{"id":5211,"date":"2026-10-30T00:41:33","date_gmt":"2026-10-29T23:41:33","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=5211"},"modified":"2026-10-11T04:10:11","modified_gmt":"2026-10-11T02:10:11","slug":"venuse-je-mozna-obydlena","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2026\/10\/30\/venuse-je-mozna-obydlena\/","title":{"rendered":"Venu\u0161e je mo\u017en\u00e1 obydlen\u00e1"},"content":{"rendered":"

Rusk\u00e1 akademie v\u011bd se postarala o senzaci: Venu\u0161e je mo\u017en\u00e1 obydlen\u00e1<\/strong>
\nV\u011bdci na\u0161li \u017eiv\u00e9 objekty a vegetaci na sn\u00edmc\u00edch, vyslan\u00fdch z povrchu „Planety bou\u0159\u00ed“<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 1 Tato kv\u011btina roste na Venu\u0161i. Alespo\u0148 v roce 1982 tam je\u0161t\u011b byla<\/em><\/p>\n

V\u011bdci ne\u017eertuj\u00ed<\/strong><\/p>\n

Teplota 460 stup\u0148\u016f Celsia \u2013 ve spor\u00e1ku, kde se pe\u010de vep\u0159ov\u00e9 maso, je dvakr\u00e1t chladn\u011bji. Tlak – 92 kr\u00e1t vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e na Zemi. Atmosf\u00e9ra je hust\u00e1, je zde v\u00edce ne\u017e 96% oxidu uhli\u010dit\u00e9ho. Vody je nev\u00fdznamn\u00e9 mno\u017estv\u00ed, kysl\u00edku je je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b. Mraky – kapky kyseliny s\u00edrov\u00e9. Takov\u00e1 je Venu\u0161e – soused Zem\u011b, druh\u00e1 planeta od Slunce. Podle v\u0161ech parametr\u016f \u2013 hotov\u00e9 peklo. M\u016f\u017ee tam n\u011bco \u017e\u00edt? Zd\u00e1 se b\u00fdt jasn\u00e9, \u017ee ne.<\/p>\n

Obyvatel\u00e9 Venu\u0161e se v\u0161ak opravdu objevili. Nena\u0161li je ale ufologov\u00e9, ale hlavn\u00ed v\u00fdzkumn\u00fd spolupracovn\u00edk Institutu kosmick\u00fdch v\u00fdzkum\u016f Rusk\u00e9 akademie v\u011bd (\u0418\u043d\u0441\u0442\u0438\u0442\u0443\u0442 \u043a\u043e\u0441\u043c\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u0438\u0445 \u0438\u0441\u0441\u043b\u0435\u0434\u043e\u0432\u0430\u043d\u0438\u0439 \u0420\u043e\u0441\u0441\u0438\u0439\u0441\u043a\u043e\u0439 \u0430\u043a\u0430\u0434\u0435\u043c\u0438\u0438 \u043d\u0430\u0443\u043a (\u0418\u041a\u0418 \u0420\u0410\u041d)), vedouc\u00ed laborato\u0159e odd\u011blen\u00ed planet\u00e1rn\u00ed fyziky, doktor fyzik\u00e1ln\u00edch a matematick\u00fdch v\u011bd Leonid Vasiljevi\u010d Ksanfomaliti (1). A nejp\u0159ekvapiv\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc na tom je, \u017ee jsou i dal\u0161\u00ed v\u011bdci, kte\u0159\u00ed objev potvrdili!<\/p>\n

\u201eJ\u00e1, jako molekul\u00e1rn\u00ed biolog, jsem nena\u0161el nic, co by z\u00e1sadn\u011b odporovalo mo\u017enosti existence \u017eiv\u00fdch organism\u016f v podm\u00ednk\u00e1ch Venu\u0161e,\u201c \u0159ekl nap\u0159. akademik RAV Alexander Spirin, doktor biologick\u00fdch v\u011bd, v\u00edce ne\u017e 30 let vedouc\u00ed Institutu protein\u016f RAV. (2) V roce 2011 byl Ksanfomaliti prvn\u00ed, kdo zve\u0159ejnil v\u00fdsledky sv\u00fdch pozorov\u00e1n\u00ed, a pouk\u00e1zal na nejm\u00e9n\u011b t\u0159i tvory, kter\u00fdch si v\u0161iml na povrchu Venu\u0161e.<\/p>\n

