{"id":5294,"date":"2026-03-20T00:32:13","date_gmt":"2026-03-19T23:32:13","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=5294"},"modified":"2026-10-11T23:00:37","modified_gmt":"2026-10-11T21:00:37","slug":"dartagnan-jaky-byl-skutecny-zivot-legendarniho-musketyra","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2026\/03\/20\/dartagnan-jaky-byl-skutecny-zivot-legendarniho-musketyra\/","title":{"rendered":"D’Artagnan: jak\u00fd byl skute\u010dn\u00fd \u017eivot legend\u00e1rn\u00edho mu\u0161ket\u00fdra?"},"content":{"rendered":"

Mnoho lid\u00ed zn\u00e1 dobrodru\u017en\u00fd rom\u00e1n Alexandra Dumase „T\u0159i mu\u0161ket\u00fd\u0159i“, vydan\u00fd roku 1844, a\u0165 u\u017e z \u010detby, nebo z mnoha filmov\u00fdch, lep\u0161\u00edch i hor\u0161\u00edch, zpracov\u00e1n\u00ed.<\/strong><\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b m\u00e1lokdo v\u00ed, \u017ee slavn\u00fd d’Artagnan<\/em> byl skute\u010dn\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd v\u0161ak \u017eil o n\u011bkolik desetilet\u00ed pozd\u011bji, ne\u017e jeho kni\u017en\u00ed p\u0159edobraz. A jeho p\u0159\u00edb\u011bh je z\u00e1sadn\u011b odli\u0161n\u00fd od toho, co je pops\u00e1no v knize Alexandra Dumase star\u0161\u00edho.<\/p>\n

D’Artagnan, hrdina rom\u00e1n\u016f Alexandra Dumase, se stal jednou z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch postav francouzsk\u00e9 literatury. Podobn\u011b, jako \u0159ada dal\u0161\u00edch osob v knih\u00e1ch slavn\u00e9ho spisovatele, nebyl v\u00fdplodem jeho bujn\u00e9 p\u0159edstavivosti.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Charles Ogier de Batz de Castellmore<\/em><\/strong> – to bylo jm\u00e9no skute\u010dn\u00e9ho d’Artagnana, kter\u00fd opravdu \u017eil ve Francii v XVII. stolet\u00ed. Jeho datum narozen\u00ed nen\u00ed zn\u00e1mo. N\u011bkte\u0159\u00ed historici uv\u00e1d\u00ed obdob\u00ed od roku 1611 do roku 1615, jin\u00ed l\u00e9ta 1620 – 1623.<\/p>\n

To znamen\u00e1, \u017ee kdy\u017e George Villiers<\/em>, v\u00e9voda z Buckinghamu,<\/em> vzal diamantov\u00e9 p\u0159\u00edv\u011bsky kr\u00e1lovny Anny Rakousk\u00e9<\/em> do Anglie, a do\u0161lo k obl\u00e9h\u00e1n\u00ed La Rochelle, byl Charles de Batz<\/em> \u2013 je\u0161t\u011b nikoli d’Artagnan<\/em> \u2013 v\u00fdrostek, kter\u00fd si hr\u00e1l se sv\u00fdmi vrstevn\u00edky, a nemohl bojovat s kardin\u00e1lov\u00fdmi gardisty.<\/p>\n

A\u010dkoli se nemohl z\u00fa\u010dastnit ud\u00e1lost\u00ed, popsan\u00fdch v Dumasov\u011b rom\u00e1nu prav\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh jeho \u017eivota nebyl m\u00e9n\u011b zaj\u00edmav\u00fd.<\/p>\n

Dumas<\/em> posunul jeho p\u0159\u00edb\u011bh o 20 let, aby z\u00faro\u010dil z\u00e1pletku s diamantov\u00fdmi p\u0159\u00edv\u011bsky, kolem kter\u00fdch se to\u010d\u00ed cel\u00fd d\u011bj rom\u00e1nu.<\/p>\n

