{"id":5179,"date":"2026-01-02T00:36:15","date_gmt":"2026-01-01T23:36:15","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=5179"},"modified":"2026-10-10T18:54:49","modified_gmt":"2026-10-10T16:54:49","slug":"predpotopni-obr","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2026\/01\/02\/predpotopni-obr\/","title":{"rendered":"P\u0159edpotopn\u00ed obr"},"content":{"rendered":"

Cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh za\u010dal roku 1866 kupodivu jako teologick\u00fd spor mezi plant\u00e1\u017en\u00edkem, p\u011bstuj\u00edc\u00edm tab\u00e1k, a far\u00e1\u0159em jednoho m\u011bste\u010dka ve st\u00e1t\u011b lowa v USA.<\/strong>
\nFar\u00e1\u0159 Turk ne\u00fastupn\u011b tvrdil, \u017ee v d\u00e1vn\u00fdch dob\u00e1ch existovali ob\u0159i, proto\u017ee to stoj\u00ed v bibli. Bible se o obrech opravdu zmi\u0148uje celkem \u010dty\u0159ikr\u00e1t. A co stoj\u00ed v bibli, je pravda do slova a do p\u00edsmene.<\/p>\n

Toto tvrzen\u00ed a zd\u016fvodn\u011bn\u00ed pova\u017eoval George Hull, plant\u00e1\u017en\u00edk a majitel tov\u00e1rny na v\u00fdrobu doutn\u00edk\u016f, za hol\u00fd nesmysl. Dne\u0161n\u00ed terminologi\u00ed bychom jednoho z t\u011bch dvou mohli nazvat fundamentalistou a druh\u00e9ho agnostikem. Tyto pojmy jim v\u0161ak byly ciz\u00ed. Hullovy n\u00e1zory ozna\u010dil za agnosticismus teprve r. 1870 T. H. Huxley a fundamentalismus jako sv\u011btov\u00fd n\u00e1zor si v USA znovu z\u00edskal p\u0159\u00edvr\u017eence a\u017e po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. A\u0165 je tomu jakkoli, agnostik Hull se tak rozzu\u0159il nad \u201enepolep\u0161iteln\u00fdm far\u00e1\u0159em“, \u017ee se rozhodl k neuv\u011b\u0159iteln\u00e9mu \u010dinu: jestli\u017ee reverend trv\u00e1 na obrech, m\u00e1 jednoho m\u00edt!<\/p>\n

Hull si dal na\u010das. Teprve od \u010dervna 1868 byl s jedn\u00edm ze sv\u00fdch p\u0159\u00e1tel v\u00edd\u00e1n v s\u00e1drov\u00fdch lomech u Fort Dodge v low\u011b, kde vylomili obrovsk\u00fd kv\u00e1dr a za nejv\u011bt\u0161\u00edch bezpe\u010dnostn\u00edch opat\u0159en\u00ed ho opatrn\u011b odvezli. Doprava tohoto gigantick\u00e9ho s\u00e1drov\u00e9ho bloku v\u00e1\u017e\u00edc\u00edho p\u011bt tun (cestou ho vyd\u00e1vali st\u0159\u00eddav\u011b za pomn\u00edk A. Lincolna \u010di za vzorek \u201enejlep\u0161\u00edho stavebn\u00edho kamene na sv\u011bt\u011b“ vezen\u00e9ho na jakousi washingtonskou v\u00fdstavu) p\u0159id\u011blala Hullovi hromadu starost\u00ed, nebo\u0165 na \u010dty\u0159iceti m\u00edl\u00edch \u0161patn\u00e9 cesty k nejbli\u017e\u0161\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed zast\u00e1vce se pod s\u00e1drov\u00fdm kolosem rozbilo n\u011bkolik povoz\u016f, a prolomil se pod n\u00edm jeden most. Na \u017eeleznici s n\u00edm byly dal\u0161\u00ed pot\u00ed\u017ee, ale p\u0159esto ho Hull dovezl neporu\u0161en\u00fd do Chicaga, kde se kamen\u00edk Edward Burckhardt neprodlen\u011b pustil do jeho opracov\u00e1n\u00ed. V\u00fdsledkem byl le\u017e\u00edc\u00ed obr, dlouh\u00fd 3,17 metru a v\u00e1\u017e\u00edc\u00ed 2 719 liber.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Potom ho Hul\u00ed \u201eupravil“. Speci\u00e1ln\u00edm kladivem oblo\u017een\u00fdm h\u0159eb\u00edky vytesal do ob\u0159\u00edho t\u011bla \u201ep\u00f3ry“, pak ho omyl kyselinami, aby mu prop\u016fj\u010dil \u201ectihodn\u00e9 st\u00e1\u0159\u00ed“, a nakonec ho v kovan\u00e9 bedn\u011b dr\u00e1hou a povozy dopravil do m\u011bste\u010dka Cardiffu, ji\u017en\u011b od Syracuse ve st\u00e1t\u011b New York, na farmu sv\u00e9ho p\u0159\u00edbuzn\u00e9ho Williama C. Newella, kter\u00fd byl do akce zasv\u011bcen. Do t\u00e9to chv\u00edle st\u00e1la tato historka, vyvolan\u00e1 sv\u00e1rliv\u00fdm far\u00e1\u0159em Turkem, tov\u00e1rn\u00edka Hulla pln\u00fdch 2 200 dolar\u016f.<\/p>\n

