{"id":5190,"date":"2026-09-25T00:19:12","date_gmt":"2026-09-24T22:19:12","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=5190"},"modified":"2026-10-10T19:29:19","modified_gmt":"2026-10-10T17:29:19","slug":"zelene-deti-z-woolpitu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2026\/09\/25\/zelene-deti-z-woolpitu\/","title":{"rendered":"Zelen\u00e9 d\u011bti z\u00a0Woolpitu"},"content":{"rendered":"<p><strong>Jedna z legend z v\u00fdchodn\u00ed Anglie \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee jednoho dne obyvatel\u00e9 vesnice Woolpit v hrabstv\u00ed Suffolk na\u0161li v lese p\u00e1r velmi podivn\u011b oble\u010den\u00fdch d\u011bt\u00ed, jejich\u017e k\u016f\u017ee byla zelen\u00e1 \u2026<\/strong><!--more--><\/p>\n<p><strong>P\u0159\u00edpad se dostal do mnoha \u010dl\u00e1nk\u016f a knih. Zn\u00e1m\u00fd spisovatel spekulativn\u00ed literatury, Jacques Bergier, jej uvedl v knize \u201eMimozemsk\u00e9 v d\u011bjin\u00e1ch.\u201c T\u00edm z\u00edskal dost zna\u010dnou popularitu a verz\u00ed o jeho podstat\u011b je cel\u00e1 \u0159ada \u2013 od mimozemsk\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy, a\u017e po otev\u0159en\u00fd port\u00e1l z jin\u00e9ho vesm\u00edru\u2026 <\/strong><\/p>\n<p><strong>Poj\u010fme se pod\u00edvat na tento p\u0159\u00edb\u011bh opravdu d\u016fkladn\u011b. Odkud se vzal? Odehr\u00e1l se opravdu? A pokud ano, jak\u00e9 je jeho vysv\u011btlen\u00ed? <\/strong><\/p>\n<p>Tento z\u00e1hadn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh o nezn\u00e1m\u00fdch bytostech z podzem\u00ed poch\u00e1z\u00ed z prvn\u00ed poloviny 12. stolet\u00ed. Je zaps\u00e1n dv\u011bma r\u016fzn\u00fdmi autory v r\u016fzn\u00fdch \u010dasech.\u00a0Poprv\u00e9, kolem roku 1189, jde o p\u0159\u00edb\u011bh d\u011bt\u00ed se zelenou k\u016f\u017e\u00ed, kter\u00fd popsal kronik\u00e1\u0159, mnich cisterci\u00e1ck\u00e9ho \u0159\u00e1du <em>Ralph z\u00a0Coggeshallu,<\/em>\u00a0ve sv\u00e9m rukopisu \u201e<em>Chronicon Anglicanum<\/em>\u201c, jen\u017e popisuje ud\u00e1losti z let 1187 &#8211; 1224.<\/p>\n<p><em>Ud\u00e1lost je popsan\u00e1 <\/em>v kapitole nazvan\u00e9\u00a0<em>\u201eDe quodem puero et puela de terra emergentibus.\u201c (Chlapec a d\u00edvka, kte\u0159\u00ed vy\u0161li ze zem\u011b). A<\/em>utor popisuje ud\u00e1losti, ke kter\u00fdm <em>(snad) <\/em>do\u0161lo u <strong>svat\u00e9 Marie Woolpetov\u00e9 <\/strong><em>(origin\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev m\u00edsta: Sanctam Mariam de Wulpetes)<\/em>.<\/p>\n<p>Pod\u00edvejme se na p\u016fvodn\u00ed text v latin\u011b. Jedin\u011b studium p\u016fvodn\u00edho zdroje n\u00e1s m\u016f\u017ee p\u0159iv\u00e9st na stopu, proto\u017ee opsan\u00e9 a mnohokr\u00e1t p\u0159evypr\u00e1v\u011bn\u00e9 \u010dl\u00e1nky jsou jen matouc\u00ed.<\/p>\n<p>Tak\u017ee vesnice Woolpit\u00a0(pravd\u011bpodobn\u011b) za \u00e9ry vl\u00e1dy kr\u00e1le\u00a0<em>\u0160t\u011bp\u00e1na III. z Blois.<\/em> Co se stalo na okraji obce?<\/p>\n<ul>\n<li><em>\u201eInventus est puer quidam cum sorore sua ab accolis loci illius juxta oram cujusdam fovese quae ibidem continetur, qui formam omnium membrorum cseteris hominibus similem habebant, sed\u011bl v colore cutis ab omnibus mortalibus nostra habitabilis discrepabant.\u00a0Nam tota superficies cutis eorum viridi colore tingebatur.\u00a0Loquelam eorum nullus intelligere potuit.\u201c<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p><em>\u201eM\u00edstn\u00ed obyvatel\u00e9 na\u0161li na okraji vesnice d\u011bti, bratra a sestru.