![\"\"](\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/06\/zaz_Hledani-Atlantidy07-atlatis.jpg\")
<\/p>\nP\u016fvod legend v\u011bt\u0161inou le\u017e\u00ed n\u011bkde v ml\u017en\u00e9m d\u00e1vnov\u011bku, Atlantida v\u0161ak tvo\u0159\u00ed v\u00fdjimku, a\u010d si to mnoho „p\u011bstitel\u016f z\u00e1had“ ani neuv\u011bdomuje. <\/p>\n
Hled\u00e1n\u00ed Atlantidy (4)
\nSpole\u010dn\u00e9 znaky starov\u011bk\u00fdch civilizac\u00ed
\nPokusili jsme se popsat katastrofu, kter\u00e1 smetla z povrchu nezn\u00e1mou glob\u00e1ln\u00ed civilizaci. Jej\u00ed „hlavn\u00ed m\u011bsto“ nebylo dosud nalezeno (mo\u017enosti jsou: Kan\u00e1rsk\u00e9 ostrovy, Azory, Bahamy, Antarktida…).
\nN\u011bkte\u0159\u00ed jedinci pr\u00fd ale p\u0159e\u017eili a pod jm\u00e9ny jako Utnapi\u0161tim, Ziusudra, Noe, Coxcox, Vilca-Coto, Tamandare, aj. … p\u0159edali \u010d\u00e1st poznatk\u016f dal\u0161\u00edm civilizac\u00edm.
\nAntlatologov\u00e9 hledaj\u00ed shody a podobnosti mezi starov\u011bk\u00fdmi civiliza\u010dn\u00edmi okruhy.
\nZde je jejich stru\u010dn\u00fd p\u0159ehled:
\nPyramidy – nejen \u017ee se nal\u00e9zaj\u00ed po cel\u00e9 zemi, ale dokonce existuje \u010dasov\u00e1 souvislost mezi dobou jejich vzniku. Nejstar\u0161\u00ed staroegyptsk\u00e9 pyramidy poch\u00e1z\u00ed z let 2635-2470 p\u0159.n.l., pyramida u Asperu v Peru asi z r. 2600 p\u0159.n.l., pyramida v Cuicuilcu (Mexiko) tak\u00e9 a nejstar\u0161\u00ed z jihobrazilsk\u00fdch hlin\u011bn\u00fdch pyramid jsou t\u00e9\u017e z doby kolem roku 2600 p\u0159.n.l. Dal\u0161\u00ed pyramidy (vesm\u011bs nezn\u00e1m\u00e9ho st\u00e1\u0159\u00ed) se nal\u00e9zaj\u00ed v \u010c\u00edn\u011b, T\u00edwanaku, st\u0159edn\u00ed Americe, Mezopot\u00e1mii, Indii, na Kan\u00e1rsk\u00fdch ostrovech, na Malediv\u00e1ch, v Som\u00e1lsku a dokonce i v Austr\u00e1lii. Nav\u00edc existuje mnoho shod mezi skupinou pyramid u G\u00edzy (Egypt) a Teotihuac\u00e1nem (Mexiko).
\nPyramidy byly pravd\u011bpodobn\u011b vystav\u011bny a\u017e po velk\u00e9 katastrof\u011b – snad pokus uchovat d\u016fle\u017eit\u00e9 informace pro budouc\u00ed generace.
\nUct\u00edv\u00e1n\u00ed Slunce, M\u011bs\u00edce, planet a nejv\u011bt\u0161\u00edch hv\u011bzd \u2013 je t\u00e9m\u011b\u0159 u v\u0161ech n\u00e1rod\u016f; zaj\u00edmav\u00e9 je jejich ztoto\u017e\u0148ov\u00e1n\u00ed s jednotliv\u00fdmi bohy.