A pak k tomu do\u0161lo. Dne 16. \u0159\u00edjna r\u00e1no, rok po \u201epoh\u0159bu“, poru\u010dil pan Newell dv\u011bma d\u011bln\u00edk\u016fm, aby mu za stodolou vykopali studnu. V hloubce jednoho metru narazili d\u011bln\u00edci na lidskou nohu a zd\u011b\u0161en\u011b p\u0159ib\u011bhli ohl\u00e1sit n\u00e1lez do domu. Za p\u00e1r hodin o n\u011bm v\u011bd\u011bli v\u0161ichni soused\u00e9, za p\u00e1r dn\u016f sem proudily tis\u00edce (opravdu tis\u00edce) lid\u00ed, aby se pod\u00edvaly na obra, kter\u00fd te\u010f p\u0159ed nimi le\u017eel odkryt v cel\u00e9 sv\u00e9 velikosti a bled\u00e9 kr\u00e1se.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

N\u00e1zory se od prvn\u00ed chv\u00edle r\u016fznily. Zprvu v\u0161ak p\u0159evl\u00e1dlo trochu nejasn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed jednoho v\u00e1\u017een\u00e9ho obchodn\u00edka: \u201eTohle nevytvo\u0159il smrteln\u00edk, to je skute\u010dn\u00fd obraz a d\u00edt\u011b Bo\u017e\u00ed, jak kdysi \u017eilo na zemi.“ Jin\u00fd prohl\u00e1sil, \u017ee to je zapomenut\u00e1 socha Georgea Washingtona, dal\u0161\u00ed, \u017ee to je socha, kterou tu postavili prvn\u00ed jezuit\u00e9, aby zastra\u0161ili Indi\u00e1ny. St\u00e1le se v\u0161ak mno\u017eily hlasy, tvrd\u00edc\u00ed, \u017ee jde bezesporu o tis\u00edce let starou zkamen\u011blinu obrovsk\u00e9ho pra\u010dlov\u011bka. A pr\u00e1v\u011b o to Hullovi \u0161lo. Spor mezi odborn\u00edky vypukl, kdy\u017e James Hall, v\u00e1\u017een\u00fd \u0159editel New York State Museum, ozna\u010dil obra za \u201enejpozoruhodn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edm\u011bt, kter\u00fd byl v t\u00e9to zemi a\u017e dosud vykop\u00e1n“, v \u010dem\u017e m\u011bl naprostou pravdu. Dva profeso\u0159i z Yalesk\u00e9 univerzity v\u0161ak kategoricky prohl\u00e1sili: \u201eJe to podvod!“ Pro noviny byly tyto rozporn\u00e9 n\u00e1zory senzac\u00ed. A pro Hulla a Newella se z toho stal doslova p\u0159es noc v\u00fdnosn\u00fd obchod: za prohl\u00eddku Americk\u00e9ho Goli\u00e1\u0161e vyb\u00edrali vstupn\u00e9, kolem farmy vyrostly st\u00e1nky a ze Syracuse sem pro dopravu zv\u011bdavc\u016f z\u0159\u00eddili zvl\u00e1\u0161tn\u00ed linku ko\u0148sk\u00e9 dr\u00e1hy. Jeden mu\u017e z New Yorku dokonce nab\u00edzel 100 dolar\u016f za \u201eMali\u010dk\u00fd kousek obra“. Za p\u00e1r t\u00fddn\u016f tu pak otev\u0159eli dv\u011b nov\u00e9 restaurace (The Giant Saloon a The Goliath House), kde se prod\u00e1valy t\u0159i r\u016fzn\u00e9, \u201ejedin\u011b autentick\u00e9 a spolehliv\u00e9“ popisy obra.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Abychom tu dlouhou historku zkr\u00e1tili. Nelze \u0159\u00edci, \u017ee se mlad\u00e1 americk\u00e1 v\u011bda na tomto obrovi jen blamovala. Odborn\u00edci celou af\u00e9ru od za\u010d\u00e1tku ost\u0159e kritizovali a za pom\u011brn\u011b kr\u00e1tkou dobu nepochyboval nikdo z nich, \u017ee jde o obrovsk\u00fd podvod. Pozoruhodn\u00e9 bylo jen toto: kdy\u017e Hull musel pod tlakem kritiky k\u00e1pnout bo\u017eskou a odhalit pozad\u00ed cel\u00e9ho p\u0159\u00edpadu, hlasy, kter\u00e9 v obrovi cht\u011bly za ka\u017edou cenu vid\u011bt zkamen\u011bl\u00e9ho \u010dlov\u011bka, nezmlkly. S\u00e1m Oliver Wendell Holmes, slavn\u00fd l\u00e9ka\u0159 a esejista, vyvrtal obrovi za ucho otvor a prohl\u00e1sil, \u017ee jeho anatomick\u00e1 stavba je dokonal\u00e1. A kritick\u00fd filosof Ralph Waldo Emerson prohl\u00e1sil: \u201eJe nepochopiteln\u011b n\u00e1dhern\u00fd a bezesporu star\u00fd.“<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

