{"id":5166,"date":"2025-12-19T00:35:57","date_gmt":"2025-12-18T23:35:57","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=5166"},"modified":"2026-10-10T17:47:54","modified_gmt":"2026-10-10T15:47:54","slug":"lebka-sultana-mkwawy","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2025\/12\/19\/lebka-sultana-mkwawy\/","title":{"rendered":"Lebka sult\u00e1na Mkwawy"},"content":{"rendered":"
„V Africe nebude nastolen m\u00edr do t\u00e9 doby, dokud se nevr\u00e1t\u00ed lebka velk\u00e9ho Mkwawy.“\u00a0<\/em>Tak zn\u00ed star\u00e9 muslimsk\u00e9 p\u0159\u00edslov\u00ed.<\/h5>\n

<\/p>\n

Kam se pod\u011bla z\u00e1hadn\u00e1 lebka, drahocenn\u00fd amulet pro mili\u00f3ny Afri\u010dan\u016f, dlouho hledan\u00fd antropology i archeology? P\u0159\u00edpad \u201ekouzeln\u00e9 sult\u00e1novy lebky\u201c ukazuje, jakou s\u00edlu a zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u017eivot maj\u00ed fale\u0161n\u00e9, podvr\u017een\u00e9 zpr\u00e1vy, dnes ozna\u010den\u00e9 ok\u0159\u00eddlen\u00fdm pojmem \u201efake news\u201c. Po lebce p\u00e1tralo \u0161est n\u00e1rod\u016f, hr\u00e1la roli i v mezin\u00e1rodn\u00ed politice, vyvolala debatu v britsk\u00e9m parlamentu a byla dokonce p\u0159edm\u011btem jednoho \u010dl\u00e1nku versaillesk\u00e9 smlouvy.<\/p>\n

O co \u0161lo?<\/strong><\/p>\n

Versaillesk\u00e1 smlouva, podepsan\u00e1 28. \u010dervna 1919, ukon\u010dila prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lku mezi N\u011bmeckem a spojeneck\u00fdmi mocnostmi.\u00a0Mezi dolo\u017ekou o v\u00e1le\u010dn\u00e9 vin\u011b a finan\u010dn\u00edmi dolo\u017ekami \u010dl\u00e1nek 246 stanovoval:<\/p>\n

\u201eDo \u0161esti m\u011bs\u00edc\u016f od vstupu t\u00e9to smlouvy v platnost [\u2026] N\u011bmecko p\u0159ed\u00e1 britsk\u00e9 vl\u00e1d\u011b lebku sult\u00e1na Mkwawy, kter\u00e1 byla odstran\u011bna z protektor\u00e1tu britsk\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed Afriky a odvezena do N\u011bmecka.\u201c\u00a0<\/em><\/p>\n

To znamenalo za\u010d\u00e1tek dlouh\u00e9ho hled\u00e1n\u00ed lebky.<\/p>\n

Kdo byl sult\u00e1n Mkwawa?<\/strong><\/p>\n

N\u00e1\u010deln\u00edk\u00a0Mkwavinyika Munyigumba Mwamuyinga, <\/strong>zn\u00e1m\u00fd jako\u00a0n\u00e1\u010deln\u00edk <\/strong>nebo sult\u00e1n Mkwawa<\/strong>,\u00a0se narodil v Luhot\u011b roku 1855, jako syn n\u00e1\u010deln\u00edka Munyigumby, kter\u00fd zem\u0159el v roce 1879. N\u00e1zev \u201eMkwawa\u201c je odvozen od\u00a0Mukwavy<\/em>, co\u017e je zkr\u00e1cen\u00e1 verze Mukwavinyiky<\/em>, co\u017e znamen\u00e1 \u201edobyvatel mnoha zem\u00ed.\u201c<\/p>\n

M<\/em>kwawa<\/em>, v\u016fdce\u00a0kmene\u00a0Hehe<\/em>, byl nadan\u00fd organiz\u00e1tor a\u00a0svou moudrost\u00ed si vydobyl zna\u010dnou autoritu. Poda\u0159ilo se mu sjednotit \u010dernochy i Araby a vytvo\u0159il bohat\u00e9 a prosperuj\u00edc\u00ed kr\u00e1lovstv\u00ed. Mkwawa \u017eil v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b sv\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e Dar-es-Salaamu<\/em>.<\/p>\n

Doba v\u0161ak nez\u00e1visl\u00fdm st\u00e1t\u016fm nep\u0159\u00e1la. Afrika se stala ko\u0159ist\u00ed koloni\u00e1ln\u00edch mocnost\u00ed, kter\u00e9 si j\u00ed podrobovaly kousek po kousku. A pr\u00e1v\u011b v\u00a080. l\u00e9tech 19. stolet\u00ed projevilo o tuto \u010d\u00e1st v\u00fdchodn\u00ed Afriky N\u011bmeck\u00e9 c\u00edsa\u0159stv\u00ed a Britov\u00e9, kter\u00fdm u\u017e v\u00a0t\u00e9 dob\u011b pat\u0159ila t\u0159etina Afriky, se spokojily s\u00a0vlivem na Zanzibaru.<\/p>\n

Mkwawa<\/em> se rozhodn\u011b nehodlal sm\u00ed\u0159it s n\u011bmeckou\u00a0kolonizac\u00ed.<\/p>\n

