00ed p\u0159\u00edru\u010dky:<\/p>\n<ul>\n<li><em>\u201cPilot je ten, kter\u00fd zn\u00e1 v\u0161echna tajemstv\u00ed.\u201c<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>Vedle toho se v p\u0159\u00edru\u010dce m\u016f\u017eeme dov\u011bd\u011bt, \u017ee t\u011bchto tajemstv\u00ed, na nich\u017e je zalo\u017eena funkce a konstrukce <em>vimanu,<\/em> je t\u0159icet dva. Nalezneme zde nejen pokyny pro stravov\u00e1n\u00ed a od\u00edv\u00e1n\u00ed pilota, ale tak\u00e9 po\u017eadavky na jeho znalosti, nep\u0159\u00edli\u0161 jasn\u00fd popis kovov\u00fdch materi\u00e1l\u016f vimanu a princip\u016f jeho pohonu\u037e t\u011bch je hned n\u011bkolik, jeden z nich, mo\u017en\u00e1 nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed, spo\u010d\u00edv\u00e1 ve vyu\u017eit\u00ed sol\u00e1rn\u00ed energie. Kone\u010dn\u011b t\u00e9\u017e zjist\u00edme, \u017ee viman\u016f je v\u00edce druh\u016f\u037e p\u0159inejmen\u0161\u00edm u n\u011bkter\u00fdch z nich je referov\u00e1na i jejich schopnost pohybu pod vodou.<\/p>\n<p>Zd\u00e1 se tedy, \u017ee m\u00e1me p\u0159ed sebou zcela unik\u00e1tn\u00ed doklad. Naprosto jednozna\u010dn\u011b se v n\u011bm hovo\u0159\u00ed o vysp\u011bl\u00fdch l\u00e9taj\u00edc\u00edch bojov\u00fdch stroj\u00edch, kter\u00e9 zas\u00e1hly do mimo\u0159\u00e1dn\u011b rozs\u00e1hl\u00e9 v\u00e1lky, odehr\u00e1vaj\u00edc\u00ed se ve staroindick\u00e9 civilizaci nejm\u00e9n\u011b p\u0159ed t\u0159emi tis\u00edcilet\u00edmi. Mimochodem, bojov\u00e9 prost\u0159edky takov\u00fdch vlastnost\u00ed nem\u00e1me dodnes.<\/p>\n<p>Tak\u017ee <em>Vimanika \u0160\u00e1stra<\/em> \u2013 naprost\u00e1 senzace, kv\u016fli n\u00ed\u017e bude t\u0159eba p\u0159epsat d\u011bjiny!<\/p>\n<p>Anebo ne?<\/p>\n<p><strong>Indick\u00e9 zjeven\u00ed<\/strong><\/p>\n<p>Jak\u00fd je vlastn\u011b opravdu p\u016fvod t\u00e9to p\u0159\u00edru\u010dky?<\/p>\n<p>P\u0159i tro\u0161e \u00fasil\u00ed lze z dostupn\u00fdch informac\u00ed de\u0161ifrovat to, co v pon\u011bkud zast\u0159en\u00e9 form\u011b vlastn\u011b vypl\u00fdv\u00e1 ji\u017e z jej\u00edho citovan\u00e9ho kv\u011btnat\u00e9ho n\u00e1zvu: Toti\u017e, obsah p\u0159\u00edru\u010dky \u00fadajn\u011b poch\u00e1z\u00ed od mysteri\u00f3zn\u00edho mudrce <em>Mahar\u0161i Bharadv\u00e1d\u017ei<\/em>, o n\u011bm\u017e snad nelze zcela vylou\u010dit, \u017ee byl skute\u010dnou postavou, \u017eij\u00edc\u00ed ov\u0161em v bl\u00ed\u017ee neur\u010den\u00e9m d\u00e1vnov\u011bku.<\/p>\n<p>Zcela p\u0159ekvapiv\u00e1 je v\u0161ak cesta, kterou se obsah p\u0159\u00edru\u010dky v podob\u011b spisu Vimanika \u0160\u00e1stra dostal na ve\u0159ejnost: Vyvolen\u00e9mu ctihodn\u00e9mu br\u00e1hmanovi (tedy hinduistick\u00e9mu kn\u011bzi \u010di mnichovi) P.S.Sastryovi bylo tajupln\u00e9 sv\u011bdectv\u00ed z\u00e1hadn\u00e9ho <em>Mahar\u0161i Bharadv\u00e1d\u017ei<\/em> o <em>vimanech<\/em> prost\u011b zjeveno!