Charles<\/em> se narodil v roce 1613 v Gasko\u0148sku, na panstv\u00ed sv\u00fdch rodi\u010d\u016f. A\u010dkoli \u0161lo o \u0161lechtick\u00fd rod, v dob\u011b, kdy se narodil Charles,<\/em> byl u\u017e zna\u010dn\u011b chud\u00fd. N\u011bkolik mu\u0161ket, me\u010d\u016f a kon\u00ed – to bylo v\u0161e, co zd\u011bdil. Prvn\u00ed dokument, v n\u011bm\u017e je Charles<\/em> zm\u00edn\u011bn, je datovan\u00fd 10. b\u0159ezna 1633. Byl to pravd\u011bpodobn\u011b rok jeho p\u0159\u00edchodu do Pa\u0159\u00ed\u017ee. Vzhledem k tomu, \u017ee p\u0159\u00edjmen\u00ed de Batz bylo ve francouzsk\u00e9m hlavn\u00edm m\u011bst\u011b prakticky nezn\u00e1m\u00e9, p\u0159idal si ke jm\u00e9nu tak\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed sv\u00e9 matky – d’Artagnan.<\/em><\/p>\n

Abychom byli ale naprosto p\u0159esn\u00ed, nem\u011bli bychom \u0159\u00edkat d’Artagnan,<\/em> ale Artanyan (Artagnan)<\/em> nebo Artaignan,<\/em> nebo alespo\u0148 d\u00e1t n\u011bjak\u00fd titul p\u0159ed p\u0159\u00edjmen\u00edm: Chevalier<\/em> \u2013 ryt\u00ed\u0159 – d’Artagnan.<\/em><\/p>\n

Pod t\u00edmto jm\u00e9nem vstoupil do d\u011bjin.<\/p>\n

Pot\u00e9, co se stal mu\u0161ket\u00fdrem v roce 1644, z\u00edskal patron\u00e1t tehdej\u0161\u00edho prvn\u00edho ministra kr\u00e1lovstv\u00ed (dnes bychom \u0159ekli premi\u00e9ra, \u010di p\u0159edsedy vl\u00e1dy), kardin\u00e1la Mazarina.<\/em> Jeho p\u0159edch\u016fdce, kardin\u00e1l Richelieu,<\/em> zn\u00e1m\u00fd jako zloduch z Dumasova rom\u00e1nu, byl u\u017e tehdy po smrti. D\u00edky podpo\u0159e Mazarina<\/em> za\u010dala Charlesova kari\u00e9ra stoupat, a po deseti letech se stal ji\u017e d\u016fv\u011brn\u00edkem samotn\u00e9ho kr\u00e1le! Nicm\u00e9n\u011b, co d\u011blal d’Artagnan<\/em> od t\u00e9 doby (tj. od okam\u017eiku, kdy vstoupili do odd\u00edlu mu\u0161ket\u00fdr\u016f) a\u017e do roku 1646, nic nev\u00edme.<\/p>\n

Nejslavn\u011bj\u0161\u00ed epizodou v \u017eivot\u011b Charlese de Batz<\/em> bylo zat\u010den\u00ed ministra financ\u00ed Fouqueta<\/em> v roce 1661. Fouquet<\/em> byl pova\u017eov\u00e1n za nejbohat\u0161\u00edho mu\u017ee ve Francii po kr\u00e1li, a skute\u010dnost, \u017ee jeho zat\u010den\u00ed bylo sv\u011b\u0159eno de Batzovi, sv\u011bd\u010d\u00ed o neomezen\u00e9 d\u016fv\u011b\u0159e, kterou mu kr\u00e1l Ludv\u00edk XIV.<\/em> prok\u00e1zal.<\/p>\n

N\u00e1\u0161 hrdina byl samoz\u0159ejm\u011b tak\u00e9 voj\u00e1kem. Na po\u010d\u00e1tku sedmdes\u00e1t\u00fdch let XVII. stolet\u00ed byl u\u017e poln\u00edm mar\u0161\u00e1lem, co\u017e je vysok\u00e1 hodnost. D\u00edky kapit\u00e1novi kr\u00e1lovsk\u00fdch mu\u0161ket\u00fdr\u016f a jeho pod\u0159\u00edzen\u00fdm voj\u00e1k\u016fm z\u00edskal kr\u00e1l Ludv\u00edk XIV.<\/em> za n\u011bkolik dn\u00ed boj\u016f m\u011bsto Douai,<\/em> pak Besancon<\/em> a Dole,<\/em> a tak\u00e9 b\u011bhem holandsk\u00e9 v\u00e1lky m\u011bsto Maastricht (d’Aligny).<\/em><\/p>\n