Za posledn\u00edch 8 let objevil tento badatel celkem 18 z\u00e1stupc\u016f fl\u00f3ry a fauny Venu\u0161e. Bylo to ned\u00e1vno publikov\u00e1no v \u010dasopise Usp\u011bchi Fizi\u010deskich Nauk (svazek 189, \u010d. 4), co\u017e je naprosto seri\u00f3zn\u00ed a nejcitovan\u011bj\u0161\u00ed v\u011bdeck\u00e1 publikace v Rusku. (3) Co\u017e tak\u00e9 nen\u00ed vtip.<\/p>\n

Spoluautory Leonida Vasilievi\u010de Ksanfomaliti jsou:<\/p>\n

\u2022 doktor fyzik\u00e1ln\u00edch a matematick\u00fdch v\u011bd, profesor Lev Zeljonyj, akademik Rusk\u00e9 akademie v\u011bd, v\u011bdeck\u00fd \u0159editel, doned\u00e1vna \u0159editel Institutu kosmick\u00fdch v\u00fdzkum\u016f Rusk\u00e9 akademie v\u011bd,
\n\u2022 Valentin Parmon – p\u0159edseda sibi\u0159sk\u00e9 pobo\u010dky Rusk\u00e9 akademie v\u011bd, v\u011bdeck\u00fd \u0159editel Institutu katal\u00fdzy G.K. Boreskova RAV
\n\u2022 Valerij Snytnikov – kandid\u00e1t fyzik\u00e1ln\u00edch a matematick\u00fdch v\u011bd, docent katedry obecn\u00e9 fyziky Novosibirsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed univerzity<\/p>\n

V\u0161ichni jsou „esa“ v\u011bdeck\u00e9ho sv\u011bta, kte\u0159\u00ed si cen\u00ed sv\u00e9 pov\u011bsti.<\/p>\n

P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee v\u011bdci si dob\u0159e rozmysleli, ne\u017e ud\u011blali senza\u010dn\u00ed ozn\u00e1men\u00ed. Pravdou je, \u017ee sv\u016fj \u010dl\u00e1nek opatrn\u011b nazvali: \u201eHypotetick\u00e9 zn\u00e1mky \u017eivota na planet\u011b Venu\u0161e: revize v\u00fdsledk\u016f televizn\u00edch experiment\u016f z let 1975-1982\u201c.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.2 Sonda „Ven\u011bra-13“.<\/em><\/p>\n

\u010cas let\u016f<\/strong><\/p>\n

M\u00e1lokdo dnes v\u00ed, \u017ee povrchu Venu\u0161e dos\u00e1hly pouze sov\u011btsk\u00e9 sondy, vytvo\u0159en\u00e9 V\u011bdecko-v\u00fdrobn\u00edm sdru\u017een\u00edm S.A. Lavo\u010dkina. (4)<\/p>\n

V roce 1975, Venera-9 a Ven\u011bra-10 p\u0159en\u00e1\u0161ely prvn\u00ed obrazy z m\u00edst p\u0159ist\u00e1n\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e pracovaly ve \u017ehav\u00e9 v\u00fdhni asi hodinu. Bylo to nazv\u00e1no \u201etelevizn\u00ed experimenty.\u201c Ven\u011bra-11 a Ven\u011bra-12 v nich m\u011bly pokra\u010dovat. Sondy sice p\u0159ist\u00e1ly v po\u0159\u00e1dku, ale nemohly odhodit kryty, chr\u00e1n\u00edc\u00ed objektivy kamer. V\u00fdsledkem byl „\u010dern\u00fd \u010dtverec“ m\u00edsto krajiny\u2026<\/p>\n

Opravdov\u00fd \u00fasp\u011bch, kter\u00fd dosud nikdo jin\u00fd nezopakoval \u2013 p\u0159inesly v\u00fdpravy Ven\u011bra-13 a Ven\u011bra-14 v b\u0159eznu 1982. Ka\u017ed\u00fd p\u0159ist\u00e1vac\u00ed modul byl vybaven dv\u011bma kamerami – p\u0159edn\u00ed a zadn\u00ed. Vyrobili je ve V\u00fdzkumn\u00e9m \u00fastavu kosmick\u00e9ho vybaven\u00ed pod veden\u00edm Jurije Gektina a Arnolda Selivanova, specialist\u016f, kte\u0159\u00ed vytvo\u0159ili podobn\u00e9 vybaven\u00ed pro m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed Lunochody.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.3 Panorama z Ven\u011bry-13<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.4 Panorama z Ven\u011bry-14<\/em><\/p>\n