V \u010dervenci 1891, n\u011bmeck\u00fd guvern\u00e9r Emil von Zelewski<\/em>, vedl prapor voj\u00e1k\u016f (320 p\u011b\u0161\u00e1k\u016f, s \u00fa\u0159edn\u00edky a nosi\u010di) s c\u00edlem potla\u010dit snahy o nez\u00e1vislost. 17. srpna 1891 na n\u011b za\u00fato\u010dilo 3 000 bojovn\u00edk\u016f Mkwaw<\/em>y<\/em> v Lugalo<\/em>, a ti, a\u010dkoli byli vyzbrojeni pouze o\u0161t\u011bpy, a jen p\u00e1r pu\u0161kami, rychle p\u0159emohli n\u011bmeck\u00e9 s\u00edly a Zelewsk\u00e9ho zabili.<\/p>\n

Dne 28. \u0159\u00edjna 1894, N\u011bmci, pod veden\u00edm nov\u00e9ho guvern\u00e9ra, plukovn\u00edka Svobodn\u00e9ho p\u00e1na Friedricha von <\/em>S<\/em>chele<\/em>, napadli Mkwawu<\/em> v jeho pevnosti Kalenga. P\u0159esto\u017ee jeho pevnost dobyli, Mkwawovi<\/em> se poda\u0159ilo uprchnout. Mkwawa<\/em> pot\u00e9 vedl \u0159adu partyz\u00e1nsk\u00fdch v\u00e1lek a napadal n\u011bmeck\u00e9 odd\u00edly a\u017e do roku 1898. N\u011bmci na jeho hlavu vypsali vysokou odm\u011bnu.<\/p>\n

V roce 1895 Mkwawa<\/em> prohl\u00e1sil, \u017ee nam\u00edsto toho, aby se podrobil n\u011bmeck\u00e9 vl\u00e1d\u011b, bude s\u00a0n\u00ed bojovat a\u017e do konce, a m\u00edsto, aby se vzdal, by zem\u0159el vlastn\u00ed zbran\u00ed. A tak se tak\u00e9 stalo.<\/p>\n

    \n
  1. \u010dervence 1898 byl Mkwawa<\/em> obkl\u00ed\u010den a zast\u0159elil se, aby se vyhnul zajet\u00ed.<\/li>\n<\/ol>\n

    M<\/em>ajor Merkl<\/em> ozn\u00e1mil, \u017ee zaslechli v\u00fdst\u0159el a s\u00a0voj\u00e1ky sp\u011bchali k t\u00e1boru, kde na\u0161li \u201edva domorodce le\u017e\u00edc\u00ed u ohn\u011b.\u201c<\/em>\u00a0Jeden z nich byl ozna\u010den jako Mkwawa<\/em>.\u00a0Merkl<\/em> napsal:<\/p>\n

    „Myslel jsem, \u017ee sp\u00ed, zastavili jsme se asi t\u0159icet metr\u016f od nich a je\u0161t\u011b pak vyst\u0159elili.“\u00a0T\u011bla se nepohybovala.\u00a0Kdy\u017e jsme se dostali na m\u00edsto, na\u0161li jsme oba mu\u017ee mrtv\u00e9 i studen\u00e9 (\u2026).\u00a0Na\u0159\u00eddil jsem, aby m\u016fj askari od\u0159\u00edzl Mkwawu hlavu a odnesl ji do t\u00e1bora.\u201c\u00a0<\/em><\/p>\n

    N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den se Merkl<\/em> vr\u00e1til do t\u00e1bora v Iring\u011b<\/em>, kde kapit\u00e1n Tom Prince<\/em> (pozd\u011bji von Prince<\/em>) nechal hlavu vyschnout.\u00a0Hlava se tak stala hmatateln\u00fdm d\u016fkazem pro vyplacen\u00ed vysok\u00e9 odm\u011bny. Pot\u00e9 se jej\u00ed stopa ztr\u00e1c\u00ed…<\/p>\n

    Mkwawa<\/em> se stal hrdinou, symbolem boje proti koloni\u00e1ln\u00edm mocnostem. Co to bylo platn\u00e9. N\u011bmeck\u00e9 koloni\u00e1ln\u00ed panstv\u00ed nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd med. Mkwaw\u016fv<\/em> kmen se podrobil, ale m\u011bl u N\u011bmc\u016f p\u0159esto ur\u010ditou autoritu a n\u011bkter\u00e1 privilegia. I to byl v\u00fdsledek jejich dlouh\u00fdch boj\u016f pod veden\u00edm Mkwawy<\/em>. Pro oby\u010dejn\u00e9 domorod\u00e9 obyvatelstvo byla koloni\u00e1ln\u00ed nadvl\u00e1da ale pohromou – jako v\u0161ude. Lid\u00e9 st\u00e1le vzpom\u00ednali na sv\u00e9ho mrtv\u00e9ho n\u00e1\u010deln\u00edka. V\u00a0magii domorodc\u016f byla ztr\u00e1ta hlavy v\u017edy pova\u017eov\u00e1na za poskvrn\u011bn\u00ed pam\u00e1tky, a poh\u0159ben\u00e9 t\u011blo bylo bez hlavy bezcenn\u00e9, a ur\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed bohy.<\/p>\n

    Tehdy se zrodilo ono po\u0159ekadlo, zm\u00edn\u011bn\u00e9 v\u00a0\u00favodu – „V Africe nebude nastolen m\u00edr do t\u00e9 doby, dokud se nevr\u00e1t\u00ed lebka velk\u00e9ho Mkwawy.“<\/em><\/p>\n