\u00a0A\u010dkoli byli podivn\u00ed, p\u0159\u00edli\u0161 se neli\u0161ili od pouh\u00fdch smrteln\u00edk\u016f, snad s v\u00fdjimkou zelen\u00e9ho n\u00e1dechu k\u016f\u017ee.\u00a0Jejich \u0159e\u010di nikdo nerozum\u011bl.\u201c<\/em><\/p>\n<p>D\u00e1le, podle textu kroniky, byly tajemn\u00e9 \u201ezelen\u00e9 d\u011bti\u201c p\u0159ivedeny k m\u00edstn\u00edmu majiteli p\u016fdy a soudci\u00a0<strong>Richardu de`Calne<\/strong>, kde se uk\u00e1zalo, \u017ee \u201ezelen\u00e9 d\u011bti\u201c nej\u00ed b\u011b\u017en\u00e9 j\u00eddlo, a teprve pot\u00e9, co jim bylo uk\u00e1z\u00e1no, jak se fazolov\u00e9 lusky otev\u00edraj\u00ed, r\u00e1dy p\u0159ijaly j\u00eddlo, kter\u00e9 jim p\u0159ipadalo zn\u00e1m\u00e9.\u00a0S ohledem na osud \u201etajemn\u00fdch d\u011bt\u00ed\u201c se zase obr\u00e1t\u00edme na p\u016fvodn\u00ed zdroj:<\/p>\n<ul>\n<li><em>\u201ePuer vero semper quasi tongore depressus infra breve tempus moritur.\u00a0Puella vero sospitate kontinua perfruens, ac cibariis quibuslibet assuefacta, ilium prassinum colorem penitus amisit, atque sanguineam habitudinem totius corporis paulatim recuperavit.\u201c<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p><em>\u201eChlapec byl velmi nemocn\u00fd a brzy zem\u0159el.\u00a0D\u00edvka se v\u0161ak zotavila a brzy ztratila svou zelenou barvu a v\u0161echny sv\u00e9 t\u011blesn\u00e9 pot\u00ed\u017ee s krv\u00ed.\u201c<\/em><\/p>\n<p>Autor d\u00e1le popisuje, \u017ee d\u011bti poch\u00e1zely z podsv\u011bt\u00ed, kde nen\u00ed slunce, hv\u011bzdy ani m\u011bs\u00edc, a objekty emituj\u00ed zelen\u00e9 sv\u011btlo, dostate\u010dn\u00e9 k vid\u011bn\u00ed.\u00a0Zv\u011bdavost je p\u0159inutila n\u00e1sledovat zvon\u011bn\u00ed n\u011bjak\u00fdch zvon\u016f, \u010d\u00edm\u017e se d\u011bti ne\u010dekan\u011b ocitly na okraji jeskyn\u011b, kde je brzy na\u0161li m\u00edstn\u00ed obyvatel\u00e9 z vesnice <em>Woolpit<\/em>.\u00a0T\u00edm kon\u010d\u00ed prvn\u00ed a bohu\u017eel posledn\u00ed hodnov\u011brn\u00e1 p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka.<\/p>\n<p>Nen\u00ed zde nic v\u00edc \u2013 ani podrobn\u00fd popis oble\u010den\u00ed, anatomie nebo dal\u0161\u00edho osudu \u201ezelen\u00fdch d\u011bt\u00ed\u201c.<\/p>\n<p><strong>To u\u017e bylo na jin\u00fdch autorech \u2026 <\/strong><\/p>\n<p>V roce 1965 jist\u00fd <strong>John Maclean,<\/strong> ve sv\u00e9 knize \u201ePodivn\u00fd osud\u201c <em>(Strange fate)<\/em>, zmi\u0148uje tajemn\u00e9 ud\u00e1losti, ke kter\u00fdm \u00fadajn\u011b do\u0161lo v srpnu 1887, v okol\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00e9 vesnice\u00a0<strong>Banjos<\/strong>, kde m\u00edstn\u00ed obyvatel\u00e9 objevili n\u011bkolik velmi podivn\u00fdch d\u011bt\u00ed se zelenou k\u016f\u017e\u00ed.\u00a0Prakticky ve v\u0161ech kl\u00ed\u010dov\u00fdch detailech p\u0159\u00edb\u011bh, popsan\u00fd <em>Johnem Macleanem<\/em><strong>,<\/strong>\u00a0\u201eopakuje\u201c ji\u017e zn\u00e1m\u00fd text\u00a0mnicha <strong>Ralpha Koggeshelsk\u00e9ho<\/strong>, a p\u0159id\u00e1v\u00e1 k nim r\u016fzn\u00e9 dal\u0161\u00ed mimozemsk\u00e9 atributy (jako \u0161ikm\u00e9 o\u010di &#8211; <em>v 60. letech byli mimozem\u0161\u0165an\u00e9 popisov\u00e1ni podle vzoru \u00fanosc\u016f man\u017eel\u016f Hillov\u00fdch z roku 1961 trochu jako Asijci), <\/em>nebo \u201ekovov\u00e9\u201c oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 bezpochyby tvo\u0159ilo zelen\u00fd povrch d\u011bt\u00ed.<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00ed \u0161et\u0159en\u00ed odhalilo, \u017ee text je t\u00e9m\u011b\u0159 \u00fapln\u011b zap\u016fj\u010den\u00fd z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed knihy, kterou napsal <strong>Thomas Keightley<\/strong>, \u201e<em>Fairy of Mythology,\u201c <\/em>publikovan\u00e9 v roce 1828.