<br \/>\nJak to prob\u00edhalo? Po etap\u00e1ch, v\u017edy v jak\u00e9msi tranzu \u010di osv\u00edcen\u00ed, b\u011bhem kter\u00e9ho ctihodn\u00fd br\u00e1hman Sastry d\u00e1vn\u00fd <em>Bharadv\u00e1d\u017e\u016fv<\/em> odkaz, tak jak se mu postupn\u011b zjevoval v mysli, diktoval (op\u011bt v sanskrtu) zapisovateli.<\/p>\n<p><strong>\u201cPrastar\u00e1\u201c p\u0159\u00edru\u010dka z 20. stolet\u00ed<\/strong><\/p>\n<p>Pozoruhodn\u00e9 je ov\u0161em i obdob\u00ed, kdy se tak d\u011blo. Bylo to toti\u017e na po\u010d\u00e1tku 20. stol.! P\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno, postupn\u00e9 zjevov\u00e1n\u00ed, diktov\u00e1n\u00ed a zapisov\u00e1n\u00ed prob\u00edhalo v obdob\u00ed let 1918 a\u017e 1923! Proto\u017ee ov\u0161em sanskrtu rozum\u00ed m\u00e1lokdo, v\u011bc v podstat\u011b zapadla. Senzaci za\u010dala budit a\u017e po pades\u00e1ti letech, kdy\u017e roku 1973 \u010destn\u00fd \u0159editel Mezin\u00e1rodn\u00ed akademie studia sanskrtu G.R.Josyer se spolupracovn\u00edky p\u0159elo\u017eil text do angli\u010dtiny a zajistil jeho vyd\u00e1n\u00ed. Mimochodem, pr\u00e1v\u011b v jeho vlastn\u00ed p\u0159edmluv\u011b k anglick\u00e9 verzi lze p\u0159i pozorn\u00e9m \u010dten\u00ed, tak\u0159ka mezi \u0159\u00e1dky, nal\u00e9zt jinak docela nen\u00e1padn\u00fd, ba t\u00e9m\u011b\u0159 skryt\u00fd popis p\u016fvodu p\u0159\u00edru\u010dky. Hovo\u0159\u00ed zde mj. o [8]:<\/p>\n<ul>\n<li><em>\u201c\u2026 zjeven\u00ed (informac\u00ed) vn\u00edman\u00fdch na z\u00e1klad\u011b okultn\u00ed schopnosti nadan\u00e9ho m\u00e9dia \u2026\u201c<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>Zp\u016fsob takov\u00e9ho \u201c<em>p\u0159enosu informac\u00ed<\/em>\u201c vysv\u011btluj\u00ed vimani\u010dt\u00ed nad\u0161enci \u010dasto jako tzv. <em>\u201cchanneling\u201c,<\/em> tedy jak\u00e9si modern\u00ed pojet\u00ed <em>spiritismu.<\/em> P\u0159i n\u011bm se m\u00e9dium (v tomto p\u0159\u00edpad\u011b P.S.Sastry ve 20. stol.) dok\u00e1zalo ment\u00e1ln\u011b napojit na \u201cinforma\u010dn\u00ed kan\u00e1l\u201c (anglicky <em>\u201cchannel\u201c)<\/em> vedouc\u00ed k z\u00e1hrobn\u00edmu \u010di podobn\u00e9mu zdroji informac\u00ed. T\u00edm byl v tomto p\u0159\u00edpad\u011b Mahar\u0161a Bharadv\u00e1d\u017ea (\u010di sp\u00ed\u0161e je ho z\u00e1hrobn\u00ed existence \u2013 duch?) v bl\u00ed\u017ee neur\u010den\u00e9 d\u00e1vn\u00e9 minulosti.<\/p>\n<p>K argumentaci na z\u00e1klad\u011b spisu <em>Vimanika \u0160\u00e1stra<\/em> nelze proto \u0159\u00edci nic jin\u00e9ho, ne\u017e \u017ee zcela prokazateln\u011b spat\u0159il sv\u011btlo sv\u011bta a\u017e v prvn\u00ed \u010dtvrtin\u011b 20. stol. Skeptik\u016fm to sta\u010d\u00ed jako naprosto jasn\u00fd d\u016fkaz podvrhu; p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno manipulace, p\u0159i n\u00ed\u017e je text, kter\u00fd nen\u00ed star\u00fd je\u0161t\u011b ani sto let, vyd\u00e1v\u00e1n v podstat\u011b za sou\u010d\u00e1st staroindick\u00e9ho p\u00edsemnictv\u00ed. Co\u017e je skute\u010dn\u011b pon\u011bkud siln\u00e1 k\u00e1va.