Jen\u017ee b\u011bhem obl\u00e9h\u00e1n\u00ed holandsk\u00e9ho m\u011bsta Maastricht<\/em> v roce 1673 Charles<\/em> zahynul: trefila ho do hlavy nep\u0159\u00e1telsk\u00e1 kulka. Bylo mu u\u017e p\u0159es 60 let.<\/p>\n

O mnoho let pozd\u011bji, v roce 1700, byla v Pa\u0159\u00ed\u017ei vyd\u00e1na kniha ve t\u0159ech svazc\u00edch „Memo\u00e1ry d’Artagnana“<\/em>. V nich byly pops\u00e1ny jeho dobrodru\u017estv\u00ed, ale v\u011bt\u0161ina z nich byla jen v\u00fdplodem autorovy p\u0159edstavivosti. Skute\u010dn\u00fdm autorem knihy byl spisovatel Gatien de Courtilz de Sandras.<\/em> Samotn\u00fd d’Artagnan<\/em> nikdy nenapsal ani \u0159\u00e1dku t\u00e9to knihy.<\/p>\n

Po 140 letech pozd\u011bji se tato kniha dost\u00e1v\u00e1 do rukou Alexandru Dumasovi.<\/em> Na mlad\u00e9ho spisovatele okam\u017eit\u011b d\u011bl\u00e1 nesmazateln\u00fd dojem. D\u00edky n\u00ed brzy vznikla proslul\u00e1 trojice \u2013 vlastn\u011b \u010dtve\u0159ice – mu\u0161ket\u00fdr\u016f, kterou se cel\u00fd sv\u011bt bav\u00ed dodnes.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Jac\u00ed byli skute\u010dn\u00ed mu\u0161ket\u00fd\u0159i?<\/strong><\/p>\n

Mu\u0161ket\u00fd\u0159i \u2013 pojmenovan\u00ed po sv\u00e9 hlavn\u00ed, tehdy je\u0161t\u011b revolu\u010dn\u00ed v\u00fdzbroji \u2013 mu\u0161kety \u2013 pu\u0161ky, byla p\u016fvodn\u011b speci\u00e1ln\u00ed p\u011bchotn\u00ed jednotka, vytvo\u0159ena francouzsk\u00fdm kr\u00e1lem Jind\u0159ichem IV.<\/em> M\u011bla to b\u00fdt elitn\u00ed jednotka, jej\u00edm\u017e \u00fa\u010delem bylo chr\u00e1nit kr\u00e1le. A\u017e po 20 letech byli voj\u00e1ci vybaveni st\u0159eln\u00fdmi zbran\u011bmi s dlouhou hlavn\u00ed, tedy mu\u0161ketami,<\/em> kter\u00e9 daly t\u011bmto voj\u00e1k\u016fm sv\u00e9 sv\u011btov\u011b proslul\u00e9 jm\u00e9no. Lid\u00e9 je naz\u00fdvali „\u0161ediv\u00ed mu\u0161ket\u00fd\u0159i“,<\/em> kv\u016fli tomu, \u017ee se v\u017edy pohybovali na \u0161ed\u00fdch kon\u00edch.<\/p>\n

Je t\u0159eba tak\u00e9 poznamenat, \u017ee voj\u00e1ci si museli ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 vybaven\u00ed, s v\u00fdjimkou mu\u0161kety, koupit a po\u0159\u00eddit za vlastn\u00ed prost\u0159edky. Jejich p\u0159edepsan\u00e1 v\u00fdzbroj byla ve sv\u00e9 dob\u011b velmi dobr\u00e1. Mu\u0161ket\u00fd\u0159i museli m\u00edt kord, dv\u011b pistole, d\u00fdku a bajonet.<\/p>\n

V roce 1646, v d\u016fsledku s\u00e9rie z\u00e1kulisn\u00edch intrik, byly mu\u0161ket\u00fdrsk\u00e9 odd\u00edly rozpu\u0161t\u011bny. Inici\u00e1torem toho byl kardin\u00e1l Mazarin,<\/em> kter\u00fd se pokou\u0161el p\u0159evz\u00edt velen\u00ed mu\u0161ket\u00fdr\u016f, a jmenoval jejich velitelem sv\u00e9ho synovce. Jen\u017ee neusp\u011bl a proto se rozhodl odd\u00edly rozpustit.<\/p>\n