    Zrodila se legenda<\/strong><\/em><\/p>\n

    Za p\u00e1r let vypukla prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka. Ta prob\u00edhala i jinde ne\u017e v\u00a0evropsk\u00fdch bl\u00e1tiv\u00fdch z\u00e1kopech. Britov\u00e9 se chystali zabrat N\u011bmeckou v\u00fdchodn\u00ed Afriku,<\/em> pozd\u011bji zn\u00e1mou jako Tangajnika<\/em> \u2013 dnes Tanz\u00e1nie<\/em>. Bez\u00fasp\u011b\u0161n\u011b za\u00fato\u010dili v prosinci 1914 a v lednu 1915. N\u011bmci, podporovan\u00ed \u010detn\u00fdmi domorod\u00fdmi voj\u00e1ky, v\u017edy jejich \u00fatok odrazili.<\/p>\n

    A tak p\u0159i\u0161el kapit\u00e1n Derek Allen<\/em> na v\u00fdborn\u00fd n\u00e1pad. Navrhl, aby Britov\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159ili pov\u011bst, \u017ee N\u011bmci ukradli Mkwawovu<\/em> lebku a maj\u00ed ji v Berl\u00edn\u011b<\/em>. Ministerstvo zahrani\u010d\u00ed s t\u00edm souhlasilo a brzy o tom v\u011bd\u011bla cel\u00e1 N\u011bmeck\u00e1 v\u00fdchodn\u00ed Afrika<\/em>. Novinka se \u0161\u00ed\u0159ila rychlost\u00ed blesku – sd\u011blovali si ji nezn\u00e1m\u00ed lid\u00e9, bubnovaly ji tamtamy. „Lebku m\u00e1 n\u011bmeck\u00fd c\u00edsa\u0159,“<\/em> hl\u00e1saly. „Aby po\u0161pinil celou Afriku, pov\u011bsil si ji jako ozdobu do sv\u00e9 j\u00eddelny. Britov\u00e9 n\u00e1m ji sl\u00edbili vr\u00e1tit. Mus\u00edme jim pomoci vyhnat N\u011bmce, aby se k n\u00e1m mohla vr\u00e1tit lebka velk\u00e9ho Mkwawy.“<\/em><\/p>\n

    A tak 17. \u010dervence 1916 vtrhly britsk\u00e9 jednotky, podporovan\u00e9 zfanatizovan\u00fdmi domorod\u00fdmi odd\u00edly, do p\u0159\u00edstavu Tanga<\/em> a t\u00e1hly d\u00e1l sm\u011brem na Dar-es-Salaam<\/em>. I tohoto m\u011bsta se Britov\u00e9 snadno zmocnili a byli zde nad\u0161en\u011b p\u0159iv\u00edt\u00e1ni domorod\u00fdmi voj\u00e1ky nep\u0159\u00edtele. Magick\u00e1 s\u00edla lebky pracovala – N\u011bmeck\u00e1 v\u00fdchodn\u00ed Afrika<\/em> se stala britskou Tangajnikou<\/em>.<\/p>\n

    Po skon\u010den\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky nav\u0161t\u00edvila m\u00edrovou konferenci domorod\u00e1 delegace, slo\u017een\u00e1 jak z \u010dernoch\u016f, tak i Arab\u016f. P\u0159ijeli do Versailles<\/em> v nad\u011bji, \u017ee dostanou zp\u011bt Mkwawovu<\/em> lebku, jak jim to Angli\u010dan\u00e9 sl\u00edbili. I kdy\u017e po\u017eadavek to byl zna\u010dn\u011b kuri\u00f3zn\u00ed, vedle n\u00e1rok\u016f na vr\u00e1cen\u00ed kulturn\u00edch pam\u00e1tek, obraz\u016f a soch, ocitla se v \u010dl\u00e1nku 246 versaillesk\u00e9 smlouvy z roku 1919 z\u00e1hadn\u00e1 v\u011bta o vr\u00e1cen\u00ed jak\u00e9si lebky…<\/p>\n

    \"\"<\/p>\n

    Obr. \u010cl\u00e1nek \u010d. 246 Verssaillsk\u00e9 smlouvy\u00a0<\/em><\/p>\n

    A\u010dkoli n\u011bmeck\u00e1 delegace nov\u00e9 \u201ev\u00fdmarsk\u00e9<\/em>\u201c republiky nikdy nesly\u0161ela o sult\u00e1nov\u011b lebce, nepop\u00edrala, \u017ee se dostala do n\u011bmeck\u00e9ho vlastnictv\u00ed. Souhlasila, \u017ee d\u00e1 lebku vyhledat a neprodlen\u011b poslat do Dar-es-Salaamu.<\/em><\/p>\n

    V\u0161echny dostupn\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 z\u00e1znamy byly d\u016fkladn\u011b prohled\u00e1ny, ale bez \u00fasp\u011bchu.\u00a0Nikdo nemohl dok\u00e1zat, \u017ee lebka byla odesl\u00e1na z\u00a0Afriky do Berl\u00edna.<\/p>\n

    \"\"<\/p>\n

    Obr. Sult\u00e1n Mkwawa<\/em><\/p>\n

    Dne 6. kv\u011btna 1920 n\u011bmeck\u00e9 ministerstvo zahrani\u010d\u00ed sd\u011blilo, \u017ee lebku nemohou nikde naj\u00edt, a \u017ee mohla b\u00fdt poh\u0159bena s t\u011blem.\u00a0Do\u0161li k z\u00e1v\u011bru:<\/p>\n