<\/p>\n<p><strong>Mystifikace stolet\u00ed?<\/strong><\/p>\n<p>\u010cestn\u00fd \u0159editel Akademie Josyer ve sv\u00e9 p\u0159edmluv\u011b k vyd\u00e1n\u00ed anglick\u00e9ho p\u0159ekladu Vimaniky v roce 1973 mimo jin\u00e9 uv\u00e1d\u00ed [8]:<\/p>\n<ul>\n<li><em>\u201cMo\u017en\u00e1 \u017ee 20. stolet\u00ed nav\u017edy vstoup\u00ed do historie d\u00edky dv\u011bma velk\u00fdm \u00fasp\u011bch\u016fm na\u0161eho pozn\u00e1n\u00ed \u2013 z\u00edsk\u00e1n\u00ed vzork\u016f m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch hornin z vesm\u00edrn\u00fdch d\u00e1lek a zve\u0159ejn\u011bn\u00edm spisu Vimanika \u0160\u00e1stra z hlubin \u010dasu.\u201c<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>To vyr\u00e1\u017e\u00ed dech. Sotva na to lze \u0159\u00edci n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e pouze op\u011bt onu repliku o pon\u011bkud siln\u00e9 k\u00e1v\u011b. Ani by n\u00e1s ov\u0161em nenapadlo, pokusit se vimanick\u00fdm nebo channelingov\u00fdm nad\u0161enc\u016fm (z\u0159ejm\u011b s panem \u0159editelem v \u010dele) cokoliv rozmlouvat, nicm\u00e9n\u011b:<\/p>\n<p>V autenti\u010dnost podrobn\u00fdch technick\u00fdch informac\u00ed, \u00fadajn\u011b p\u0159en\u00e1\u0161en\u00fdch channelingem od staroindick\u00e9ho z\u00e1hrobn\u00edho zdroje p\u0159es propast tis\u00edcilet\u00ed, prost\u011b nev\u011b\u0159\u00edme. Nehled\u011b na to, \u017ee z cel\u00e9 v\u011bci v\u016fbec nen\u00ed jasn\u00e9, kdo m\u011bl b\u00fdt onen d\u00e1vn\u00fd zdroj informac\u00ed \u2013 moudr\u00fd <em>Mahar\u0161a Bharadv\u00e1d\u017ea<\/em>, zda je v\u016fbec n\u011bjak dolo\u017eena jeho existence a jak\u00fd vlastn\u011b byl jeho vztah k viman\u016fm nebo jejich pilot\u016fm.<\/p>\n<p>Nab\u00edz\u00ed se mnohem jednodu\u0161\u0161\u00ed, p\u0159irozen\u011bj\u0161\u00ed a tud\u00ed\u017e pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed vysv\u011btlen\u00ed, \u017ee toti\u017e cel\u00e1 vimanick\u00e1 p\u0159\u00edru\u010dka je prost\u011b fabulovan\u00fdm v\u00fdplodem 20. stolet\u00ed. Sotva v\u0161ak ji\u017e bude vyp\u00e1tr\u00e1no, kdo by mohl b\u00fdt (hlavn\u00edm?) autorem t\u00e9to fabulace. Protagonist\u00e9 cel\u00e9ho \u201cobjevu\u201c tajupln\u00e9 <em>Vimaniky<\/em> byli samoz\u0159ejm\u011b dva, tedy br\u00e1hman <em>Sastry,<\/em> \u201cdiktuj\u00edc\u00ed\u201c sv\u00e9 channelingov\u00e9 vize v sanskrtu v prvn\u00ed \u010dtvrtin\u011b 20. stol. a \u0159editel Akademie <em>G.R.Josyer<\/em>, kter\u00fd spis p\u0159elo\u017eil do angli\u010dtiny a zajistil jeho vyd\u00e1n\u00ed o pades\u00e1t let pozd\u011bji. Na cel\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti se v\u0161ak pod\u00edlela i \u0159ada dal\u0161\u00edch spolupracovn\u00edk\u016f.<\/p>\n<p><strong>Evropsk\u00e1 inspirace?