Ale u\u017e v roce 1665 se mu\u0161ket\u00fd\u0159i znovuzrodili, a to pod veden\u00edm pr\u00e1v\u011b slavn\u00e9ho d’Artagnana,<\/em> kter\u00fd byl oddan\u00fdm slu\u017eebn\u00edkem kr\u00e1le. Tehdy do\u0161lo k prav\u00e9mu rozkv\u011btu t\u00e9to jednotky. Po\u010det mu\u0161ket\u00fdr\u016f narostl na 300 osob, odd\u00edly m\u011bli vlastn\u00edho l\u00e9ka\u0159e a zbroj\u00ed\u0159e, stejn\u011b jako vlastn\u00ed identifika\u010dn\u00ed znaky, jako je odznak, heslo a vlajka. Ve skute\u010dnosti d’Artagnan<\/em> z jednotky vytvo\u0159il elitn\u00ed vojenskou \u0161kolu pro mlad\u00e9 \u0161lechtice. V\u00fduka d\u011bt\u00ed z vy\u0161\u0161\u00edch vrstev francouzsk\u00e9 spole\u010dnosti vedla k tomu, \u017ee se mu\u0161ket\u00fdrsk\u00e1 jednotka stala vlivn\u00fdm hr\u00e1\u010dem v ar\u00e9n\u011b francouzsk\u00e9 politiky.<\/p>\n

Nav\u00edc v roce 1660 jeden z kr\u00e1lovsk\u00fdch dvo\u0159an\u016f vytvo\u0159il dal\u0161\u00ed podobnou vojenskou jednotku, co\u017e vedlo ke zna\u010dn\u00e9 nevra\u017eivosti mezi ob\u011bma odd\u00edly, \u017eiven\u00e9 intrikami i drobn\u00fdmi poty\u010dkami. Ve Francii se tyto ud\u00e1losti naz\u00fdvaly „v\u00e1lka krajek“, proto\u017ee voj\u00e1ci na obou stran\u00e1ch byli oble\u010deni v drah\u00e9m oble\u010den\u00ed s ru\u010dn\u011b pali\u010dkovan\u00fdmi krajkami.<\/p>\n

D’Artagnanova smrt v roce 1673, b\u011bhem bitvy o Maastricht,<\/em> znamenala osudov\u00fd zlom pro tuto elitn\u00ed jednotku. Jeho vojsko se zhroutilo, brzy jej v\u0161ak znovu obnovil kr\u00e1l Ludv\u00edk XIV.<\/em> Jen\u017ee nyn\u00ed nov\u00ed mu\u0161ket\u00fd\u0159i nosili \u010derven\u00e9 uniformy a klobouk s pe\u0159\u00edm. Tak zn\u00e1me mu\u0161ket\u00fdry d\u00edky Alexandru Dumasovi<\/em> dodnes. Nav\u00edc se nov\u00fd t\u00fdm zab\u00fdval v\u00fdhradn\u011b ochranou kr\u00e1le a nic v\u00edc. Mu\u0161ket\u00fd\u0159i p\u0159estali definitivn\u011b existovat v roce 1746. Francouzsk\u00e9 ministerstvo financ\u00ed nem\u011blo u\u017e dostatek pen\u011bz na to, aby je zachovalo.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

A co druhov\u00e9 d\u00b4Artagnana?<\/strong><\/p>\n

I dal\u0161\u00ed hrdinov\u00e9 Dumasova rom\u00e1nu – Athos, Porthos <\/em><\/strong>a Aramis<\/strong><\/em> – se d\u00edky n\u011bmu stali slavn\u00fdmi. I oni byli skute\u010dn\u00e9 historick\u00e9 postavy, stejn\u011b, jako jejich p\u0159\u00edtel d’Artagnan.<\/em> Nav\u00edc – opravdu nesli jm\u00e9na, kter\u00e1 se objevuj\u00ed v d\u00edle slavn\u00e9ho spisovatele. Kdo opravdu byli?<\/p>\n

Alexandr Dumas<\/em> se o nich dozv\u011bd\u011bl ze stejn\u00e9ho zdroje, jako o hlavn\u00ed postav\u011b sv\u00e9ho rom\u00e1nu – „Memo\u00e1ry d’Artagnana“,<\/em> od spisovatele de Courtilz<\/em>. Ten perfektn\u011b poznal \u017eivot Francie v prvn\u00ed polovin\u011b sedmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed, a mo\u017en\u00e1 o nich sly\u0161el, kdy\u017e byl je\u0161t\u011b kr\u00e1lovsk\u00fdm mu\u0161ket\u00fdrem.<\/p>\n