<\/p>\n<p>V n\u00ed se zmi\u0148uje o druh\u00e9 kronice, ve kter\u00e9 se p\u00ed\u0161e o<em> \u201ed\u011btech z Woolpitu\u201c &#8211; \u00abHistoria Rerum Anglicarum\u00bb\u00a0 <\/em>augustini\u00e1nsk\u00e9ho\u00a0mnicha <strong><em>Williama Newburgha, <\/em><\/strong>napsan\u00e9 asi v roce 1220.<\/p>\n<p>V t\u00e9to druh\u00e9 verzi se p\u00ed\u0161e ov\u0161em ne o Woolpitu, ale o sousedn\u00edm okresn\u00edm centru\u00a0<em>Bury St. Edmund`s<\/em>, a doba je ji\u017e p\u0159ipisov\u00e1na vl\u00e1d\u011b kr\u00e1le <em>Jind\u0159icha II. <\/em><\/p>\n<p>Jsou zde i dal\u0161\u00ed detaily, nap\u0159\u00edklad, \u017ee se d\u00edvka vdala do <em>Kings Lynn<\/em>, i jej\u00ed jm\u00e9no &#8211;\u00a0<em>Agnes Barre<\/em>. Vlast <em>\u201ezelen\u00fdch lid\u00ed<\/em> \u201c je pr\u00fd v zemi Svat\u00e9ho Martina (St. Martin). Kde to je? Nen\u00ed zn\u00e1mo. Je zde ale uveden dokonce i popis detail\u016f textilie v\u00fdst\u0159edn\u00edho oble\u010den\u00ed \u201ezelen\u00fdch d\u011bt\u00ed\u201c. Jsou utkan\u00e9 z list\u016f a jarn\u00ed tr\u00e1vy&#8230;<\/p>\n<p>Tyto \u00fadaje tak od konce 60. let minul\u00e9ho stolet\u00ed putuj\u00ed od knihy ke knize, od \u010dl\u00e1nku k \u010dl\u00e1nku, jako t\u00e9m\u011b\u0159 historick\u00fd fakt.<\/p>\n<p>Probl\u00e9m je pouze v tom, \u017ee <em>William Newburgh<\/em>\u00a0nic takov\u00e9ho, jako je kronika <em>\u201cHistoria Rerum Anglicarum\u201c<\/em>\u00a0&#8211;\u00a0<em>nenapsal<\/em>!<\/p>\n<p><strong>William Newburgh<\/strong> ve sv\u00fdch textech jen poctiv\u011b opsal ran\u00fd text\u00a0<strong>Ralpha Koggeshelsk\u00e9ho<\/strong>, kter\u00fd je uveden v \u00favodu. Jak p\u00ed\u0161e v pozn\u00e1mce pod \u010darou k t\u00e9to kapitole, zcela otev\u0159en\u011b uv\u00e1d\u00ed, \u017ee si vyp\u016fj\u010dil text od <em>\u201eRalpha, cisterci\u00e1ck\u00e9ho mnicha z Coggeshelu\u201c<\/em> a dokonce opravuje slavn\u00e1 jm\u00e9na m\u00edst, kde se popsan\u00e9 ud\u00e1losti vyskytly &#8211; \u201e<strong>Wolfput<\/strong>\u201c a \u201e<strong>Hulpit<\/strong>\u201c\u00a0<em>(vl\u010d\u00ed\u00a0 j\u00e1my), a<\/em> tak\u00e9 datuje ud\u00e1losti do vl\u00e1dy kr\u00e1le <em>Jind\u0159icha II.<\/em><\/p>\n<p>Mimochodem, pokusy p\u0159ipsat ud\u00e1losti dne\u0161n\u00ed osad\u011b Woolpit jsou tak\u00e9 velmi problematick\u00e9. M\u00edsto \u201eU svat\u00e9 Marie Woolpetov\u00e9 mohlo b\u00fdt i jinde ne\u017e u t\u00e9to obce.<\/p>\n<ul>\n<li><em>Origin\u00e1l:\u00a0<\/em><em>\u201eP.\u00a091. l.\u00a0io.\u00a0Wulfputes] V. c.\u00a0Hulpites.\u00a0&#8222;Radulphus Ci\u017ftercien\u017fis monachus ad Cogge\u017fhalenfis Clauftri, Ulul petes, pr\u00e6terquam quod id referat ad Henrici II.&#8220;<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p><strong>Co tedy vlastn\u011b v\u00edme? <\/strong><\/p>\n<p>Jedin\u00fd origin\u00e1l tohoto p\u0159\u00edb\u011bhu, z roku 1189, byl zaznamen\u00e1n kronik\u00e1\u0159em<strong>\u00a0Ralphem Koggeshelsk\u00fdm<\/strong>\u00a0a p\u016fvodn\u00ed text v latin\u011b je velmi stru\u010dn\u00fd a bez detail\u016f.<\/p>\n<p>O t\u0159i desetilet\u00ed pozd\u011bji, kolem roku 1220, Ralphovu kroniku p\u0159episuj\u00ed dal\u0161\u00ed kronik\u00e1\u0159i, tak\u017ee p\u016fvodn\u00ed text z\u016fstal po dal\u0161\u00edch 600 let prakticky nezm\u011bn\u011bn.