<\/strong><\/p>\n<p><em>Subaraja Sastry<\/em> byl nositelem v Indii v\u0161eobecn\u011b respektovan\u00e9ho ozna\u010den\u00ed <em>\u201cPandit\u201c,<\/em> kter\u00e9 se p\u0159ipojuje ke jm\u00e9nu a je vlastn\u011b titulem pro uzn\u00e1van\u00e9ho n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho u\u010dence. Co\u017e sice z\u0159ejm\u011b zvy\u0161uje Sastryovu d\u016fv\u011bryhodnost, ani\u017e by to ov\u0161em napomohlo bli\u017e\u0161\u00edmu vysv\u011btlen\u00ed jak skute\u010dn\u00e9ho p\u016fvodu p\u0159\u00edru\u010dky, tak p\u0159\u00edpadn\u00e9ho Sastryova motivu k jej\u00ed fabulaci. Diktoval p\u0159ece v sanskrtu, text zapadl, ani\u017e by on z toho m\u011bl jak\u00fdkoliv prosp\u011bch. P\u0159izn\u00e1v\u00e1me, toto lze t\u011b\u017eko vysv\u011btlit. P\u0159esto v\u0161ak kv\u016fli tomu neza\u010dneme v\u011b\u0159it na channelingov\u00fd p\u0159enos technick\u00e9 dokumentace.<\/p>\n<p>Nicm\u00e9n\u011b jist\u00e9, by\u0165 velmi spekulativn\u00ed \u00favahy o mo\u017en\u00e9 motivaci, se p\u0159esto nab\u00edzej\u00ed. Jednak, roku 1805 zem\u0159el Jules Verne (nar. 1828), popul\u00e1rn\u00ed francouzsk\u00fd spisovatel, zakladatel modern\u00edho dobrodru\u017en\u00e9ho a cestopisn\u00e9ho rom\u00e1nu, vych\u00e1zej\u00edc\u00edho z rozv\u00edjej\u00edc\u00edch se poznatk\u016f p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd a techniky. Zaj\u00edmal se Sastry i o modern\u00ed evropskou literaturu? Nechal se snad inspirovat, ba dokonce okouzlit, d\u00edlem sv\u00e9ho z\u0159ejm\u011b pon\u011bkud star\u0161\u00edho sou\u010dasn\u00edka Verna? T\u0159in\u00e1ct let po Vernov\u011b smrti za\u010dal Sastry diktovat svou p\u0159\u00edru\u010dku \u2026<\/p>\n<p>Ov\u0161em pozor. To se psal rok 1918. Lidstvo pr\u00e1v\u011b dovr\u0161ilo svou dosud nejd\u011bsiv\u011bj\u0161\u00ed zku\u0161enost \u2013 z\u00e1\u017eitek 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Jej\u00ed boji\u0161t\u011b se za\u010dala jen hem\u017eit dosud nezn\u00e1m\u00fdmi bojov\u00fdmi stroji a prost\u0159edky \u2013 tanky, ponorky, letadla, chl\u00f3r a pak yperit &#8230; P\u0159ed jejich ni\u010divost\u00ed bledly i <em>Verneovy<\/em> fantazie. Stalo se tedy snad kolektivn\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e9 b\u011bsn\u011bn\u00ed Sastryovou d\u011bsivou inspirac\u00ed? Cht\u011bl varovn\u00e9 poselstv\u00ed vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z p\u0159\u00edtomnosti sm\u011b\u0159ovat do budoucnosti t\u00edm, \u017ee je vt\u011bl\u00ed do zd\u00e1nliv\u00e9 minulosti?<\/p>\n<p>Pro cel\u00e9 generace t\u011bch, kte\u0159\u00ed je\u0161t\u011b kdy budou hloubat nad staroindick\u00fdmi texty?<\/p>\n<p>Ov\u0161em mnohem prozai\u010dt\u011bj\u0161\u00ed motiv se nab\u00edz\u00ed v p\u0159\u00edpad\u011b <em>G.R.Josyera<\/em>, kter\u00fd s textem po jeho p\u0159elo\u017een\u00ed do angli\u010dtiny \u010dile vyrazil na ve\u0159ejnost, tedy samoz\u0159ejm\u011b \u2013 na trh. \u017de by tedy sp\u00ed\u0161e on byl otcem cel\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti? Zanechme rad\u011bji spekulac\u00ed &#8230;<\/p>\n<p>V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b jsme ov\u0161em p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee zrod spisu Vimanika \u0160\u00e1stra nem\u00e1 na sv\u011bdom\u00ed nezn\u00e1m\u00fd, d\u00e1vn\u00fd a samoz\u0159ejm\u011b ji\u017e d\u00e1vno ne\u017eij\u00edc\u00ed (pokud v\u016fbec kdy \u017eij\u00edc\u00ed) staroindick\u00fd mudrc, n\u00fdbr\u017e 20. stolet\u00ed. A\u0165 u\u017e ve snaze o neobvykl\u00e9 varov\u00e1n\u00ed, \u010di sp\u00ed\u0161e v r\u00e1mci pr\u00e1v\u011b nast\u00e1vaj\u00edc\u00ed v\u0161eobecn\u00e9 honby po dob\u0159e zpen\u011b\u017eiteln\u00fdch senzac\u00edch.<\/p>\n<p><strong>A co s\u00e1m velk\u00fd Erich?<\/strong><\/p>\n<p>V na\u0161\u00ed skepsi n\u00e1s (krom\u011b zdrav\u00e9ho rozumu) paradoxn\u011b utvrzuje i slavn\u00fd <em>Erich von D\u00e4niken.<\/em><\/p>\n<p>P\u0159esto\u017ee z Vimaniky r\u00e1d cituje a p\u0159esto\u017ee se kolem staroindick\u00fdch z\u00e1had sna\u017eil vy\u0161mejdit kdejakou zaj\u00edmavost, o ot\u00e1zce p\u016fvodu vimanick\u00e9 p\u0159\u00edru\u010dky ohledupln\u011b ml\u010d\u00ed. A to jednak ve sv\u00e9 (n\u00e1mi v\u00fd\u0161e citovan\u00e9) kn\u00ed\u017ece [6], v origin\u00e1lu vydan\u00e9 v roce 1969. Pravda, tenkr\u00e1t mu cel\u00e1 z\u00e1le\u017eitost je\u0161t\u011b nemusela b\u00fdt z\u0159ejm\u00e1, uv\u00e1d\u00ed pouze:<\/p>\n<ul>\n<li><em>\u201cMezin\u00e1rodn\u00ed akademie pro v\u00fdzkum sanskrtu v Mysore (Indie) se jako prvn\u00ed odv\u00e1\u017eila pokusu p\u0159en\u00e9st do na\u0161ich modern\u00edch pojm\u016f jeden text sanskrtu, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed od Maharshi Bharadwaaji, proroka ran\u00e9 doby.\u201c<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>T\u00e9matu p\u016fvodu p\u0159\u00edru\u010dky se v\u0161ak vyhnul i b\u011bhem sv\u00e9ho p\u0159edn\u00e1\u0161kov\u00e9ho turn\u00e9 v \u010cesku v roce 2006, kdy o n\u00ed, a zejm\u00e9na v n\u00ed popisovan\u00fdch <em>vimanech,<\/em> rozs\u00e1hle referoval. P\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed neznalost okolnost\u00ed p\u016fvodu by ov\u0161em v t\u00e9to dob\u011b, tedy o 37 let pozd\u011bji, byla ji\u017e naprosto hrubou chybou jeho jinak tolik obdivovan\u00e9ho autorsk\u00e9ho d\u016fvtipu. Anebo naopak, \u017ee by tohoto d\u016fvtipu bylo a\u017e p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161\u2026?<\/p>\n<p><strong>Fale\u0161n\u00fd trumf \u2026<\/strong><\/p>\n<p>Nicm\u00e9n\u011b ctitel\u00e9 <em>viman\u016f<\/em> st\u00e1le je\u0161t\u011b nemusej\u00ed h\u00e1zet flintu do \u017eita. Jak jsme ji\u017e uvedli, zm\u00ednky o t\u011bchto stroj\u00edch lze toti\u017e nal\u00e9zt i v \u0159ad\u011b dal\u0161\u00edch starov\u011bk\u00fdch indick\u00fdch, tzv. v\u00e9dick\u00fdch text\u016f, k nim\u017e ostatn\u011b b\u00fdv\u00e1 n\u011bkdy \u0159azena i Mahabhar\u00e1ta. Tak\u017ee na \u00fapln\u00fd z\u00e1v\u011br:<\/p>\n<ul>\n<li>Netvrd\u00edme, \u017ee vimany neexistovaly. Ov\u0161em je pouze v\u011bc\u00ed jejich obdivovatel\u016f, \u010demu jsou ochotni \u201cna potk\u00e1n\u00ed\u201c v\u011b\u0159it a co naopak cht\u011bj\u00ed kriticky prozkoumat, z hlediska seri\u00f3znosti podklad\u016f i p\u0159eklad\u016f, interpretac\u00ed, \u010di historick\u00fdch souvislost\u00ed. Mo\u017en\u00e1 \u00faskal\u00ed tohoto druhu jsme se zde pr\u00e1v\u011b pokusili nazna\u010dit.