Navzdory skute\u010dnosti, \u017ee si de Courtilz<\/em> mnoho p\u0159\u00edhod vymyslel, hlavn\u00ed postavy knihy se skute\u010dn\u011b navz\u00e1jem znali, a opravdu ka\u017ed\u00fd z nich p\u016fsobil ve slu\u017eb\u00e1ch kr\u00e1le.<\/p>\n

Athos,<\/strong><\/em> jeho\u017e cel\u00e9 jm\u00e9no zn\u011blo Armand de Sillegg d’Atos d’Otvielle<\/em>, se narodil n\u011bkdy mezi l\u00e9ty 1615-1620, a byl druh\u00fdm bratrancem kapit\u00e1na mu\u0161ket\u00fdr\u016f, pana de Treville<\/em>. V roce 1641 vstoupil do slu\u017eby v odd\u00edlech sv\u00e9ho str\u00fdce, ale nem\u011bl \u0161anci slou\u017eit tam dlouho. V prosinci 1643 Athos<\/em> zem\u0159el v souboji ve v\u011bku nejv\u00fd\u0161e 28 let…<\/p>\n

Prototyp Porthose se jmenoval Isaac de Porto. \u017dil d\u00e9le. Je zn\u00e1mo, \u017ee se narodil v roce 1617, za\u010dal slu\u017ebu jako kadet, a v roce 1642 se stal mu\u0161ket\u00fdrem. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee byl bratrancem Armanda d’Atos. O dal\u0161\u00edm \u017eivot\u011b Porthosa je zn\u00e1mo, \u017ee v roce 1654 ode\u0161el ze slu\u017eby na odpo\u010dinek a stal se str\u00e1\u017en\u00fdm sklad\u016f munice gardy. Podle jin\u00e9 verze byl sekret\u00e1\u0159em parlamentu m\u011bsta B\u00e9arnu. Isaac de Porto zem\u0159el v roce 1712 ve v\u011bku 95 let! Panstv\u00ed Porto v Lanna se zachovalo dodnes a v jeho bl\u00edzkosti je opatstv\u00ed Aramis, odkud poch\u00e1zel t\u0159et\u00ed ze slavn\u00fdch mu\u0161ket\u00fdr\u016f.<\/p>\n

Bohu\u017eel o Aramisovi je toho zn\u00e1mo daleko m\u00e9n\u011b, ne\u017e o jeho p\u0159\u00e1tel\u00edch. Henri d’Aramis se narodil kolem roku 1620, a ve v\u011bku dvaceti let se stal mu\u0161ket\u00fdrem. Z\u0159ejm\u011b byl bratrancem kapit\u00e1na mu\u0161ket\u00fdr\u016f pana de Treville. Je zn\u00e1mo, \u017ee jeho slu\u017eba trvala 10 let, po kter\u00e9 ode\u0161el do sv\u00e9ho rodn\u00e9ho Be\u00e1rnu, o\u017eenil se, a posledn\u00edch 24 let sv\u00e9ho \u017eivota vedl klidn\u00fd a nudn\u00fd \u017eivot. Zem\u0159el v roce 1674.<\/p>\n

Samoz\u0159ejm\u011b, skute\u010dnost, \u017ee v\u0161ichni tito lid\u00e9 jsou historick\u00e9 osobnosti, v\u016fbec neznamen\u00e1, \u017ee postavy Dumas podle nich zcela okop\u00edroval. Charakter a jedn\u00e1n\u00ed jsou o\u010dividn\u011b ovocem Dumasovy fantazie. Nicm\u00e9n\u011b skute\u010dnost, \u017ee se jejich jm\u00e9na objevuj\u00ed v jeho rom\u00e1nech, je u\u010dinila nesmrteln\u00fdmi.<\/p>\n

d’Artagnanovy l\u00e1sky – skute\u010dnost byla nudn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kni\u017en\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh<\/strong><\/p>\n