Kamery po dobu asi 2 hodin nep\u0159etr\u017eit\u011b nat\u00e1\u010dely Venu\u0161i v okol\u00ed sond. P\u0159edaly mnoho sn\u00edmk\u016f panoramatu. Ty byly nyn\u00ed podrobeny \u201ereviz\u00edm\u201c \u2013 byly vyjasn\u011bny, vy\u010di\u0161t\u011bny s vyu\u017eit\u00edm modern\u00edch metod zpracov\u00e1n\u00ed obrazu. Mal\u00e9 detaily se staly viditeln\u00fdmi. A objevily se velmi podivn\u00e9 objekty!<\/p>\n

Fl\u00f3ra: houby a kv\u011btiny<\/strong><\/p>\n

\u201ePod\u00edvejte se,\u201c – Ksanfomaliti ukazuje z\u00e1b\u011bry s „hypotetick\u00fdmi p\u0159\u00edznaky \u017eivota na planet\u011b Venu\u0161i“. \u201eTady jsou dv\u011b „houby“. Na panoramatu „Ven\u011bra-13“ jsou viditeln\u00e9 jejich k\u00f3nick\u00e9 skl\u00e1dan\u00e9 „\u010dapky“. Pr\u016fm\u011br jedn\u00e9 je asi 8 centimetr\u016f, druh\u00e9 asi 6 centimetr\u016f.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.5 U p\u0159ist\u00e1vac\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed jsou viditeln\u00e9 \u010dapky venu\u0161sk\u00fdch hub\u2026<\/em><\/p>\n

N\u011bkolik sn\u00edmk\u016f, po\u0159\u00edzen\u00fdch v r\u016fzn\u00fdch intervalech, umo\u017enilo znovu vytvo\u0159it rostouc\u00ed \u201ekv\u011btinu.\u201c Jej\u00ed v\u00fd\u0161ka je asi 30 cm. Animace prok\u00e1zala, \u017ee \u201ekv\u011btina\u201c se kym\u00e1c\u00ed. Ve v\u011btru, jak navrhl v\u011bdec. V\u00edtr na Venu\u0161i v\u00e1l rychlost\u00ed 0,45 metru za sekundu, co\u017e vzhledem k hustot\u011b m\u00edstn\u00ed atmosf\u00e9ry odpov\u00edd\u00e1 zemsk\u00e9 rychlosti 8 metr\u016f za sekundu. Samoz\u0159ejm\u011b to nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd hurik\u00e1n. V\u00edtr je to m\u00edrn\u00fd a\u017e siln\u00fd, jak \u0159ekli meteorologov\u00e9.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.6 Dal\u0161\u00ed kv\u011btina.<\/em><\/p>\n

\u201eA zde je \u201erostlina\u201c, kterou zachytil objektiv kamery \u201eVen\u011bra-14\u201c,\u201c pokra\u010duje Leonid Vasiljevi\u010d. \u201eDo „revize“ to vypadalo jen jako n\u011bjak\u00e1 \u010dern\u00e1 \u010d\u00e1ra. Ale na jasn\u011bj\u0161\u00edch obrazech se uk\u00e1zalo st\u00e9blo s kv\u011btem naho\u0159e. A za\u010dalo se to podobat pozemsk\u00e9mu kv\u011btu se \u010dty\u0159mi listy u z\u00e1kladny – jsou sv\u011btlej\u0161\u00ed.<\/p>\n

Nedaleko – p\u0159\u00edmo u zub\u016f v\u00fdsadkov\u00e9ho modulu – je vid\u011bt dal\u0161\u00ed tmav\u00fd stonek s lehk\u00fdmi okv\u011btn\u00edmi l\u00edstky, vy\u010dn\u00edvaj\u00edc\u00ed z t\u00e9m\u011b\u0159 b\u00edl\u00fdch list\u016f.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.7 A dal\u0161\u00ed rostlina<\/em><\/p>\n

Ven\u011bra-13 a Ven\u011bra-14 byly t\u00e9m\u011b\u0159 tis\u00edc kilometr\u016f od sebe. Ale nat\u00e1\u010dely velmi podobn\u00e9 „rostliny“. Co\u017e je jen st\u011b\u017e\u00ed pouh\u00e1 n\u00e1hoda.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.8 Kv\u011bt na stonku s listy u povrchu. Dole \u2013 pozemsk\u00e9 listy pro srovn\u00e1n\u00ed.<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.9 T\u0159i kv\u011btiny: vyrostly tis\u00edc kilometr\u016f od sebe<\/em><\/p>\n