    „Neexistuj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1znaky, \u017ee by hlava byla p\u0159ivezena do N\u011bmecka, a dosavadn\u00ed v\u00fdzkumy v n\u011bmeck\u00fdch sb\u00edrk\u00e1ch lebek byly ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9.“\u00a0Ustanoven\u00ed \u010dl. 246 odst. 2, Smlouvy o m\u00edru tedy ji\u017e nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159edm\u011bt.\u201c\u00a0<\/em><\/p>\n

    Uplynulo 6 m\u011bs\u00edc\u016f. Afri\u010dan\u00e9 \u010dekali s rostouc\u00ed netrp\u011blivost\u00ed – v\u017edy\u0165 se k nim m\u011bla vr\u00e1tit kouzeln\u00e1 lebka velk\u00e9ho Mkwawy<\/em>. P\u0159ipravovaly se dokonce velk\u00e9 slavnosti na jej\u00ed p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00ed. M\u011bs\u00edce v\u0161ak ub\u00edhaly a tamtamy st\u00e1le opakovaly: „Je\u0161t\u011b ne. Jsou neust\u00e1le pr\u016ftahy.“<\/em> Britov\u00e9 zaslali n\u011bmeck\u00e9 vl\u00e1d\u011b diplomatickou n\u00f3tu, ve kter\u00e9 vy\u017eadovali spln\u011bn\u00ed \u010dl\u00e1nku 146 versaillesk\u00e9 smlouvy<\/em>. N\u011bmci jim poslali uctivou a zkrou\u0161enou odpov\u011b\u010f, v n\u00ed\u017e oznamovali, \u017ee komise t\u0159\u00ed p\u0159edn\u00edch antropolog\u016f p\u00e1tr\u00e1 v nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch muze\u00edch a arch\u00edvech, bohu\u017eel se j\u00ed v\u0161ak je\u0161t\u011b nepoda\u0159ilo lebku objevit.<\/p>\n

    V \u00fanoru 1921 bylo n\u011bmeck\u00e9 ministerstvo zahrani\u010d\u00ed po\u017e\u00e1d\u00e1no, aby se naposledy pokusilo lebku naj\u00edt. To zopakovalo, \u017ee \u201evy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed neprok\u00e1zalo, \u017ee by lebka byla p\u0159ivezena do N\u011bmecka.\u201c\u00a0<\/em><\/p>\n

    Zat\u00edm se z Tangajniky<\/em> vypravila delegace Heh\u016f, jednoho z nejv\u011bt\u0161\u00edch domorod\u00fdch kmen\u016f, do Lond\u00fdna. Tam je p\u0159ijal britsk\u00fd ministersk\u00fd p\u0159edseda Stanley Baldwin<\/em>. Hehov\u00e9<\/em> obvinili Angli\u010dany<\/em> ze shov\u00edvavosti v\u016f\u010di N\u011bmecku<\/em>, nebo\u0165 je pr\u00fd nenut\u00ed splnit dohodu o vr\u00e1cen\u00ed lebky. Jejich protest se dostal a\u017e do parlamentu a Baldwin<\/em> musel odpov\u00eddat na mnoho nep\u0159\u00edjemn\u00fdch dotaz\u016f. Nakonec prohl\u00e1sil:<\/p>\n

    „Prost\u0159ednictv\u00edm na\u0161eho a berl\u00ednsk\u00e9ho velvyslance je\u0161t\u011b jednou vyzveme n\u011bmeckou vl\u00e1du, aby urychlila p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po lebce a vr\u00e1tila ji Afri\u010dan\u016fm.“<\/em><\/p>\n

    N\u011bmeck\u00e1 vl\u00e1da cht\u011bla vyj\u00edt Afri\u010dan\u016fm vst\u0159\u00edc, ale byla \u00fapln\u011b zmatena. V\u017edy\u0165 ani v\u00fdznamn\u00ed antropologov\u00e9 a archeologov\u00e9 nena\u0161li jedin\u00fd kl\u00ed\u010d k vy\u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1hady.<\/p>\n

    Tato ot\u00e1zka byla znovu nastolena ve 30. letech. Jist\u00fd pan Henschel<\/em> napsal britsk\u00fdm \u00fa\u0159ad\u016fm v\u00a0Tangajnice<\/em>, \u017ee v\u00ed o jak\u00e9si balzamovan\u00e9 hlav\u011b, a prohl\u00e1sil, \u017ee existuje \u201epodstatn\u00e1 jistota\u201c,<\/em> \u017ee se jedn\u00e1 o sult\u00e1na Mkwawu<\/em>.\u00a0Cht\u011bl v\u011bd\u011bt, zda \u201em\u00e1 britsk\u00e1 vl\u00e1da n\u011bjak\u00fd z\u00e1jem na z\u00edsk\u00e1n\u00ed, tj. odkupu lebky, nebo [zda] by bylo p\u0159ijateln\u00e9, kdyby jedna osoba jednala p\u0159\u00edmo s doty\u010dn\u00fdm kmenem.\u201c<\/em><\/p>\n