Fiktivn\u00ed d’Artagnan zv\u011b\u010dnil jm\u00e9no skute\u010dn\u00e9ho Gasko\u0148ce. Jeho kni\u017en\u00ed \u017eivot poznamenala tragick\u00e1 l\u00e1ska ke kr\u00e1sn\u00e9 Constance, kterou zavra\u017edila z\u00e1ke\u0159n\u00e1 mylady de Winter, je\u017e byla jednu chv\u00edli tak\u00e9 jeho milenkou. To j\u00ed v\u0161ak nezachr\u00e1nilo. On a jeho druhov\u00e9 mu\u0161ket\u00fd\u0159i ji zajali a vydali katu na smrt. Tolik rom\u00e1nov\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh.
\nSkute\u010dn\u00e9mu d\u00b4Artagnanovi v\u0161ak jeho druhov\u00e9, Athos, Porthos a Aramis, na svatbu v roce 1659, nep\u0159i\u0161li. Jeho sv\u011bdkem byl kapit\u00e1n kardin\u00e1lov\u00fdch str\u00e1\u017e\u00ed. D’Artagnan si vzal bohatou vdovu, a podepsal s n\u00ed man\u017eelskou smlouvu, jak se hod\u00ed na p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edka vy\u0161\u0161\u00edch vrstev.<\/p>\n

Je t\u0159eba poznamenat, \u017ee Constance Bonacieux z T\u0159i mu\u0161ket\u00fd\u0159i nem\u00e1 sv\u016fj skute\u010dn\u00fd prototyp jako ostatn\u00ed postavy. Ale dom\u00e1c\u00ed p\u00e1n, kter\u00fd pronajal byt d’Artagnanovi v ulici Dovecote v \u201eMemo\u00e1rech pana D’Artagnana\u201c, podle autora de Courtilz de Sandra, nebyl pupkat\u00fd star\u00fd trouba. Tento p\u0159\u00edb\u011bh v\u0161ak byl, na rozd\u00edl od Dumasovy fantazie, zbaven jak\u00e9hokoli romantismu, a nem\u00e1 ani n\u00e1znak trag\u00e9die.<\/p>\n

Co se skute\u010dn\u011b stalo? Pan dom\u00e1c\u00ed byl b\u00fdval\u00fd poru\u010d\u00edk p\u011bchoty, a doplatil na svou \u010dastou nep\u0159\u00edtomnost. Poskytl tak sv\u00e9 drah\u00e9 polovi\u010dce dost prostoru na milostn\u00e9 pletky. A tak j\u00ed jednou na\u0161el v posteli se sv\u00fdm milencem \u2013 podn\u00e1jemn\u00edkem d\u00b4Artagnanem. Kdy\u017e dom\u00e1c\u00ed p\u00e1n, b\u00fdval\u00fd d\u016fstojn\u00edk, vtrhl do lo\u017enice, vyzbrojen\u00fd pistol\u00ed a d\u00fdkou, d’Artagnan vysko\u010dil z okna jen v ko\u0161ili, a spadl do kr\u00e1mu obchodn\u00edka s masem, kter\u00fd se domn\u00edval, \u017ee ho chce n\u011bkdo vykr\u00e1st…<\/p>\n

Spisovatel de Courtilz si vymyslel i „Mylady de Winter“, kter\u00e1 cht\u011bla troufal\u00e9ho Gasko\u0148ce zab\u00edt za to, \u017ee se jednou pod rou\u0161kou noci rozhodl vyd\u00e1vat se za jej\u00edho milence. B\u00fdvalou prostitutku s vyp\u00e1len\u00fdm znamen\u00edm na rameni v podob\u011b lilie, z n\u00ed ud\u011blal Dumas, kter\u00fd \u010derpal tyto detaily z dal\u0161\u00edch, ale tak\u00e9 fiktivn\u00edch „Memo\u00e1r\u016f hrab\u011bte Rocheforta“, kter\u00e9 napsal ten sam\u00fd spisovatel de Courtilz.<\/p>\n