\nUct\u00edv\u00e1n\u00ed ope\u0159en\u00e9ho a ok\u0159\u00eddlen\u00e9ho hada – (Mayov\u00e9 aj. Indi\u00e1ni v Mexiku, \u010c\u00edna, Egypt) – vzhled t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u00fd – z\u0159ejm\u011b poz\u016fstatek atlantsk\u00e9ho pran\u00e1bo\u017eenstv\u00ed (dal\u0161\u00ed spole\u010dn\u00e9 znaky: lotosov\u00fd kv\u011bt, spir\u00e1ly, labyrinty a k\u0159\u00ed\u017e). Mayov\u00e9 a Azt\u00e9kov\u00e9 draka vysv\u011btluj\u00ed jako slou\u010den\u00ed orla (symbol boha v\u011btru Kukulkana [Quetzalcoatl]) a hada (symbol boha de\u0161t\u011b Chaaca [Tlaloca]).
\nMumifikace mrtv\u00fdch \u2013 nen\u00ed jen v\u00fdsada Egypta, vyskytuje se i v Peru, i dal\u0161\u00edch m\u00edstech.
\nPodobn\u00e9 ozna\u010den\u00ed pro ztracenou zemi – Antilla (u F\u00e9ni\u010dan\u016f) – Amenti (u Egyp\u0165an\u016f) – Arallu (u Babylo\u0148an\u016f) – Avalon (u Kelt\u016f) – Attala (Berbe\u0159i) – Atlaintika (u Bask\u016f) \u2013 Atl\u00e1n (n\u011bkolik indi\u00e1nsk\u00fdch kmen\u016f) – Aztl\u00e1n (u Azt\u00e9k\u016f). Nav\u00edc „atl“ = voda u st\u0159edoamerick\u00fdch Indi\u00e1n\u016f i Berber\u016f, sou\u010dasn\u011b v\u00fdraz „ant“ p\u0159ekl\u00e1d\u00e1 Charpentier jako „obr“, podle francouzsk\u00e9ho „G\u00e9ant“, \u0159eck\u00e9ho „Gigant“ i indi\u00e1nsk\u00e9ho „\u0161an“.
\nAtlantis tedy m\u016f\u017ee znamenat „Zem\u011b obr\u016f (p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edch) z vody (tj. oce\u00e1nu)“.
\nAtlantis mohla b\u00fdt ob\u00fdv\u00e1na tzv. \u010dlov\u011bkem kroma\u0148onsk\u00fdm, kter\u00fd byl podle n\u00e1lez\u016f vysok\u00fd a\u017e kolem 216 cm (!), zat\u00edmco tehdej\u0161\u00ed lid\u00e9 m\u011bli kolem 160 cm.
\nShodn\u00e9 n\u00e1zvy star\u00fdch m\u011bst, nap\u0159: Karnak (Egypt) – Carnac (Breta\u0148) – Karanak (Indie) – Carnock (Skotsko) – Kanak (Turecko) – Carna (Irsko) – Carnaxide (Portugalsko). „M\u011bsto“ = kart u F\u00e9ni\u010dan\u016f, ker u Breto\u0148c\u016f, car u Arauk\u00e1nc\u016f, caan u mexick\u00fdch Indi\u00e1n\u016f.
\nSpole\u010dn\u00e9 pov\u011bsti a legendy, nap\u0159.: hlavn\u00ed hodn\u00fd b\u016fh, kter\u00fd p\u0159inesl lidem r\u016fzn\u00e9 v\u011bdomosti a znalosti (egyptsk\u00fd Osiris [Us\u00edr], maysk\u00fd Kukulkan, t\u00edwanack\u00fd Kon Tikki Viracocha), je zavra\u017ed\u011bn a vhozen do \u0159eky\/mo\u0159e + v\u00edra v jejich o\u017eiven\u00ed.
\nPodobnost vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o boz\u00edch, potop\u011b apod. dosv\u011bd\u010duje jejich spole\u010dn\u00fd p\u016fvod \u2013 tj. z Atlantidy.
\nVelmi p\u0159esn\u00e9 mapy, zobrazuj\u00edc\u00ed ve sv\u00e9 dob\u011b nezn\u00e1m\u00e9 lokality – nav\u00edc je podez\u0159el\u00e1 jejich p\u0159esnost. 4 mapy (Piri Reis, O. Finaea, aj.) dokonce detailn\u011b zobrazuj\u00ed Atlantidu.