<\/p>\n<p>V roce 1828 <strong>Thomas Caitley<\/strong> tento p\u0159\u00edb\u011bh ve sv\u00e9 knize \u201em\u00edrn\u011b \u0161patn\u011b interpretuje\u201c, a na za\u010d\u00e1tku \u0161edes\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed bude jeho text, prakticky nezm\u011bn\u011bn\u00fd, p\u0159eveden do knihy <strong>Johna Macleana<\/strong>, kter\u00fd znetvo\u0159\u00ed p\u016fvodn\u00ed verzi ud\u00e1losti ve Woolpitu a skv\u011ble dotvo\u0159\u00ed fale\u0161n\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh o \u201eD\u011btech z Banjos\u201c a um\u00edst\u00ed jej do <em>\u0160pan\u011blska<\/em>.<\/p>\n<p>Od poloviny 60. let se v\u0161echny zn\u00e1m\u00e9 verze tohoto p\u0159\u00edb\u011bhu, s neuv\u011b\u0159iteln\u00fdmi detaily, v\u010detn\u011b popisu oble\u010den\u00ed, vzhledu a dal\u0161\u00edch \u201ed\u016fle\u017eit\u00fdch vylep\u0161en\u00ed\u201c, za\u010daly prosakovat do r\u016fzn\u00fdch publikac\u00ed jako obecn\u011b p\u0159ij\u00edman\u00fd historick\u00fd fakt.<\/p>\n<p><strong>\u0160pan\u011blsk\u00e1 verze<\/strong><\/p>\n<p>Dne\u0161n\u00ed \u0161pan\u011bl\u0161t\u00ed ufologov\u00e9 jsou nad\u0161eni z toho, \u017ee na p\u0159edm\u011bst\u00ed Barcelony, kde se \u00fadajn\u011b nach\u00e1zela vesnice Banjos, se pr\u00fd odehr\u00e1la tato ud\u00e1lost na konci 18. stolet\u00ed.<\/p>\n<p>Tato \u0161pan\u011blsk\u00e1 verze za\u010dala d\u00e1le \u017e\u00edt vlastn\u00edm \u017eivotem. P\u0159ipojily se k n\u00ed takov\u00e9 detaily, jako \u017ee d\u011bti byly um\u00edst\u011bny v domov\u011b m\u00edstn\u00edho soudce, a pot\u00e9 je zkoumali i m\u00edstn\u00ed u\u010denci a l\u00e9ka\u0159i. Ti ur\u010dili, \u017ee od\u011bvy byly vyrobeny z \u201evl\u00e1ken nezn\u00e1m\u00fdch na Zemi\u201c <em>(k \u010demu\u017e dosp\u011bli v roce 1887!) <\/em>A tak\u00e9 se poda\u0159ilo identifikovat anatomick\u00e9 rozd\u00edly d\u011bt\u00ed oproti pozemsk\u00fdm d\u011btem &#8211; m\u011bli jen jednu pl\u00edci a nem\u011bli \u017e\u00e1dnou slinivku&#8230;<\/p>\n<p>Auto\u0159i t\u00e9to \u0161pan\u011blsk\u00e9 verze dokonce z p\u016fvodn\u00ed historie z 12. stolet\u00ed p\u0159ejali\u00a0 i jm\u00e9no soudce &#8211; <strong>Richard de`Calne. <\/strong><\/p>\n<p>Dnes je zn\u00e1m\u00e9, \u017ee osada se jm\u00e9nem\u00a0<strong>Banjos <\/strong>v Katal\u00e1nsku neexistuje, a z\u0159ejm\u011b tak\u00e9 nikdy neexistovala, nebo\u0165 se v z\u00e1znamech provincie o \u017e\u00e1dn\u00e9 takov\u00e9 obci nikde nehovo\u0159\u00ed.<\/p>\n<p>Od poloviny 80. let badatel\u00e9 t\u0159\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00fdch m\u011bst s podobn\u00fdmi jm\u00e9ny zoufale bojuj\u00ed o to, aby \u201eBanjos\u201c se \u201ezelen\u00fdmi d\u011btmi\u201c bylo pr\u00e1v\u011b jejich m\u011bsto&#8230;<\/p>\n<p><strong>Co se asi opravdu stalo? <\/strong><\/p>\n<p>Nyn\u00ed je pravd\u011bpodobn\u011b \u010das hledat mo\u017en\u00e9 racion\u00e1ln\u00ed vysv\u011btlen\u00ed ud\u00e1lost\u00ed ve <em>Woolpitu<\/em>.<\/p>\n<p>Kronik\u00e1\u0159 <em>William z Newburghu<\/em> spojuje ud\u00e1losti s d\u011btmi s dobou vl\u00e1dy kr\u00e1le <em>Jind\u0159icha II. Plantageneta<\/em>, mimochodem, otce pozd\u011bj\u0161\u00edch kr\u00e1l\u016f &#8211; <em>Richarda Lv\u00ed Srdce<\/em>, a nechvaln\u011b zn\u00e1m\u00e9ho <em>Jana Bezzemka<\/em>. Tento kr\u00e1l vl\u00e1dl 34 let, v l\u00e9tech 1154 &#8211; 1189, a p\u0159evzal tr\u016fn po smrti kr\u00e1le <em>\u0160t\u011bp\u00e1na III. z Blois.