Fauna: \u0161korpion, amisad a tlust\u00ed \u010dervi<\/strong><\/p>\n

„\u0160korpiona“ si Ksanfomaliti v\u0161iml p\u0159ed 8 lety. Nyn\u00ed je zkoum\u00e1n podrobn\u011bji. Nevid\u011bl ho v\u0161ak na v\u0161ech sn\u00edmc\u00edch, ale pouze na t\u011bch, kter\u00e9 po\u0159\u00eddila Ven\u011bra-13 v obdob\u00ed mezi 87-100 minutou. Na sn\u00edmc\u00edch, po\u0159\u00edzen\u00fdch p\u0159ed a po t\u011bchto minut\u00e1ch, \u017e\u00e1dn\u00fd \u201e\u0161korpion\u201c nen\u00ed!<\/p>\n

Kam zmizel?<\/strong><\/p>\n

\u201eVylezl z p\u016fdy, dostal se do zorn\u00e9ho pole objektivu, a pak se zase odplazil,\u201c domn\u00edv\u00e1 se Leonid Vasiljevi\u010d. \u201eBytost je to pom\u011brn\u011b velk\u00e1, asi 17 cm dlouh\u00e1. A pod\u00edvejte se bl\u00ed\u017e \u2013 vystupuje nad povrch, vrh\u00e1 st\u00edn!\u201c<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.10 \u0160korpi\u00f3n, kter\u00fd se objevil a pak zmizel…<\/em><\/p>\n

Dal\u0161\u00ed, p\u0159ibli\u017en\u011b 15 centimetrovou bytost, podobnou pozemsk\u00e9 je\u0161t\u011brce, uvid\u011bl Ksanfomaliti u podstavce sondy Ven\u011bra-14. V\u011bdec nazval „je\u0161t\u011brku“ amisad – na po\u010dest starov\u011bk\u00e9ho babylonsk\u00e9ho kr\u00e1le Ammizaduqa, jeho\u017e astronomov\u00e9 pozorovali Venu\u0161i. Animace \u0161esti dostupn\u00fdch sn\u00edmk\u016f je\u0161t\u011brky, po\u0159\u00edzen\u00fdch v intervalu 13 minut ukazuje, \u017ee ot\u00e1\u010d\u00ed hlavu. P\u0159i tom bu\u010f \u0161plh\u00e1 na k\u00e1men, nebo z n\u011bj sklouzne.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.11 Amisada – je\u0161t\u011brka z Venu\u0161e. Vypad\u00e1 podobn\u011b jako pozemsk\u00e1 (vpravo). <\/em><\/p>\n

\u201eObyvatel\u00e9 Venu\u0161e jsou velmi pomal\u00ed,\u201c vysv\u011btluje Leonid Vasilievi\u010d. – Pohybuj\u00ed se rychlost\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b milimetr za sekundu.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.12 Na jednotliv\u00fdch z\u00e1b\u011brech lze vid\u011bt, \u017ee amisada ot\u00e1\u010d\u00ed hlavu<\/em><\/p>\n

Na amisadu se podob\u00e1 i dal\u0161\u00ed, 12 centimetrov\u00e1 bytost, kter\u00e1 se nach\u00e1z\u00ed opod\u00e1l. V\u011bdec ho naznal „Tlus\u0165och“. P\u0159ipom\u00edn\u00e1 to malou s\u00e9pii. Venu\u0161sk\u00e1 s\u00e9pie m\u00e1 ale na hlav\u011b korunku. Na n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch sn\u00edmc\u00edch je z\u0159eteln\u00e9, \u017ee se „korunka“ pohybuje.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.13 Venu\u0161sk\u00e1 s\u00e9pie – na Zemi jsou podobn\u00e9.<\/em><\/p>\n

Pod\u00edvejme se na dal\u0161\u00ed „mimozem\u0161\u0165any“. Mezi nimi je i \u201eZubatka\u201c \u2013 bytost s n\u011bjak\u00fdmi \u201ezoubky\u201c, a je nejv\u011bt\u0161\u00ed z objeven\u00fdch tvor\u016f, dosahuj\u00edc\u00ed d\u00e9lky 1,3 metru. „Sova“ – n\u011bco jako p\u016flmetrov\u00fd pt\u00e1k s mal\u00fdmi k\u0159\u00eddly. „Mal\u00fd medv\u011bd“ – jak\u00fdsi nad\u00fdchan\u00fd tvor, kter\u00fd zanechal stopu 64 centimetr\u016f. „Had“ – objekt, kter\u00e9ho si v roce 1983 v\u0161imli geologov\u00e9. P\u0159ekvapil je sv\u00fdm podivn\u00fdm vzhledem – jako „strakat\u00e9, bun\u011b\u010dn\u00e9, ciz\u00ed t\u011blo.“ Ksanfomaliti vid\u011bl svinut\u00e9 t\u011blo, m\u00e1 hlavu a na hlav\u011b – zob\u00e1k a oko. Na n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch sn\u00edmc\u00edch je patrn\u00e9, jak se jednotliv\u00e9 \u010d\u00e1sti \u201ehada\u201c pohybuj\u00ed v\u016f\u010di sob\u011b navz\u00e1jem\u2026<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.14 „Zubatka“ p\u0159ipom\u00edn\u00e1 raka<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.15 Tento tvor dostal k\u00f3dov\u00e9 ozna\u010den\u00ed „medv\u00eddek“.<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.16 Tvor nazvan\u00fd „had“.<\/em><\/p>\n