D\u00b4Artagnanova budouc\u00ed man\u017eelka se jmenovala Anne-Charlotte Cristina Boyer de Chanlecy. \u0160lo o dceru venkovsk\u00e9ho \u0161lechtice ze starod\u00e1vn\u00e9ho rodu de Chanlecy. Na erbu jej\u00edho otce, Charlese Boyer de Chanlecy, barona de Saint-Croix, byl zobrazen na zlat\u00e9m pozad\u00ed azurov\u00fd sloup, ozdoben\u00fd st\u0159\u00edbrn\u00fdmi kapkami, s latinsk\u00fdm heslem \u201eVirtus mihi numen et ensis\u201c (Moje jm\u00e9no a podstata je ctnost“). V \u0159\u00edjnu 1642 se Anna-Charlotte, kter\u00e1 z\u00edskala jen nejprimitivn\u011bj\u0161\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, vdala za urozen\u00e9ho p\u00e1na Jean Leonore de Dam, barona de la Clayette, jeho\u017e klan byl jedn\u00edm z nejstar\u0161\u00edch v Burgundsku, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed a\u017e z 11. stolet\u00ed. Brzy byl ale povol\u00e1n do arm\u00e1dy, a jako kapit\u00e1n j\u00edzdn\u00edho pluku byl zabit b\u011bhem obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Arrasu. D\u011bti nem\u011bli.<\/p>\n

Otec Anne-Charlotte zem\u0159el o mnoho let d\u0159\u00edve, a zanechal j\u00ed po\u010detn\u00e9 panstv\u00ed. Zd\u011bdila dlu\u017en\u00ed \u00fapis 60 tis\u00edc liber v\u00e9vody d’Elbefom, a 18 tis\u00edc liber dostala od sv\u00e9ho str\u00fdce. K tomu n\u00e1le\u017eel kr\u00e1sn\u00fd n\u00e1bytek z hradu, odhadovan\u00fd na 6 tis\u00edc liber.<\/p>\n

Bohatstv\u00ed vdovy vyv\u00e1\u017eilo jej\u00ed vzhled. Hrab\u011bnka „byla mlad\u00e1, ale na obli\u010deji u\u017e m\u011bla stopy nevyhnuteln\u00e9ho smutku, jej\u00ed hlubok\u00e9 \u010dern\u00e9 o\u010di vybledly od slz, a jej\u00ed hladk\u00e1 bledost zaplavila rysy tv\u00e1\u0159e. Byla kr\u00e1sn\u00e1, ale byla to sp\u00ed\u0161e kr\u00e1sa milosti, ne\u017e kr\u00e1sa tvar\u016f.\u201c<\/p>\n

Man\u017eelskou smlouvu uzav\u0159eli d’Artagnan a Anna-Charlotte 5. b\u0159ezna 1659. Podle n\u00ed bylo ustanoveno spole\u010dn\u00e9 dr\u017een\u00ed v\u0161ech p\u0159\u00edjm\u016f obou man\u017eel\u016f a spole\u010dn\u011b z\u00edskan\u00e9 nemovitosti. Majetek, kter\u00fd z\u00edskala Anna-Charlotta od p\u0159edchoz\u00edho man\u017eela, z\u016fstal v jej\u00edm pln\u00e9m dr\u017een\u00ed. Pan\u00ed d’Artagnanov\u00e1 trvala na tom, aby v dodatku ke smlouv\u011b bylo uvedeno, \u017ee spole\u010dn\u00e9 man\u017eelsk\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed nebude z\u00e1viset na dluz\u00edch, vznikl\u00fdch p\u0159ed s\u0148atkem. To ukazuje, \u017ee kapit\u00e1n kr\u00e1lovsk\u00fdch mu\u0161ket\u00fdr\u016f na tom nebyl finan\u010dn\u011b pr\u00e1v\u011b nejl\u00e9pe.<\/p>\n

Novoman\u017eel\u016fm p\u0159i\u0161el poblahop\u0159\u00e1t nezanedbateln\u00fd po\u010det v\u00fdznamn\u00fdch osob. Ale v\u0161ichni v\u00fdhradn\u011b z p\u0159\u00edzn\u011b nev\u011bsty. Dokonce ani Charlesovi brat\u0159i Paul a Arnaud, a str\u00fdc Henri de Montesquieu, kr\u00e1lovsk\u00fd poru\u010d\u00edk v Bayonne, nep\u0159ijeli d’Artagnanovi poblahop\u0159\u00e1t. A nebyla tu ani nerozlu\u010dn\u00e1 trojice – Athos, Porthos a Aramis. Pro\u010d? Nesouhlasili s t\u00edmto v\u00fdhodn\u00fdm s\u0148atkem?<\/p>\n