<\/em><\/p>\n<p>Nicm\u00e9n\u011b d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed kronika <em>Ralpha Koggeshelsk\u00e9ho<\/em>, kter\u00e1, jak jsme zjistili, je z\u00e1kladn\u00edm zdrojem, jen tla\u010d\u00ed ud\u00e1losti z Woolpitu je\u0161t\u011b hloub\u011bji do minulosti, do doby vl\u00e1dy kr\u00e1le <em>\u0160t\u011bp\u00e1na III. z Blois<\/em>, kter\u00fd vl\u00e1dl od roku 1135 do sv\u00e9 smrti v roce 1154. Tedy, s ohledem na oba zdroje lze \u0159\u00edci, \u017ee popsan\u00e9 ud\u00e1losti by se mohly odehr\u00e1t v obdob\u00ed asi 1135\u20131189\u00a0<em>(tj. b\u011bhem 54 let)<\/em>.<\/p>\n<p>Jednu z v\u00fdrazn\u00fdch verz\u00ed tohoto incidentu, navrhl\u00a0<strong>Paul Harris <\/strong>v roce 1998. Skute\u010dnost je takov\u00e1, \u017ee kr\u00e1l <em>Jind\u0159ich II.<\/em> byl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a velmi radik\u00e1ln\u00ed mu\u017e, kter\u00fd bojoval proti neleg\u00e1ln\u00ed migraci a brut\u00e1ln\u011b za\u0159\u00edzl vl\u00e1msk\u00e9 komunity, ob\u00fdvaj\u00edc\u00ed v\u00fdchodn\u00ed Anglii v pr\u016fb\u011bhu 12. stolet\u00ed. Jeden z t\u011bchto masakr\u016f se odehr\u00e1l v roce 1173 v sousedstv\u00ed <em>Woolpitu<\/em> v region\u00e1ln\u00edm centru <strong>Bury St. Edmunds, <\/strong>a jak <em>Harris<\/em> navrhl, n\u011bkolika lidem se poda\u0159ilo ut\u00e9ct do lesa, v\u010detn\u011b d\u011bt\u00ed, aby si zachr\u00e1nili hol\u00fd \u017eivot. To by vysv\u011btlovalo, \u017ee po\u00a0 objeven\u00ed d\u011bt\u00ed ve vzd\u00e1lenosti n\u011bkolik dn\u00ed cesty, nikdo z m\u00edstn\u00edch nerozum\u011bl jazyku, kter\u00fdm d\u011bti mluvily, proto\u017ee vl\u00e1msk\u00fd jazyk neznali. Tot\u00e9\u017e m\u016f\u017ee platit i pro jin\u00e9 oble\u010den\u00ed, nezvykl\u00e9 pro m\u00edstn\u00ed Angli\u010dany, kte\u0159\u00ed nikdy nevid\u011bli d\u011btsk\u00e9 vl\u00e1msk\u00e9 \u0161aty. Harrisova verze nevysv\u011btluje ale jejich podivnou zelenou barvu pleti, ani d\u00edv\u010d\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh o \u201ezelen\u00fdch sv\u011btlech\u201c v podsv\u011bt\u00ed.<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00ed verze se to\u010d\u00ed kolem m\u00edsta v\u00fdskytu d\u011bt\u00ed &#8211; jeskyn\u011b.\u00a0Skute\u010dnost je takov\u00e1, \u017ee tento region je hust\u011b poset\u00fd dutinami i \u0161achtami, kde od nepam\u011bti byl dob\u00fdv\u00e1n k\u0159em\u00edk, m\u011b\u010f a c\u00edn. V textu Williama Newburgha se t\u0159eba p\u00ed\u0161e nikoli <em>Woolpit<\/em>, ale \u201e<em>Wulfput\u201c<\/em>, co\u017e lze p\u0159elo\u017eit jako \u201evl\u010d\u00ed j\u00e1ma\u201c &#8211; <em>a pod slovem \u201ej\u00e1ma\u201c se tehdy tak\u00e9 myslely lomy nebo doly<\/em>.<\/p>\n<p>Up\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno, je t\u011b\u017ek\u00e9 \u0159\u00edci, jak efektivn\u00ed byla t\u011b\u017eba miner\u00e1l\u016f ve \u0161tol\u00e1ch v\u00fdchodn\u00ed Anglie, ale jeden l\u00e9ka\u0159sk\u00fd fakt p\u0159esto vrh\u00e1 sv\u011btlo na mo\u017en\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed zelen\u00e9 barvy k\u016f\u017ee d\u011bt\u00ed. Pokud by str\u00e1vili \u010d\u00e1st sv\u00e9ho \u017eivota v m\u00edstn\u00edch dolech, ne\u017e byly objeveny m\u00edstn\u00edmi obyvateli, pak p\u0159i t\u011b\u017eb\u011b c\u00ednu a m\u011bdi by jejich nevyhnuteln\u00fdm spole\u010dn\u00edkem byl miner\u00e1ln\u00ed <em>arsenopyrit (FeAsS)<\/em>, co\u017e je hornina pro extrakci takov\u00e9 toxick\u00e9 l\u00e1tky, jako je arsen.\u00a0A v\u0161echny jeho slou\u010deniny zp\u016fsobuj\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 otravy.