Z \u010deho se vlastn\u011b asi skl\u00e1daj\u00ed \u201et\u011bla\u201c bytost\u00ed, \u017eij\u00edc\u00ed na Venu\u0161i a v \u010dem vlastn\u011b \u017eij\u00ed?<\/p>\n

Ksansfomality \u0159ekl, \u017ee na tuto ot\u00e1zku zodpov\u011bd\u011bli jeho sibi\u0159\u0161t\u00ed kolegov\u00e9, Parmon a Snytnikov. Nast\u00ednili povahu a odolnost fl\u00f3ry a fauny Venu\u0161e. Vybavili sv\u00e9 argumenty vhodn\u00fdmi chemick\u00fdmi vzorci.<\/p>\n

Horko, sv\u011btlo a vlhko – nezbytn\u00e9 podm\u00ednky pro obyvatele sousedn\u00ed planety<\/strong><\/p>\n

Podle v\u011bdc\u016f je \u017eivot v pekle Venu\u0161e postaven na b\u00e1zi dus\u00edku a nikoliv uhl\u00edku, jako je tomu na Zemi. Dus\u00edk je zdrojem \u0159ady stabiln\u00edch slou\u010denin, v\u010detn\u011b polymern\u00edch, jejich\u017e synt\u00e9za vy\u017eaduje siln\u00e9 teplo a vysok\u00fd tlak. P\u0159esn\u011b tak, jako je tomu na Venu\u0161i.<\/p>\n

Co m\u00edsto vody? Chemici v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee roli \u201erozpou\u0161t\u011bdla\u201c hraje exotick\u00e1 l\u00e1tka, kterou naz\u00fdvaj\u00ed \u201enadkritickou tekutinou\u201c. P\u0159i vysok\u00e9 teplot\u011b se oxid uhli\u010dit\u00fd p\u0159em\u011b\u0148uje na tuto tekutinu, kter\u00e1 za\u010d\u00edn\u00e1 p\u0159edstavovat \u201estav \u010dtvrt\u00e9 f\u00e1ze\u201c a kombinuje vlastnosti kapaliny a plynu.<\/p>\n

L\u00e1tka m\u00e1 n\u00edzkou viskozitu, je schopna proniknout do nejmen\u0161\u00edch p\u00f3r\u016f, p\u0159es bun\u011b\u010dnou membr\u00e1nu a p\u0159en\u00e1\u0161et rozpu\u0161t\u011bn\u00e9 l\u00e1tky. Je\u0161t\u011b l\u00e9pe ne\u017e voda na Zemi.<\/p>\n

A co zdroj energie? Lok\u00e1ln\u00ed fotosynt\u00e9za. Slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo – i kdy\u017e nen\u00ed p\u0159\u00edm\u00e9, ale rozpt\u00fdlen\u00e9 – je pro n\u011bj dosta\u010duj\u00edc\u00ed. Zvl\u00e1\u0161t\u011b dny Venu\u0161e, kter\u00e9 trvaj\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 60 pozemsk\u00fdch dn\u016f.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br chemik\u016f: \u201eNeexistuj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 fyzik\u00e1ln\u00ed termodynamick\u00e1 omezen\u00ed existence biocen\u00f3z na Venu\u0161i. Jej\u00ed fl\u00f3ra m\u016f\u017ee b\u00fdt chemicky nem\u00e9n\u011b bohat\u00e1 ne\u017e na Zemi.\u201c<\/p>\n

Aby bylo mo\u017en\u00e9 potvrdit nebo vyvr\u00e1tit z\u00e1v\u011bry rusk\u00fdch v\u011bdc\u016f, je nutn\u00e9 se na Venu\u0161i vr\u00e1tit. A pod\u00edvat se na ni op\u011bt za pomoci kamer s vysok\u00fdm rozli\u0161en\u00edm. Expedice je napl\u00e1nov\u00e1na pod k\u00f3dov\u00fdm ozna\u010den\u00edm „Venu\u0161e-D“. Ale dojde k n\u00ed asi a\u017e v roce 2030.<\/p>\n