    Vl\u00e1da Tangajniky<\/em> se p\u0159\u00edli\u0161 neobt\u011b\u017eovala, proto\u017ee probl\u00e9m s\u00a0lebkou byl n\u011bmeck\u00fd probl\u00e9m, ne jejich. \u201eTato vl\u00e1da nyn\u00ed nep\u0159ipisuje ot\u00e1zce Mkwawovy lebky velk\u00fd v\u00fdznam,“ <\/em>napsali panu Henschelovi<\/em>. Bylo by ale trochu trapn\u00e9, kdyby se N\u011bmec Henschel<\/em> dostal do p\u0159\u00edm\u00e9ho kontaktu s kmenem Hehe<\/em>.\u00a0Bylo vysoce nepravd\u011bpodobn\u00e1, \u017ee by uveden\u00e1 hlava byla prav\u00e1, proto\u017ee podle \u00fadaj\u016f, m\u011blo j\u00edt jen o lebku, kter\u00e1 m\u011bla b\u00fdt vysu\u0161en\u00e1 a vyb\u011blen\u00e1, nikoli nabalzamovan\u00e1. P\u0159esto bylo n\u011bmeck\u00e9 ministerstvo zahrani\u010d\u00ed znovu po\u017e\u00e1d\u00e1no, aby to znovu pro\u0161et\u0159ilo.\u00a0Nen\u00ed divu, \u017ee v\u0161e bylo bezv\u00fdsledn\u00e9. Britsk\u00e9 velvyslanectv\u00ed v Berl\u00edn\u011b<\/em> komentovalo:<\/p>\n

    „Je samoz\u0159ejm\u011b mo\u017en\u00e9, \u017ee n\u011bmeck\u00e1 vl\u00e1da nevyvinula \u017e\u00e1dn\u00e9 velmi v\u00e1\u017en\u00e9 \u00fasil\u00ed, aby zjistila, jak\u00e1 je pravda v\u00a0tomto p\u0159\u00edb\u011bhu, nebo aby \u0159\u00e1dn\u011b lebku hledala.“<\/em><\/p>\n

    \"\"<\/p>\n

    Obr. Zpr\u00e1va Twinera o ceremoni\u00e1lu, 6. \u010dervence 1954<\/em><\/p>\n

    Lebka se na\u0161la. Opravdu? <\/strong><\/p>\n

    Kdy\u017e se v N\u011bmecku dostal k moci Hitler<\/em>, dozv\u011bd\u011bl se i o lebce. Dr. Biefeld<\/em>, vrchn\u00ed rada ministerstva zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed, kter\u00fd m\u011bl na starosti africkou problematiku, mu celou historii lebky vysv\u011btlil. Hitler<\/em> pochopil, \u017ee by mohl vr\u00e1cen\u00edm Mkwawovy<\/em> lebky z\u00edskat u Afri\u010dan\u016f<\/em> oblibu, a v\u00fdhodu proti Brit\u016fm, a proto p\u0159ik\u00e1zal dr. Biefeldovi,<\/em> aby u\u010dinil nezbytn\u00e9 kroky k vr\u00e1cen\u00ed lebky. „Ale m\u016fj v\u016fd\u010de,“<\/em> vysv\u011btloval vrchn\u00ed rada, „na\u0161i p\u0159edn\u00ed v\u011bdci u\u017e l\u00e9ta hledaj\u00ed sult\u00e1novu lebku.“<\/em><\/p>\n

    „Jedna divo\u0161sk\u00e1 lebka jako druh\u00e1. Kdy\u017e je spr\u00e1vn\u00e9ho st\u00e1\u0159\u00ed, nemohou poznat \u017e\u00e1dn\u00fd rozd\u00edl. Berte to jako rozkaz,“<\/em> nedal se Hitler<\/em> vyv\u00e9st z m\u00edry.<\/p>\n

    A tak dr. Biefeld<\/em> opat\u0159il 40 let starou africkou lebku a na jeho p\u0159\u00edkaz ji ulo\u017eili na \u010dern\u00fd sametov\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159 ve st\u0159\u00edbrn\u00e9 sk\u0159\u00ed\u0148ce. Do Dar-es-Salaamu<\/em> ji odvezla nacistick\u00e1 delegace v \u010dele s dr. Hansem von Reifsehneiderem<\/em>. Ve sv\u00e9 vznosn\u00e9 propagandistick\u00e9 \u0159e\u010di vyhl\u00e1sil Reifsehneider<\/em>, \u017ee Hitler<\/em> je opravdov\u00fdm p\u0159\u00edtelem Afri\u010dan\u016f a dokazuje to t\u00edm, \u017ee jim vrac\u00ed sult\u00e1novu lebku.<\/p>\n

    Shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed \u010dernoch\u016f a Arab\u016f ho zahrnulo hlu\u010dn\u00fdmi projevy radosti a d\u00edk\u016f. Slavn\u00fd \u010derno\u0161sk\u00fd kouzeln\u00edk byl pov\u011b\u0159en otev\u0159en\u00edm st\u0159\u00edbrn\u00e9 sk\u0159\u00ed\u0148ky. V hrobov\u00e9m tichu se rozlehla jeho hn\u011bviv\u00e1 slova: „To nen\u00ed lebka velk\u00e9ho Mkwawy! To je podvod!“<\/em><\/p>\n

    Rovn\u011b\u017e za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky \u017e\u00e1daly n\u011bkolikr\u00e1t africk\u00e9 kmeny i Arabov\u00e9 o vr\u00e1cen\u00ed lebky. Jejich prosba se dostala dokonce a\u017e k Winstonu Churchillovi,<\/em> kter\u00fd projevil pochopen\u00ed pro jejich po\u017eadavky, ale hned jim vysv\u011btlil, \u017ee prozat\u00edm nem\u016f\u017ee nic d\u011blat. A\u017e bude uzav\u0159en m\u00edr a N\u011bmecko<\/em> bude pora\u017eeno, vy\u0161le tam n\u011bkolik antropolog\u016f, aby se pokusili lebku vyhledat.<\/p>\n

    \"\"<\/p>\n

    Hled\u00e1n\u00ed sult\u00e1novy lebky pokra\u010dovalo i po v\u00e1lce…<\/strong><\/p>\n