<\/p>\n<p>A je to p\u0159edev\u0161\u00edm chronick\u00e1 otrava arz\u00e9nem, \u200b\u200bkter\u00e1 d\u00e1v\u00e1 poko\u017ece specifick\u00fd zelen\u00fd odst\u00edn <em>(hyperpigmentace) <\/em>a \u201ekrevn\u00ed nemoc\u201c <em>(hyperkerat\u00f3zu), <\/em>zm\u00edn\u011bn\u00e1 <em>Ralphem Koggeshelsk\u00fdm<\/em> v kronice <em>(v t\u00e9 dob\u011b byly v\u0161echny dermatologick\u00e9 p\u0159\u00edznaky pova\u017eov\u00e1ny za zn\u00e1mku \u201e\u0161patn\u00e9 krve\u201c)<\/em>. V d\u016fsledku toho p\u0159eru\u0161en\u00ed kontaktu s jedem, slune\u010dn\u00ed z\u00e1\u0159en\u00ed a b\u011b\u017en\u00e9 j\u00eddlo brzy vedlo ke ztr\u00e1t\u011b zelen\u00e9ho n\u00e1dechu a navr\u00e1cen\u00ed norm\u00e1ln\u00edho zbarven\u00ed poko\u017eky d\u00edvky.<\/p>\n<p><strong>Mo\u017en\u00e1 je to \u0159e\u0161en\u00ed odv\u011bk\u00e9 z\u00e1hady, mo\u017en\u00e1 jen spekulace, zalo\u017een\u00e9 na \u00fatr\u017ekovit\u00e9m popisu ze zdroj\u016f, od kter\u00e9ho n\u00e1s d\u011bl\u00ed osm stolet\u00ed. A\u0165 tak \u010di onak, nikdy nebudeme zn\u00e1t skute\u010dn\u00e9 okolnosti tohoto p\u0159\u00edb\u011bhu. <\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone wp-image-5191 size-full\" src=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/zaz_zelene-deti1.jpg\" alt=\"\" width=\"450\" height=\"299\" srcset=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/zaz_zelene-deti1.jpg 450w, https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/zaz_zelene-deti1-300x199.jpg 300w\" sizes=\"auto, (max-width: 450px) 100vw, 450px\" \/><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em>Obr. 1 Kronika Rapha Koggeshelsk\u00e9ho<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone wp-image-5192 size-full\" src=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/zaz_zelene-deti2.jpg\" alt=\"\" width=\"450\" height=\"282\" srcset=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/zaz_zelene-deti2.jpg 450w, https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/zaz_zelene-deti2-300x188.jpg 300w\" sizes=\"auto, (max-width: 450px) 100vw, 450px\" \/><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em>Obr.2 P\u0159\u00edznaky otravy arz\u00e9nem<\/em><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><strong>Dal\u0161\u00ed z\u00e1hadn\u00e9 jevy v\u00a0anglick\u00fdch kronik\u00e1ch<\/strong><\/p>\n<p>P\u0159edstavte si takov\u00fdto probl\u00e9m \u2013 nakolik je n\u00e1m zn\u00e1mo, co vzru\u0161ovalo st\u0159edov\u011bk\u00e9ho \u010dten\u00e1\u0159e nebo kronik\u00e1\u0159e a mohlo by b\u00fdt dodnes p\u00edsemn\u011b zaznamen\u00e1no? Odpov\u011bd\u00ed by mohly b\u00fdt &#8211; v\u00e1lky, epidemie, hlad, utrpen\u00ed.<\/p>\n<p>Ale byly i jin\u00e9 ud\u00e1losti \u2013 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed jevy, vymykaj\u00edc\u00ed se oby\u010dejn\u00e9mu chodu d\u011bjin.<\/p>\n<p>Anglick\u00fdch kronik je velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed. Nen\u00ed v\u0161ak mnoho t\u011bch, kter\u00e9 p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed zaj\u00edmav\u00e9 momenty. Jsou to nap\u0159. \u201e<strong>Historie<\/strong>\u201c, <strong>\u201eAn\u00e1ly Kambrie\u201c<\/strong> a <strong>\u201eAnglosask\u00e1 Kronika\u201c. <\/strong><\/p>\n<p>Ve \u010dtvrt\u00e9 knize <strong>\u201eC\u00edrkevn\u00ed historie anglick\u00e9ho n\u00e1roda\u201c<\/strong> (\u201eEcclesiastical History of the English Nation\u201c) se \u010dasto p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed jevy, za kter\u00e9 mohou nevysv\u011btlen\u00e9 s\u00edly.<\/p>\n<p>Poprv\u00e9 se takov\u00e9 jevy p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed roku 664 n.l., kdy se jak\u00e9si podivn\u00e9 nebesk\u00e9 znamen\u00ed objevilo na ostrov\u011b Ceorot, v provincii East Saxons, kde jist\u00e1 \u017eena byla na m\u00edst\u011b zvan\u00e9m Bercingum matkou p\u0159edstavenou pobo\u017en\u00fdch \u017een. \u00dakaz se stal z\u0159ejm\u011b jako ocen\u011bn\u00ed jej\u00ed \u00factyhodnosti a spravedlnosti.