Na c\u00edrkevn\u00edm ceremoni\u00e1lu, kter\u00fd se konal o m\u011bs\u00edc pozd\u011bji v kostele Saint-Andre-des-Ap, byli pouze jedin\u00ed sv\u011bdkov\u00e9 – kapit\u00e1n kardin\u00e1lovy str\u00e1\u017ee a velitel Bastily…<\/p>\n

L\u00e1sku v tomto man\u017eelstv\u00ed bychom tu asi hledali t\u011b\u017eko. Dobov\u00e9 zpr\u00e1vy sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee kdy\u017e se Anna-Charlotte stala vdovou, snila o tom, \u017ee opust\u00ed vzd\u00e1lenou provincii Bres a u\u017eije si \u017eivota ve vzne\u0161en\u011bj\u0161\u00ed spole\u010dnosti. A co se t\u00fdk\u00e1 na\u0161eho mu\u0161ket\u00fdra, ten tak\u00e9 nemohl donekone\u010dna pokra\u010dovat ve sv\u00e9m nev\u00e1zan\u00e9m \u017eivot\u011b.<\/p>\n

Man\u017eelsk\u00fd p\u00e1r m\u011bl dva syny. Prvn\u00ed se narodil po\u010d\u00e1tkem roku 1660, mo\u017en\u00e1 v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Druh\u00fd se narodil v \u010dervenci 1661 v Chalon-on-Sone. Nen\u00ed zn\u00e1mo, z jak\u00e9ho d\u016fvodu, ale d\u011bti d’Artagnana byly pok\u0159t\u011bny a\u017e v roce 1674, po jeho smrti! Man\u017eel\u00e9 se zjevn\u011b \u010dasto h\u00e1dali. Baron\u016fv charakter odpov\u00eddal legend\u00e1rn\u00ed povaze Gasko\u0148c\u016f. Je pravd\u011bpodobn\u00e9, jak o tom napsal de Courtilz, \u017ee mu\u0161ket\u00fdr m\u011bl mnoh\u00e9 mimoman\u017eelsk\u00e9 z\u00e1lety.<\/p>\n

\u017divotopisn\u00e9 zpr\u00e1vy o rodinn\u00e9m ne\u0161t\u011bst\u00ed mu\u0161ket\u00fdra \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee ve v\u0161ech dokumentech, zachovan\u00fdch v archivech t\u00e9 doby, se pan\u00ed d’Artagnanov\u00e1 objevuje jako \u017eena s pomstychtivou povahou, n\u00e1chyln\u00e1 k h\u00e1dk\u00e1m, a v\u017edy trvaj\u00edc\u00ed na sv\u00fdch vlastn\u00edch pr\u00e1vech. D\u00b4Artagnan musel bojovat s\u00e1m se sebou, a vyb\u00edrat si mezi sv\u00fdmi profesn\u00edmi povinnostmi a rodinn\u00fdm krbem.<\/p>\n

Takov\u00fd byl \u017eivot hrab\u011bte Charles de Batz de Castelmon d’Artagnan, kter\u00fd se do historie zapsal hned t\u0159ikr\u00e1t. Za prv\u00e9, jako skute\u010dn\u00fd gasko\u0148sk\u00fd \u0161lechtic, pak ve fiktivn\u00edch pam\u011btech de Courtilz, napsan\u00fdch po jeho smrti. A nakonec – trilogie Alexandra Dumase star\u0161\u00edho a mno\u017estv\u00ed filmov\u00fdch zpracov\u00e1n\u00ed mu zajistila nesmrtelnou, celosv\u011btovou sl\u00e1vu.<\/p>\n

-skm-<\/em><\/p>\n

Vy\u0161lo v \u010dasopise Z\u00e1hady \u017eivota<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Mnoho lid\u00ed zn\u00e1 dobrodru\u017en\u00fd rom\u00e1n Alexandra Dumase „T\u0159i mu\u0161ket\u00fd\u0159i“, vydan\u00fd roku 1844, a\u0165 u\u017e z \u010detby, nebo z mnoha filmov\u00fdch,<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":762,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[14],"tags":[24,67],"class_list":["post-5294","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-osobnosti","tag-evropa","tag-osobnosti"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5294","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5294"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5294\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":5299,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5294\/revisions\/5299"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/762"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5294"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5294"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5294"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}