    V z\u00e1\u0159\u00ed 1951 byl tento probl\u00e9m znovu nastolen b\u011bhem n\u00e1v\u0161t\u011bvy guvern\u00e9ra Tangajniky<\/em> v Iring\u011b<\/em> sirem Edwardem Twiningem.\u00a0Twining<\/em> se rozhodl znovu prozkoumat tajemstv\u00ed lebky, a vyslechl velmi v\u00e1gn\u00ed zv\u011bsti, podle kter\u00fdch lebka byla, jak byli v\u0161ichni p\u0159esv\u011bd\u010deni, v N\u011bmecku<\/em>.<\/p>\n

    N\u011bmeck\u00e1 vl\u00e1da po v\u00e1lce prozkoumala r\u016fzn\u00e9 zv\u011bsti o ukryt\u00fdch kulturn\u00edch pokladech, nakraden\u00fdch nacisty po cel\u00e9 Evrop\u011b<\/em>. Jedna z\u00a0mo\u017enost\u00ed a zpr\u00e1v sm\u011b\u0159ovaly do hradu Celle<\/em>, kde stovky artefakt\u016f st\u00e1le le\u017eely v\u00a0bedn\u00e1ch a \u010dekaly na katalogizaci.\u00a0V prosinci 1951 byly bedny prozkoum\u00e1ny. Pan Rolleston<\/em> z \u00da\u0159adu vysok\u00e9ho komisa\u0159e<\/em> napsal Sydney Gellatymu<\/em>, z\u00e1stupci knihovn\u00edka ministerstva zahrani\u010d\u00ed: \u201eOb\u00e1v\u00e1m se, \u017ee nyn\u00ed mus\u00edme opustit nad\u011bji na z\u00edsk\u00e1n\u00ed lebky z\u00a0N\u011bmecka.\u201c<\/em><\/p>\n

    A\u017e v roce 1953 objevil v Br\u00e9m\u00e1ch v etnologick\u00e9m muzeu student l\u00e9ka\u0159stv\u00ed Kurt Pohls<\/em>, kter\u00fd zde pracoval na brig\u00e1d\u011b, starou, zapr\u00e1\u0161enou africkou lebku. Vzal si ji dom\u016f, aby ji mohl po\u0159\u00e1dn\u011b vy\u010distit. „Znal jsem samoz\u0159ejm\u011b historii Mkwawovy lebky,“<\/em> vypr\u00e1v\u011bl pozd\u011bji. „Jednoho dne jsem si lebku pozorn\u011b prohl\u00e9dl. Tehdy jsem si uv\u011bdomil, \u017ee podle st\u00e1\u0159\u00ed a dal\u0161\u00edch p\u0159\u00edznak\u016f by to mohla b\u00fdt tak dlouho hledan\u00e1 sult\u00e1nova lebka, a rozhodl jsem se o tom uv\u011bdomit p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 \u00fa\u0159ady.“<\/em><\/p>\n

    N\u011bmeck\u00e9 ministerstvo zahrani\u010d\u00ed n\u00e1hle ozn\u00e1milo Brit\u016fm, \u017ee lebka se asi nach\u00e1z\u00ed ve velk\u00e9 sb\u00edrce muzea f\u00fcr V\u00f6lkerkunde v Br\u00e9m\u00e1ch.\u00a0Jeliko\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee popisu odpov\u00edd\u00e1 n\u011bkolik lebek, dotazovali se, zda m\u00e1 lebka n\u011bjak\u00e9 zn\u00e1mky, podle kter\u00fdch by ji bylo mo\u017en\u00e9 identifikovat.<\/p>\n

    Sir Edward Twining,<\/em> britsk\u00fd guvern\u00e9r v Tangajnice<\/em>, ozn\u00e1mil z\u00a0Dar-es-Salaamu<\/em>, \u00a0\u017ee u\u017e \u201enikdo nem\u016f\u017ee b\u00fdt na\u017eivu, kdo by si sult\u00e1na pamatoval,\u201c<\/em> a i kdyby takov\u00fd \u010dlov\u011bk byl je\u0161t\u011b na\u017eivu, sotva by bylo mo\u017en\u00e9, aby identifikoval Mkwawu<\/em> pouh\u00fdm pohledem na jeho lebku. Ale Mkwaw\u016fv<\/em> cefalick\u00fd index by mohl b\u00fdt srovn\u00e1n s jeho vnukem, n\u00e1\u010deln\u00edkem Adamem Sapim<\/em>, o\u010dividn\u011b neobvykl\u00fdm 71%.<\/p>\n

    V \u010dervnu s\u00e1m Twining<\/em> cestoval do Br\u00e9m<\/em>, aby identifikoval lebku.\u00a0Byl doprov\u00e1zen konzulem a vicekonzulem, a za\u0161el do muzea.<\/p>\n

    \u201e\u0160li do skladu, kde byla velk\u00e1 sk\u0159\u00ed\u0148 pln\u00e1 lebek, a ty byly uspo\u0159\u00e1d\u00e1ny podle p\u016fvodu. Ty, kter\u00e9 poch\u00e1zely z N\u011bmeck\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed Afriky, dali na st\u016fl, a zm\u011b\u0159ily se jejich cefalick\u00e9 indexy.\u00a0Byly vybr\u00e1ny dv\u011b s\u00a0indexem 71. Jedna z nich m\u011bla d\u00edru, kde kulka vstoupila do zadn\u00ed \u010d\u00e1sti hlavy a vy\u0161la vp\u0159edu.\u201c\u00a0<\/em><\/p>\n