<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edhoda je ze \u017eivota kl\u00e1\u0161tera v\u00a0Birminghamu, roku 676:<\/p>\n<ul>\n<li><em>\u201eJednou v\u00a0noci, kdy\u017e za\u010d\u00ednalo r\u00e1no, sluhov\u00e9 Kristovi se vydali k\u00a0hrob\u016fm brat\u0159\u00ed, aby zap\u011bli chv\u00e1lu Hospodinu na\u0161emu, tu n\u00e1hle se na n\u011b snesl svit z\u00a0nebes, podobn\u00fd \u0161irok\u00e9mu z\u00e1voji, a vnutil jim siln\u00fd strach, \u017ee v\u00a0\u00fa\u017easu ustali v\u00a0p\u011bn\u00ed. Ale tento ohromuj\u00edc\u00ed svit, dosahuj\u00edc\u00ed svitu dopoledn\u00edho slunce, se brzy p\u0159em\u00edstil na ji\u017en\u00ed stranu kl\u00e1\u0161tera, uk\u00e1zal se k\u00a0z\u00e1padu od modlitebny, a setrval tam n\u011bjak\u00fd \u010das, skryl se jejich o\u010d\u00edm op\u011bt v\u00a0nebi, zanechaj\u00edc d\u016fv\u011bru v\u00a0jejich mysl\u00edch, \u017ee toto sv\u011btlo provedlo du\u0161e t\u011bch rab\u016f k\u00a0Bohu na nebesa, a uk\u00e1zalo jim m\u00edsto, na kter\u00e9m jejich t\u011bla budou poh\u0159bena v\u00a0o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed na vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed. Tento sv\u011bt byl natolik velik\u00fd, \u017ee jeden ze star\u0161\u00edch bratr\u016f, kter\u00fd nebyl v\u00a0ten \u010das v\u00a0modlitebn\u011b s\u00a0ostatn\u00edmi brat\u0159\u00edmi, \u0159ekl r\u00e1no, \u017ee paprsek sv\u011btla, proniknuv\u0161\u00ed skrz \u0161kv\u00edry ve dve\u0159\u00edch a oknech, p\u0159ev\u00fd\u0161il jasnost denn\u00edho sv\u011btla.\u201c <\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>V\u00a0jin\u00e9 kronice se p\u00ed\u0161e:<\/p>\n<ul>\n<li><em>\u201eV tomto kl\u00e1\u0161te\u0159e se ud\u00e1lo mnoho znamen\u00ed, kter\u00e9 byly potvrzeny z\u00e1pisy mnoh\u00fdmi ty, kte\u0159\u00ed vid\u011bli je, na pam\u011b\u0165 n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm pokolen\u00edm, n\u011bkter\u00e9 z\u00a0nich jsou i v \u201eC\u00edrkevn\u00ed historii\u201c. <\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>Kl\u00e1\u0161ter v\u00a0Birminghamu byl v\u00a0centru pozornosti \u0159ady kronik\u00e1\u0159\u016f. V\u00a0roce 676 zde um\u00edral mal\u00fd t\u0159\u00edlet\u00fd chlapec, kter\u00fd t\u011bsn\u011b p\u0159ed smrt\u00ed ozn\u00e1mil jm\u00e9no t\u00e9, kter\u00e1 jej m\u00e1 doprovodit na nebesa. Proroctv\u00ed se splnilo. V\u00a0t\u00e9 sam\u00e9 kapitole autor vypr\u00e1v\u00ed o jepti\u0161ce, kter\u00e1 vypr\u00e1v\u011bla, \u017ee j\u00ed nav\u0161t\u00edvil bo\u017e\u00ed \u010dlov\u011bk, a p\u0159edpov\u011bd\u011bl j\u00ed, \u017ee zem\u0159e na \u00fasvitu.<\/p>\n<p>Tak\u00e9 n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed kapitola vypr\u00e1v\u00ed o sest\u0159e, jm\u00e9nem Tortgith, kter\u00e1 mnoho let pro\u017eila ve st\u011bn\u00e1ch kl\u00e1\u0161tera, uvid\u011bla jednou sv\u011btl\u00e9 postavy, co\u017e ozna\u010dila za p\u0159edzv\u011bst smrti sv\u00e9 i p\u0159edstaven\u00e9 kl\u00e1\u0161tera.<\/p>\n<p>Jinde se lze do\u010d\u00edst o slep\u00e9 \u017een\u011b, kter\u00e9 se silou modlitby na m\u00edstn\u00edm h\u0159bitov\u011b vr\u00e1til zrak<\/p>\n<p>Zaj\u00edmav\u00e9 z\u00e1pisy jsou v trakt\u00e1tu \u201eContinuatio Bedae\u201c, vznikl\u00fdm v\u00a0letech 731 \u2013 736.