\nPotomci zanikl\u00e9 civilizace m\u011bli \u00fadajn\u011b \u010dervenou barvu k\u016f\u017ee.
\nZnalosti astronomie – nap\u0159\u00edklad staroegyptsk\u00fd m\u00fdtus o bohu R\u00e9 s dev\u00edti spole\u010dn\u00edky je ve skute\u010dnosti model Slune\u010dn\u00ed soustavy, stejn\u00fd m\u00fdtus t\u00e9\u017e u Dogon\u016f (Nommo s dev\u00edti spole\u010dn\u00edky) + znalosti o hv\u011bzd\u011b Sirius; i Babylo\u0148an\u00e9 znali v\u0161echny planety, nav\u00edc v\u011bd\u011bli o \u010dty\u0159ech m\u011bs\u00edc\u00edch Jupitera, 7 m\u011bs\u00edc\u00edch Saturnu i jeho prstenci; pyramidy v Teotihuac\u00e1nu v Mexiku asi p\u0159edstavuj\u00ed Slunce a planety; n\u011bkolik n\u00e1rod\u016f starov\u011bku v\u011bd\u011blo, \u017ee Zem\u011b ob\u00edh\u00e1 kolem Slunce, a \u017ee „planety a hv\u011bzdy jsou jednoduch\u00e1 t\u011blesa kulovit\u00e9ho tvaru“ (cit\u00e1t z persk\u00e9 Avesty).<\/p>\n
A tak d\u00e1le.<\/p>\n
<\/p>\n
Vysv\u011btlen\u00ed „Plat\u00f3novy Atlantidy“<\/strong><\/p>\n O ztracen\u00e9 Atlantid\u011b sly\u0161el ka\u017ed\u00fd, ale existovala opravdu? Byl to ostrov v Atlantsk\u00e9m oce\u00e1nu nebo St\u0159edozemn\u00edm mo\u0159i? Nebo by se nalezl na pevnin\u011b v Africe, Americe, Evrop\u011b \u010di Antarktid\u011b? Je o n\u00ed mnoho teori\u00ed a p\u00e1tralo se po n\u00ed na mnoha m\u00edstech. P\u0159ipome\u0148me, \u017ee hled\u00e1n\u00ed Atlantidy by v\u0161ak nebylo nikdy za\u010dalo, neb\u00fdt \u0159eck\u00e9ho filozofa Plat\u00f3na (asi 427-347 p\u0159.n.l.), kter\u00fd ve dvou sv\u00fdch dialoz\u00edch, \u201eTimaiovi\u201c a \u201eKritiovi\u201c, vypr\u00e1v\u00ed tento p\u0159\u00edb\u011bh:<\/p>\n Atlantida byla velk\u00fd ostrov, v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e Mal\u00e1 Asie a Libye dohromady, a le\u017eela za Herkulov\u00fdmi sloupy (Gibraltarskou \u00fa\u017einou). Za Atlantidou se zase rozkl\u00e1dalo souostrov\u00ed men\u0161\u00edch ostr\u016fvk\u016f. Asi 9000 let p\u0159ed Sol\u00f3nem (kter\u00fd \u017eil asi v letech 640-559 p\u0159.n.l.) byla Atlantida mocn\u00fdm kr\u00e1lovstv\u00edm s vysokou kulturou a ide\u00e1ln\u00ed politickou \u00fastavou a ovl\u00e1dala St\u0159edozemn\u00ed mo\u0159e. Kdy\u017e se stala agresivn\u00ed a imperialistickou, hn\u011bv boh\u016f ji zni\u010dil – zaplavilo ji mo\u0159e. Plat\u00f3n\u016fv p\u0159\u00edb\u011bh vyzn\u00edv\u00e1 v tom smyslu, \u017ee poch\u00e1zel od Kritia, kter\u00fd jej sly\u0161el, kdy\u017e mu bylo deset, od sv\u00e9ho d\u011bda (tehdy skoro 90 let\u00e9ho) a ten jej m\u011bl zase od sv\u00e9ho otce. A Kritiovu praprad\u011bde\u010dkovi jej vypr\u00e1v\u011bl Sol\u00f3n, kter\u00fd se jej dozv\u011bd\u011bl v Egypt\u011b od saisk\u00fdch kn\u011b\u017e\u00ed.