    Twining<\/em> nechal tuto lebku vy\u0161et\u0159it n\u011bmeck\u00fdm policejn\u00edm chirurgem, kter\u00fd potvrdil, \u017ee d\u00edra odpov\u00edd\u00e1 r\u00e1n\u011b pu\u0161kou 25 mm, kterou pou\u017e\u00edvali n\u011bme\u010dt\u00ed voj\u00e1ci ve v\u00fdchodn\u00ed Africe. To by odpov\u00eddalo v\u00fdst\u0159elu voj\u00e1k\u016f u\u017e do mrtv\u00e9ho t\u011bla. Mkwawa se ale zast\u0159elil s\u00e1m. Kam? To nen\u00ed zn\u00e1mo.\u00a0Krom\u011b toho Twining<\/em> p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee \u201elebka byla vybledl\u00e1, co\u017e se pravd\u011bpodobn\u011b stalo, kdy\u017e z n\u00ed maso odva\u0159ilo,\u201c <\/em>\u2013 a kdosi na Colonial Office<\/em> na okraji dokumentu poznamenal: \u201eUgh<\/em>!\u201c<\/p>\n

    Twining<\/em> byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee na\u0161el Mkwawovu lebku, a poslal fotografie a zpr\u00e1vy n\u00e1\u010deln\u00edkovi Heh\u016f Adamovi Sapimu. <\/em><\/p>\n

    Lebku p\u0159evzala do sv\u00e9ho vlastnictv\u00ed z\u00e1padon\u011bmeck\u00e1 vl\u00e1da, a je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e roku ji p\u0159edala britsk\u00e9 vl\u00e1d\u011b s diplomatickou n\u00f3tou, v n\u00ed\u017e oznamovala, \u017ee podle \u010dl\u00e1nku 246 versaillesk\u00e9 smlouvy kone\u010dn\u011b vrac\u00ed Mkwawovu<\/em> lebku africk\u00fdm n\u00e1rod\u016fm.<\/p>\n

    Lebka byla posl\u00e1na do Lond\u00fdna<\/em> v\u00a0krabici ministerstva zahrani\u010d\u00ed, kter\u00e1 byla, jak kdosi poznamenal, \u201eodoln\u00e1 v\u016f\u010di hrub\u00e9mu zach\u00e1zen\u00ed.\u201c<\/em> Britsk\u00e9 ministerstvo zahrani\u010d\u00ed ulo\u017eilo lebku tentokr\u00e1t na hedv\u00e1bn\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159 do sklen\u011bn\u00e9 sk\u0159\u00ed\u0148ky a okam\u017eit\u011b ji odeslalo letecky do Tangajniky<\/em>. Do Dar-es-Salaamu<\/em> dorazila 15. \u00fanora 1954.<\/p>\n

    Lebka vyvol\u00e1vala z\u00e1hadn\u00e9 \u00fakazy? <\/strong><\/p>\n

    Proto\u017ee Twining<\/em> byl v t\u00e9 dob\u011b na safari, a jak se zd\u00e1lo, lebka byla velmi pe\u010dliv\u011b zabalen\u00e1, necht\u011bl otev\u0159\u00edt krabici ihned. Krom\u011b toho, napsal, \u017ee z\u00e1silku prov\u00e1zely opravdu podivn\u00e9 okolnosti. Hl\u00e1sil:<\/p>\n

    „Z\u00e1silka byla dopravena letecky a p\u0159i prvn\u00ed cest\u011b odlet\u011bl nouzov\u00fd v\u00fdchod letadla, za hr\u016fzy v\u0161ech cestuj\u00edc\u00edch, kte\u0159\u00ed za\u010dali b\u00fdt vys\u00e1v\u00e1ni ke dve\u0159\u00edm. (…)\u00a0Tato zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vlastnost, kterou z\u00e1silka m\u00e1, bezpochyby zv\u00fd\u0161\u00ed jej\u00ed presti\u017e.\u201c\u00a0<\/em><\/p>\n

    Twining<\/em> se nyn\u00ed musel soust\u0159edit na slavnostn\u00ed p\u0159ed\u00e1n\u00ed lebky.\u00a0Ministerstvo zahrani\u010d\u00ed usilovalo o to, aby se p\u0159i slavnosti Versaillsk\u00e1 smlouva v\u016fbec nezm\u00ednila, proto\u017ee necht\u011blo urazit N\u011bmce, kte\u0159\u00ed se stali u\u017e nov\u00fdmi spojenci. Twining z\u00a0toho nebyl nad\u0161en a napsal:<\/p>\n

    „Skute\u010dnost je takov\u00e1, \u017ee N\u011bmci nem\u011bli u\u0159\u00edznout n\u011bkomu hlavu, nem\u011bli ji poslat do N\u011bmecka, a kdy\u017e ji u\u0159\u00edzli, a necht\u011bli ji vr\u00e1tit, nem\u011bli prohr\u00e1t v\u00e1lku.“<\/em><\/p>\n

    Twiningovu podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed se nelze divit. Odpov\u011bdnost le\u017eela jen na n\u011bm a tak\u00e9 z\u00e1silka s lebkou se \u201ei nad\u00e1le chovala velmi podivn\u011b.\u201c<\/em>\u00a0Hl\u00e1sil:<\/p>\n