T\u0159eba ti dva nesly\u0161eli o Hullov\u011b ve\u0159ejn\u00e9m p\u0159izn\u00e1n\u00ed – tak jako student Yalesk\u00e9 university, kter\u00fd v sedmn\u00e1ctistr\u00e1nkov\u00e9m refer\u00e1tu prohl\u00e1sil obra za prastarou sochu f\u00e9nick\u00e9ho boha Baala a mezi jeho loktem a ramenem objevil dokonce hieroglyfy, kter\u00e9 v\u0161ak nikdo jin\u00fd nevid\u011bl.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Konec p\u0159\u00edb\u011bhu je hoden comedie dell’arte. Velik\u00fd Phineas T. Barnum, cirkusov\u00fd gigant, nab\u00eddl za s\u00e1drov\u00e9ho obra 60 000 dolar\u016f. Po ur\u010dit\u00e9m dohadov\u00e1n\u00ed zv\u00edt\u011bzil jin\u00fd podnikatel, odvezl obra do New Yorku a vystavil ho na Broadwayi – aby za p\u00e1r dn\u00ed zjistil, \u017ee \u010dil\u00fd Barnum m\u00e1 tu drzost a o p\u00e1r blok\u016f d\u00e1l, ve Woo\u010fs Museum, ukazuje p\u0159esnou kopii obra, falzifik\u00e1t falzifik\u00e1tu, s nestydatou reklamou: \u201eOrigin\u00e1l v\u0161ech cardiffsk\u00fdch obr\u016f.“ Majitel prvn\u00edho falzifik\u00e1tu Barnuma p\u0159irozen\u00e9 \u017ealoval. Av\u0161ak pobou\u0159en\u00e9 publikum se te\u010f spol\u010dilo proti ob\u011bma obr\u016fm, pro n\u011b\u017e byla newyorsk\u00e1 p\u016fda r\u00e1zem p\u0159\u00edli\u0161 hork\u00e1. A tak se \u201eprav\u00fd“ obr vydal na cesty. Vystavovali ho, dokud neochabl z\u00e1jem, potom se na n\u011bj na cel\u00e1 desetilet\u00ed zapomn\u011blo, a\u017e ho roku 1934 znovu \u201evykopali“ pro film The Mighty Barnum (Velik\u00fd Barnum). Nakonec na\u0161el zaslou\u017een\u00fd klid v The Farmer’s Museum v Cooperstownu ve st\u00e1t\u011b New York.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Kdo ho tam dnes vid\u00ed odpo\u010d\u00edvat (p\u0159ed zhruba dvaceti lety pot\u0159ebovali traktor a deset mu\u017e\u016f, aby ho dopravili do jin\u00e9 m\u00edstnosti), tu opravdu p\u016fsobivou, t\u00e9m\u011b\u0159 dojemnou postavu, tomu se to sm\u011bje. Kdy\u017e ho v\u0161ak poprv\u00e9 vykopali, byla v\u011bda o zkamen\u011blin\u00e1ch i v Evrop\u011b star\u00e1 sotva t\u0159icet let a v Americe nem\u011bla d\u016fstojn\u00e9 z\u00e1stupce.\u00a0(In.: C. W. Ceram – Der erste Arnerikaeter)<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.\u00a0<\/em>Usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se d\u011bln\u00edci ukl\u00e1daj\u00ed k posledn\u00edmu odpo\u010dinku \u201ep\u0159edpotopn\u00edho obra,“ jemu\u017e se \u0159\u00edkalo t\u00e9\u017e Cardiffsk\u00fd obr \u010di Americk\u00fd Goli\u00e1\u0161<\/em><\/p>\n

Z \u010dasopisu Anomal 0\/1990<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh za\u010dal roku 1866 kupodivu jako teologick\u00fd spor mezi plant\u00e1\u017en\u00edkem, p\u011bstuj\u00edc\u00edm tab\u00e1k, a far\u00e1\u0159em jednoho m\u011bste\u010dka ve st\u00e1t\u011b lowa<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2378,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[53,41,27,33],"class_list":["post-5179","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-amerika","tag-archeologie","tag-kritika","tag-podvod"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5179","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5179"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5179\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":5188,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5179\/revisions\/5188"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2378"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5179"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5179"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5179"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}