<\/li>\n<\/ul>\n<p>Dovolujeme si v\u0161ak pouze tvrdit, \u017ee nejvy\u0161\u0161\u00ed trumf, kter\u00fd p\u0159\u00edslu\u0161n\u00ed nad\u0161enci tak r\u00e1di vyn\u00e1\u0161ej\u00ed ve prosp\u011bch d\u00e1vn\u00e9 existence <em>viman\u016f,<\/em> toti\u017e p\u0159\u00edru\u010dka <em>Vimanika \u0160\u00e1stra<\/em>, je produktem 20. stolet\u00ed a jak\u00e9koliv jej\u00ed opodstatn\u011bn\u00ed, jako\u017eto zdroje autentick\u00fdch informac\u00ed z indick\u00e9ho starov\u011bku, nelze nikterak prok\u00e1zat.<\/p>\n<p><strong>Literatura<\/strong><\/p>\n<p><em>1. Jungk R.: Heller als tausend Sonnen. Das Schicksal der Atomforscher; Scherz, Stuttgart, 1956.<\/em><br \/>\n<em>2. Pauwels L., Bergier.J.: Jitro kouzeln\u00edk\u016f; Svoboda, Praha, 1990.<\/em><br \/>\n<em>3. Sou\u010dek L.: Tu\u0161en\u00ed st\u00ednu; \u010ceskoslovensk\u00fd spisovatel, Praha, 1974.<\/em><br \/>\n<em>4. Fiebag P., Gruber E., Holbe R.: Mystica. Die grossen R\u00e4tsel der Menschheit; Weltbild, Augsburg, 2002.<\/em><br \/>\n<em>5. Briggs A. a kol.: Kdy, kde, pro\u010d a jak se to stalo; Reader\u2019s Digest V\u00fdb\u011br, Praha, 1997.<\/em><br \/>\n<em>6. D\u00e4niken von, E.: Zp\u011bt ke hv\u011bzd\u00e1m; Dialog, Liberec, 1992.<\/em><br \/>\n<em>7. Westwoodov\u00e1 J.: Atlas z\u00e1hadn\u00fdch m\u00edst\uf03b Kni\u017en\u00ed klub, Praha, 1994.<\/em><br \/>\n<em>8. Bharadwaaja M.: Vimaanika Shastra Aeronautics, transl. by Josyer G.R.; Coronation Press, Mysore, India, 1973.<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><em>Ing. Tom\u00e1\u0161 Dosoudil, CSc.\u00a0<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Jas tis\u00edce slunc\u00ed<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":714,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,11,19],"tags":[49,77,27,50],"class_list":["post-709","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-media","category-zahady","tag-asie","tag-indie","tag-kritika","tag-technika"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/709","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=709"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/709\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":713,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/709\/revisions\/713"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/714"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=709"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=709"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=709"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}