    \u201eM\u011bli jsme \u0159adu nezdar\u016f, kter\u00e9 by jinak nebylo mo\u017en\u00e9 vysv\u011btlit.\u00a0N\u00e1\u0161 uboh\u00fd star\u00fd hudebn\u00edk, Gulab Singh, zem\u0159el ve vlaku.\u00a0M\u016fj slu\u017eebn\u00edk dostal srde\u010dn\u00ed z\u00e1chvat a musel j\u00edt do nemocnice.\u00a0Jeho chlapci se rozbila l\u00e1hev o hlavu a poranila mu obli\u010dej. Kucha\u0159ka byla do obli\u010deje zasa\u017eena let\u00edc\u00edm tal\u00ed\u0159em.\u00a0V\u0161ichni jsme dostali sennou r\u00fdmu, a byli jsme velmi podr\u00e1\u017ed\u011bni!\u201c\u00a0<\/em><\/p>\n

      \n
    1. \u010dervna 1954 se v\u00a0Kalenga<\/em> uskute\u010dnil pam\u00e1tn\u00fd ob\u0159ad. Podle zpr\u00e1vy guvern\u00e9ra byl ob\u0159ad \u201ed\u016fstojn\u00fd<\/em>\u201c. Za l\u00e9ta \u010dek\u00e1n\u00ed emoce u\u017e pon\u011bkud opadly. Ceremoni\u00e1lu se z\u00fa\u010dastnili zahrani\u010dn\u00ed diplomat\u00e9, mnoz\u00ed hodnost\u00e1\u0159i, n\u00e1\u010deln\u00edk Adam Sapi<\/em>, \u010dlenov\u00e9 jeho rodiny, v\u0161ichni pod\u0159\u00edzen\u00ed n\u00e1\u010deln\u00edci kmene Hehe<\/em> a v\u00edce ne\u017e 30 000 domorodc\u016f. Dav byl b\u011bhem ob\u0159adu \u201enaprosto tich\u00fd.\u201c<\/em><\/li>\n<\/ol>\n

      Sir Twining<\/em> p\u0159ipomn\u011bl ve sv\u00e9m proslovu p\u0159\u00edtomn\u00e9mu publiku, jak skv\u011bl\u00fd byl v\u00e1le\u010dn\u00edk Mkwawa<\/em>, ocenil kmen Hehe<\/em> a dodal, \u017ee by r\u00e1d vid\u011bl v\u00edce jejich p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f v kr\u00e1lovsk\u00fdch koloni\u00e1ln\u00edch odd\u00edlech. Dodal tak\u00e9, \u017ee douf\u00e1, \u017ee \u201ebudou i nad\u00e1le v\u011brn\u011b slou\u017eit kr\u00e1lovn\u011b Al\u017eb\u011bt\u011b II. a jej\u00edm d\u011bdic\u016fm a n\u00e1stupc\u016fm.\u201c<\/em> Bylo to pon\u011bkud necitliv\u00e9, proto\u017ee tato koloni\u00e1ln\u00ed vojska se ned\u00e1vno pod\u00edlela na potla\u010den\u00ed povst\u00e1n\u00ed domorodc\u016f kmene Kikuj\u016f<\/em>, zn\u00e1m\u00e9 jako povst\u00e1n\u00ed Mau Mau…<\/em><\/p>\n

      Sir Edward Twining<\/em> pot\u00e9 p\u0159edal sk\u0159\u00ed\u0148ku s lebkou n\u00e1\u010deln\u00edka Mkwawy<\/em> jeho vnukovi, n\u00e1\u010deln\u00edku Adamu Sapimu.<\/em> Ten ji podal star\u00e9mu kouzeln\u00edkovi, jen\u017e sk\u0159\u00ed\u0148ku otev\u0159el a pravil: „Ne, to nen\u00ed sult\u00e1nova lebka.“<\/em><\/p>\n

      Sir Edward Twining<\/em> pozbyl na chv\u00edli sv\u00e9ho anglick\u00e9ho klidu. „V\u00ed to ur\u010dit\u011b?“<\/em> obr\u00e1til se k Sapimu. „V\u00ed to,“<\/em> odpov\u011bd\u011bl smutn\u011b Sapi<\/em>. „V\u0161ichni to v\u00edme. A\u017e se k n\u00e1m vr\u00e1t\u00ed prav\u00e1 lebka, v\u0161ichni to pozn\u00e1me. Cel\u00e1 Afrika se to dozv\u00ed.“<\/em><\/p>\n

      To v\u0161ak davy domorodc\u016f na\u0161t\u011bst\u00ed nesly\u0161ely.<\/em> Po ob\u0159adu byla proto lebka p\u0159esto p\u0159evezena do mauzolea, kde je dodnes.\u00a0Jak Twining<\/em> ve sv\u00e9m projevu p\u0159i slavnostn\u00edm ceremoni\u00e1lu poznamenal – \u201elegenda Mkwawovy lebky st\u00e1le \u017eije…\u201c<\/p>\n

      \"\"<\/p>\n

      Obr. Adam Sapi u lebky v mauzoleu Kalenga<\/em><\/p>\n

      Vy\u0161lo v \u010dasopise Z\u00e1hady \u017eivota<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

      „V Africe nebude nastolen m\u00edr do t\u00e9 doby, dokud se nevr\u00e1t\u00ed lebka velk\u00e9ho Mkwawy.“\u00a0Tak zn\u00ed star\u00e9 muslimsk\u00e9 p\u0159\u00edslov\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":4499,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,14,19],"tags":[20,67],"class_list":["post-5166","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-osobnosti","category-zahady","tag-afrika","tag-osobnosti"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5166","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5166"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5166\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":5173,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5166\/revisions\/5173"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/4499"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5166"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5166"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5166"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}