<\/p>\n Plat\u00f3n, filozof a ne vyprav\u011b\u010d p\u0159\u00edb\u011bh\u016f, sepsal vyslechnutou zpr\u00e1vu s moralistick\u00fdm z\u00e1m\u011brem, ne pouze pro s\u00e1m p\u0159\u00edb\u011bh. Jak dalece je Atlantida Plat\u00f3novou smy\u0161lenkou a jak dalece je zalo\u017eena na faktech, o nich\u017e se nedochoval \u017e\u00e1dn\u00fd jin\u00fd z\u00e1znam?<\/p>\n Kdy\u017e si odmysl\u00edme Plat\u00f3novy p\u0159\u00eddavky – nap\u0159\u00edklad jeho „atlantsk\u00e9“ instituce byly \u010dasto modelov\u00e1ny podle persk\u00fdch – z\u016fst\u00e1v\u00e1 jako j\u00e1dro p\u0159\u00edb\u011bhu rozlehl\u00fd ostrov se vzkv\u00e9taj\u00edc\u00ed kulturou, kter\u00fd se potopil beze stopy s v\u00fdjimkou nesplavn\u00fdch m\u011bl\u010din kdesi v Atlantiku. Stalo se to opravdu? \u017d\u00e1dn\u00fd autor p\u0159ed Plat\u00f3nem se o tom nezmi\u0148uje – dokonce ani \u0159eck\u00fd historik H\u00e9rodotos (asi 484-420 p\u0159.n.l.), kter\u00fd se vypt\u00e1val kn\u011b\u017e\u00ed v Sais a ur\u010dit\u011b by to byl \u0159ekl, kdyby o tom hovo\u0159ili.<\/p>\n Nen\u00ed-li zpr\u00e1va o Atlantid\u011b skute\u010dnost\u00ed, nen\u00ed ani pouhou bajkou – alespo\u0148 ne Plat\u00f3novou, proto\u017ee podobn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh byl zn\u00e1m v Egypt\u011b u\u017e v dob\u011b St\u0159edn\u00ed \u0159\u00ed\u0161e (2000-1750 p\u0159.n.l.). Papyrus, ulo\u017een\u00fd nyn\u00ed v Petrohrad\u011b, vypr\u00e1v\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh o ztroskotan\u00e9m cestovateli, Egyp\u0165anovi, kter\u00fd se plavil do faraonov\u00fdch dol\u016f, kdy\u017e jeho lo\u010f zas\u00e1hla obrovsk\u00e1 vlna a rozbila ji na kusy. V\u0161ichni na palub\u011b utonuli, jedin\u011b cestovatel se chytil kusu d\u0159eva a byl vymr\u0161t\u011bn na nezn\u00e1m\u00fd ostrov. \u017dil tu zlat\u00fd drak, kter\u00fd ho odnesl do sv\u00e9ho doup\u011bte, ale neubl\u00ed\u017eil mu. Drak mu \u0159ekl, \u017ee ostrov, zem\u011b v\u0161eho, po \u010dem srdce tou\u017e\u00ed, a opl\u00fdvaj\u00edc\u00ed bohatstv\u00edm, byl d\u0159\u00edv domovem \u0161\u0165astn\u00fdch drak\u016f, z nich\u017e p\u0159e\u017eil jedin\u011b on. Ostatn\u00ed sp\u00e1lila na popel hv\u011bzda, kter\u00e1 sem za jeho nep\u0159\u00edtomnosti spadla z nebe. Drak prorokoval, \u017ee cestovatele brzy zachr\u00e1n\u00ed egyptsk\u00e1 lo\u010f, ale pravil: „U\u017e nikdy tento ostrov nespat\u0159\u00ed\u0161, proto\u017ee bude pohlcen vodami.