<\/p>\n<ul>\n<li><em> srpna 734 o t\u0159et\u00ed hodin\u011b se ud\u00e1lo zatm\u011bn\u00ed Slunce, a cel\u00fd slune\u010dn\u00ed disk byl zakryt \u010dern\u00fdm \u0161t\u00edtem. <\/em><\/li>\n<li><em> ledna 734 b\u011bhem p\u00edsn\u00ed mnich\u016f byl M\u011bs\u00edc celou hodinu pokryt \u010derven\u00fdm sv\u011btlem, a po jeho zatemn\u011bn\u00ed se mu vr\u00e1tila jeho norm\u00e1ln\u00ed barva. <\/em><\/li>\n<li><em>V\u00a0roce 753 se 13. ledna ud\u00e1lo zatm\u011bn\u00ed Slunce, o n\u011bjak\u00fd \u010das pozd\u011bji \u2013 24. ledna se odehr\u00e1lo zatm\u011bn\u00ed M\u011bs\u00edce. <\/em><\/li>\n<li><em>Tak\u00e9 v \u201eAn\u00e1lech Kumbrie\u201c jsou pops\u00e1ny astronomick\u00e9 jevy: <\/em><\/li>\n<li><em>Roku 650 \u2013 v\u00fdchod hv\u011bzdy \u2013 hv\u011bzda divn\u00e9 jasnosti sv\u00edtila na cel\u00fd sv\u011bt (bu\u010f \u0161lo o kometu, nebo o supernovu). <\/em><\/li>\n<li><em>Jistou noc roku 714 bylo sv\u011btlo jako ve dne. (Z\u0159ejm\u011b \u0161lo o meteoritick\u00fd roj.)<\/em><\/li>\n<li><em>Roku 896 se neurodilo obil\u00ed v\u00a0Irsku. N\u011bco, podobn\u00e9 krtk\u016fm se dv\u011bma zuby, spadlo z\u00a0nebe a po\u017eralo v\u0161echno v\u00a0okol\u00ed. Obyvatele p\u0159ed nimi ochr\u00e1nily modlitby s\u00a0p\u016fstem. <\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>Zaj\u00edmav\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy jsou uvedeny v\u00a0<strong>Anglosask\u00e9 kronice<\/strong>, popisuj\u00edc\u00ed ud\u00e1losti od \u0159\u00edmsk\u00e9 nadvl\u00e1dy do roku 1154. Dodnes se zachovalo 9 rukopis\u016f.<\/p>\n<ul>\n<li><em>V\u00a0srpnu roku 678 se objevila hv\u011bzda, nazvan\u00e1 kometou, t\u0159i m\u011bs\u00edce vych\u00e1zela ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no a zanikla v\u00a0slune\u010dn\u00edch paprsc\u00edch. <\/em><\/li>\n<li><em>Roku 679 byl Coludesburg se\u017eehnut ohn\u011bm Bo\u017e\u00edm (z\u0159ejm\u011b \u0161lo o p\u00e1d meteorit\u016f). <\/em><\/li>\n<li><em>Roku 689 se v\u00a0Brit\u00e1nii d\u00e9\u0161\u0165 zm\u011bnil v\u00a0krev, a v\u00a0Irsku se v\u00a0krev zm\u011bnilo ml\u00e9ko i m\u00e1slo. <\/em><\/li>\n<li><em>Roku 729 se objevily dv\u011b komety. <\/em><\/li>\n<li><em>Roku 734 se Luna jakoby naplnila krv\u00ed\u2026 <\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>Anglick\u00e9 kroniky jsou pln\u00e9 zaj\u00edmav\u00fdch z\u00e1pis\u016f.<\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><em>-skm-<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><em>Vy\u0161lo v \u010dasopise Z\u00e1hady \u017eivota<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Jedna z legend z v\u00fdchodn\u00ed Anglie \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee jednoho dne obyvatel\u00e9 vesnice Woolpit v hrabstv\u00ed Suffolk na\u0161li v lese p\u00e1r<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":4329,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[24,27,58,33],"class_list":["post-5190","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-evropa","tag-kritika","tag-mimozemstane","tag-podvod"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5190","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5190"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5190\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":5193,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5190\/revisions\/5193"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/4329"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5190"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5190"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5190"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}