“ (1)<\/p>\n P\u0159\u00edb\u011bh o \u0161\u0165astn\u00e9m a vzkv\u00e9taj\u00edc\u00edm ostrov\u011b pozd\u011bji potopen\u00e9m byl z\u0159ejm\u011b dob\u0159e zn\u00e1m v Egypt\u011b a tak\u00e9 jinde – objevuje se nap\u0159\u00edklad v indick\u00e9 Mah\u00e1bh\u00e1rat\u011b. M\u016f\u017ee to b\u00fdt dokonce jeden ze z\u00e1kladn\u00edch m\u00fdt\u016f sd\u00edlen\u00fdch r\u016fzn\u00fdmi n\u00e1rody. To neznamen\u00e1, \u017ee Atlantida nikdy neexistovala – legendy jsou \u010dasto sm\u011bs\u00ed m\u00fdt\u016f, p\u0159edpoklad\u016f a v\u00fdmysl\u016f zalo\u017eenou na tvrd\u00e9m j\u00e1dru fakt\u016f. Mnoho z t\u011bch, kdo p\u00e1traj\u00ed po Atlantid\u011b, dosp\u011blo k p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee toto j\u00e1dro nalezli na \u0159eck\u00e9m ostrov\u011b Th\u00e9\u0159e.<\/p>\n Kde bychom dnes m\u011bli hledat Atlantidu?<\/strong><\/p>\n Je v\u00edce ne\u017e pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee Plat\u00f3n ve skute\u010dnosti Atlantidu nepopisuje. P\u0159esto v\u011bt\u0161ina atlantolog\u016f jej bere naprosto v\u00e1\u017en\u011b.<\/p>\n Eberhard Zangger (2) uv\u00e1d\u00ed ve sv\u00e9 knize \u201eNov\u00fd boj o Troju\u201c (Ein neuer Kampf um Troia) (1994) na pravou m\u00edru Plat\u00f3novo tvrzen\u00ed, \u017ee p\u0159edci At\u00e9\u0148an\u016f p\u0159ed 9000 lety zachr\u00e1nili Egypt od expanze ciz\u00ed velmoci. Ve skute\u010dnosti byli „p\u0159edkov\u00e9 At\u00e9\u0148an\u016f“ Achajov\u00e9, kte\u0159\u00ed byli spojenci Egypta p\u0159i velk\u00e9m v\u00e1le\u010dn\u00e9m konfliktu kolem roku 1200 p\u0159.n.l. Egypt byl napaden mo\u0159sk\u00fdmi n\u00e1rody, kter\u00e9 Zangger identifikoval jako Tr\u00f3ju a jej\u00ed spojence. Pr\u00e1v\u011b Achajov\u00e9 pomohli oslaben\u00e9mu Egyptu t\u00edm, \u017ee ve spr\u00e1vnou chv\u00edli Tr\u00f3ju dobyli a vyplenili.<\/p>\n Jen p\u00e1r \u00fadaj\u016f je u Plat\u00f3na (v d\u00edle Timaios) spr\u00e1vn\u011b – n\u00e1zev „Atlantis“, poloha na velk\u00e9m kontinentu v oce\u00e1nu, le\u017e\u00ed mezi horami a mo\u0159em, fakt \u017ee zanikla atd. V d\u00edle Kritias ale m\u00edsto Atlantidy popisuje Karthago, Perskou \u0159\u00ed\u0161i aj. soudob\u00e9 st\u00e1ty.<\/p>\n Ztracen\u00fd kontinent Atlantida z\u016fst\u00e1v\u00e1 st\u00e1le jednou z nejv\u011bt\u0161\u00edch sv\u011btov\u00fdch z\u00e1had. Je skute\u010dnost\u00ed, nebo fikc\u00ed?<\/p>\n